Hana

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/big_hana-VSx-324332.jpg 4.811247
Nahrávám...

Komentáře (3213)

Kniha Hana

renulkam
předevčírem

Přiznám se, že mám radši jednodušší tématiku, kde nemusím o ničem přemýšlet. Přesto jsem knížku přečetla jedním dechem, ještě teď mám husí kůži.

Littlemonday
26. května

Hana - Alena Mornštajnová

Kniha, ke které jsem se dostala díky knižní štafetě. ️

Anotace:

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra.

Recenze:

Neuvěřitelně těžko se mi hledají slova k hodnocení této knihy. Skoro nikdy nečtu anotace a už vůbec nečtu recenze předtím než se na knížku vrhnu.

Tenhle příběh mi vyrazil dech. Zpočátku jsem si říkala, co je to za román a kam nás autorka dovede, ale to, co mě čekalo, byl strhující přiběh, na kterém se jen těžko hledalo něco hezkého.
Hana, po které je kniha pojmenovaná se jeví vlastně jako nemocný blázen. Když jsem však pomalu rozplétala osudy postav a především ten její, nezbylo mi než jen obdivovat její sílu žít. ️

Silné, čtivé, strhující, smutné, tragické. Jedna z těch knížek, které si budu pamatovat, nad kterými budu přemýšlet.
Nemá smysl tu cokoli prozrazovat, líp než to uděala autorka, vám tohle stejně nikdo nevylíčí.

5/5 ⭐️, 100%, každý by si to měl přečíst!

Budu ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na FB: LittleMonday - Rádi čteme a na IG: little.monday ️️️


LusSyNDA
24. května

Nádherná kniha. Přesně jak každý říkal.

6493
24. května

Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knihu přečetla na jeden zátah. Tady jsem si ale nemohla pomoct a celá hladová a žíznivá jsem četla a nic kolem mě neexistovalo.
Mornštajnová se tímto zapisuje mezi těch pár vyjímečných geniálních autorů, kteří dokážou vzít stokrát omleté a neskutečně náročné téma a udělat z toho zlatou třešničku na zlatém dortu. Genialita Hany nespočívá jen ve stylu psaní a ději, ale spíš úhlu pohledu, který je neotřepaný a svěží. Nechte mě to vysvětlit.
Když řeknu kniha s tématikou holokaustu a druhé světové války, každý si představí deresivní a emočně zdrcující vyprávění osvětimského vězně, ideálně v ich formě, který, i přes brutální realitu koncentráku, najde lásku, pomůže komu bude moct a přežije. Případně můžeme dostat autentický příběh někoho, kdo si koncentračním táborem skutečně prošel, o všechno a o všechny přišel a přežil, aby vyprávěl svůj příběh.
Tohle všechno je v pořádku, je potřeba takové knihy číst.
Čím se tedy Hana tak dramaticky liší? Je to halvně tím, že kniha neapeluje na líčení hrůz koncentračních táborů a ghet, nýbrž na to, s čím člověk musí žít, jakmile se z toho dostane. Háček je totiž v tom, že se z toho dostat nedá.
Další diametrální rozdíl je doba, ve které se kniha odehrává. Dostaneme tak nádherně zracovaný pohled i na dobu po 2. s.v. a především na to, jak vše vnímali lidé, kteří sami přímo postiženi nebyli. Skvělou dějovou linkou, kterou zaručuju, že si užijete, je to, jak vše vnímá Hanina rodina a blízcí.
Poslední, co musím vyzdvihnout, je dokonalé propojení všech postav v příběhu. K tomu nebudu dál nic prozrazovat, abych zbytečně nespoilerovala, ale bylo to prostě bez chyby.

TerezaaBaarova
23. května

Krásná kniha! Čte se sama, ikdyž jde o velmi těžké téma!
Opravdu mne vzala za srdce a všem ji doporučuji!
Paní Mornštajnová je moje oblíbená česká spisovatelka a když šáhnete po jakékoliv její knize, nikdy neprohloupíte.

Nikcasmej
22. května

Za mě je tohle opravdu silný příběh a autorka odvedla skvělou práci. Kniha byla čtivá a bavila mě, pokud se tedy tohle dá říct na téma druhé světové války…
Postava Hany a stejně tak i ostatní postavy mi byly sympatické, což mi usnadnilo vžívání se do příběhu. Bylo těžké číst, čím vším si musela celá rodina projít. Všechno, co se Haně stalo, bylo smutné a na jednoho člověka je to příliš, není potom divu, že se z ní stalo to, co se stalo.
Kniha je psána retrospektivně a můžeme sledovat, jak se mění charaktery postav, když byly mladé a později dospělé.
Je to první kniha, kterou jsem od této autorky četla a rozhodně nebude poslední.
Kniha ode mě dostává zasloužených 5 hvězdiček. Byla čtivá a postavy mi byly blízké. Bylo opravdu těžké se odtrhnout.
Knížku doporučuji všem, protože si myslím, že každý by si měl alespoň trochu přiblížit, co se dělo těmto bezbranným lidem.

verden
17. května

Hana je tretia kniha, ktorú som od pani Mornštajnovej čítala a musím sa priznať, že sa mi zdala najslabšia. Nechápte ma zle, spisovateľsky je to veľmi vysoký nadpriemer, len sa ma proste nedotýkala tak, ako Listopád, ani sa mi nedostala pod kožu tak, ako Tiché roky.

Príbehy z obdobia holokaustu sa mi vždy hodnotili ťažko. Sú nepochopiteľné, každý je jedinečný, no napriek tomu po určitom množstve prečítaných kníh a pozretých filmov v nás ostávajú len ako informácie, nie pocity (snaha o parafrázu Violy Stern). Ja som tých kníh prečítala niekoľko a hoci holé fakty v nich boli takmer identické, každá z nich mi sprostredkovala niečo iné. Pani Mornštajnovej ďakujem za rozpracovanie takých tém ako sebaobviňovanie preživších a ich následné (ne)začlenenie do života. Opäť raz to bol čitateľský zážitok.

alimraj1
16. května

„Silný příběh vystihující dobu krveprolití a útrap.“
Tak by se jednoduše dala tato kniha charakterizovat.

Příběh byl velice čtivý, už u knihy Tiché roky od stejné autorky jsem obdivovala lehkost, jež z řádků tak nějak sama od sebe dýchá na čtenáře.
Kniha je opět zajímavě členěna - tentokráte se skládá ze tří hlavních částí. Ty ze života hlavních postav rozděluje místy trochu zdlouhavá o rodinné historii. (Samozřejmě v dobrém slova smyslu).
Z těchto všech mě osobně nejvíce bavila ta první o životě Miry. Řádky mě chvílemi dokázaly vnést zpět do dětství, vtáhnout do děje a zapřemýšlet nad tragédií, která se udála.
Třetí část o životě zprvu poněkud podivné Haně mě bezpochyby rovněž pohltila, ale utrpení místy překráčelo hranici mých smyslů - to dokazuje to, jak autorka dokáže zaujmout a věrohodně vylíčit danou situaci. Musela jsem přivírat oči, aby se mi rozostřil možná až příliš ostrý obraz genocidy.

Knihu doporučuji zejména milovníkům válečných románů. Pro „normálního“ čtenáře je tato kniha občas dost smutná a tvrdá.

1 ...