katakomb
komentáře u knih
Instamozek
Anders Hansen
Doporučuji všema deseti. A zvlášť oceňuji výborný překlad a bravurní korekturu
Příběh české rekordwoman: Zákulisí největšího sportovního skandálu první republiky
Pavel Kovář
Musím souhlasit s nadšenými ohlasy, stejně jako s místnou kritikou v předchozích komentářích. Kniha obsahově plná informací, za knihou je vidět ohromný kus práce s rešerší a hledáním zdrojů; rovněž množství otištěných materiálů (kopie článků, dobové fotografie atp.) je úctyhodné. Bohužel forma pohled na dílo kazí, styl psaní sráží kvalitu, za mě zbytečně dlouhá a rozsahem zbytečná pasáž rozboru knihy Lídy Merlínové hodnocení rovněž nezlepšuje.
Knihu jsem přečetl s chutí a jsem za její přečtení rád. Impulsem pro koupi bylo taktéž shlédnutí hry Transky, body, vteřiny.
Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací
Vojtěch Pecka
(SPOILER) Dobře ucelené dílo, které popisuje nejen vědecké poznatky a výsledky pozorování (v průběhu historie), které jednoznačně potvrzují trend klimatické změny, globálního oteplování a roli člověka (lidské činnosti) v tomto procesu a hlavně ve spojení s rychlostí změny klimatu, ale věnuje se i záměrnému, promyšlenému a úmyslnému překrucování a zamlčování informací veřejnosti, popírání a zlehčování výsledků vědecké společnosti, a hlavně popisu vytváření těchto polopravd a lží (pomocí již po desetiletí osvědčených mechanismů a postupů).
Kniha mě uvrhla do deprese, hluboké reflexe a zamyšlení, relativizace... ale rozhodně ne do beznaděje.
Autor je pro téma zapálený a z každé stránky je cítit potřeba předat čtenáři fakta (pouze ověřená fakta - úctyhodných cca 550 odkazů v bibliografii na 200stránkovou knihu!), zůstat objektivní, nestranný, ale přesto natolik naléhavý, aby si čtenář (ať už klimaskeptik nebo ne) uvědomil závažnost celé věci a hlavně to, kolik času se promarnilo a promrhalo jen kvůli lobby a vidině okamžitých zisků.
Malina
Ingeborg Bachmann
Na knihu jsem narazil jen díky mé oblíbené herečce a stejnojmennému filmu, kterému byla kniha předlohou. Neuvěřitelně mnohovrstevná práce, jejíž autorka má můj bezbřehý obdiv. Knihu bych si rozhodně chtěl přečíst více než jednou, ačkoliv sám už dopředu vím, že na to asi znovu už nebudu mít kuráž, byť by si to kniha víc než zasloužila. Zároveň zpětně přehodnocuji film a dodatečně musím uznat minimálně odvahu filmových tvůrců převést takovou literární práci na plátno.
Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko
Pavel Pospěch
Ano, prosím! A více takových knih! Je to nabité informacemi a hlavně v kontextu, že v každé kapitole jsem pociťoval zmiňovaný aha-efekt. Klobouk dolů před autorovou schopností převést myšlenku do souvislého textu - a navíc v tak srozumitelné a čtivé formě. Ke škodě mojí, ne knihy, jsem to přečetl (hladově zhltl) za večer, takže předpokládám, že se mi dost informací z hlavy rychle vypaří.
Druhé pohlaví
Simone de Beauvoir
Autorka se rozhodně snažila o co nejkomplexnější a nejširší záběr. Detaily, jednotlivosti a konkrétní příklady střídají širší souvislosti a čtenáři je tak snaha podat, dle mého názoru, objektivní, nebo alespoň nezaujatý obraz postavení ženy ve společnosti (a to, jak je toto postavení vnímáno). Jistě, jak se tu opakuje mezi komentáři, jsou tam pasáže pro dnešní dobu již zastaralé a s překonanými názory nebo teoriemi, naopak některé otázky jsou i dnes stále velmi aktuální; v knize jsou pasáže čtivé i ty méně čtivé, složitější nebo více filozofické, některý obsah je nadčasový, jiný pozbyl platnost už v době vydání českého překladu.
Nicméně, pro mne jako pro čtenáře (prvního pohlaví) bylo přečtení knihy přínosné. Musím se sklonit před autorčinou snahou, pílí a tvrdou prací, která je vidět, že za dílem stojí.
Byť staršího vydání, tak myslím, že je to četba určitě užitečná: rozhodně jako základ pro rozvoj vědomostí o feminismu, postavení ženy a muže společnosti v průběhu historie či obecně o roli ženy ve společnosti. Je to kniha, která poskytne široký rozhled, na kterém se dá dobře stavět dál a rozvíjet tak dále své znalosti.
