Naděje umírá poslední

od:

Naděje umírá poslední

Kniha vypráví o osudu autorky, která měla v okamžiku propuknutí druhé světové války 10 let a byla žákyní jedné varšavské obecné školy. V září 1939 žila s rodiči a bratry v ul. Nowiniarské. Museli se přestěhovat do ghetta, kde žili až do vypuknutí povstání. Nějakou dobu se skrývala v bunkru na ul. Milé. V květnu 1943 byla převezena do koncentračního tábora Majdanek. Prošla také tábory Osvětim a Ravensbruck. Osvobození se dočkala v táboře Neustadt-Glewe. Většina jejích nejbližších se konce války nedočkala......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29370/nadeje-umira-posledni-ydx-29370.jpg 4.8167
Originální název:

Nadzieja umiera ostatnia (1967)

Žánr:
Literatura faktu, Biografie a memoáry
Vydáno:, Jota
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Přidat komentář
Olous1
20. srpna

Velmi silný a dojemný příběh o židech,válce a přežití. Moc hezká kniha,ale také hodně smutná. Ale i přesto doporučuji přečíst.

vendul_
03. srpna

Je divné říct, u toho téma, že se mi kniha líbila, ale opravdu se mi líbila. Obdivuji odvahu a vytrvalost hlavní hrdinky a celkově hrdinů knihy. Přečetla jsem ji jedním dechem. Zastávám názor, že člověk by měl znát minulost své země a obecně alespoň nejbližšího okolí - tato kniha odkrývá část zvěrstev, co se tu děla. Doporučuji!

mot33
20. května

Cesta z Polska do táborů ,až po konec války,silný příběh jen doporučuji není co dodat .

zuzka894
29. dubna

Tuhle knihu jsem koupila přímo v Auschwitzu I. Úžasná kniha. Od prvních stránek mě vtáhla do děje a nenechala spát. Bylo to tak autentické a přímé bez zbytečných příkras. Na konci knihy se mi chtělo brečet. Návštěva Osvětimi po 40ti letech dojemná. Obdivuji paní, znovu si všechno projít, připomenout. U takových knih vždy přemýšlím co se stalo s ostatními lidmi z knihy. Kam je zavál jejich osud, kde skončili? Myslela jsem že se Halina s Abramem sejde po skončení války.....bůhví kde je mu konec. Tahle kniha mě vzala za srdce, opravdu krásně napsáno.

pavlinka0250
22. dubna

Knih s touto tématikou mám přečteno už docela dost,ale myslím, že žádná nebyla napsána tak podrobně,do detailu. Na tuto strašlivou minulost se nesmí zapomenout, ačkoliv je mezi námi dost lidí, kteří nemají ponětí o těchto hrůzách.
Obdivuji paní Halinu, že se dokázala ve vzpomínkách a i osobně vrátit na místa,kde prožila jen samou bolest.
Knihu doporučuji a jednoznačně 5*

Nika91
12. ledna

Velmi poutavá kniha. Doporučuju

Monyel
04.12.2017

Neuvěřitelně silná kniha. Svědectví o holocaustu se obecně nedá dělit na lepší a horší, jelikož jsou to zážitky, které je nutno vyslechnout a které by žádný člověk neměl nikdy prožít.
Pokud bych však měla doporučit jen jednu knihu s touto tématikou, určitě bych doporučila tuhle. I přes svůj smutný a krutý obsah, je velmi čtivá. Jedna z knih, na kterou po přečtení nikdy nezapomenete.

Silmarien
14.08.2017

Ďalší z mnohých silných príbehov. O dievčatku, ktoré žilo najskôr vo varšavskom ghette, aby potom prešlo cez niekoľko koncentračných táborov, až sa napokon dočkalo konca vojny. Opäť pohľad do zverstiev v ghette i táboroch, opis jednotlivých osudov okolo Haliny, vývoj vzťahov, šťastie i smola.
Výborne napísané kruté spomienky.

"Stávalo se, že se utěšované plačící dítě jednoduše udusilo. A matka neměla právo bránit své maličké, dokonce ani nahlas zoufat...!
Kvůli jednomu nemluvněti nemůže zemřít několik desítek dospělých - tak přísné byly zákony panující ve skrýších ghetta."

