Nejnovější komentáře
Miluju postavy z podsvětí
„Rozhovor s jedním z představitelů beat generation o drogách, psaní, pohledu na svět a o tom, jak velmi precizně získával materiál ke svým knihám. Více než z poloviny hovoří o scénách a postavách ze svých knih, takže kvůli lepšímu zorientování by pro mě bylo asi rozumnější si nejprve nějaké knihy od Burroughse přečíst a až poté zvolit tuto útlou knížečku, i tak ale velmi zajímavé čtení.“... celý text
— Calinda
Hlas kukačky
„Příběh o silných ženách zasazený do období protektorátu, druhé světové války a následujících let, se všemi problémy týkajících se těchto dob. Irma je skvělá žena a Editu, i když částečně chápu, tak i trochu odsuzuji. Na konci knihy je příjemné odhalení velkého tajemství. Doporučuji.“... celý text
— Natty
Zmije a křídla noci
„Lidská dívka Oraya byla jako dítě zachráněna mocným upírem Vincentem, který ji vychová a naučí přežít v nebezpečném světě krvežíznivých bytostí. Aby se stala silnější, zúčastní se turnaje Kejari, kde musí poměřit své nabyté schopnosti s dalšími nebezpečnými upíry. A pokud se jí podaří zvítězit, bude stále ještě člověkem? Originální upíří fantasy, plná temnoty a nebezpečí. Jsem napnutá, co si pro nás autorka připraví v dalších dílech. Hodnotila bych 4,5*.“... celý text
— Hatshepsut
Harry Potter & filozofie: kdyby Aristoteles byl ředitelem školy v Bradavicích
„V knize me zaujaly kapitoly o Dursleyovych, o pratelstvi a hlavne o zrcadle z Erisedu. Ostatni me vicemene nebyvily. Obcas se objevila velka chyba (popleteny dil apod).
Bylo zajimave cist o HP z filozofickeho uhlu, ale potvrdilo jsem si, ze filozofii z velke casti nechapu.
"Svet Harryho Pottera je stejne jako ten nas svetem moci a tajemstvi, v nemz ale nakonec rozhoduje nas vlastni hlas"“... celý text
— LunaL.
Medvěd nechce jít spát
„Miloučký příběh o medvědovi, kterému se nechce v zimě spát. Naprosto zbožňuji ty ilustrace!“
— Natty
Postřižiny
„Výzva 2022 - Kniha od držitele Ceny Jaroslava Seiferta. Oslava starých dobrých časů, oslava piva, oslava zlatých vlasů paní správcové... Zkrátka oslava poetičnosti, humoru a všeho ostatního, co nám Čechům dělá na duši dobře... :-)“... celý text
— burg
Zkrocení zlé ženy
„Knihu jsem si přečetla v rámci čtenářské výzvy 2023. Shakespeara mám v úctě za všechna jeho díla, mám ráda jeho styl psaní, ale toto nebyl úplně můj šálek kávy.“... celý text
— Natty
Pučálkovic Amina
„"Po meči a po přeslici čítala rodina poštovního tajemníka Pučálky pět členů..."
Stačilo si přečíst první větu a už se mi zvedaly koutky úst k úsměvu z tušení, že tohle bude trochu jiné počtení, než na jaké jsme zvyklí. A bylo tomu tak.
Jindřich Plachta byl nejen skvělý herec ale také spisovatel. Kniha mě hodně zaujala a jsem ráda, že se i dnes dá v knihkupectvích sehnat. Tím spíš, když v dnešní době frčí spíš "depresivní" literatura, je takovéto dílko o to větším pokladem (jakožto bývalá knihkupkyně můžu potvrdit, že vybrat z dnešní nabídky nějakou pozitivní knihu, kde se i zasmějete nad inteligentním humorem, bývá hodně velký oříšek. Jako další tip bych doporučila Paměti mouchy Gabriely - také stará klasika od českého autora Franka Weniga, která znovu vyšla v roce 2020.)
