Poopie přečtené 29

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Vendulka: Útěk za svobodou 2019, Ondřej Kundra

Deník Anne Frankové 1956, Anne Frank

Hora mezi námi 2017, Charles Martin

Kniha úplně mimo můj čtenářský záběr, ale musím říct, že se mi vlastně docela líbila. Druhou půlku jsem přečetla pak strašně rychle. Trochu mně přišlo kýčovité jak byl hlavní hrdina dokonalý, jako jo, asi musel být, aby přežili, kdyby to byl tlustý mamlas, byl by příběh hůře uchopitelny... a končil by asi záhy. Ale i tak si mohl autor trochu odpustit z jeho dokonalosti rekordmana. Ano, konec předvídatelný, přeslazený a něco bylo těžko uvěřitelné a pro mě tedy rušivé, ale i tak doporučuji jako fajn čtení. Když se čtenář nechá pohltit, může se dojmout, něco se trochu dozvědět, zasmát se i být napnutý a hlavním hrdinům fandit a těšit se s nimi na obyčejné věci civilizovaného světa jako je koupel, kafe a fastfood. 3-4*... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Na knížku jsem se strašně moc těšila, díky skvělému hodnocení jak zde, tak lidí z okolí.. Snažila jsem se do knihy ponořit a začíst, ale vždy jsem u toho usla... zkusila jsem audioverzi a úplně stejný efekt ... fungovalo to na mě jako uspávač hadů. Podařilo se mi dočíst až po zhlédnutí filmu, který jsem původně nechtěla vidět dříve, než dočtu knihu, ale jak už jsem tušila jak to bude, tak to šlo číst. Kniha je určitě kvalitní nápadem, příběh je moc krásný i když smutný, ale prostě mně nevyhovoval styl psaní. Je to takové moc , "patlavé", "omáčkové", "pohádkové" a já potřebuji trochu svižnější tempo v příběhu a né tolik popisů scén... V tomto případě u mě zvítězil film, kde ty zdlouhavé popisy byly vidět hned a příběh se otevřel a skončil rychleji.... celý text

Frišta 2004, Petra Procházková

Velice čtivá knížka. Ačkoli je život v Kábulu drsný, k ženám z našeho pohledu velmi nespravedlivý... neznamená to však, že to tak vnímají všichni i tam... optikou této knihy nahlédne čtenář do afghánské rodiny, kde nejstaršímu muži, dokud je duševně zdráv a ovládá svěrače, je dáváno za pravdu a dostává se mu největší cti, kde se žena spletla a vybojovala si špatného manžela, kterému rodí děti a slouží mu jako něco, nad čím on drží nadvládu a jakoukoliv její "neposlušnost" trestá, kde si vzdělaný muž vezme za manželku vzdělanou cizinku, kde dcera uteče před násilím a strachem ze svého otce a kam příjde jedno divné dítě... I tak může vypadat jedna rodina v jednom domě... budete s nimi zažívat tragikomické historky, trochu víc pochopíte jejich "východní" smýšlení, i když s ním asi souhlasit nebudete. A dočtete se jak Afghánci nahlíží na západní osvoboditele... Prostě jiný kraj, jiný mrav. Člověk by občas od vypravěčky, vzdělané cizinky, čekal jinou reakci... Každopádně knížku doporučuji, četla jsem 3. vydání, kde je zmínka i o kábulské evakuaci z loňského roku a tím autentičtější dojem jsem z příběhu měla. Autorka psát umí... už vím, že si přečtu i Rošangol... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Hodnocení knihy... úplně nevím jak to uchopit... Nejlépe asi jako autorka... ze 2 různých perspektivních rovin. Když se odprostím od toho, že je to fikce...je to krásný rukopis AM, čte se to samo, plyne to jako proud vody, příběh má sílu, dobrou dějovou linku, "reálné" postavy, které Vám připomínají lidi z Vašeho okolí, dává otázky k zamyšlení, vzbuzuje emoce.. prostě to, co od knížky čekáte... Pak je tu ale "ALE", je to prostě fikce a to je pro mě trochu problém. Kazí mi to ten dojem, že tomu příběhu věřím ... když nevěřím, neberu to vážně, utlumuje to moje pocity z četby. Pro mě nejslabší kniha autorky, ale i tak nelituji času jí věnovanému... a to ho mám málo... Jen dodám, že jsem ráda, že jsem vyrůstala již po roce 89...... celý text