"V těžkých, nebezpečných chvílích měla ve zvyku říkat: "Já chci moc, moc žít a dočkat se porážky našich katů, proto dělám a budu vždy dělat vše, co je v mých silách, abychom přetrvali, abychom unikli jejich spárům! Ale jestliže se to nepodaří, nedá se nic dělat. Umírá se pouze jednou. Ačkoliv mi bude života líto, smrti se nebojím!""

"Všichni ti zemřelí, zavraždění přátelé, kamarádi z dětských her ve varšavském ghettu žili už je v mé paměti."

"Vešla jsem do plynové komory, v níž mě tehdy drželi, skoro před půlstoletím, celou noc. (Dostala jsem se z ní druhý den živá, protože údajně došel plyn.)
Lidé právé poslouchali obvyklý statistický výklad průvodce. Připojila jsem se do něj svévolně a přerušila průvodce. Postavila jsem se drze doprostřed té komory, jako by patřila jenom mně, a začala jsem vyprávět, co tu bylo, odkud nás sem přivezli a jakým způsobem. Skočila jsem mu do řeči, nežádaná, neprošená, bez dovolení. Příliv emocí se stal zdrojem slov poznamenaných slzami. Všichni plakali. Slyšela jsem popotahování, posmrkávání, na nikoho jsem se však nedívala. Měla jsem před očima je to, o čem jsem živě a s největším vypětím vyprávěla. Neplakala jsem, nemluvila jsem zoufale. Bylo to přeci pro mě tehdy obvyklé a "přirozené" během oněch strašných let a také dnes, zvláště na tomto místě, v té stejné plynové komoře. Jenom jsem vyprávěla. Ale tady to vyznělo tak, jako by všichni, kteří tam tehdy byli se mnou, rázem vstali a promluvili."

Lena91
22.07.2017

Pokud jste navštívili Osvětim a Březinky, o to víc Vás tato kniha dostane. Autorka neskutečně čtivě a poutavě popisuje každý detail života v těchto "táborech smrti". Vyprávění ve spojení s vlastním zážitkem z náštěvy tábora ve mě evokovalo dojmu, že to místo velmi dobře znám a o to víc jsem se dokázala vcítit do Halinky. Přesně jsem věděla, jak velké jsou ony baráky, kde se vězěňkyně válely na zemi, kam chodily pracovat, jak "velké" byly ony pryčny, na kterých se mačkaly po šestnácti, jak vypadalo místo, kde byl svoláván apel i krematorium a plynové komory. Věřím tomu, že i pro člověka, který o tomto hrozném nacistickém teroru mnoho neví, je ta kniha nejen obrovským přínosem z hlediska poznávání historie, ale i z hlediska pohledu na životní hodnoty a celkově skvělým čtením, i když dosti pochmurným. Za mě 5*

VercaLukasova
06.07.2017

Ze všech knih o holocaustu, které jsem kdy četla, mě tato zasáhla nejvíc. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, doufala jsem, že přežije co nejvíc lidí. Jak už to však u těchto příběhů bývá, doufala jsem marně. Musela jsem si při čtení dávat pauzy, abych některé pasáže rozdýchala. I když je psychicky náročné číst tak tragické příběhy, nesmí být zapomenuty!

Renatecka
01.05.2017

Poutavé, zajímavé, ale hlavně strašně smutné. Tyto knížky s výpověďmi a zážitky z koncentráků jsou pro mě horrory (a ne kingovky). Vřele doporučuji k přečtení.

sovicka01
21.02.2017

Příběh polské Židovky, která díky častým náhodám a štěstí přežila několik koncentračních táborů. Kniha popisuje dění i v ghettu ve Varšavě, což pro mne byly nové informace, také dění v táborech Majdanek, Osvětim a Neustadt - Glewe.

