Slepá mapa

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/363903/slepa-mapa-7BH-363903.jpg 4.62061
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (626)

Kniha Slepá mapa

Přidat komentář
veronika8042
předevčírem

Autorka opět nezklamala. Dokonce bych řekla, že tato knížka je lepší než Hana.
Příběh je psaný velmi ctive, už od první stránky se orientují. Precteno za 2 dny na dovolené..

Denisa153
24. května

Příjemné a milé čtení o několika generacích, připomíná mi to seriál vyprávěj..

Vlašule
23. května

Knížka se mi líbila, je čtivá, děj ubíhá. Protože už jsem četla něco od této autorky, vidím tam rysy prvotiny. Ale výborné prvotiny! Jako by otukavala, co si ke čtenářům může dovolit. Možná proto ten závěr...

veronikau2374
22. května

Toto byla poslední kniha od paní Mornštejnové, kterou jsem nečetla. Myslela jsem si, že Hanu nic nepřekoná, ale za mě je Slepá mapa nejlepší. Čtete příběh, který vlastně znáte, ale přesto je plný překvapení a zvratů, které berou dech. A po přečtení poslední stránky jsem zoufale hledala, jestli náhodou nenajdu ještě pár dalších...

Avila
21. května

Toto byla má druhá kniha od paní Mornštejnové a musím přiznat že i tohle čtení mě úplně pohltilo. Sklaním se před talentem a obrovským nadáním které tato spisovatelka má. Jak dokáže vdechnout život postavám v příběhu až čtenáři připadá že je všechny zná a celý příběh sleduje z blízka a tají se mu dech jak to všechno dopadne... A když dočte do poslední stránky tak ještě nechce aby to byl konec...

99jana99
20. května

Opět skvělá kniha, skvělé spisovatelky,kterou jsem si hned po první knize oblíbila a s dalšími knihami obliba stoupá. Nemůžu se dočkat až budu číst další knihu, zatím poslední.

Bublinka78
20. května

Paní Mornštajnová má dar vyprávět. Prostě, jednoduše, zkrátka tak, jak je píše sám život, kterým se inspirovala. Takových obyčejně neobyčejných osudů je tisíce a je správné je vyprávět, zvlášť když to někdo umí.

Damato
18. května

Myslela jsem, že po Haně nemůže být nic lepšího. Hana-kniha, co mi navždy zůstane v srdíčku se přeci nedá překonat. Objednala jsem si v naší knihovně Mapu a čekala, až na mě přijde řada. A když přišel email, že je kniha volná , těšila jsem se domů, až otevřu první stránky a s klidem v duši, že prostě to nejlepší z pera paní Mornštajnové jsem četla a nic víc nečekám, jsem otevřela první stránku. A četla , četla,četla...až do teď. Jaká slova však volit, když u Hany jsem napsala, že lepší knihu jsem nečetla, že mě chytla a nepustila, že jsem u čtení nedýchala...
Příběh rodiny a jejího okolí, tak spjatý a přitom tak každý jiný. Tak logicky uzavřené příběhy, tak uspořádané do sebe, všechno do sebe časem tak logicky zapadne...
Jediné- a paní Mornštajnová , promiňte, trochu něco málo o výsleších na státní policii vím-i když, pravda z doslechu...kdo jednou nehtíkem zavadil, toho nepustili, natož aby na něj zapomněli. Ale to je jen můj povzdech, na kvalitě této knihy tato malá kosmetická závada naprosto nic neubírá, protože i já věřím, že nade mnou moje babičky a dědové také drží "tam nahoře" ochrannou ruku, protože vědí, že jsem živel a že bych občas mohla po sobě nechat spálenou poušť. TAkže -Haló, haló vy tam všichni nahoře.... děkujeme vám , my tady dole na vás moc a moc myslíme a přejeme vám zasloužený klid a nebojte se, my si své místo tady na tom světě nějak , snad s úctou k vám, čestně dobojujeme....
A vám, co se chystáte na tuto knihu - závidím vám,že máte před sebou nepoznanou knihu tohle čtení je opravdová nádhera.