Tiché roky

Tiché roky https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg 5 6539 1580

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text

Žánr:
Romány , Pro ženy , Literatura česká

Vydáno: , Host
více info...

Přidat komentář

evik2710
dnes

Pěkná kniha člověk si zavzpomínal

Viky17
19.04.2024 5 z 5

Krásně napsané, oceňuji, že postavy mají hloubku. Nikdo není jen černý nebo bílý. Četla jsem dychtivě až do konce. Kniha byla jako ostatní, které jsem od paní Mornštajnové zhltala úžasná.


bramborik4
16.04.2024 5 z 5

Přečteno za jediný den, kapesníků promáčeno nepočítaně...

barbora5058
15.04.2024 4 z 5

(SPOILER) Pěkná, smutná kniha. Styl autorky se mi líbí, taktéž nápad vyprávění celého příběhu, který se ze dvou postupně spojí v jeden. V porovnání s ostatními knihami od paní Mornštajnové se mi kniha líbí na stejné úrovni jako Hotýlek a Hana. Rovněž je na knize sympatické, že příběh neobsahuje válku. Hvězdu dolu ubírám, protože mě na konci mrzelo, skoro až naštvalo, že se nedozvíme, jak to vlastně dopadlo. Občas chápu umělecký záměr, ale tady? Čteme příběh, žijeme s postavami a pak v tu nejdůležitější chvíli kniha skončí..

kopeceli
13.04.2024 5 z 5

Ano, Tiché roky se mi líbí. Vyhovuje mi způsob zpracování tématu, který vede k zamyšlení. Příběh je uvěřitelný, i když konec trošku idealizovaný. Ale proč ne, vždyť v životě přece úplně všechno špatně nedopadá. Záleží jen na úhlu pohledu.
Obálka je moc pěkná, text bezchybný, Mornštajnová píše čtivě a Host odvádí tradičně perfektní práci.

Georgine
12.04.2024 4 z 5

Tato kniha je mé první setkání s touto autorkou. Nejprve jsem se nemohla zacist, ale pak mě děj pohltil a kniha se mi moc líbila. Jen na konci bych uvítala ještě uvítala jednu kapitolu.

Mona7741
05.04.2024 4 z 5

Knihy paní Mornštajnové mi velice sedí, jsou bezva čtivé a hlavně vždy pro mě mají hluboký a silný obsah, který mě u každé knihy dovede až k slzám.
Tento příběh opět dojemný, smutný, silný, rodinný...
Dětské dívčí postavy u všech knih autorky jsou podobné, až se mi zdá jak když se veškerý děj odehrává o jedné dívce. Ale to není rušivý element, jen poznatek.
Konec se mi zdál příliš utnutý.
Za mně zatím vede Les v domě a Hana. Tuto a Listopád hodnotím podobně.

zoew
04.04.2024 4 z 5

(SPOILER) Moc dobře se to četlo (jako vždy od Mornštajnové), ale přišlo mi to trošku nedokončené. Uvítala bych určitě alespoň ještě jednu kapitolu. A taky jsem čekala, že Bohdana konečně promluví. Za mě 4,5*

Iki1
02.04.2024 4 z 5

Pěkný náhled do doby nedávno minulé. Líbilo se mi, že autorka zpracovala názory a pocity komunisty, který opravdu slepě věřil, i když měl později kolem sebe samé prospěcháře. Nakonec tlačen okolnostmi musel využít kontaktů soudruhů ve prospěch své dcery. Hezky zpracované jsou i rodinné vztahy, i když jsem z toho při čtení občas šílel. Pouze konec (cca 50 stránek) mi přišel hodně, až přehnaně emotivní (úlitba cílovce?). Zaujalo mě, že vyprávění bylo rozdělené do dvou rovin, ty autorka vzájemně propojovala stejnými posledními a prvními slovy.

1bublina
23.03.2024 5 z 5

Skvělá kniha. Během čtení se mi postupně měnil vztah ke Svatoplukovi. Nejdřív jsem ho neměla ráda, za to jak se chová. Pak jsem ho začínala chápat a nakonec jsem ho zase neměla ráda :)
ČV 2024 - Kniha autora z žebříčku 50 právě nejčtenějších knih na DK.

pingu1
20.03.2024 3 z 5

Třetí přečtená kniha od autorky mi bohužel moc nesedla. Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, jak je dnes v módě, to by mi nevadilo. Ale postavy mi nějak moc nesedly a proč je Bohdana "zvláštní", jsem se dozvěděla až ke konci knihy. Les v domě byl podle mě daleko lepší.