Fotograf z Osvětimi 2016, Maurizio Onnis

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Kniha, která je opět velmi dobře promyšlená, kdy se dva příběhy, začínající v ruzných dobách, spojí v jeden. Střídání vyprávění z pohledu otce a dcery spojuje shodná poslední věta kapitoly s první větou kapitoly následující. Jak hravé?! Kniha je plná postav, jak je v románech A.M. zvykem, a plná velkých dramat a těžkostí života, tak si může každý čtenář najít alespoň malou paralelu svého života, nějaké rodinné tragédie, případně ho to může upozornit na něco, co by se mohlo stát, kdyby... Kniha ve mě vzbudila lítost nad postavami, jednou postavu nenávidíte, za to jak se chová, pak si "obujete její boty, jdete v nich kus cesty" a pochopíte, i když třeba nakonec vyhodnotíte reakci jako přehnanou a nezvládnutou, ale pochopíte... Já autorce její popisy věřím, nevadí mi jednodušší jazyk, naopak vždy "trefí hřebík na hlavičku " a já si říkám, že se to snad skutečně stalo a ona byla u toho. Popis detailů, napřiklad jak se chová pes, jak to vypadá u léčitelky, jak kdo na co zareaguje v dané situaci... cítím to naprosto přesně, obrazy v mé hlavě se tvoří tak snadno, jako bych tam byla i já s nimi... Ano, kniha je plná utrpení, neštěstí a tragédií, ale na druhou stranu taky popisuje docela dlouhé časové období, do kterého takové osudy bohužel zapadají. Každý má nějaké starosti a nese si svůj kříž. Téma mlčení/výčitek a pletení se do života druhých je aktuální pro každou dobu... Pro mě 4. kniha od A.M. a rozhodně mě nezklamala. Jen mě překvapil konec...který si mohu domyslet a já bych si ho raději přečetla.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Knížek na téma holocaustu jsem přečetla hodně, většina byla detailním popisem svědectví zažívaných hrůz, kaskádou náhod, co vedly k přežití a pak nějaký šťastnější konec, shledání s někým známým, radost z šikovných dětí...prostě nějaký světlý bod i po tom všem... Hana? To byl jiný "zákusek ". Ta svědectví, která znám z jiných děl, tu byla ve srovnání s nimi jen okrajově. Ale celkový dojem byl mnohem silnější a depresivnejší, ten světlý bod, který člověk čeká na konci tunelu, tu není, je tu jen tma a zával obřími kameny, které holýma rukama neodvalíte a k tomu zoufalství přijde další zemětřesení, co zavalí i druhou díru tunelu, ale nezabije vás to, ani neposilí, jen přidusí a zahrne další vlnou bezmoci... A.M. Haně neskutečně naložila, opravdu není divu, že z krásné mladé ženy, zbyla němá osoba, hlídající si svou kůrku chleba. Tohle prostě jeden člověk nemůže unést. Tolik viny a zklamání se... Výborně sestavený román, velmi čtivý, tolik postav, jejichž životy byly vzájemně propojené, skvěle vymyšlené jak tam každý měl minimálně 2 vzájemné vazby. Náš život je prostě poskládaný z našich rozhodnutí, některá sehrají velikou roli a některá menší v tom, jaký bude náš konec...... celý text

