Nejnovější komentáře

Cukrárna v Paříži

„Skvělá romantická oddechovka z úžasného prostředí malé zapadlé pařížské cukrárny. Nina byla sympatická. Jen jsem čekala, že se Sebastian více projeví. Také konfrontace mezi Sebem a Nickem mohla být zajímavá a v příběhu chyběla. A oprava cukrárny byla až příliš jednoduchá. Jinak měl příběh krásnou atmosféru, ač byl trochu plytší.“... celý text
— Špekyn

Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe

„Žádné velké nadšení se v mém případě po dočtení nekoná. Naopak, přemýšlím, o čem že to vlastně mělo být... Rozhodně je to příběh milý, nostalgický a opravdu hódně naivní (z pohledu dějin Ameriky rozhodně). Nikterak více mi ani nevadilo někdy až chaotické přebíhání v ději, změny prostředí, časové linie, ovšem zcela neprakticky se jeví přehrešel postav, u nichž byl rozhodně kladen důraz na kvantitu nikoli kvalitu. Takže už v průběhu čtení jsem se ztrácela, kdo je vlastně koho bratr, sestřenice nebo švagrová, k nikomu nebylo možné udržet si nějaké hlubší pouto, zvlášť když už bylo potřeba se v příští kapitole seznamovat s jinou rodinnou / sousedskou / přátelskou větví. Takže jsem největší kamarádkou s Dot Weemsovou, redaktorkou místního plátku, dávám jen slabé 2,5 * a k přečtení (pokud očekáváte něco nezapomenutelného) spíše nedoporučím.“... celý text
— Agatha84

Knihomolka

„4,7 Další kniha z pera české autorky a tohle bylo tak milé čtení . Knihomolka se mi líbila víc než Hudba z vedlejšího kupé. Nejspíš to bylo hlavně díky postavám. Luka jsem si oblíbila snad hned. Sice udělal v jednu chvíli hloupost, když s něčím otálel, ale to se stává všem a jinak byl skvělý. Nikol byla dívka, která čte v každé chvíli, ať už se to hodí nebo ne. Bylo skvělé, že nebyla nějakou uťaplou postavou, která se neumí ozvat. Naopak uměla vystačit drápky. Líbilo se mi, že vývoj jejich vztahu byl pozvolný, postupně se vyvíjel v něco víc a to bylo milé číst a sledovat. Zároveň se tu objevilo i jedno vážné téma, což byl další + Jen mi nesedly nějaké malé drobnosti - To, jak Nikol nevnímala, když na ni někdo mluvil, přestože si nečetla... Nikol trochu přeháněla ohledně toho, že ji Luke zničil dojem z příběhu některých knih, tedy až na jednu situaci, kdy se dalo čekat, že ji chuť na čtení přejde , ale u těch ostatních nebyl důvod příběh úplně odložit a nedočíst.... Chování jejích rodičů v otázce stěhování, na začátku jí to nechtěli dovolit a pak během chvilky obrátili? Za tu dobu se nemohlo stát nic, co by je mělo přimět tak hodně změnit názor, přeci jen Nikol takhle hodně četla i dřív ... Škoda, že Luke to nějak nevyřešil se svým otcem, ať už jakýmkoliv způsobem, ale aspoň v téhle záležitosti nakonec k nějakému uvědomění došel Po dočtení jsem hned koukala, zda je ještě někde k dostání v tištěném vydání, abych si ji koupila domů a měla ji ve své knihovně a bohužel není Ale pokud nad ní ještě váháte a máte možnost si ji přečíst (v knihovně ji mají, od někoho si ji půjčit), tak se na ni někdy vrhněte, protože je to opravdu moc hezké čtení a pro každého knihomola skoro povinná četba“... celý text
— jana1874