Marfulka007
12.02.2017

Za mě kniha, kterou jsem sice nedokázala zhltnout jedním dechem, nicméně příběh samotný a fakt, že všechno, co popisuje je opravdová realita mě nutily číst dál a dál. Nejednou jsem musela knihu odložit a přemýšlet, jak je to všechno vůbec možné. Jak se něco takového vůbec mohlo dít. A kde ti lidé brali tolik síly a vůle to přežít. Pro mě kniha, kterou by si měl povinně přečíst každý. Opravdu. Už jen proto, abychom nezapomínali na historii. Mám pocit, že v dnešní době je to čím dál tím důležitější.

LusSyNDA
03.11.2016

Po dočtení knihy (už je tomu týden) jsem pořád nesvá. Knihu jsem četla tím způsobem, že jsem rukama drtila vazbu a nemohla se od stránek odlepit. Šílený příběh. Neskutečné

sagasir
20.10.2016

Vzpomínejme a už nikdy nezažijme

Tak jsem se rozhodl dát si na chvíli pohov od všech těch detektivek a sáhl jsem po jiném žánru. Konkrétně po knize plné historie, literatury faktu a autobiografie. Nakonec jsem se i zde dočkal jako u detektivek pořádného napětí, ale v trošku jiném směru.

Rozsahově je dílo kratšího ražení (255 stran), ale vše vám vynahradí příběh v ní se skrývající. Je to jeden z těch mnoha příběhů co by se měl vyprávět a neměl by být zapomenut, avšak už nikdy by se neměl prožít. Ostatně vše kolem války by se nemělo zapomenout a naopak mnohdy připomínat jako velice smutné memento naší historie, ale v žádném případě by se nic podobného už nemělo opakovat. O tom jaká je v tomhle situace bychom mohli pak vést sáhodlouhé debaty a to není účelem této recenze. Jejím účelem je vám představit napínavý příběh s postavami ve velice širokém spektru chování. Od největších ubožáků, kteří si jen tak pro nic za nic užívali střílení a kopání do lidí, přes příběhy lidí srdceryvně se peroucí s nepřízní osudu a těžkého žití až po lidské hrdiny například pašující jídlo pro druhé. Díky hlavní hrdince jste rychle vtaženi do děje a až do konce se nenudíte. Se samotnou autorkou pak nesmírně sympatizujete a přejete jí brzký šťastný konec jejího utrpení. Velice kvalitně hodnotím i samotný závěr knihy. Líbil se mi návrat spisovatelky do míst, ve kterých prožila nesčetná muka a popis jejich emocí když si znovu procházela ony koncentrační tábory a vyprávěla lidem, co tu zažila.


Tuhle knihu rozhodně doporučuju. Máte ji docela rychle přečtenou a má skvělý, ale dost smutný a napínavý příběh. Doporučuju také pro uvědomění jak moc je cenný lidský život a jak my lidé dokážeme být krutí i empatičtí. Knihu hodnotím 100 %. Snad nás nic takového co paní Birenbaumovou nepotká.

Faiglová
30.01.2016

Jakmile se začtete, tak vás to nepustí. Čím hlouběji jsem se dostávala do děje, tak mi to připadalo smyšlené. No bohužel je to krutá realita která se stala. Pořád tomu nemohu uvěřit že se něco takového stalo. Za mě jedna z nejlepší knížek na toto téma.

AlisekPac
30.12.2015

Skvělá kniha. Jak se začtete, tak Vás už nepustí. Musíte dočíst do konce. Silný příběh, na který nezapomenete. Donutí Vás přemýšlet a možná, že Vám trochu změní i pohled na svět. Doporučuji přečíst.

snilek.holka
10.12.2015

Myslím, že těmito knihami by jsme si měli často připomínat, čeho jsou lidi schopni. Jaké zvěrstva se děli. Na tohle téma jsem přečetla dost knih, ale žádná se nerovnala téhle. Autorka svuj žigvotní příběh vyprávěla s citem. BYlo užasné se prostřednictvím autorky ocitnout v době, která je pro mě naprosto šílená. Nebudu tu tvrdit že už určitě vím jaká muka to pro lidi tenkrát byla, protože si myslím, že si to člověk nedokáže představit i kdyby mu to někdo líčil sebe lépe. Ale mám aspoŇ určitou představu a tím pádem autorku nesmírně obdivuju, jak to všechno zvlála. Nejsem si jistá, jestli bych po ztrátě tolika blízkích našla chut ještě žít..... Tohle určitě doporučuji!!!!

