Hana

Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/324332/hana-cqZ-324332.jpg 4.82689
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (908)

Přidat komentář
freejazz
dnes

díky autorce. obdivuji, jakou sílu a vytrvalost musela v sobě najít, když tuto knihu psala. je to obdivuhodné dílo

kečup60
včera

Krásná kniha, na kterou nezapomenu. Přesto, že nevyhledávám literaturu z tohoto období, tak si myslím, že podobnou literaturu bychom si měli všichni raz za čas přečíst, abychom nezapomněli. K níže uvedenému názoru musím sdělit, že to co se pisateli nelíbilo (viz poslední odstavec), tak mě to naopak tak zaujalo, že jsem se od čtení nedokázala odtrhnout. Nevím jaký "zvrat" by měl nastat, aby se to panu O. Merglovi líbilo. Vždyť je to příběh "obyčejných" lidí v neskutečně těžké době, kterou jsem naštěstí nezažila.

OndřejMergl
včera

Z této knihy jsem si odnesl tři cenná poučení:

1. Nežerte věnečky v Meziříčí, dostanete tyfus.
2. Z koncentráku se vrátíte zuboženější, než jste do něj lezli.
3. Ne, asi fakt nevymyslím další překvapivé zjištění a upřímně, i bod dva jsem věděl.

Víte, já nejsem úplný barbar. Knize pojednávající o zásadních tématech, o kterých by se mělo mluvit, rád přisypu nějakou tu hvězdičku navíc, ale tenhle příběh těžce pohořel i v tomto ohledu.

Rodinu malé Miry zabije tyfus a zbyde jí jen podivínská teta. A kdyby vám to nedošlo hned od začátku, na konci se dozvíte, že pár let nazpátek byla v koncentráku. Jaké překvapení!

A já celou knihu čekal na nějaký zvrat, který by odůvodnil intergalakticky přemrštěné hodnocení této knihy.

Jenže věnečky neotrávil tajný špion, po kterém by v napínavé detektivce pátrali, Mira se nemusela protloukat světem jako sirotek bez střechy nad hlavou a tetu ty největší krutosti nacistů minuly velkým obloukem.

Obvykle alespoň rozumím tomu, proč jsou tak oceňované knihy, které já, povrchní čtenář, hodnotím negativně. Ale tady bylo všechno tak příšerně trapně předvídatelné! A jelikož nemůžu pochválit ani podivně nechronologicky uspořádané skákání v ději a z emočního hlediska chybělo cokoliv převratného, co by mi byť jen zvlhčilo oči, tak jenom kroutím nevěřícně hlavou.

DitaV.
včera

Nádherná lidská kniha, která podrobně nelíčí hrůzy holocaustu a nepopisuje nelidské týrání lidí v koncentračních táborech, ale ukazuje dopad okupace a holocaustu na osud jedné židovské rodiny a vlastně i na ostatní obyvatele malého města, kteří se museli vyrovnat s tím, jaký postoj zaujali v dané době. Pro mne opravdu velmi emotivní záležitost.
Navíc - kniha nikoho neodsuzuje a to se mi líbí.

lubosh
včera

Klobouk dolů. Úžasná věc.

Ester59
včera

Na tuto knihu nelze uz nikdy zapomenout.

barunkaav
včera

Krásná knížka. Přečetla jsem za jeden večer a jedno dopoledne. Vřele doporučuji! :-)

Gugu
včera

Krásná kniha, čtivá, se spádem, zároveň smutná, místy i vtipná. Hned jsem si koupila od autorky další. Doporučuju k přečtení.

boeink
15. června

Hanu jsem nečetla "jedním tahem", ale bohužel po práci před spaním, než se mi začaly zavírat oči. Jsem přesvědčená, že lépe bych si ji užila, kdybych četla celistvěji..Nicméně četla se mi dobře, je psaná tak "hezky česky", příběh poutavý. Čekala jsem, že bude víc o holocaustu, víc o týrání Židů v koncentrácích, ale ona je bohatší nejen o příběh Miry, a to, jak se jednotlivé části celého příběhu poskládaly, mě opravdu dostalo. Dočetla jsem a i pár dní poté, mám Hanu, Miru a celou jejich rodinu pořád v hlavě. Skvělá kniha!