Světlověk
Ian R. MacLeod
Celou dobu jsem si říkal, že v originále ta kniha musí být lepší (proto ty dvě hvězdy) a že to, že mě to ukrutně nebaví, je zaviněno špatným překladem - ten je objektivně vzato opravdu nepovedený a z knihy dělá ucouranou, těžkopádnou, nudnou a bachratou novelu o pár dějstvích, ve kterých se toho stane pramálo a stojí to hodně sil, aby se to někam pohnulo. Po naprostém nadšení z Mievilla byl tohle v sérii New Weird pro mě naprostý provar.
Nádraží Perdido
China Miéville
Než abych zformuloval všechny superlativy, co mi v souvislosti s přečteným Nádraží Perdido v mozku lítají a já je nejsem schopen pochytat, tak bych si dovolil jen jednu myšlenku: Každý začínající autor nebo kdokoliv, kdo se rozhodl napsat knihu (fikci), by si měl nejdříve přečíst Nádraží Perdido, aby pochopil, co to znamená skvěle vystavěný příběh a do posledního detailu promyšlený vývoj a osud postav.
Dva měsíce v Lisabonu
Adam Gebrian
Já jsem bohužel během čtení ani po přečtení neměl nijak nabitou hlavu inspirací a neměl jsem chuť se do Lisabonu rozjet. Samozřejmě chápu, že pokud člověk píše knihu o tom, jak byl 2 měsíce s rodinou v cizím městě, nemůže se vyhnout popisu chování syna a ženy a jejich konfrontaci s městem a vůbec novým prostředím. Měl jsem ale pocit, že čtu spíš příběhy o tom, jak je skvělé, že jsou v Lisabonu rampy a šikmé plochy, protože na nich může Filip skotačit, že vodní prvky mají za účel hlavně umývání autíček a že je důležité dbát na bezpečnostní prvky kvůli dětem. Samozřejmě, život ve městě znamená (zahrnuje) i život dětí. Ale na mě byl asi tenhle věčný Filip na každé druhé stránce příliš vysaturovaný prvek a dojem z knihy mi po počátečním entusiasmu spíše kazil a bylo to pro mě spíš únavné, číst pořád dokola o hrách s míčem, běhání do kopce a autíčkách ve fontáně. Od Gebriana jsem do té doby nic nečetl, ale pořady a videa s ním patřily vždy mezi mé oblíbené. Tahle kniha ale mezi oblíbence patřit nebude a ani ji nebudu zvlášť doporučovat. Pro mě zklamání a vlastně škoda z promarněného potenciálu (nebo nedostatečné revize textu).
(osobně si myslím, že je hrozně důležité se na svět občas dívat dětskýma očima, takže zprostředkovaná Filipova svědectví a dojmy jsou v knize hodnotným prvkem, jenom je s ním zacházeno podle mě s přemírou a tak se z užitečného nebo osvěžujícího nebo jinak zpestřujícího komentáře stávala v mých očích už rutinní poznámka, která vlastně pozbývala na efektu, totiž vžít se do dítěte a dívat se na město jako malý chlapec, který vnímá město jako velké hřiště)
Vezmu tě a odvedu tě pryč
Niccolò Ammaniti
(četl jsem knihu v originálu, proto mohu mít možná jiný dojem, než z překladu)
Po přečtení jsem si kladl otázku, co si z toho mám odnést. Moc mě toho nenapadlo, vlastně jsem nevěděl, co pochválit, a nemám ve zvyku jen kritizovat.
Pochválím tedy rozhodně čtivost, kniha se četla sama i v italštině, předpokládám, že v češtině by to bylo podobné. Co dál ale pochválit na knize, kde vlastně žádná z postav není tak trochu záporná? Byly spíš věci, co mě z každou přečtenou stránkou tak trochu víc a víc rozčilovaly: říkal jsem si, co dalšího se v té knize ještě přihodí? - vražda, smrt, láska, svatba, rozchod, přepadení, šikana, rodič alkoholik... hotová telenovela... chyběl snad jen porod ve vlaku anebo upíři; měl jsem z toho dojem, že než aby tyto (klišé) skutečnosti knihu obohacovaly, tak ji spíš zahlcovaly a myšlenku (myšlenku?) nebo spíš děj akorát zbytečně zatěžovaly a člověka po "cestě bludištěm" vedly do každé odbočky, i když už zdálky bylo jasné, že jde jen o slepou uličku.
Druhá věc (která by mě možná v českém překladu tolik nedráždila) byla neustálá přirovnání připodobňující někoho nebo něčí jednání ke zpěvákům či hercům, odkazování na známé i méně známé scény ze známých či méně známých filmů.. je pravda, že Italové v běžné komunikaci toto dělají často a člověk si na to nějak zvykne, ale zkrátka něco takového bych čekal u stand-up výstupů nebo kdekoliv na internetu, ne ale v knize, která se tváří jako seriózní beletrie. Copak neexistuje jiný způsob, jak popsat skutečnost?
