Slepá mapa přehled
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6156
6156
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Slepá mapa. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1450)
I když se mi kniha líbila a dobře se četla, tak nemůžu dát 5 hvězdiček. Něco mi tam chybělo a v jednu chvíli se mi dohromady pletly Anna, Alžběta a Anežka.
Příběh ze života obyčejných lidí. Líbil se mi, ale na 5* to nebylo. Ačkoli byla kniha zajímavá, myslím, že brzy zapomenu o čem vlastně byla.
Související novinky (24)
100 nejčtenějších knih roku 2023
27.12.2023
100 nejčtenějších knih roku 2022
27.12.2022
50 nejčtenějších knih letošních prázdnin (2022)
04.09.2022
Více souvisejících novinek je uloženo v archivu.
Citáty z knihy (18)
„Žiješ ale svůj život, tak se trochu snaž. (Slepá mapa)“
„Dlouholeté úsilí bylo završeno šťastným koncem, pokud se dá manželství za konec a ještě k tomu šťastný vůbec považovat.“
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů - z lásky, náhodou nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu. - Anežka“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Slepá mapa v seznamech
| v Právě čtených | 113x |
| v Přečtených | 9 411x |
| ve Čtenářské výzvě | 2 431x |
| v Doporučených | 633x |
| v Knihotéce | 1 411x |
| v Chystám se číst | 1 533x |
| v Chci si koupit | 355x |
| v dalších seznamech | 21x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
(SPOILER) Tato kniha Aleny Mornštajnové z těch, co jsem od ní četla (Tiché roky, Hana), obsahovala asi nejvíce postav a příběhů. Zároveň bylo trošku horší se v ní orientovat, možná proto, že se jednalo o debut a autorka ještě nebyla tak "vypsaná". Mimo jiné se tu objevilo více "milostných" scén, než jsem u autorky zvyklá, i když stále to nebylo nějak detailně rozebíráno, ale překvapilo mě to. Přes to všechno mi v tuto chvíli přijde, že je možná tato kniha má nejoblíbenější od autorky. Přestože autorka zabrala opravdu široký časový úsek a velké množství významných historických milníků, a místy mi trvalo, než jsem se zorientovala, stále to bylo pro mě srozumitelné dílo. Autorka by se podle mě skvěle uplatnila v době realismu, protože dokáže bez zbytečného patosu popisovat lidské osudy. Různorodé příběhy různorodých obyčejných lidí, kteří jsou každý jiný, ale všichni hledají své štěstí. Konec mě tentokrát opravdu dojal. Ačkoli přiznám, že část mě si přála, aby pravda o činech hrdinky byla odhalena. Příběh opravdu odpovídá realitě, popisuje to, jak lidé žijí a umírají. Hrdinka se se svými prarodiči nesetkala, přesto je znala z příběhů od svých příbuzných a myslela na ně. Líbí se mi, že hrdinové nebyli, černobílí, dělali chyby, mnohdy i fatální. A často ty chyby vznikaly z dobrých úmyslů, jak to tak v životě bývá. Nevím, zda to byl záměr autorky, ale podle mě kniha inspiruje k tomu, abychom každého hned neodsuzovali, neboť nevíme, jaké důvody ho vedli k tomu, kde je. A zda bychom se na jeho místě třeba nezachovali stejně. Kniha inspiruje i k tomu, abychom vzpomněli na své předky, uchovávaly příběhy o nich pro další generace, protože každý člověk je originál, a ať je jakkoli "obyčejný", zanechal stopu v srdcích svých blízkých a část z něj si jeho potomci ponesou navždy. Člověka to vede k zamyšlení, jací asi byli naši předkové, co vše zažili za historické milníky a jak je smutné, že je nemůžeme nikdy všechny poznat a jejich příběhy jsou povětšinou zapomenuty. Také se můžeme zamyslet nad tím, jak naši potomci budou jednou smýšlet o nás. Možná se mi kniha líbila i proto, že mi některé postavy zde asi nejvíce připomínaly mou rodinu.