Na ledě

„Na knihu jsem vyloženě čekala, protože všude byla opěvovaná. No, Elle Kennedy to není. Něco tomu prostě chybělo. Nebylo to vyloženě špatný, ale mě to nebavilo o čemž vypovídá, že mi čtení trvalo 3 týdny. Vracet se k ní nebudu a další díl číst nebudu.“... celý text
— teepe

Talianka

„Dej knihy je inšpirovaný skutočným príbehom Márie Oliveriovej, ktorá sa preslávila ako "la Capitana" a stala sa symbolom odporu proti útlaku a nespravodlivosti. Autorovi však nejde len o historické fakty, ale umožňuje nám pochopiť Máriinu psychiku a motivácie. Ukazuje ju ako komplexnú a rozporuplnú postavu, ktorá nie je len hrdinkou, ale aj obyčajnou ženou so svojimi chybami a slabosťami. Celkovo je Talianka pútavý a historicky presný román, ktorý si užijú fanúšikovia dobrodružnej literatúry a silných ženských príbehov.“... celý text
— Evaho73

Mraky nad rájem

„Darián - nejnebezpečnější pás džungle na světě, záhadná kotlina na hranicích Panamy a Kolumbie. Toma a Paula lákají nedotčené končiny, kterým se ostatní raději vyhýbají. Labyrint stovek řek a potoků, hustý prales, vysoká pohoří, neproniknutelné bažiny. Zapovězené území. A skupina tamních vojáků, kteří mají svůj jazyk, výchovu, primitivní způsoby uvažování a vyjadřování. Věznitelé a Tom a Paul se stávají součástí jejich "velké rodiny". Upoutal mě Tom, botanik a znalec orchidejí, který dodal příběhu výrazný podtext a zajímavost. Tom a Paul si své věznitele částečně vychovali. V příběhu se Tom zmínil o tehdejší slavné německé zpěvačce Neně. Její hit 99 Luftballons bych si měla přehrát. Prostor utéct měli, Tom se neustále oddával svým rostlinám, i když druhy rostlin s jejich názvy a někdy charakteristikou (Rafflasie - největší květina světa) byly oním kořením příběhu. Jenže pro oba, zdá se, to nebylo praktické, když si uvědomím, že Tom mohl využít svých znalostí a všem vojákům uvařit "čaj". Věznitelé s nimi zacházeli poměrně slušně (na konci již méně slušně), ale oběma vzali svobodu a podstatně je omezovali. Přitom by stačilo tak málo; smrt věznitelů by byla jednoduchá, rychlá a účinná. Nebo rozdupání zbraní? Proč to Tom udělal? Jen z prvotního návalu přátelskosti? Proč? A co červi v noze? Byl to hezký a čtivý příběh, o to více, že byl pravdivý.“... celý text
— veronika4001

Slovácko sa súdí

„Poslouchala jsem audioknihu a v MHD jsem vypadala jako blbec, když jsem se smála. Z dětství si pamatuji seriál tak to pro mne byla nostalgie.“
— Rapeh

Zamkni poslední dveře

„Další Sager za mnou a zase to byla jízda. Vítejte v Bartolomějské! Zde žijí jen ti nejbohatší a nejvlivnější. A také možná nějaký ten vrah? Jules nemá skoro žádné peníze, žádnou práci, její přítel ji podváděl a nyní bydlí u své kamarádky na gauči. Nyní dostane ale životní příležitost. Vypadá to jednoduše – bude bydlet/hlídat byt v domě pracháčů, než se vyřeší dědictví po zemřelé majitelce, a bude za to placená. Bydlet na Bartolomějské je sen snad každého. Pro Jules se to ale brzy stane noční můrou. Hned na začátku pobytu jsou jí sdělena opravdu divná pravidla (nesmí za ní přijít žádná návštěva, nesmí strávit noc mimo byt atd.), ale co by pro peníze člověk neudělal. Zničehonic zmizí Ingrid, její nová kamarádka, která také hlídá jeden z bytů. Všichni říkají, že odešla dobrovolně. Jules si ale myslí něco jiného a ponoří se do strašidelné historie tohoto domu. Ingrid totiž není jediná, kdo zmizel. Dům také provází plno tragédií. Další skvělý thriller, který nutí člověka zamyslet se nad tím, jak bohatí vládnou světu, jak vůbec vnímají obyčejné lidi, a čeho jsou schopni pro záchranu svého života.“... celý text
— Galloway