Celkově vzato mě kniha nijak zvlášť neohromila, pár zajímavých obrazů tam rozhodně bylo, nad kterými jsem se na chvíli zamyslel a zkusil je převést/přeaplikovat třeba na svůj reálný život. Nic z toho ve mně ale nezanechalo hlubší dojem. A že je život takový , jaký si ho člověk sám udělá (nebo vlastně není?), na toto téma bylo za mě napsáno mnohem více lepších knih, než tato. Zkrátka neurazí-nenadchne..
Kasta, a basta! - Pohledy na kastovní systém, tentokrát převážně zdola
Pavel Hons
Velice oceňuji autorovu snahu o srozumitelnost a nestrannost. Jako úvod do problematiky určitě vhodná kniha - není plná jen encyklopedických faktů, nikde zbytečně neodbíhá od tématu nebo rozvláčně nezabředává, přitom neztrácí na čtivosti aniž by se odkláněla od populárně-naučné literatury k “blogu”.
Jak jej příroda stvořila
John Colapinto
Musím hlavně vyzdvihnout a ocenit všudypřítomnou autorovu snahu o faktografickou správnost a ověřování veškerých informací z vícero zdrojů. Výborně napsané, čtivé a přitom plné informací nejen o životě a psychologii, ale člověk se dozví i leccos z lékařského prostředí.
K pochopení tématu intersexuality nebo jiných forem sexuality je to určitě skvělá kniha.
… a manželka nejlepší ze všech
Ephraim Kishon
Na knihu jsem se těšil, ale už po prvních stránkách jsem zjistil, že to není nic pro mě. Takže proto dávám neutrální hodnocení (to, že se mi kniha netrefí do vkusu neznamená, že je špatná). Mně nejspíš překážela jakási snaha vsunout humornou větu/pointu za každou cenu do každého odstavce. Chápu, že jde o humoristickou četbu, ale mně se to přejedlo hned na začátku. Knihu jsem dočetl, ale po kouskách a z donucení.
Poznámka pod čarou: osoby citlivější na gender/feminist/emancipaci by si knihu neměli brát tolik osobně. Upřímně si myslím, že autor, byť si z manželky dělá legraci (ale má zároveň schopnost udělat si legraci i ze sebe samého), nepsal knihu za účelem udělat z ní "genderově podřízenou" ženu-hlupačku. A to ani přímo, do slova, ani nepřímo, mezi řádky či přeneseně. Nemyslím si, že by knihu psal jakousi tajnou šifrou, kterou rozklíčuje jen machistický patriarchální alfasamec. A to navíc kniha vznikla v době, kdy byla již emancipace dávno živým tématem. Jsem přesvědčen, že toto není případ sociálního ponižování a zesměšňování, ale jen a jen humoristická satira. A vlastně za to jsou ty tři hvězdičky - protože v rámci žánru jde o zdařilý kousek, který si určitě najde široký okruh čtenářů.
Jiné hlasy, jiné pokoje
Truman Capote
Velmi prostý příběh, rafinovaně vyprávěný z pohledu všech hlavních postav, z různých úhlů pohledu, od postav s různými životními příběhy a zkušenostmi. Přesto jako by je něco spojovalo, jakási marnost, neúspěch či zklamání...? Kniha, která předkládá (a čtenáři přináší) velmi konkrétní pocity, pro které ale jako by chyběla konkrétní pojmenování. Skutečnost, surrealita, sny a vidiny se mísí a vytváří naprosto uvěřitelný obraz, který je živý, ale přesto velmi pomíjivý.
Jak se dělá evoluce - Od sobeckého genu k rozmanitosti života
Jan Zrzavý
Kniha není pro úplné neznalce, ač se snaží neopomenout a vysvětlit žádný podstatný pojem, objev nebo přístup. Nicméně pro mě jako pro laika to bylo 283 stran koncentrované evoluční biologie a musím se přiznat, že již během čtení jsem polovinu z předešlých stran zapomněl - to ale určitě není chyba autorů. Kniha nepředkládá žádnou ucelenou evoluční teorii, ale přesně to, co je napsáno v titulu: jak se dělá evoluce. Jde o přehled biologických základů (řekněme matérie) a evolučních mechanismů (pohyb) a o jejich zevrubný popis a zkoumání, jde o teoretické i praktické ověřování jednotlivých směrů, které v historii evoluční biologie udávaly směr, ale autoři se nijak výrazně nesnaží prosazovat vlastní hypotézy, naopak se snaží být co nejméně zaujatí a nestranní. Je to vynikající kniha, kterou určitě ocení lidé z oboru. Ač populárně naučná, je ta kniha přeci jen napsána tak dobře dopodrobna, že nakonec naučná stránka převládá nad tou populární a knihu to řadí dle mého názoru spíše do kategorie vědecké a naučné. Ač laik, tak knihu musím ohodnotit nejvyšším stupněm, protože je z každého odstavce patrná snaha autorů předat čtenáři co nejvíce a co nejsrozumitelněji (žádný vědecký nesrozumitelný jazyk, ale bohatá čeština) - a to jsem oceňoval nejvíce.
