V šedých tónech

od:

V šedých tónech

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/164866/v-sedych-tonech-s1c-164866.jpg 4.71680
Originální název:

Between Shades of Gray (2011)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, CooBoo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (468)

Přidat komentář
anna_gun
včera

Naproste skvostne. Silne. Dechberouci. Toto by mela byt povinna literatura ve skolach.

laura
12. července

Tak tohle mě totálně rozsekalo. Věděla jsem to, tušila jsem, že mě ten příběh dostane a že to bude bolet, ale stejně jsem si nechala zlomit srdce. Ruta Sepetys to se slovy umí, umí podat příběh tak, že ani nedýcháte, srdce sevřené v ocelové obruči a slzy pořád připravené překulit se přes řasy... Bolelo to, bála jsem se, věděla jsem, že takové příběhy nemají šťastné konce - a já si ho tolik přála! Možná jsem byla tak šokovaná, protože na tohle téma to byla úplně první kniha, kterou jsem četla. Všem těm, kteří si stále na něco stěžují bych ji doporučila. Všem dětem jako povinnou četbu, aby věděly... Aby si vážily toho, co mají, aby život viděly i z té jeho odvrácené strany. Byla to druhá kniha, kterou jsem se kompletně probrečela... A myslím, že brečet pro všechny, kteří něco takového zažili, budu ještě dlouho...

Arwen777
11. července

Už není co dodat, v předešlých komentářích je vše podstatné. Je to část pro nás méně známé historie a člověk se jen pozastavuje nad tím, jak bylo tohle vůbec možné. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí něco dozvědět, i když to není příjemné. Je potřeba tyto knihy čas od času číst, aby se něco takového nemohlo opakovat...

Zuzvil
11. července

Této knize bych klidně dala 10*, nemůžu jí absolutně nic vytknout. Líbila se mi snad ještě víc, než další kniha od autorky - Sůl moře. Absolutně mi vyhovuje styl autorčina psaní - krátké kapitoly, detailně propracovaný popis postav, v této knize navíc kurzívou psané vzpomínkové věci, dokonalé. No a příběh samotný snad ani netřeba komentovat, silný příběh a lidech, kteří chtěli žít a udělali pro to maximum. Knížku si rozhodně někdy znovu přečtu, doporučuji ji na 110% každému a děkuji za ni! Knížku jsem doslova zhltla za jediný den.

Pedias
10. července

Drsná, ale zároveň nádherná kniha, kterou jsem na konci obrečela.
Autorka dokázala zachytit děsivý osud všech postav, četla jsem ji jedním dechem.
Snad nikdy nepochopím, jak se, poměrně nedávno, mohlo něco takového dít...
Kniha mě donutila vyhledat si nějaké informace o Litvě, o odsunu a celkově o vládě Stalina.

Aureline
09. července

V šedých tónech je zničující smutný příběh fiktivních postav, kteří byli Stalinem deportováni do sibiřských gulagů. Avšak, to co ho dělá srdcervoucím, je to, že tento příběh se odráží na skutečném příběhu genocidy, která vzala životy více než 20 milionům lidí.
Jsem obzvláště zarmoucena nad skutečností, že jsem o tomto tématu nic moc nevěděla a jsem nesmírně vděčná autorce, že mi osvětlila hrůzy Stalinova režimu.

ivibery
05. července

Moc krásná kniha. Drsná a zároveň dojemná. Autorka dokázala zachytit trýznivý osud svých postav. Šel mi mráz po zádech, když jsem četla některé pasáže. Taky byla místa kdy mi vlhly oči. Nechci být patetická, ale dlouho po přečtení ve mně dozníval smutek, bezmoc a roztrpčení. Skvěle napsaný příběh.

Lenka8418
03. července

Velmi silný příběh, ani jsem netušila, že mě tato kniha tak osloví. I slza ukápla. Nikdy nepochopím, jak mohli ti lidé přežít v takových podmínkách tak dlouho. Doporučuji

julie8829
03. července

Silná, krásná knížka. Opět jsem měla možnost si doplnit nějaké historické znalosti. Líbí se mi že je napsaná z pohledu dívky v mém věku, takže se do toho dokážu ještě víc vžít. Ruta píše tak,že se kniha krásně čte, ale co mi teda na ní vadí, což je vidět i v této knize, že vždycky konec uřízne, jako kdyby knihu musela co nejrychleji dopsat. A já mám po přečtení tisíce otázek typu "Co se stalo s touhle?" a "Co se stalo s tímhle?" a "Jak se tam odsaď dostali?" Takže z toho důvodu dávam 4*