Hřích náš každodenní

„DD na posedmé. Další drsné vyprávění z Bratislavy. Vše opět pěkně čtivé. Když se zlo děje dětem, nemám to rád, bohužel v knížkách s to děje tak jako v životě. Jinak opět uvěřitelné, poutavé vyprávění.“... celý text
— mila2411

S láskou tě nenávidím

„Kniha se četla samo o sobě dobře. Takové to klasické klišé kdy se do sebe zamilujou,musí to tajit a stejně bez sebe nemůžou být zjistí až se stane průser. Příběhu chybí trochu jiskry“... celý text
— Niki.N

V mysli vraha

„Zoe Bentleyová pracuje jako forenzní psycholožka. Spolu se speciálním agentem Tatumem Grayem z FBI dostává na starosti případ tří mrtvých žen, které byly nalezeny uškrcené, nabalzamované a naaranžované v pózách jakoby byly živé. Zoe se prostřednictvím svých schopností snaží dostat do vrahovy mysli a zjistit, co je jeho motivem dříve, než zabije další ženy. Ovšem tento případ není ten jediný, který Zoe musí řešit. Prostřednictvím anonymních zásilek se k životu znovu probouzí i její minulost. Kniha je psaná v er formě. Ačkoliv mi chvíli trvalo se začíst a zároveň mi čtení přilíš rychle neodsýpalo, nemění to nic na tom, že jde o velmi zdařilý thriller s originálními postavami. Nejen že naplno poznáte hlavní vyšetřovatele, ale především vraha, jeho pohnutky a co všechno za nimi stálo. Zoe a Tatum měli mezi sebou chemii plnou vtipu, sarkasmu a narážek a vy při čtení jen čekáte, kdy překročí tu pracovní stránku. Nechyběl ani náhled do jejich soukromí. Zoe měla tu dramatickou část, kdy jsme poznali, že s vyšetřováním sériových vrahů měla zkušenosti už jako teenager. Tatum se zase postaral o humornou stránku díky svému dědovi Marvinovi, se kterým občas musel jednat jako se svým dítětem. Samotný závěr s odhalením vraha správně gradoval s jednotlivými kousky, které Zoe s Tatumem postupně odhalovali. Nebo lépe řečeno, když Tatum Zoe přesvědčil, aby některé myšlenky občas řekla i nahlas. Kniha končí otevřeně, tudíž do dalšího dílu se určitě pustím. 4,5*“... celý text
— adela.hol

Jeho banán

„Prijemne odpocinkove cteni.“
— Pauvka

Tiché hlasy

„Taková poctivá detektivka okořeněná přípravami na veselku hlavních hrdinů. Hledá se krutý vrah žen ve spletitém rodinném prostředí a není to tedy vůbec jednoduché. Opět jako v předcházejících dílech a mnoha jiných románech tohoto druhu, se nám předvádí těžký úděl policajtů, kteří musí odložit svůj soukromý život na druhou kolej, snášet hraběcí rady nadřízených a starosti a půtky podřízených. Určitě dobré počtení pro detektivkáře.“... celý text
— čef

Bezstarostní jezdci, zuřící býci

„Trošku obsáhlejší bulvár než encyklopedie filmu.“
— bakunin

Filmové spekulace

„Krásné čtení o filmech tak jak mám rád. Tolik nefalšované lásky k práci a umění.“
— bakunin

Nové sliby

„Zatím jsem nečetla první díl z této série ale rozhodně si přečtu i ten. Will jako klasický hrdina v uniformě u mě rozhodně zabodoval, i když zápletka byla trochu prvoplánová.“... celý text
— Danušenka