Pučálkovic Amina je určitě známá mnoha lidem a věřím, že se k ní rádi vracejí. Situace, které pan Plachta v knize popisuje, jsou trefné, vtipné a některé i nezapomenutelné. Těším se, až si Aminu znovu přečtu. Nepochybuju o tom, že se u ní budu smát stejně jako když jsem ji četla poprvé.“... celý text
— Cara.17
Osudný okamžik
„První díl Ve vteřině mě bavil velmi, druhý díl z pohledu Mo a Chloe už mě nebavil tolik, neodsýpalo to tak dobře, ale i přesto jsem si knihu přečetla s chutí. Příběh o sexuálních predátorech, silném přátelství, lásce a odplatě. Konečné rozuzlení mi bylo jasné celkem brzy, ale nepokazilo to děj.“... celý text
— Natty
Hry a slzy
„Výbor z povídkového díla Johannese Urzidila, pražského rodáka německé národnosti. Jedná se o povídky se silným autobiografickým nábojem, ovlivněné expresionismem, sociální kritičností a křesťanským humanismem (Urzidil byl praktikujícím katolíkem a tato skutečnost se v povídkách na mnoha místech odráží). Vedle veliké míry autobiografie (postavy v povídkách mají své reálné předlohy) se povídky vyznačují svojí poetičností a tím, že je jejich námětem zhusta pražské prostředí nebo Šumava, odkud pocházela rodina Urzidilova otce. Zajímavostí je také, že v mnoha povídkách je hlavní postavou autor sám, často ukrytý za nějaké alter ego.
Sbírka obsahuje povídky, které odráží autorovo dětství a dospívání v Praze (U devíti křížů, Anton odešel, Nevlastní, Novoroční mumraj, Veřejný posluha Kubát, Repetent Bäumel). Urzidil byl synem nemajetného poštovního úředníka, původem ze Šumavy a židovské matky, která zemřela nedlouho po jeho narození. Své vzpomínky na svá studia (gymnázium) ztvárňuje v povídkce Repetent Bäumel, reflexi své vojenské služby za první světové války v povídce Noc hrůzy. V meziválečných dobách působil Urzidil jako novinář (brněnský expresionistický časopis Der Mensch, Prager Tagblatt) a jako tiskový rada německého velvyslanectv (do nástupu nacismu v roce1933). V roce 1939, za dramatických okolností (židovský původ, výrazně antifašistické smýšlení), Československo navždy opouští – svoji reflexy oněch pohnutých událostí podává v povídce Poslední služba. Přes anglický exil se dostává do USA (1941), kde se živí jako vazač knih a postupně opět jako novinář a spisovatel, občanem USA se stává v roce 1946. Vyjma své novinářské a spisovatelské činnosti (jednatel Ochranného svazu německých spisovatelů v Českých zemích, příslušnost k literárnímu spolku okolo kavárny Arco – především Max Brod, Franz Kafka, Franz Werfel a další, činnost v expresionistických a antifašistických spolcích) se Urzidil zabýval také studiem díla významných českých výtvarných umělců (především Václava Hollara, Emilla Filly, Jana Zrzavého, Václava Špály). Tato záležitost je obsažena v povídce o životě Václava Hollara Slonice. Z mého pohledu se jedná o velmi zajímavé, poetické čtení, prodchnuté autorovými ideály křesťanského humanismu a lásce k venkovské přírodě, se sociálně-kritickými prvky. Urzidil těmito povídkami přináší zašlý obraz a genia loci počátku 20. století a tehdejší Prahy. Krásné, poetické a lidské“... celý text
— tomas6658
Aréna smrti
„Nevím, proč jsem s touto sérií tak dlouho otálela a proč jsem si v knihovně vzala jen jeden díl! Chtěla jsem si knihy přečíst dřív, než uvidím filmy, no ale páni! Nemohla jsem se odtrhnout, přečetla jsem ji za jeden den, nešlo jinak, věřila jsem hrdinům, litovala Peeta, nenáviděla kapitol... Skvělá jízda! Těším se na další díl!“... celý text
— Petass
Zahrada