MortRainey
13. června

5, 6, 7 hvězdiček! Upřímně, jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl, nejen v rámci české literatury. Nepřeháním, ale Hana je kniha, která by si zasloužila výsluní i na mezinárodní knižní scéně včetně filmového zpracování.
Síla příběhu je neskutečná a opravdu vám nedá vydechnout. Když už si myslíte, že krutost osudu nemůže být krutější, dozvídáte se další a další vyhrocenosti, chladnokrevnosti a bolesti, nad kterými nevěřícně kroutíte hlavou, co ještě může život jedinci přichystat. Knihu jsem musel při její čtivosti několikrát odložit a znovu se pořádně nadechnout k pokračování v četbě.
Během poutě Haniným životem jsem si několikrát vzpomněl i na jiný, obdobně silný životní osud, i když z druhé strany pomyslné barikády - Vyhnání Gerty Schnirch. Stejně tak jsem měl čtenářský zážitek umocněn osobními setkáními s lidmi kteří přežili včetně jednoho, který byl součástí té šílené mašinérie, která nemá v historii lidstva obdoby.
Souhlasím s jinými čtenáři, že kniha "není jen" o holocaustu, je o nás. O našich vztazích, selháních, nedorozuměních i nemožnosti bojovat proti něčemu velkému, jakkoliv se můžeme cítit Davidy přemáhající Goliáše.
Kniha přináší poselství i poučení:
"Oprav bylo dost, protože tehdy se nic nevyhazovalo. Lidé byli trpělivější, věděli, že všechno - vztahy i věci - chce svůj čas. Nerozváděli se při prvních neshodách a neutráceli za nové věci při prvních potížích."
"O minulosti musíme vědět co nejvíc, abysme neopakovali stále stejné chyby. Jednotlivé události spolu vždycky nějak souvisí, zapadají do sebe a vyúsťují v další dění. Jen pochopení souvislostí je cestou, jak se může lidstvo pohnout dopředu."
PS. Děkuji. Děkuji paní Mornštajnové za silný příběh. Děkuji všem, kteří mě knihu doporučovali. A děkuji neznámé mamince, která mi knihu po dočtení na dětském hřišti, kde jsem byl se svými přáteli a dětmi, věnovala. Předám ji a budu doporučovat dál...

roso.mak
12. června

Po přečtení první třetiny jsem si říkala, co na ní všichni vidí. Když jsem četla dále, uznala jsem, že je kniha opravdu dobrá, ale pořád nechápu to obestření superlativy.

A konec? Nemám pocit, že by to byla ta nejlepší kniha, co jsem za posledních pár let přečetla, ale jsem si zatraceně jistá, že je to to nejlepší, co bylo za poslední roky napsáno u nás (alespoň co se beletrie týče).

O síle příběhu tu bylo napsáno mnoho a já se mohu jen připojit. Druhá věc, co dělá knihu tak skvělou, je autorčina schopnost nepoužít ani jedno slovo nazmar. Vypustíte jeden odstavec a kniha už nebude taková. Přidáte jeden odstavec a bude to pro knihu úplně zbytečné.

ajasin
12. června

Jedna výjimečná kniha, která zachycuje jeden z milionů tehdejších tragických osudů.