Lethania
02. července

Asi nikdo už nedokáže pochopit, proč se takové věci staly, proč se z tolika lidí stali bezohledná monstra s vygumovaným mozkem. Proč se chovali tak hrozně k jiným lidem, proč je nenapadlo, že dělají něco špatného. Taková je historie. A to se snaží autorka této knihy popsat. Příběh byl velmi silný a smutný. Asi nejlepší postava byla maminka - silná a obětavá žena, která pro své děti chtěla to nejlepší. Kniha je napsaná velmi čtivě, nemohla jsem ji odložit, a zároveň chtěla, protože jsem se bála, co se stane dál. Všem doporučuji. Určitě si přečtu další knihy od této autorky.

Radunnie
30. června

Nádherná kniha, silný příběh a jeho skvělé zpracování očima dospívajícího děvčete za Stalinova teroru během 2. světové války. Vyprávění o lidskosti, neuvěřitelné obětavosti a odvaze těch, kteří byli nuceni snášet, nikoliv svojí vlastní vinou, život v nelidských podmínkách. Bezchybný český překlad Petra Eliáše.
Pro všechny, kteří si chtějí během četby trochu popřemýšlet a vychutnat si to, co nazýváme "krásnou literaturou" v pravém smyslu slova.

PS: Jen doufám, že někoho nenapadne tento literární klenot zfilmovat!

jittik
24. června

Nevím co napsat, knihu si musíte přečíst. Lidé z období druhé světové války byli skuteční hrdinové. Ať už žili pod zničující vládou Hitlera nebo Stalina.
Je to nepředstavitelné a děsivé, kolik toho tito lidé trpěli. A to vše proto, že chtěli žít, doufali....

Johana29
24. června

Knížka je smutná a zároveň plná naděje. Není to žádná oddychovka, ale vřele doporučuji.

Denisa153
22. června

Tuto knihu by si měl každý přečíst. Je to velmy silný příběh o snaze přežít. Líbila se mi postava maminky, je to neuvěřitelně silná a šlechetná žena, která upřednostňuje druhé před sebou i v takové extrémní situaci. Tato žena do tohoto temného příběhu vnesla alespoň špetku světla. Mrzí mě, že v knize není popsáno jak se lidé dostali z tábora.

Breberuše
21. června

Knížku jsem přečetla jedním dechem. Nemohla jsem se odtrhnout. I postavy mi přirostly k srdci. (Nemohla jsem pochopit, jak může být někdo tak dobrosrdečný, jako maminka.) Těšila a zároveň jsem se netěšila na konec. Jediné, co mi vadilo bylo, že (SPOILER) tam nebylo popsáno, jak se dostali ze Sibiři a jak dopadl Jonas. Přála bych si, aby byla delší. Děsivě krásná. Určitě si od autorky přečtu nějakou další knížku. Dokázali byste si představit, jaké by bylo, kdyby jste byli na jejím místě?!

evask
13. června

Strhující. Maminka - šlechetná, zásadová, rozvážná, povzbuzuje své děti do poslední chvíle. Zajímavá postava bachaře Nikolaje. Po přečtení jsem si na googlu našla dějiny Litvy.

Odehnalka
10. června

Vidím tu záplavu velmi kladných názorů a do toho kniha patří mezi jedny nejlépe hodnocené, ale já se nemohu ubránit tomu, že mě kniha zklamala a moc nechápu, proč tak dobré hodnocení kniha vlastně má.
Velmi zajímavé téma je z mého pohledu pojato zdlouhavě, navíc jsem čekala, že se více dozvím o historii tohoto státu. Hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická, její maminka a Andrius naopak ano.
Už dlouho jsem se nerozhodovala, kolik hvězd dát. Na čtyři to není, bavila mě pořádně až poslední čtvrtina knihy. A bohužel ani Kreckij to nezachrání.
Knihu bych doporučila spíše mladším čtenářům.

jana277
10. června

Nemala som zdania o čom je kniha a sama by som si ju nevybrala. Podobné témy mi naháňajú hrôzu.
Prečítala som ju jedným dychom. Veľmi smutný príbeh, ktorý presvedčí, že aj v tých najhorších chvíľach sa netreba vzdať a o život treba bojovať.

