Slepá mapa

Slepá mapa
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg 5 6137 6137

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text

Přidat komentář

Kat9
07.07.2024 5 z 5

(SPOILER) Tato kniha Aleny Mornštajnové z těch, co jsem od ní četla (Tiché roky, Hana), obsahovala asi nejvíce postav a příběhů. Zároveň bylo trošku horší se v ní orientovat, možná proto, že se jednalo o debut a autorka ještě nebyla tak "vypsaná". Mimo jiné se tu objevilo více "milostných" scén, než jsem u autorky zvyklá, i když stále to nebylo nějak detailně rozebíráno, ale překvapilo mě to. Přes to všechno mi v tuto chvíli přijde, že je možná tato kniha má nejoblíbenější od autorky. Přestože autorka zabrala opravdu široký časový úsek a velké množství významných historických milníků, a místy mi trvalo, než jsem se zorientovala, stále to bylo pro mě srozumitelné dílo. Autorka by se podle mě skvěle uplatnila v době realismu, protože dokáže bez zbytečného patosu popisovat lidské osudy. Různorodé příběhy různorodých obyčejných lidí, kteří jsou každý jiný, ale všichni hledají své štěstí. Konec mě tentokrát opravdu dojal. Ačkoli přiznám, že část mě si přála, aby pravda o činech hrdinky byla odhalena. Příběh opravdu odpovídá realitě, popisuje to, jak lidé žijí a umírají. Hrdinka se se svými prarodiči nesetkala, přesto je znala z příběhů od svých příbuzných a myslela na ně. Líbí se mi, že hrdinové nebyli, černobílí, dělali chyby, mnohdy i fatální. A často ty chyby vznikaly z dobrých úmyslů, jak to tak v životě bývá. Nevím, zda to byl záměr autorky, ale podle mě kniha inspiruje k tomu, abychom každého hned neodsuzovali, neboť nevíme, jaké důvody ho vedli k tomu, kde je. A zda bychom se na jeho místě třeba nezachovali stejně. Kniha inspiruje i k tomu, abychom vzpomněli na své předky, uchovávaly příběhy o nich pro další generace, protože každý člověk je originál, a ať je jakkoli "obyčejný", zanechal stopu v srdcích svých blízkých a část z něj si jeho potomci ponesou navždy. Člověka to vede k zamyšlení, jací asi byli naši předkové, co vše zažili za historické milníky a jak je smutné, že je nemůžeme nikdy všechny poznat a jejich příběhy jsou povětšinou zapomenuty. Také se můžeme zamyslet nad tím, jak naši potomci budou jednou smýšlet o nás. Možná se mi kniha líbila i proto, že mi některé postavy zde asi nejvíce připomínaly mou rodinu.

Ronny97
21.06.2024 4 z 5

I když se mi kniha líbila a dobře se četla, tak nemůžu dát 5 hvězdiček. Něco mi tam chybělo a v jednu chvíli se mi dohromady pletly Anna, Alžběta a Anežka.


Fazolecek
21.06.2024 4 z 5

Příběh ze života obyčejných lidí. Líbil se mi, ale na 5* to nebylo. Ačkoli byla kniha zajímavá, myslím, že brzy zapomenu o čem vlastně byla.

TerJac
19.06.2024 4 z 5

Po přečtení Hany, Les v domě a Listopádu jsem šla dál a s chutí přečetla i Slepou mapu. Ta za mne byla ale ze všech výše zmíněných nejslabší. Děj mě uspával a na můj vkus byl až moc zdlouhavý (výhledem k celkové pointě obsahu). Pravdou ale zůstává že je paní Mornštajnová skvělou vypravěčkou.

Nunynka
08.06.2024 4 z 5

Tak dlouho jsem se Mornstajnove vyhýbala,až si mě stejně našla. Měla jsem strach,že to na mě bude těžké téma. Ale ve finále to byl opravdu příběh ze života,jakých tady žilo miliony lidí. Možná jsem čekala trošku jiný konec.

m2056
27.05.2024 3 z 5

Kniha není špatná ani nejlepší je to lepší průměr knihy Hana, Les v domě , Listopad mě přijdou lepší.

nula87
13.05.2024 4 z 5

Barvitý, vrstevnatý příběh tří generací procházející celým 20. stoletím - války, okupace, normalizace, svoboda. To vše jak se silnými stránkami hlavních hrdinek, tak s jejich pochybeními a slabostmi. Místy tomu chybí lehkost a přirozenost, ale na debut myslím velmi slušné.

Věra91
12.05.2024

Další příběh od Mornštajnové, který mě naprosto pohltil a zhltla jsem ho jak malinu. Miluji její knihy.

Plativa
10.05.2024 4 z 5

Román provázející nás opět napříč necelým 20. stoletím a příběh několika generací jedné rodiny. Je to další klasická Mornštajnová, bohužel musím přiznat, že mě kniha nechytla tolik jako například Hotýlek nebo Tiché roky. Nedokážu říct, čím to bylo, možná na můj vkus neustále někdo umíral (ale vážně pořád), nebo jsem si k postavám nedokázala utvořit vztah. Kromě postavy Anežky v závěru knihy, ta mě velmi bavila a vyvolávala ve mně ty správné emoce. Zároveň jsem nepochopila, proč kniha naprosto ignorovala její dva bratry. Hezké čtení, ale za mě jsou i lepší a zajímavější tituly od autorky.