Jizi
11. června

Ne, o příběhu, v němž je tolik bolesti, zklamání, utrpení a zoufalství nemůžu napsat, že byl krásný, skvělý nebo úžasný. To se hodí asi tolik jako narozeninová oslava s frkačkami a konfetami na hřbitově.
Hana je nesmírně lidský příběh - jednání všech postav se dá velice snadno pochopit, protože nikdo není hnaný exaltovanými emocemi, jen těmi prostými, běžnými, těmi, co prožívám já nebo vy. Tak, jak ve skutečném světě, ani tady nenajdete jen zlé nebo jen hodné. A právě živost postav, jejich uvěřitelnost, je to, co Hanu posunuje nad průměr zdařilých románů odehrávajících se ve 40. a 50. letech. Navíc tady nejde o dobu, není to obžaloba ani obhajoba, je to prostě "jen" příběh. Není o koncentrácích, není o vyvlastňování, není o -ismech. Je o tom dobrém i zlém, silném i slabém, vřelém a ledovém v nás. Je o lásce, víře i odpuštění - a o snaze je najít, dosáhnout jich a udržet si je. Zkrátka hluboce lidský příběh o lidech.

lukasskala
11. června

Velice silná kniha.
Všichni by si měli najít čas a přečíst si tento srdcervoucí titul.

jxr
11. června

Styl, kterým je kniha napsaná, se mi moc líbí...knížka se pěkně čte, je poutavá...moc se mi líbila i když jsem z ní byl smutný....Začátek knihy je závěrečná část příběhu....smutného příběhu tragických osudů, smrti a lidského utrpení. Emotivně napsaná kniha, rozdělená do tří částí podle doby, kdy se děj odehrává mi připomněla, jak strašná a temná doba zasáhla svět, jak se člověk k člověku dokáže chovat...smutný příběh...

Nela2
11. června

České autory obvyle nečtu, ale tato kniha byla všude vyzdvihovaná, že jsem jí dala šanci. A nelituji. Je to opravdu silný příběh, velmi dobře napsaný.

chamyl
11. června

Ne, toto skutečně není kniha o holocaustu.
Je to silný a skvěle napsaný příběh o lidech a jejich nejrůznějších vlastnostech i chováních. Vyprávění o obyčejných lidech s ambicí „obyčejných“ životů, kterým do cesty přišly neobyčejné události.
Události, které máme tendenci svádět na „ty ostatní“ či „kola dějin“, a přitom i zde zřetelně vidíme, že jejich podhoubí je přítomné v běžném dennodenním bytí každého člověka třebas v zcela bezvýznamné vesnici. Kniha přesvědčivě obnažuje fakt, že důsledky fašismu, komunismu, rasismu i dalších úchylek nepřichází na nevinné a bezbranné lidi odněkud z dálky, ale že se naopak derou z našich i sousedských niter a přechází v konkrétní činy. Lákavost jejich vybití je přitom zajištěna tím, že prosté uspokojování nejodpornějších pudů jako jsou závist a nenávist, hledání alibi za vlastní zbabělost, strach či selhání nebo kompenzaci svého nízkého sebevědomí i hlouposti, lze skrýt pod vzletný balast boje proti nepříteli, za národ či lepší zítřky.
Jak aktuální!
Ne, tato kniha není o holocaustu. Je o lidech, kteří žili, žijí a budou žít vždy.

Andrea.vomelova
11. června

Dokonalý příběh od kterého jsem se nemohla odtrhnout a totálně mě pohltil!

Christo
11. června

Zde v komentářích jsem hledal názor na Hanu i od mužského čtenáře a myslím, že se mi to tehdy nepovedlo. To mě na čas odradilo a říkal si, že to asi bude psané pro dámské publikum. Ale naštěstí jsem Haně dal šanci a ta mi stokrát vrátila. Je to milá, chytrá, čtivá, bohužel trochu smutná, ale krásná kniha o lidských osudech. A také psána sympaticky lidsky, řekl bych až Svěrákovsky, což je velká poklona.

