Zkrocení zlé ženy

KATEŘINA. BIANCA.
Dvě sestry.
Vzpurná a poddajná.
Zlá a hodná.
Upřímná a naivní.

Můžete, milý pane, klidně spát,
nic s vámi nechci mít, a kdyby snad
vám zachtělo se mojí něžné péče,
majznu vás židlí po hlavě a hned,
zmaluju vás, že nepozná vás svět...

PETRUCHIO. LUCENTIO. HORTENSIO. GREMIO.
Jejich nápadníci :)

Jak ta se čertí, a že jí to sluší,
ta ženská, pane, kurážnou má duši...

Kdysi jsem viděla divadelní hru. Knihu jsem četla už třikrát. A pořád mě baví :) Ne se vším souhlasím, ale spousta myšlenek je nadčasových - stejně jako v téměř každé Shakespearově hře...

...říkám vám ale rovnou - je to saň,
takže dík od vás za to nečekám...

Hravé, jiskřící vášní a slovními přestřelkami. Úsměvné a milé. Nijak překvapující (protože to přece každý zná), ale přesto čtivé...

...když ze všech sil svou sílu předstíráme,
je to jen slabost, nejsme, co se zdáme...

Je to poněkud misogynní dílo, ale to se dá přičítat době, v níž vzniklo, spolu s karikováním typickým pro žánr komedie. Začátek byl slabší, ale od poloviny jsem se opravdu bavila. Dialogy byly dynamické a povedené, mistrně překladatelsky zpracované, slovní hříčky jim dávaly říz.

Tohle je pro mě prozatím nejhorší dílo od Shakespeara. Nějak mi nesedl jak příběh tak ani provedení. Bylo to fajn co se týče tempa a řekl bych, že pro některé bude fungovat i humor.

Celkově mi téma však nesedlo a příběh nezaujal. Určitě bych doporučil jiná díla od autora.

Skoro mám chuť strhnout půl hvězdičky za to, že jsem se nedozvěděla, jak to dopadlo s tím dráteníkem X-D

Krásné slovní hříčky, ale nepovažuji ji za to nejlepší, co Shakespeare sepsal. A závěrečný monolog Kateřiny mi byl trochu proti srsti :)

Jo, Shakespearovy komedie jsou trochu šílené, ale tohle je skvělá hra. Upřímně jeho komedie moc nemusím, ale tahle je fajn a baví mě.

Vtipné a poučné.

Keď sa na to pozriem nie ako súčasný čitateľ, ale dobový, samozrejme, každá žena, ktorá nechcela, aby spoločnosť (riadená mužom) jej "ľudské práva" (predpokladám, že vtedy ešte tento pojem nebol zavedený) potlačovala, bola automaticky označená za "zlú". Shakespeare tu vyobrazil muža, ktorý využíva svoju moc, svoje schopnosti ovládať druhých, a Petruchio je najlepšia ukážka muža, ktorý v mene lásky sa stáva geniálnym psychickým manipulátorom, ktorý neurobí iba zo seba "blbečka", ale cieľom je urobiť zo ženy, prípadne blízkeho okolia úplných blbcov, samozrejme s cieľom dosiahnutia vlastných túžob, dôležité je hrať "funny", je to taký ten úsmev a smiech, ktorý nahodíme, lebo inak by sme sa cítili trápne, že sme to zobrali vážne, hoci vlastne vieme, že toto je vážne. Aj preto mi príde trošku odveci poznámka na zadnej obálke, že ženy používajú nejaké stratégie na ovládanie... že ako?:D Nejako mi to nejde dokopy s dielkom. Alebo je to projektovanie? Ak muži majú pocit, že sú ovládaní, neprojektujú svoje vlastné vládnuce a mocichtivé túžby potom do žien? Žena tak maximálne vysiela nejaké gestá, prípadne afektuje hlasom, ak muž trpí nekontrolovanými pudmi, tak to už je jeho problém.. to je asi tak všetko, čo som odpozorovala. V rodine sa správa už ako generál, pretože jej záleží na fungovaní domácnosti viac než mužovi, aby všetko bolo ok, čisto, poriadok, životy pod kontrolou, ale to nie je ovládanie. Takže nerozumiem tejto poznámke:D Takmer ako keby tu niekto nepochopil pointu. Netreba byť literárnym kritikom ani ovládať kadejaké poučky, ak je jasné, že auto čerpal z reality a zrejme poznal podobný prípad a výborne ho spracoval.