„Už od začátku knihy bylo cítit, že je tam něco špatně. Kniha je o sebepoznání, vnitřních démonech a nepochopení. Oceňovala jsem to vlastní sebeodsouzení a snahu o sebenápravu - a díky tomu se následně s hlavní postavou i trápila, když byl ostatními odsuzován _vlastně neprávem_. Zpětně se mi zdá až neuvěřitelné, že jsem dokázala s takovým člověkem soucítit a litovat za úděl, který mu byl do vínku vložen, už jen to značí, jak dobře je kniha napsána.“... celý text
— Natty
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
„Krásná milá laskavá :) knížka plná naděje a přátelství! Anotace slibující spoustu objetí je naprosto výstižná. Pokud hledáte něco milého k hřejivému šálku čaje a teplé dece, tohle je to pravé. Všichni jsme jen hvězdný prach...“... celý text
— Petass
Evropa, náš domov: Od vylodění v Normandii po válku na Ukrajině
„Kdybych měl vybrat pouze jednu knihu, ze které by měl čtenář šanci šířeji pochopit v jakém světě žijeme a proč má smysl stále bojovat za Evropu - tu liberálně demokratickou, knihu která popisuje dění v Evropě od konce druhé světové války, přes válku studenou, rozpad poválečných totalit, rozpad východního bloku a Sovětského svazu, až po válku na Ukrajině a to vše v kontextu, srozumitelně a čtivě, bude to právě tato kniha.“... celý text
— KubKmoch
Šalina do stanice touha
„Parodie která si utahuje z inteligence lidí a moci peněz. Jestli to měl být humor to nedokážu posoudit nějak jsme se nepotkali.“
— Maky78
Malý princ / Le petit prince
„Dětská kniha, která je pro dospělé. Čtena v angličtině i češtině. Pokaždé je to zvláštní zážitek. A v MHD jsem zapomněla vystoupit...“
— Johhanka79
Šachové figurky
„Nejslabší z celé trilogie“
— Luca86
Žárlivost a jiné povídky
„Ale jo, fajn povídky. Na zadek jsem si z nich ale nesedla a hned se mi vypařily z hlavy :) Nejvíce se mi líbily povídky Londýn, Fronta a Náušnice. Povídka Žárlivost byla zbytečně zdlouhavá, přitom nápad nebyl vůbec špatný.“... celý text
— Luca86
Hladový duch
„Tak jsem zůstala v šoku a stále nemůžu uvěřit směru,kterým se to všechno zvrtlo a budu doufat,že to všechno byl omyl a nebo že to v příštím dílu správně pochopím.“... celý text
— m.valova
Čarodějnice dřívější a budoucí
„Moje druhá kniha, kterou čtu od autory. Spoustu lidí se nelíbilo January a deset tisíc dveří to je autorčina první kniha a já jsem jí přečetla strašně rychle a zamilovala jsem si jí. Tohle jsem četla tedy dva měsíce, ale ne protože by to nebylo dobrý, ale protože jsem byla v čtecí krizi a tahle kniha mě z toho naprosto vytáhla. Je lepší než January.
Já nemám mínusy, tak napíšu jen plusy.
+ zajímavě vykreslené postavy
+ feminismus
+ sesterství
+ práce s novou magií
+ příběh je vyprávěn z více pohledů
+ je to jedna kniha, kde se vše vyřeší i ve správném načasování není to ani pomalé ani rychlé
SPOILER
+ nemá to tuctový konec, na který jsme všichni až moc zvyklí
Tak snad někdy příště u další recenze Vaše Lucka. Ld“... celý text
— Američanka510
Detektivové a zloději kabelek
„Mého prvňáčka zaujal tento díl hned od začátku, napínavé, srozumitelné, byť nereálné, ale co, jednoznačně ohodnoceno maximálním počtem hvězdiček.“
— mončičák42
Mé cesty do hlubin mozku
„Souzním s některými názory stran rozpačitosti na začátku knihy. Říkala jsem si "á, pozor, povýšené ego", ale ne, není to tak. Jde o člověka s vlastním objektivním názorem, příběhem a vizí. V některých částech mě mrazilo, třeba u popisů operací, jindy jsem se smála. A ten průchod fantazie při cestách za brouky. To co říká o českém zdravotnictví je přesně to, co jsem poznala během cest po světě - opravdu se máme dobře a měli by jsme být vděční za to, že máme možnosti..