Lucikx
10. června

Velmi silný příběh, přečteno za dva dny

Linda65
10. června

Četla jsem Hanu jako její první knihu a je opravdu hezky napsaná. Nic než souhlasím: jedním dechem.

barus.rydlova
10. června

Hodně doporučovaná a vychvalovaná kniha se dostala i ke mě do rukou.Měla jsem tu čest a osobně se s autorkou setkala.Nezapomenutelný zážitek.Ráda si přečtu i další její knihy.Hana je opravdu poutavý a silný příběh všem doporučuji přečíst.Téma druhé světové války a velke nespravedlnosti spáchané na židech mě zajímá přečetla jsem už dost takových knih.každá je originální a příběhy velmi smutné že ve mě zanechají stopu na pořád....

Eleanor-ka
10. června

Už při čtení Hotýlku jsem věděla, že je paní Mornštajnová unikátní spisovatelka a proto jsem se do Hany pustila s obrovskou chutí. Nebudu tu vypisovat, jak je kniha smutná, srdceryvná a autentická, jelikož to je každému jasné a zbytečně bych se opakovala. Silný příběh Hany, ve kterém je propleten i ten Miřin, zasáhne každého čtenáře. Nikdy nepřestanu žasnout nad tím, jak se něco takového mohlo v historii lidstva vůbec uskutečnit a přesto, že jsem na podobné knihy zvyklá, protože je záměrně vyhledávám, po přečtení Hany ve mě ještě dlouho zůstaly silné smíšené pocity..

cornetka
09. června

Krásná a smutná zároveň. Přečetla jsem ji jedním dechem.

Madelisi
09. června

Moje druhá kniha od autorky. Potvrdila jsem si, že mi sedí její styl. Spousta náznaků v textu, popisování možných odboček a toho, co kdo mohl udělat jinak. Tu je zase v textu letmá zmínka, co se s postavou stalo za několik let.
Příběh Hany a ostatních je hodně silný, se suchým okem jsem knihu nedočetla.

Madam.art
09. června

Román Hana mě nesmírně potěšil. Konečně česká autorka, která umí řemeslně a sebevědomě vybudovat atmosféru a vystavět příběh, neměla jsem ten otravný pocit, že za zajímavou myšlenkou, resp. dějovou linií kulhá literární provedení. Naopak. Plně jsem Mornštajnové důvěřovala a nechala se vtáhnout. I když už mám období světových válek tak nějak "omleté" ze všech stran, četla jsem vytrvale do do poslední stránky. Bravo.

Brunnetka
08. června

Hodně silná knížka. První dojem může být někdy klamný, to nám názorně Hana ukázala. Neuvěřitelný, po přečtení jsem dobu seděla a přemýšlela nad osudem jednotlivých postav... Doufám, že se knížka dostane do povinné četby-zasloužila by si to!

weberda
08. června

.... co dodat? Téměř na konci knihy mi začaly téct slzy. Asi mi v tu chvíli všechno seplo a rozleželo se to ve mě. Nádherně napsaná knížka a stojí za přečtení.

jitka5151
08. června

Tato kniha mě naprosto dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Naprosto mě děj pohltil. Propletené příběhy jednotlivých postav. Strhující příběh. Kniha se rozhodně stává stálou součástí mé knihovny.

anetka.repova
07. června

Dočteno!

Dočetla jsem Hanu jedním dechem a jsem maximálně nadšená. Tak to byla jízda, jsem emočně úplně vyždímá. Konec knihy jsem probrečela jako želva. A nejenom konec.

Konečně jsem se odhodlala a i já si Hanu přečetla. Jsem za to ráda a lituji, že jsem to neudělala už dříve.
Děkuji paní Mornštajnové za tak brilantní příběh, který napsala.
Nedokázala jsem se odtrhnout, hltala jsem stránku za stránkou a teď se musím vypořádá s myšlenkami, které mi poletují v hlavě.
Příběh ve mě zůstane ještě hodně dlouhou dobu po dočtení.

Nesmírně moc si Hanu cením. A už se těším až si knihu znovu přečtu. ❤❤❤❤