Citlivý člověk

„Občas jsem se ztrácel..občas mne to nebavilo..vdždy to odložil že to nemohu dočíst..ale dočetl..a teď to nemohu dostat z hlavy. Silné čtyři hvězdy.“
— bakunin

Ve snu ve snu snil jsem sen

„Výborny výbor básní budhistickeho anarchysty Lawrence Ferlinghetyho létos by se autor dožil 105 let. Jeho básně jsooy pořád aktuální zvlášt ty co psal proti vykořisťování přírody 3 světa a proti valkam a jiného útlaku co nám přináší současný kapitalismus. Velmi aktuální basen Počet obyvatel exploduje a slunce nosi tmavě bryle a oblaka mají kalhoty. Třetí světová válka bude proti 3 světu protože hordy bezdomovců zaplaví svět a slunce slunce někam odnáší mrak' A každé etnikum se hlasitě domáhá své etnicity. A slunce kalní a temni a stařec na měsíci co býval negatigem slunce skrývá svou tvář do mraku a ten již někam odnáší. A nová studená válka je válkou s velkým Bohem kompjuterem a její Matrou je dzej rám rám cd room dzej rám na internetech nebo ounternetech v obrovském Mystickem prázdnu virtuálním vakuu v obrovské bedně sveta Jeji obrazovka je hnana povely exkurzy tu útočit tu ustoupit kde armády virtuální mají se bit.“... celý text
— ozzak

Mezi nebem a peklem

„Velmi zajímavá filosofická kniha o fiktivní posmrtně setkání mezi a peklem zemi nebem 3 významních osobnosti kteří umřeli skoro stěnou dobu prezident kenedy C. S. Levis a Aldous Huxley a hovoří spolu na téma náboženství posmrtný život peklo nebe a každý to vnímá se svého hlediska. Velmi zajímavá kniha rád se k ní zase někdy v budoucnu vrátím.“... celý text
— ozzak

Co to žere a kde to spí

„Skvěle čtivá kniha, výborné prostředí, promyšlené postavy. Každopádně konec knihy mi úplně nesedl..“
— Hanathor

Dvojitý orel

„chystala jsem se na čtení už dávno (po přečtení Ženevského podvodu), no a teď na sérii konečně došlo; začátek byl trochu rozpačitý, ale pak se to celkem rozjelo, takže úplně zklamaná jsem rozhodně nebyla;“... celý text
— babicka_amalka

Pokojská

„Přečetla jsem si název a podtitul a řekla jsem si: "Zajímavé, to by mohl být zajímavý psychologický román." Pak jsem v knihovně zjistila, že je to zařazené jako detektivka a moje představa o ději se poněkud rozmlžila. Začátek bych popsala jako: "Řekni někomu, že jsi autista, aniž bys použil slovo autista." Nic proti tomu, pokud by teda první dvě kapitoly nepůsobily jako kolovrátek a taky si nejsem úplně jistá, že je dobrý nápad, když se ženská autistická hrdinka projevuje typicky mužskými projevy autismu. Co se samotného příběhu týče... pomalý rozjezd, docela slušný střed a happy end, který se to snaží alespoň trochu zachránit tím, že vybalí pár opravdu nečekaných pravd. Celkově nevím, co si o tom myslet. Neurazilo to, ale ani mě to nijak zvlášť nenadchlo. Možná bych dala 3,5 hvězdy, kdyby to šlo, ale ty tři jsou taky dost přesné.“... celý text
— LiLOn

Bez zábran

„Každý bratr úplně jiný, to je super. Tahle kniha byla fajn a svěží a zápletka s osudem a nápad jak ji odkrýt byl úchvatný. Konec byl opravdu otevřený, takže se těším na další díl. Nedovedu to popsat jinak, že tenhle typ romantiky je takový nevtíravý. A reálný... To je to hlavní proč je to hodnocení tak vysoké.“... celý text
— HankaJosefiova