ipkkk
08. června

Knihu jsem přečetla asi za den. Prostě se nedalo odtrhnout. Zasáhla mě obrovským způsobem a když jsem jí dočetla, tak jsem jen s otevřenou pusou koukala do prázdna a měla jsem pocit jako by mi někdo zapíchl nůž do srdce. Málokterá kniha vzbudí tolik emocí, navíc tak nenásilným a poutavým stylem, jak je to napsané.

verulinka20
07. června

Strašně dobře se četla .. možná to bylo zapříčiněné krátkými kapitolkami, takže přečteno téměř jedním dechem. Sice trochu těžší téma (což je válečné vždy), ale rozhodně krásně napsané, klidně bych si přečetla znovu.

mirka0357
04. června

Kniha přečtěná jedním dechem.

Nicol13
01. června

Nevím, zda se hodí slovní spojení "nádherná kniha", každopádně je to kniha plná emocí.
Jsem moc ráda, že jsem si jí přečetla, o tomhle tématu jsem téměř nic nevěděla. Určitě jí doporučuji a budu na ní dlouho myslet.

JanaPav
01. června

Téma zajímavé, příběh je hodně čtivý, přesto jsem se nemohla po celou dobu zbavit dojmu, jako by byl určen spíše pro mládež, než pro dospělého čtenáře.
Kniha je rozdělena do mnoha krátkých kapitol, přičemž každá kapitola začíná zhruba v polovině stránky - kdyby to nebylo takto uměle natažené, kniha by neměla ani 200 stran... Těžko říct, jestli šlo o záměr, jak udělat knihu objemnější, nebo jak ji udělat "čtenářsky atraktivnější"...
Nemůžu říct, že by se mi kniha vyloženě nelíbila a jak jsem již zmínila, četla se dobře. Přesto myslím, že nebyl plně rozvinut její potenciál, čekala jsem víc... Taky jsem doufala, že se dozvím něco víc o zmíněné pobaltské zemi, o její historii, geografii nebo kultuře... No a sem tam mě taky zarazilo pár těžko uvěřitelných věcí, jako např. gumoví medvídci kdesi v zapadlém koutě Ruska v době války...
Za mě se kniha spíše blíží k průměru, nepřijde mi nijak výjimečná, ani vyloženě špatná. Mé hodnocení je 3,5 z 5.

OndřejMergl
27. května

Dojemná kniha o velkém utrpení, která otevírá populární téma hrůz druhé světové války, ovšem z nepříliš známého pohledu litevské inteligence.

Autorce se podařilo až příliš věrně zachytit trýznivý obraz doby, krutosti jedněch a dobroty druhých. Inspirativní dílo, které bych doporučoval do povinné četby. Možná bychom si pak více vážili všeho, co v životě máme.

Didi15
20. května

Skvělá a dojemná kniha. Po takových knihách si člověk uvědomí, jak se má vlastně dobře. Zajímalo by mě , jak by něco takového snášela naše zpohodlnělá populace. Výborná kniha.

Allena24
17. května

Knihu jsem přečetla v rekordním čase. Souhlasím se simi28. A také doporučuji.

Nikcasmej
07. května

Hodně emotivní kniha.... jediné, co bych knize vytkla je ukončení. Doufala jsem, že ukončení bude více popsané...
Spoiler
- třeba popsané setkání Andriuse a Liny, myslím, že to by knize hodně přidalo.
- také by bylo fajn, kdyby bylo popsáno jak se Lina dostala z tábora.
Jinak si myslím, že se kniha opravdu povedla a rozhodně doporučuji. :)

simi28
06. května

Skvělá kniha. Nevěřila jsem, že mě takto nadchne, ale opak je pravdou. Příběh postupuje neskutečně rychlým tempem a nutí vás tak číst pořád dál. I přesto, že je kniha napsána pro mladší publikum, tak je svým tématem a dějem velmi drsná. Postavy jsou reálné, krásně jsem se sžila s hlavní hrdinkou a měla jsem pocit, jako by jsme tento krutý osud prožívali dohromady. Doporučuji

Mathiola8
04. května

Velmi zajímavá kniha. Všem doporučuji.

Lil30
24. dubna

O gulazích jsem slyšela, ale nikdy jsem o nich nečetla. Z celého příběhu mi bylo do pláče a běhal mi mráz po zádech. Tuto knihu by si měli přečíst všichni, abychom nezapomněli, jaká zvěrstva se těmto lidem stala, a aby se to již neopakovalo. Chybělo jim to základní, co my považujeme každý den za samozřejmost.