K jedné mojí kolegyni chodil na jejím bývalém pracovišti na konzilia a ještě když ho neznala, tak se prý ptala co je to za dědka..“... celý text
— MonikaKrizova
Dva proti Říši
„Dokonalá, bravurně napsaná kniha! Povinná četba prosím pěkně :)“
— Luca86
Zlomené duše
„Mám tuhle sérii ráda, v posledních dílech jsem i přijala Lottie, ale tento zklamal. Mnoho postav, nechápala jsem motiv a zápletku celkově, tým nefungoval, vyšetřování nemělo hlavu a patu.“... celý text
— AlbionFoxyFox
Ve vteřině
„Velmi netradičně pojatá kniha, u které jsem si nejdříve říkala, že nebude úplně pro mě, ale nakonec se děj příjemně rozvinul a nemohla jsem se odtrhnout. Bob mě strašně rozčílil. Bylo to velmi mrazivé čtení a styl vyprávění z pohledu Finn velmi zajímavý. :)“... celý text
— Natty
Podivný ráj a jiné povídky
„Paranoia, postapo, psionici, prekogovia, paralelne svety, cestovanie v case. Len par z poviedok bolo skutocne sci-fi. Fun fact: v 50s vsetci fajcia.“
— andrej0867
Foxglove
„Uff... tak tohle bylo hodně jakože WTF? Bohužel došlo k tomu, čeho jsem se obávala. Druhý díl je o poznání horší.
Příběh začíná přesně tam, kde Beladona skončila, takže se jedná o přímé pokračování. A co k tomu napsat?
Měla jsem pocit, že čtu úplně jiný příběh. Zatímco Beladona byla dark romantasy, a téměř žádné výhrady jsem k ní neměla, tak tady jsem si nebyla jistá, co vlastně čtu ale rozhodně ne pokračování, kterého jsem se nemohla dočkat.
Příběh byl zmatený, překombinovaný, na žánr "fantasy" se tlačilo až příliš, a to tak, že z toho vzešel dort, který vařili pejsek s kočičkou. V příběhu vystupuje příliš mnoho postav, které jsou bohužel vesměs otravné nebo vás nezajímají.
Autorka zde střídá pohledy Blythe a Signy, což nechápu. Za mě je to naprosto zbytečné, zvláště když mi je postava Blythe vyloženě nesympatická, což se po 1.dile nezměnilo. (Mé sympatie si získá až úplně na závěr 2.dílu). Ze Signy udělala snaživou spasitelku, která chce pořád někoho zachraňovat. Smrtonoš se "odklidil" na vedlejší kolej a stal se z něho podpantoflák..a nová postava Osudu... tak ten byl vyloženě na facku, zkrátka taková osina v zadku“... celý text
— Jaymay
Izolovaní
„Nemozem si pomoct, ale Fitzek mi uplne nesedi. Neviem, presne co, ale necita sa mi lahko. Nie, ze by to bolo narocne, len sa mi nieco na jeho style nepaci.
Najprv som sa nevedela zacitat, zaspavala som nad tym, potom v strede fajn, bolo to rychle a dynamicke. A potom ten koniec...zbytocne prekombinovany.“... celý text
— petgona
Vrány
„Velmi smutná krátká kniha o rodinných traumatech, až nechutně mizerné výchově, snaze po pochopení a tíživém osamocení v kruhu vlastní rodiny. Mámu bych propleskla, Katuška mi byla více než protivná a o tátovi ani nevím, co říci.. Konec jsem tušila a ani se tomu nedivila. Přečteno za jedno odpoledne.“... celý text
— Natty
Na pokraji sil
„Nechala jsem se zlákat anotací, ale bohužel jediný pozitivum bylo, že se ty rychlokapitoly četly tak nějak samy. Něco se v úvodu píše o jízdě na horský dráze, nicméně já měla pocit, že tlačím trakař. Do kopce.
Děj byl tak neuvěřitelný a divně vykonstruovaný, že mě to vůbec neoslovilo. Žádný napětí, nuda jak v Brně. Nechápu, proč je zmiňován mrazivý thriller. Mrazivější už byl snad i Jeníček, co loupal perníček. Tam jsem to napětí rozhodně pociťovala. Co na tom, že před stopadesáti lety :)“... celý text
— kiraa