Léčení duchem

„Zweigovy životopisy jsou z jiné doby - nebojí se patosu, velkých myšlenek a pohledu napříč dějinami lidstva. Přitom jsou živé a ke svým postavám laskavé, i když někdy kritické. Dodnes se parádně čtou, nenudí a jejich protagonisty si zapamatujete navždycky.“... celý text
— Dobraadresa

Baba z lesa

„Fú niekto ma asi silnejšie dioptrie ako ja - keď vie čítať medzi riadkami …“
— Vla100V

Bikiny

„Byla to jízda, při čtení jsem se zamýšlel, zda by to bylo možné i v reálu. Asi jo, ale řekl bych, že by na něho přišli asi dříve ... závěr byl moc zkrácený, ten mi tam neseděl. Z mého pohledu vrah utekl, neboť větu: "Jsou všichni spokojeni?" mohl říci jenom Henri. :-)“... celý text
— Mike99

Revizor

„Ve své době to asi mělo větší sílu než dnes. Dnešní optikou jde "pouze" o vtipně podanou kritiku lidských i profesních poklesků byrokratické třídy, která je vesměs aktuální i dnes. Tehdy ovšem šlo o velice odvážné dílo, které jako jedno z prvních poukazovalo na korupci, neefektivnost a zkostnatělost v ruské státní správě - při hodnocení je tak nutno brát v úvahu i tento tehdejší kontext. Celkově se dílo čte velice jednoduše, povahové rysy postav jsou pro větší efekt vyhnány až do extrémů a celkově jde o velice přímočarou četbu, která ale stojí za to.“... celý text
— ondra295

Literárně-provozní trilogie

„Pro člověka bez vztahu k českému literárnímu ghettu a jeho konkrétním postavám je sešit celkem bezcenný. Na rozdíl od dejme tomu Knihy Tutáč se vůbec nic nestane, když knihu vynechá i autorův fanoušek.“... celý text
— Dobraadresa

Idiot

„Naprostá klasika, která je kritikou pokrytecké ruské vyšší společnosti a tehdejších společenských standardů. Petrohradská smetánka totiž přichází do konfrontace s knížetem Myškinem, který ač Rus, tak o Rusku ví jenom z knih a veškeré společenské konvence jsou mu tak naprosto cizí. Tím pádem se chová bez intrik, jedná napřímo a tím vráží klín do pokrytecké vyšší společnosti, kde každý sleduje své cíle, ale navenek se tváří, že tomu tak není. Na Myškina je tak nahlíženo jako na idiota, protože se chová jinak, než jsou lidé zvyklí... Ze začátku tato konfrontace sice působí chvílemi až komicky, je ale nepřekvapivé, že má na svém konci tragické vyústění pro většinu hlavních postav.“... celý text
— ondra295

Oni a my

„Autor je jistě pacifista. Celou knihou se vleče nálada, myšlenka na to, že společnost může dojít světlé budoucnosti - a to dialogem, sebereflexí, bez nutnosti násilí. Velmi chytře je v úvodu zdůrazněno, že jde o esej. Čili není to ani historiografie ani vědecká rešerše na dané téma. Což vnímavého čtenáře vede k pochopení určitých zkratek, které se v textu, avšak v nepočetném množství vyskytují. Poučné dílo, které je i vzhledem k datu vydání stále aktuální, je poučné a předkládá řadu citací antických děl více i méně známých autorů-filosofů. Díla si cením zejména pro autorův zdravý pohled na svět a pro snahu zachovat objektivitu, nestrannost a za snahu držet se myšlenky, vyhnout se agitaci a přitom s náležitým důrazem odprezentovat myšlenky, které jsou pro knihu klíčové a pro dnešního člověka aktuální a mnohdy občas palčivé, a nabídnout řešení problémů, která se z historického hlediska opakuji a k jejichž řešení přispěje poučení se z dějin“... celý text
— katakomb