Hana

od:


KoupitKoupit eknihu

Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným... Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/324332/hana-cqZ-324332.jpg 4.83806
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1224)

Přidat komentář
k.m.h
včera

Tato kniha nevypráví o ničem, co by již mnohokrát v jiných knihách vyprávěno nebylo, nepopisuje nic, co bych už neznala - a přesto mě zasáhla tak, jako žádná dlouho ne. Na Hanu nemůžu přestat myslet, na ty její krajíce chleba. Kniha o odvaze na straně jedné a zbabělosti na straně druhé, o lásce a odpuštění, o naději i zoufalství. A hlavně o tom, jak jedno špatné rozhodnutí změní osud mnoha lidí. Kéž by ten dopis do knížky neschovávala...

terka95
předevčírem

První dvě části knihy se odehrávají poklidněji, třetí část však měla spád. Autorka to měla promyšlené, postupně se odkrýval celý příběh a důležité momenty, nešlo přestat číst. Stačilo, aby se věci udály trochu jinak a životy hrdinů by nedopadly tak tragicky.
Knížka mě dostala a zanechala ve mě stopu, hodně jsem nad osudy postav přemýšlela.. přesto se neubráním pocitu, že trošku přeceňovaná je :)

Pralev
předevčírem

Tohle by si asi opravdu měl přečíst každý, aby pochopil, jak strašně snadno se některé z dnešního pohledu hrůzné věci mohly tak snadno stát. Děsivé je, jak o životech a osudech rozhodují absolutní maličkosti, banality a náhody (v Haně je takových věcí více).

To, jak se to špatné, nešťastné a překvapivé v knize neustále stupňuje (proto i to nechronologické vyprávění), je samozřejmě kalkul, aby na čtenáře kniha působila čím dál tíživěji, ale na výsledném "zážitku" a poselství to nic neubírá.

Liscichloupek
předevčírem

Skvela kniha.

makke
15. října

Přiznávám, že hlavním důvodem, proč jsem po knize sáhla, byla skutečnost, že vévodí oblíbenosti zde na Databáziknih. Obecně čtu většinou zahraniční autory, upřednostňuji knihy s happy endem a úplně nejraději mám detektivky. Nicméně, je-li kniha výborná, tak mi nevadí, že je trochu smutná, že ji napsala česká autorka, či že v ní nehoním vraha. A protože jsem ji četla ve vlaku, tak mi ale vůbec nevadilo, že jsem uronila pár slz v kupé. Protože ta kniha je opravdu, opravdu, ale opravdu skvělá !

greatbear
15. října

Ufff....... Já nemám slov.... Je to napsáno tak, že mám pocit, že jsem se postav mohl dotýkat, být tam s nimi, viděl jsem domy, obchod, hodinářství...
Přečetl jsem o holokaustu hodně knih, tahle je JINÁ a jsem rád, že jsem vydržel čekat v pořadníku knihovny.
Děkuji, paní Mornštajnová :)

Radka693
15. října

Úchvatná

svat388
15. října

Vše bylo řečeno...styl autorky perfektní, těším se na další knihy od ní, ale teď si musím dát pauzu, abych to všechno vstřebala :-)

ujunka
14. října

Po knížce jsem sáhla ze zvědavosti, po všech pochvalách a vychvalování, tak trošku s averzí, že si to teda přečtu, ať vím, z čeho je to vlastně půl republiky paf!
Nebrečela jsem u čtení jako jiní, ale i tak musím říct, že je kniha hodně čtivá, styl psaní mi sedl hned. Je plná smutku i drobných radostí života, kterých je ovšem míň. Už chápu žloutkový věneček na přebalu knihy, nezapomenu na překvapení,když jsem zjistila, kdo je donesl. Opravdu Hana přežila, aby umírali jiní?
Shrnutí - na tuto knihu nezapomenu. Pět hvězd si zaslouží.

MrKrahujec
14. října

Tohle není vlastně o nic horší, než "Sophiina volba" od W. Styrona. Jedna z těch knih, které přečtete - a jste jiní, než jste byli předtím. Neříkám, že to musí být nutně příjemné, ale je to velmi, velmi potřebné.

Lka
14. října

Moc krásná kniha...myslím, že už tu bylo vše řečeno...

čef
14. října

Zvláštním řazením tohoto silného příběhu dosáhla podle mne autorka ještě většího účinku než při chronologickém vyprávění.Rovněž ich forma je zde na místě možná více než jinde. Takhle mnohem více vynikl strašný osud židovské obce v ČSR ztělesněný děsivým údělem titulní postavy. Trochu mne zarazilo, že všichni muži v románu jsou pod...ní slaboši nebo něco ještě horšího. Nebo se mýlím? Ale kniha je to určitě parádní a jistě k přečtení i pro muže a opakovat krásné věty z předchozích komentářů netřeba.