Porodní bába od řeky Hope 2016, Patricia Harman

Na knížku jsem se těšila... Jsem zdravotník, mám za sebou 2 porody, mám ráda historii. Některé porody dobře popsané, hned jsem si udělala obrázek a odhadovala co se děje špatně a jak se to dá řešit. Překvapil mě i DIC...???? Člověk si uvědomí, že i tenkrát byly komplikace a často porod byl i s dotekem smrti ať už dítěte a nebo matky, riskovalo se pro záchranu alespoň jednoho života. Jsem ráda, že jsem rodila v dnešní době a v ne/BEZPEČÍ nemocnice. Porodnický deníček se mi líbil, i celkem ten příběh "báby", ale chvilkami už to bylo trochu těžko uvěřitelné a to nemám ráda. Konec se mi nelíbil, ty popsané scény, a takové na honem ukončené...hodně nepřirozeně. Knížka to ale ve výsledku není špatná, člověk nemusí extra dávat pozor, aby mu něco v ději neuniklo, oddychovka pro ženy. Rozhoduji se jestli 3 nebo 4*.... celý text

Šest žen Jindřicha VIII. 2009, Alison Weir

Bravo a smekám. Krásné dílo. Přečíst to zabere trochu času, ale napsat takovou mozaiku pamětí muselo dát ohromně práce. Detaily mi přijdou až neskutečné. Knížka mě velice bavila, obrazy v hlavě se mi při čtení tvořily úplně samy. Kdo se zajímá o Jindřichův celoživotní hon za potomky mužského rodu, měl by se začíst do stránek této knížky a poznat jeho manželky blíže...... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Období druhé světové války v pobaltí, které stojí mezi nacistickou Říší a CCCP. Je vám nevinných 15. Nejste ani žid a přesto vás čeká stejně krutý osud-degraduji vás na úplné dno společnosti, vezmou vám svobodu, domov, rodinu, vlastně všechny základní jistoty. A je před vámi několikaletý boj o holé přežití v kruté zimě za polárním kruhem mezi nemocemi. To vše ne z vůle Hitlera, ale z příkazu Stalina. Jednoduše jste na seznamu jako nepřítel režimu (vzdělaný, umělec, nebojíte se otevřít pusu...) ...zaklepe NKVD a během 20 minut je všechno, co vám z vašeho domova zbylo v jednom kufru. Román je založený na vyprávění přeživších deportovanych do sibiřských gulagů. Ano, je jedno jestli Hitler nebo Stalin. Egoističti krutovládci bojící se o/ukazující svou moc byli a budou, ostatně stačí sledovat trochu dění ve světě a paralely lze vidět i dnes... bohužel. Je dobře, že takové příběhy přežívají a ožívají , už jen kvůli těm všem nevinným obětem. Určitě zajímavá knížka, na tohle v hodinách dějepisu naše učitelka čas neměla... Jednu hvězdu beru za některé křečovité pasáže, hlavně u popisů kreseb. A ten konec... Sůl moře od stejné autorky se mi ale líbila víc.... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Narodili se, aby přežili 2016, Wendy Holden

Úžasná kniha, která mě velmi zasáhla, četla jsem ji těhotná. Musela to být ohromná práce sesbirat všechny podklady ke knize, autorce děkuju za ten výjimečný výsledek. I když jsem četla již několik knih s touto tematikou, byla to úplně jiná knížka a dozvěděla jsem se nové informace, nebyl to "jen" příběh 3 žen. Také jsem měla problém s tím se orientovat v příbězích, hlavní postavy ještě dobré, ale v rodinných příslušnících už tak nějak vůbec... což mě trochu mrzelo, ale sama nevím jak lépe to napsat. Rozhodně doporučuji přečíst. Ač je to velmi smutná kniha, plná krutosti, zoufalství tak přeci jen na konci to i zahřeje...... celý text

O mé rodině a jiné zvířeně 2002, Gerald Durrell

Moc jsem se na knížku těšila, s manželem milujeme Řecko, na Korfu jsme byli, seriál se mi moc líbil... No a knížka? Za mě též trochu zklamání, chvílemi mi přišlo, že autor chtěl být až moc vtipný a trochu "tlačil na tužku". Některá líčení byla opravdu neuvěřitelná, ale jako že jsem jim OPRAVDU nevěřila, že to tak bylo ( například souboj kudlanky a gekona) Ale dočetla jsem, jen to nebylo takové to, že se na knížku opět moc těšíte a nebo nejde odložit... Nedoporučila bych každému... tohle si musí najít čtenář sám... Seriál za mě lepší...za tu řeckou atmosféru určitě...... celý text