PabloFuentes
07.05.2024 5 z 5

Pro někoho první, pro někoho poslední. Jako třeba pro mě. Dalo by se říci, klasická Mornštajnová, ale tímhle to vlastně celé vypuklo. Příběh několika generací, zajímavé životní osudy a skvělé počtení. Mé oblíbené postavy byly Alžběta, Božena a jejich otec Antonín, kdy každý z nic byl něčím jiný a velmi specifický. Závěr mě mile překvapil a nečekal jsem ho. Moc děkuji paní Mornštajnové a teď už mi nezbývá nic jiného, než tak jako všem ostatním, jen čekat na novou tvorbu.

Mišmiš
14.04.2024 4 z 5

Další kniha od paní Mornštajnové, která mě pohltila. Občas jsem se musela zorientovat v postavách, ale jinak opět velmi silný lidský příběh.

rilajaan
11.04.2024 5 z 5

Životní příběh několika generací jedné rodiny, která prožívá vzestupy i pády. Vlastně bych řekla, že více pádů. Někdy mi přišlo, že jdeme jen po povrchu příběhu, ale paradoxně mi to nevadilo.

Viky17
09.04.2024 5 z 5

Dnes jsem dočetla Slepou mapu paní Mornštajnové. Další skvělý zážitek. Ale doba byla tak hnusná a zlá, když si vzpomenu na dětství a dospívání.... Jsem podobný ročník narození jako autorka a klobouk dolů před jejími knihami. Dokáže mě úplně pohltit, jen jsem se bála až jsem byla rozrušená, jak dopadne Anežka. Napínavé, poučné čtení, děkuji za další zážitek a již mám připraveny Tiché roky. Ráda se nechám vtáhnout do děje, ale o tom až další příspěvek k této knize.

maryska09
08.04.2024 5 z 5

Skvělá kniha paní Mornštajnové plná příběhů, zvratů a setkání. Její knihy jsou takové, plné života a přitom poučné. Díky za ně

KLHannah
22.03.2024 4 z 5

Slepá mapa byla milým pohlazením po duši. Trošku mi to ze začátku připomínalo Šikmý kostel od Karin Lednické, ale naštěstí kniha nebyla tak smutná. I když tam pár dramatických okamžiků bylo, to zase ano. Všechny ženské hrdinky si člověk oblíbí. A muži také nejsou na vedlejší koleji. Bylo tam vše, co tam mělo být. A vůbec se nedivím, že spisovatelská kariéra paní Mornštajnové, se po její prvotině, kterou Slepá mapa je, rozběhla směrem k těm nejvyšším příčkám, co se čtenosti týče.

pingu1
20.03.2024 3 z 5

Poté, co jsem přečetla skvělý Les v domě, jsem se natěšeně pustila do další knihy od autorky. Bohužel se mi ale líbila podstatně měně. Slepá mapa prochází napříč třemi generacemi jedné rodiny se spoustou postav, většina osudů je tragických nebo nějak poznamenaných. Knihu jsem díky neschopence přečetla za jeden den, ale i tak jsem se v postavách, a skákání sem a tam v časové ose, chvílemi ztrácela.

Mi-šu-le
20.03.2024 5 z 5

Moje třetí přečtená autorčina kniha, opět jsem byla nadšená, kniha se četla velmi dobře. Oceňuji prolínavost příběhů tolika postav, ve kterých se čtenář neztrácí. Ze začátku jsem měla pocit, že je to dost podobné knize Hotýlek, což teda neznamená nic špatného. Určitě stojí za přečtení.

kristyna0578
01.03.2024 3 z 5

(SPOILER) Propracovaný a velmi čtivý příběh s ženami v hlavní roli. Kniha byla spíše ponurá, ale není se čemu divit, když je vše zasaženo do nepříliš šťastných let naší země z minulého století. Žádná z hlavních hrdinek mi příliš sympatická nebyla, ale při čtení mi to nijak nepřekáželo. Naopak, bylo celkem zajímavé dívat se na svět na chvíli jinýma očima. Konec mě velmi překvapil, bohužel ne příliš pozitivně. Možná by nebylo špatné, kdyby vše nakonec "skončilo špatně", tedy více reálně.

Bedrich84
24.02.2024 2 z 5

Popis životů tří generací žen vyprávěný poslední z nich. Příběh začíná před první světovou válkou, končí po sametové revoluci a odehrává se převážně pohraničí. V podstatě se jedná o soupis nešťastných až tragických událostí souvisejících s historickými událostmi. Do života rodiny zasáhne první světová válka, tuberkulóza, potom ztráta Sudet, poválečný odsun Němců, nástup komunistické diktatury a StB. Přijde mi, že autorka úmyslně vrší mizérii na mizérii a nenechá čtenáře vydechnout, občas mi to přijde až příliš roubované kolik ještě neštěstí se postavám přihodí nebo si sami způsobí. Občas se probleskne naděje, ale.. Byla to moje první kniha od Mornštajnové a po další asi jen tak nesáhnu.

Andrea81
19.02.2024 4 z 5

Spokojenost...