Nikolča
13. října

Kniha moc pěkným způsobem popisuje život židů před válkou a po válce. Jak k nim lidé přistupovali i to, jak se lidé z koncentračních táborů sžívali s životem po válce. Hodně novým tématem pro mě bylo nahlížení lidí na ohrožení, které se jich přeci netýkalo, dokud bylo za hranicem nebo "pouze" v Sudetech. Velmi povedeně napsaná kniha, která nenásilným způsobem přibližuje strašlivá témata a hrůzy doby.

Edona
13. října

Děsí mě, jak i malá rozhodnutí mohou fatálně změnit náš osud. Mistrovsky napsáno, při čtení poslední kapitoly jsem chvílemi ani neviděla na písmenka.. Děkuji Vám, paní Mornštajnová, za každé slovo!

Zuzanka46
13. října

Příběh o tom, jak židovský původ zničil život mladé slečně... Všechny tři části knihy jsou čtivé a velmi poutavě napsané.

zuzi.d
12. října

Posledních asi třicet stran jsem četla tak pomalu, jakoby každé slovo vážilo tunu. A nakonec jsem se rozbrečela společně s Hanou.

Katka1991
12. října

Kniha je napsaná jiným stylem, než kterým jsou napsané ostatní s touto tématikou. Autorka spíše popisuje pocity postav. Je to smutné čtení, které jsem zhltla jedním dechem...

edith79
11. října

Číst tuhle knihu člověka až bolí. To co zažívali lidé během války je otřesné, nepochopitelné, ale bohužel skutečné. Už začátek v podání Miry byl tragický a smutný, ale když se do vyprávění pustila Hana, bylo to téměř k nedočtení.

cie
11. října

Skvělá knížka! Není co dodat!

Adell-ka
11. října

Naprosto skvělá kniha a právem byla zvolena knihou roku 2017. Četla se jedním dechem, příběh má hlavu a patu a přestože knih o 2. světové válce bylo už napsáno nepřeberné množství, nepřišlo mi zde toto téma jako klišé, naopak, téma války je zpracováno zase z jiného pohledu a navíc ústředním motivem je stále příběh Hany. Kniha rozhodně stojí za přečtení a ani na chvíli ji nebudete chtít odložit ;)

ajikkk
10. října

Příběhy z období 2.sv.v. nedokážu číst často, ale u Hany jsem velmi ráda udělala výjimku. Je to rozhodně nejsilnější příběh, co jsem letos četla. Ne vždy se dokážu vžít do role hrdinky, tady to šlo jednoduše a srdce mě fakt bolelo.
Neuvěřitelně obdivuji autorku, kolik energie dala do rozklíčování reálných událostí a sestavení celého příběhu na skutečném základu. O to silnější zážitek jsem z knihy měla. Smekám a těším se na všechny další autorčiny knihy.

JP
10. října

Definitivně zajímavá drobnokresba postav, respektive jedné rodiny okolo druhé světové války. Asi nejvíc se mi líbilo to tarantinovské nechronologické zacyklení příběhu (pro lidi, co se s tím nesetkali, určitě velký zjevení). Lehce chápu, proč se to tady vyšvihlo na numero uno, přičemž zároveň vrtím hlavou, protože tak dobrá ta kniha není. 'Hana' mě irituje v tom, že je to literární orgie všech těch ženskejch ze střední třídy a výš, co rády čtou, zosobnění všech těchhle jogurtovejch pohodovejch zaopatřenejch domácností, který si jednou za čas něco přečtou (ale až po ranním cvičení) a vždycky je to dlouhý romantický (případně i historický) drama. Takže se tahle čtenářská skupina najednou zničehonic hrozně identifikuje s příběhem židovky během holocaustu, zatímco pokrytecky odsuzujou další nejmenovaný skupiny (true statement). 'Hana' je napsána řemeslně a přesně, až učebnicově, šablonovitě. A ženský mají tohle lehký čtení rády... je to pro lidi, co preferujou sypanej čaj místo kávy. Skoro tomu nemáte co vytknout, jak byste vůbec mohli? A to je taky špatně. Tohle je přesně ten druh literatury, která by neměla být v pozici, kde je. Ale když sleduju, že zbytek topky okupuje Harry Potta, tak si říkám, proč se tu vlastně vůbec namáhám. Definitivně jsem rád, že to mám za sebou a vydržel a nekoupil si knihu, protože jsem správně, jako ohař, větřil, že když bude něco takhle oblíbený, nebude to vlastně tak dobrý. Jak tak koukám, stejně jako v knize je to tu samej lidovej mudrc - jakej je život, jaký je to a ono, jak mě postava přiměla k tomu (panebože). Zkuste třeba Varlama Šalamova (velkej bonus, on to dokonce zažil). Což je jedna z věcí, mám tendenci upřednostnit autory, kteří píšou o zkušenosti a svém životě, svých emocích, případně jejich absenci, než o sečtělé umělé literatuře. Je třeba aby tam byl rámec osobní zkušenosti, ta dodává jakémukoliv psaní ryzí a pravé unikum. Trošku nafouknutej lehkej nadprůměr, okolo kterýho se strhnul zbytečnej humbuk. Téma druhé světové a komunismu je jediným vděčným tématem a sázkou na jistotu pro české spisovatele i filmaře už mnoho let. Asi proto, že naše novodobé dějiny, jakožto česká mentalita, je bez potenciálu a bez páteře. Formálně i obsahově tu jsou desítky knih, co jsou lepší. 7/10.