Werda90
01.10.2015

Zatím nejlepší kniha co jsem na tohle téma četla! Téma ''Holocaust" by nemělo zůstávat v zapomnění a mělo by se dnes a denně připomínat čeho všeho je člověk schopen spáchat bližnímu svému.

cori
30.08.2015

Velice otevřené svědectví ženy, která jako polská Židovka zažila věznění ve varšavském ghettu, ve vyhlazovacích táborech Majdánek a Osvětim. Pracovala mj. v neslavné Kanadě, byla postřelená esesákem a přežila pochod smrti. Nejvíc na mě zapůsobil její vztah s maminkou i švagrovou Helou, dojala mě její první láska s medikem Abramem. Silný je i dodatek, její zápisky z cesty do konc. táborů v roce 1986, kdy se po 40 letech vrátila na místa, kde zahynuli její nejbližší.

gacie
27.07.2015

Tato kniha se řadí mezi ty, které by si měl přečíst každý člověk, aby si každý uvědomil, co museli ti lidé prožít v koncentračních či pracovních táborech. Je zde silný příběh, který vás nutí k zamyšlení, čeho všeho jsou lidé schopní. Kniha je velmi čtivá. Přečetla jsem ji za 2 dny.

amladar
09.07.2015

Když už jsem byla schopna částečně pochopit fyzické utrpení lidí, kteří prožili koncentrační tábory, tak po této knize nebudu nikdy schopna pochopit psychické utrpení. Neuvěřitelně krásně popsaný pravdivý příběh o hrůzách, které se snad nikdy už nebudou opakovat. Smekám před paní Halinou.

martina.riz
05.04.2015

Knihu jsem četla jedním dechem. Další velice smutný příběh holocaustu.

Lenka 13
01.04.2015

Čteno jedním dechem, rozhodně doporučuji přečíst, kniha je velice čtivě psaná, velmi silný příběh.

Terry.89
05.02.2015

S každou další knihou o holocaustu mě znovu a znovu udivuje krutost, jaké je člověk schopen a zároveň i odhodlání a vůle k životu, kterou museli "Ti kteří přežili" tváří v tvář smrti prokázat.

Kniha je napsaná nesmírně čtivě, nemohla jsem se od ní doslova odtrhnout, četla jsem celý den. Nevyhnuly se mi ani slzy nad krutostí, kterou si musela autorka a desítky jiných prožít v koncentračních táborech.

Myslím, že by se tato zvěrstva páchaná za 2. sv. v. měla dostat více do povědomí lidí, aby nikdo nezapomněl, a také aby se nikdy nic takového neopakovalo.

veronika5179
31.01.2015

Neskutečný příběh, který donutí člověka přemýšlet a zhodnotit jeho život a problémy, které jsou tak malicherné....

Bohužel, nic mě nedokáže naštvat více než špatný překlad knihy. Tuto knihu jsem četla v originále i v češtině a je mi jasné, jak překladatelka pracovala, či spíše nepracovala. Několikrát jsem měla chuť knihu zahodit, protože forma bohužel negativně poznamenávala obsah. Ale vytrvala jsem.

jana0520
24.10.2014

Knihu jsem přečetla jedním dechem a nemohu si odpustit otázku proč? Je to napsáno autenticky pocity člověka, každodenní život a silná touha přežít v prostředí, kde život neznamenal nic.Jak směšné jsou naše každodenní starosti oproti tomu, co se dělo v koncentračních táborech. Smutné,dojemné,pocity dítěte a zároveň dospělé chování v ohrožení života.

Xuxa
03.08.2014

Chce se mi napsat neskutečný...ale to nejde....bohužel, je to skutečný...

Kačudovič
08.04.2014

Jedna z řady knih, kterou by měl přečíst každý, kdo neví nic o holocaustu. Jak už to však tak bývá u románů s touto tématikou, ne každý by byl schopen jí dočíst do konce. Smutné, velmi smutné čtení...

kacudek
07.10.2013

Nejlepší kniha na tuto tématiku, co jsem četla. Poprvé jsem se u knihy rozbrečela. :-(