No a keď pozrieme na to pohľadom Erica Berneho, je to klasická berneovka, sociálna hra, v ktorej je Petruchio vinník a Kaťa obeťou. Určite je príjemné nechať svoju lásku hladovať, tak nechcem vedieť, čo by to spravilo s chlapom, keby to bolo celé naopak :D ale sociálna hra zostáva tá istá a to sa deje aj dnes. Potlačovanie ľudských práv napríklad v Indii a muži, ktorí zo seba robia "blbečkov", manipulujú, aby bolo dobre im.

Nádhera. Petruchio chce svou ženu vychovávat, omezovat a řídit. Kateřina se ovšem nedá, a krásně nedá. Legrace v knize i na divadle.

Výtečné, oduševnělé, osvěžující. Samozřejmě je to text dodržující neúprosné zákonitosti komedie, takže na něj nelze uplatňovat feministickou kritiku. Doporučuji odvážnou filmovou adaptaci "Deset důvodů, proč tě nenávidím". Škoda, že není nadabovaná ta politická verze z roku 2005. Ovšem lepší žádný dabing než špatný dabing. Vzkaz dabérům: propánakrále užívejte moderních překladů Shakespearea, tj. Joska nebo Hilského. Proč nám pořád cpete toho předpotopního Saudka!?

Jako ano, ale na "Hamleta" to nemá. Taková "ukecená" a nic moc neřešící taškařice. Kdysi asi pobavilo, poučilo, dneska trošku nuda...

Zajímavý příběh, několikrát jsem se u toho zasmál a celkem se mi to líbilo. Jen škoda, že Shakespearovo styl není pro mě.
3,5*

Četla jsem v rámci hodin do literatury a abych řekla pravdu, tohle bylo slabé. Romeo a Julie se mi četlo mnohem lépe a ne jenom proto že to nejznámější dílo od Shakespeara, ale protože děj, námět a postavy byly skvělé. I Hamlet stál za přečtení. Ale tohle? Hodně postav, zamotaný děj, špatně se to četlo..
Určitě jsem to čekala lepší.

Přečteno kvůli dořešení loňské čtenářské výzvy (kniha odehrávající se v 16. století). Četla jsem verzi, která je tady zdarma ke stažení na Databázeknih a bylo to trýznivé. Zastaralý jazyk a rýmování, krkolomné fráze - opravdu jsem měla co dělat, abych to zvládla dočíst. Mám pocit, že když jsem tehdy tuhle divadelní hru četla kdysi na gymnáziu, nebylo to tak strašné. Asi velmi záleží na překladu a zpracování. I tak mám z příběhu jako obvykle rozporuplné pocity, protože ta hlavní komediální linka spočívá v krutém zacházení (odpírání jídla, spánku, svobodného jednání) se ženou, která jen projevila svůj názor. Smutné, že to v 16. století považovali za vtipné. Ale mám jednu pozitivní věc, kterou jsem na přečtení příběhu v době svého dospívání viděla a kterou jsem si teď znovu živě vybavila. Už chápu, kde vzali scénáristi inspiraci pro komedii z 90. let s názvem "10 důvodů, proč Tě nenávidím". Se znalostí původního díla dokážu lépe docenit všechny ty retellingy a jiná zpracování do moderní podoby.

Kniha se četla poměrně pěkně. Samozřejmě tím, že byla psaná jako divadelní scénář, tak mi ji trvalo přečíst o něco déle než normálně čtu. Vzhledem k tomu, že jsem knížku četla v rámci povinné četby, trošku jsem se bála, že se do čtení budu nutit, ale opak byl pravdou. Kniha se četla dobře a v budoucnu si ji možná přečtu znovu. Určitě doporučuji všem milovníkům Sheakspera.

Kniha se četla poměrně pěkně. Samozřejmě tím, že byla psaná jako divadelní scénář, tak mi ji trvalo přečíst o něco déle než normálně čtu. Vzhledem k tomu, že jsem knížku četla v rámci povinné četby, trošku jsem se bála, že se do čtení budu nutit, ale opak byl pravdou. Kniha se četla dobře a v budoucnu si ji možná přečtu znovu. Určitě doporučuji všem milovníkům Sheakspera.