(mic drop)

Satanela
09. října

Moc moc pěkná knížka!:) Nemohla jsem se od ní odtrhnout, protože je tak napínavá...:) Děj skvěle zapadá do tehdejší doby a zdá se, jakoby se to vše doopravdy stalo. Doporučuji!

katka134
09. října

Až se to tady bojím napsat, ale kniha se mi nelíbila. Samozřejmě před hrůzami války a utrpením lidí nelze zavírat oči. Jenže to všechno známe z mnoha válečných filmů. Tato kniha byla jen vyprávěním o té době. Charaktery postav nejdou do hloubky, takže s nimi nemůžu soucítit.
Osobně čtu raději knížky, jejichž četba potěší a zanechá hezké vzpomínky. Tahle má na každé stránce smutek a smrt.

Bublinka78
07. října

Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Příběh, který prostě a bez zbytečného patosu ukazuje nejen všeobecně známou hrůzu šoa, ale hlavně to, jaké to tehdy bylo. A co se mi hodně líbilo. Příběh ukazoval i to, o čem se už tolik nemluví. A to opět bez přehnané hořkosti. To, že se Židé mnohdy neměli kam vracet. V jejich rodných městech byli jakousi přeživší výčitkou. Místní o ně nestáli, protože mnohým připomínali jen svou přítomností v tom lepším případě vlastní a pochopitelný strach o vlastní rodinu, bezmoc, lhostejnost a v horším případě i zradu. Líbilo se mi vzájemné porozumění Miry a Hany, které se odehrálo vlastně beze slov. Nádherná a skvěle napsaná kniha.

Tynulda
07. října

Kniha má hodnocení 96% a to opravdu právem! Napětí, jaké je v knize cítit, a síla příběhu je doslova dechberoucí. Čte se jedním dechem a zanechá ve vás stopu. Doporučuji každému, kdo váhá nad koupí, aby si ji koupil. Za mě jasný favorit do povinné četby.

lavina1060
07. října

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Doporučuji přečíst, jak umí být život krutý. Děkuji za tuto knihu.

ptoček
06. října

Po přečtení anotace jsem vůbec netušila jak silný dojem na mě Hana udělá. Knihu jsem koupila formou audioknihy a nelitovala jsem. Se zatajeným dechem jsem poslouchala vyprávění i za pochodu, v autě, doma dlouho do noci...nebudu se tajit tím, že takovou úzkost jako u poslechu Hany jsem zažila stejnou při nedávné návštěvě Terezína...možná díky tomu svírání u srdce jsem si uvědomila, jak malicherné jsou občas naše "starosti". Takhle kniha ve mě nechala nesmazatelnou stopu.

Kačenka29
06. října

Krásná ale zároveň velice smutná kniha. Místy mi běhal mráz po zádech. Někdy jsem si musela dát od čtení den/dva pauzu, protože mi bylo úzko. Nikdo z nás si nedokáže představit čím vším si lidé v táborech procházeli. Myslim, že tato kniha by měla být zařazena do povinné četby!

Monni
05. října

Úžasná a smutná kniha. Miluji knihy s touto tématikou. Nebýt čtenářské výzvy, tak bych si ji asi nepřečetla. Stále jsem tápala nad tématem kniha o jídle. Byla na prvním místě k danému tématu. Lidi jako vážně kniha o jídle??? Jen proto, že je na obálce knihy věneček?? Po přečtení by mě ani nenapadlo ji přiřadit k tomuto tématu. Každý má ale pro ČV jiná kritéria. Naštěst se mi hodí k jinému tématu, a i kdyby ne rozhodně nelituji přečtení. Knihy s touto tématikou miluju.