Tiché roky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/40_/402756/tiche-roky-wkg-402756.jpg 4.61745
Žánr
Romány, Pro ženy, Literatura česká
Vydáno · Host
více informací...
Nahrávám...

Diskuze o knize (18)

Diskutovat
dendishek
10. září

Je tady ještě někdo, kdo vůbec nepochopil, že Bohdanka doopravdy nemluvila? Ani v dospělosti? Ze slov autorky v příběhu jsem se to dozvěděla až ke konci: (spoiler) - když zvídala po Běle, kdo je Blanka v psané otázce na papírku. Také při popisu obřadu slovy Svatopluka, když sháněli k obřadu ženu, která přeložila znakovou řečí odpověď nevěsty.
Myslím si, že tohle bylo celkem zbytečné... (přestože se pravděpodobně jednalo o dopad chování Svatopluka jako otce)... ale i tak..

Daskak
27. července

Nemam rada neukoncene deje. Kniha se dobre cetla, jen byla takova rozvleklejsi, ze vubec Bohdana nemluvi jsem pochopila az ke konci, zvlastni casova osa

Ronny
19. června

Tak za mně za tři, dobré, ale nenadchlo. K Haně hodně daleko, ale to bych chápala, nelze vstoupit 2x do stejné řeky. Divné mi připadalo, že Bohdana byla němá, a to z jedné jediné scény, kdy na ni otec jako na dvouletou jedenkrát zakřičel a surově ji odstrčil. To by muselo být na světě němých lidí, a nejen to! Děti zažívají daleko větší traumata, zneužívání, bití, hlad a nelásku. Přitom Bohdana měla do 2 let maminku, pak o ni pečovala babička a poté nevlastní, ale milující matka. A že bylo doma dusno a otec se jí nevěnoval? Trochu přehnané postižení. Přitom vystudovala, vdala se a báječně si rozuměla s manželem. Takže to, že v životě opravdu nepromluvila ani slůvko přes dlouholeté návštěvy psycholožky mi nějak došlo až v závěru knihy, kdy to zmiňoval otec. A nebo jsem knihu nečetla dostatečně pozorně, což opět svědčí o tom, že mě nijak zvlášť nezaujala.

TamaraKrejčí
19. června

Pro Gladya
Asi tak...

gladya
18. června

To Jidáša, tannasja a asi i jiní

Hodnotila bych stejně, i kdyby to nenapsala Monštajnová. Mně se to moc líbilo. Každý čtenář je jiný, někoho knížka osloví, někoho ne, to je přece normální.

Knihozrousenka
24. května

Myslíte, že byste mohli přestat se zmiňováním Hany pod každou další knihou autorky? To je skoro každý druhý koment, který fňuká, že "jako bylo to super, ale na Hanu to teda nemá". Nemá, no, protože autorka se o nic takového nesnaží. To nejste schopni to prostě hodnotit samostatně?

pankaplan
07. května

Rád bych si myslel, že otevřený konec si autorka nechala pro případné pokračování, ale bojím se paní Mornštajnové zeptat :)