Himmlerova kuchařka
Franz-Olivier Giesbert
Od autora jsem nic jiného nečetl, tak nemůžu srovnávat. Nicméně Himmlerova kuchařka ve mně po přečtení nezanechala žádnou výraznou stopu, takže ty tři hvězdičky dávám za čtivost a přiložené recepty, příběh je dost překombinovaný a ke konci ztrácí na uvěřitelnosti i v rámci beletrie.
Izrael a Palestina
Marek Čejka
Až neuvěřitelně nestranně napsaná publikace, která srozumitelně, přehledně a hlavně nezaujatě popisuje okolnosti vzniku a trvání izraelsko-palestinského konfliktu, v posledním vydání aktualizace k roku 2015. Před autorem smekám za jeho um a každému, kdo v této tématice tápe (stejně jako já před přečtením), mohu knihu stoprocentně a s čistým svědomím doporučit!
Ve stínu islámu: Menšinová náboženství na Blízkém východě
Luboš Kropáček
Souhlasím s komentářem od Jezinkabezinka - jelikož jednotlivé kapitoly mají různé autory, je to jednak patrné na způsobu psaní a celkovém zpracování (některé kapitoly jsou úžasně čtivé, jiné méně), ale chybí tomu trochu společný jazyk, který dělá mírný chaos hlavně v terminologii. Nicméně kniha je obsáhlá, velmi dobře ozdrojovaná a rozhodně vědecky velice hodnotná a svého druhu ojedinělá publikace na českém trhu. Pro laika bude určitě na překážku množství informací, já se místy trochu ztrácel a jednotlivé církve se mi nakonec pletly - to ale určitě není chyba knihy! Velmi jsem ocenil historický a sociálně-kulturní kontext, který narovnává často velmi pokřivenou optiku vzdáleného a neznalého českého čtenáře/pozorovatele. Pro ujasnění si pojmů určitě doporučuji - člověku pak záhy dojde, že házet všechny do jednoho pytle, jak to často mají tendenci dělat media, je holý nesmysl - a myslím si, že pokud se nad tímhle po přečtení čtenář zamyslí, tak autoři si můžou pogratulovat k úspěchu.
Žena v dějinách křesťanství
Hans Küng
Jak uvádí anotace, jedná se o nástin - kniha je tedy podle toho úměrně napsaná, nejedná se o žádnou encyklopedii, spíše o monologickou polemiku a diskuzi na téma "žen v křesťanství". Z textu je patrné, že autor myslí pokrokově a není určitě nijak přísně konzervativní ani z teologického ani z jiného kulturního anebo sociálního úhlu pohledu, což činí knihu velice (a široce) čtenářsky přístupnou. Neobsahuje nic, co je možné vypustit a tak se v relativně útlé publikaci dobírá vcelku rychlých závěrů, díky nepřítomnosti nepotřebných (vzhledem k povaze knihy) detailů se člověk dozví o důležitých historických milnících a pochopí různé historické stupně v sociokulturních souvislostech. Přehledná, naprosto pochopitelná kniha, která by v rámci tématu určitě neměla zapadnout.
Molekuly emocí - Věda v pozadí medicíny těla a mysli
Candace Pert
Je patrné, že pro autorku byla práce jejím životem - kniha o její práci je zároveň kniha o její životní cestě. Nicméně kombinace light-vědecké literatury a vlastně beletrie v sobě ukrývá docela dobře čtivou kombinaci - bez jakéhokoliv dysfemismu je poznat, že knihu psala žena :)
Měl jsem obavy ze sklouzávání k pseudovědám, ale autorka si udržela vždy více méně vědecký (ke konci knihy mírně paravědecký) základ k prezentaci svých výsledků a formulaci myšlenek. Kromě otázek z biochemie a imunologie (ve skutečnosti se v knize prolíná daleko více oborů), řeší i otázky osobního rozvoje, sexismu a rovných podmínek ve vědě. Jelikož se český překlad dočkal vydání až skoro po dvaceti letech, aktuálnost jak vědeckých faktů, tak společenských fenoménů je místy as potřeba přehodnotit.
PS: Souhlasím s předchozími komentáři - český překlad nic moc, vypadá to, že některé kapitoly nebyly asi ani zrevidovány.