KLHannah
16.03.2024 4 z 5

Další podařená kniha od paní Mornštajnové. Líbila se mi víc než Hotýlek, na první příčce se u mě drží stále Hana. Ale i Tiché roky měly v sobě hořkost život a i pár medových doteků. Tyhle rodinné příběhy, které se zdají být obyčejné, jsou mnohdy zajímavější a mají více zvratů a překvapení, než příběhy vymyšlené.

Mermaida
06.03.2024 4 z 5

Dočetla jsem před chvílí a nějak nemám slov.. Bylo to svým způsobem silné a emotivní. Popravdě se mi to vůbec nečetlo lehce, ale ne ve smyslu, že by se mi kniha nelíbila.. Naopak byla celkem poutavě napsaná a od jisté stránky jsem chtěla pořád číst, abych mohla doufat, že se ten "tichý vztah" otce a dcery zlepší.. Bylo to hluboké na zamyšlení - i když se musím přiznat, že kolikrát jsem se nechtěla raději ani nad "úvahy" hlavních postav zamýšlet, aby mi nebylo ještě více "těžko"... Ale líbilo se mi, jak autorka knihu pojala ze dvou pohledů, jak se měnila současnost s minulostí a také propojení těchto časových a dějových linek.

Tato kniha byla mou třetí knihou od autorky (první čtenou byla Hana - a ta je za mě stále TOP!) Ještě mě určitě čeká k přečtení Les v domě.

Aranel15
04.03.2024 5 z 5

Skvělá kniha, která mě absolutně strhla do děje. Bohdany mi bylo ale dost líto.

Petronelka123
03.03.2024 5 z 5

Právě dočteno...a nějak se mi nedostává slov. Byla to moje první kniha od Aleny Morštajnové a hned po přečtení prvních stránek jsem si oblíbila její styl psaní a krásnou práci s jazykem. Příběhy Svatopluka a Bohdany mne naprosto vtáhly...

PetrazÚstí
02.03.2024 3 z 5

Líbilo se mi to nenásilné propojení současnosti s minulostí. Postavy byly sice ploché a neprošly během příběhu žádným vývojem, takže působily spíš jako stroje, ale to nic nemění na tom, že se kniha čte dobře.

bosorka78
24.02.2024 4 z 5

Začátek knihy a ani budovaní Svatoplukovi komunistické kariéry mě do příběhu nedokázali vtáhnout, dokonce jsem kapitoly o otci jen tak přelétala očima. Za to konec příběhu vše vynahradil a nakonec se můj pohled na knihu přece jen změnil. V knize je velmi dobře ukázáno,že nejhorší výčitky jsou ty němé.....

archivářka115
18.02.2024 5 z 5

Knížka se dobře četla. Předpokládala jsem, že dojde k emigraci, ale nenapadlo mě, že jí otec komunista schválí. Ke konci mi děj připadal zbytečný. I když jsem věděla, jaký bude konec, tak jsem se po přečtení posledního slova " Tati " rozbrečela.

Mišan2024
15.02.2024 5 z 5

Tiché roky jsem přečetl během pár dní. Příběh dcery a otce mě vtáhl do děje a v hlavě mi běžel barevný film (i když většina knihy se odehrává v šedivé minulosti).
Skvěle popsané postavy, zvláště otce, kterého sledujeme po celý jeho život. Nikdo zde není černobílý, každá postava má tvář příjemnou i tu druhou, odvrácenou. Všichni však mají svoje 'dobré' důvody, jakou tvář komu zrovna ukazují.
Příběh se dobře čte a dvě časové roviny vyprávění se v závěru sejdou do jedné.
Zajímavá je i vazba kapitol na sebe, kdy poslední slova z přečtené, začínají kapitolu novou.
Za mě bych story ukončil o 50 stran dříve. Ale toužebné světlo na konci tunelu bylo asi příliš lákavé.
Určitě doporučuji k přečtení zvláště mužům s šedinami. Mnohé si připomenou, v mnohém se možná poznají.

Kopretina
09.02.2024 5 z 5

Kniha se dobře a rychle četla, příběh dával smysl. Ani jedna postava mi nebyla moc sympatická, a tak jsem ráda, že tam nedošlo k nějakému hodnocení, kdo je horší a kdo méně.