Naděje umírá poslední 2010, Halina Birenbaum

,,Nebezpečí smrti a mučení způsobovalo, že každá minuta v táboře otupovala mysl a naopak zostřovala zvířecí instinkt a zabíjela zbytky lidského chování. " Životní příběh o tom jak dítě předčasně dospěje, ztratí kvůli válce to nejcennější co má (jistotu milující rodiny) a bojuje o holý život, i když chvílemi pochybuje jestli to po těch všech ztrátách a v tom děsivém utrpení má vůbec smysl... Od první stránky Halina popisuje hrůzy, které postupně válka přinášela do jejího života, její ztráty, její strach, její lásku k rodině, její degradaci lidství, její neuvěřitelnou chuť do života, její odvahu, její lidskost a solidaritu, její boj s nemocemi v nuzných podmínkách lágrů, její "štěstí " v neštěstí... Neuvěřitelné kolik si museli někteří prožít, aby přežili. Kolikrát se museli překonat na pokraji svých sil... Výjimečný příběh dospívající dívky, která neměla dle tehdejších zákonů přežít, však dík své matce (která díky své odvaze, zachování klidu a výbornému instinktu dlouho oddalovala transport z ghetta) a nespočetným náhodám, kdy jen o vlásek unikla smrti, sice hodně vytrpěla, ale nakonec se jí podařilo si svůj život ochránit a ba co víc, ještě po 40 letech v sobě našla sílu a odvahu a vrátila se na ta místa, kde se tolikrát podívala smrti do tváře. Člověk si při čtení uvědomí jak snadný má život a jaké malichernosti denně řeší. Některá popsaná svědectví nelze přečíst bez sevření v krku a velkých slz...... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

,,Můj Bože, láska zmenšuje svět a zvětšuje domov. " (Francie) ,,Lituju jenom toho, že za svou vlast můžu položit jenom jeden život."(Německo) Příběh nevidomé, svou rodinou milované a odvážné francouzské dívky Marie-Laure na straně odboje a německého nadaného sirotka Wernera, milujíciho vědu, který "dělá čest" Říši a pomáhá likvidovat partyzány. Jejich přímky života se na krátkou dobu protnou. Ano, i tak si mohou tito dva rozumět a zachránit jeden druhého... Nevinní dospívající se "díky" válce ocitají v situacích těžkých i pro dospělé. Velmi citlivý válečný román poskládaný z malých střípků, z různých časových i dějových linek, do skvostně vybroušeného diamantu. Chvilkami velmi smutné, chvilkami napínavé, chvilkami taaaak milé... Nic mi nechybělo. Popisy některých scén opravdu dokonale vykreslené. Kdo by odolal například broskvím paní Manecové? Začátek trochu složitější-scény ze závalu..., ale četlo se mi to dobře, druhá polovina knihy se mi četla výborně.... celý text

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman

,,Jak můžeme dědovi pomoct?"... ,,Můžeme s ním po té cestě jít. Dělat mu společnost. " Díky dnešní medicíně se stává mnohem častěji, že život končí tím, že rozum vyhasíná rychleji než tělesná schránka. Začátek je těžký pro nemocného, později je to těžké spíše pro okolí... Malá knížečka plná velkých myšlenek. Připomíná mi to v tomto knihu Malý princ. ,,Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a stáří lidi se smějí. " Velmi citlivě popisuje postup demence, od prvních náznaků dezorientace, přes čím dál větší odklon od reality až k tomu, kdy člověk dosáhne vlastního světa, kde není místo ani pro dávné vzpomínky a ani pro známé tváře... ... ,, Nejdřív zapomeneš, kam jdeš, pak kde jsi byl, nakonec kde jsi... " Těžké téma, ale velmi empaticky napsané. Myslím, že i opakované čtení přinese nové myšlenky.... celý text