Přečteno kvůli čtenářské výzvě (kniha odehrávající se v 16. století), jinak bych po tomto díle asi nesáhla. A to by byla škoda. Mnoho Shakespearových děl jsem viděla divadelně zpracovaných, Zkrocené zlé ženy mezi ně však nepatřilo. Díky tomu jsem si mohla příběh vychutnat bez toho, aniž bych dopředu znala děj. Z počátku jsem měla trochu problémy se orientovat v jednotlivých postavách a jejich záměnách. Dílo klasika, která potěšilo a pobavilo.

Petruccio:
Když začne řvát, já jednoduše řeknu, že zpívá sladce jako slavíček.
Bude se mračit? Řeknu ji, že září jak čerstvě orosená ranní růže.
Bude-li mlčet, slova nevypraví, hned budu chválit její výřečnost, tak pregnantní a pronikavě pádnou.
Řekne mi: "Zmiz", já poděkuju, jako by mě tím zvala k sobě na týden.
A když mě odmítne, hned se jí zeptám, nakdy chce ohlášky a nakdy svatbu.

Knihu jsem si přečetla v rámci čtenářské výzvy 2023. Shakespeara mám v úctě za všechna jeho díla, mám ráda jeho styl psaní, ale toto nebyl úplně můj šálek kávy.

Bianca, pokorné a málomluvné ztělesnění ideálu, se nemůže provdat, dokud si někdo nevezme i její prudkou, zlostnou a prostořekou sestru Kateřinu. Petruchio je ochoten učinit Kateřinu svojí ženou, tj. zkrotit ji, za pomoci její vlastní metody, totiž tyranizování. Tak začíná komedie plná předstírání a slovních přestřelek. Komedie, která "posunem morálního zeitgeistu" získala (zejména kvůli závěrečnému Kateřininu monologu) nezamýšlený politický rozměr.

Důvod, proč se nelíbí mně, není ani tak morální/politický, jako spíš estetický. Slovní hříčky na mě působily lacině, vulgární a slizké vtipy mě nebavily a lůzovitost se z předehry (měla ta předehra vůbec nějaký význam pro děj vlastní hry, kromě toho, že posilovala divadelní efekt zcizení?) rozlézala do celé komedie.
V renesančním dramatu existují morálně mnohem odpornější věci (Machiavelliho Mandragora!), Petruchio alespoň, když už nic jiného, nepůsobí Kateřině trvalou fyzickou újmu. Horší mi přijde jeho jednání se služebnictvem a řemeslníky. Jeho chování ke Kateřině je totiž reakcí, jakkoli přemrštěnou, na její akci, Kateřina zůstává aktérem, soupeřem, kdežto Petruchiovi zaměstnanci slouží jen jako bezcenné nástroje v jeho hře, jimž je možno jakkoli ubližovat, viz výstup s krejčím.
(Jako jednoznačné pozitivum díla naopak vnímám, že Bianca má navzdory svojí andělskosti osobnost.)

Výborný komentář napsal čtenář Macvosik, vyjádřil v něm všechno. Takže se omezím na následující poznámku: Jakkoli má "Zkrocení zlé ženy" řadu renesančních motivů (popis obrazů v předehře!), jeho humor je v podstatě středověký, a středověk byl obecně nakloněn smát se utrpení, násilí a nízkosti - vždyť mezi Enšpíglovými "vtipnými" historkami figuruje uvaření psa zaživa a v bohemikální středověké literatuře máme "humorný" popis pogromu. Minimálně z hlediska dějin mentalit je tedy "Zkrocení" zajímavý text, jakkoli literárně (u mě osobně) neobstojí.

Tato kniha byla povinná četba k maturitě, nyní jsem si jí připomněla v aknize. Autor má bohatý slovník a dobře se poslouchá toto nadčasové dílo. Dříve si moc ženy nemohly tak moc "vyskakovat", jako hlavní hrdinka Kateřina. Určitě její vlastnosti zná každý: velmi hubatá a panovačná. Má sestru Biancu, která je protipólem. Jejich otec si klade podmínku, ač se o hodnou a milou Biancu uchází více nápadníků, nemůže si nikoho vzít, dokud se nenajde manžel pro Kateřinu. Kniha je známá i jako rozhlasové zpracování v divadlech bývá na programu po dlouhá léta. Autor užívá hovorovou řeč, možná i proto se dobře čte. Doporučuji, toto dílo určitě by mělo být stále povinnou četbou.