Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko

Dneska už trošku překonaná kniha. Doba se zase posunula.

- Brak. Kniha je dobře strukturovaná, relativně stručná, hojně odkazovaná. A to je tak vše. No vlastně ještě jedna, knihy by se dala využít jako cvičebnice hledání argumentačních faulů. A současně jako varování před psaním podobných vlastních knih, kdy pravděpodobně zpětně vznikla jako obhajoba vlastních názorů. Zvláště kapitola venkov je výživná (pocházím z maloměsta, žiji ve velkoměstě). Už je konstatace, že kniha reprezentuje spíše levicové názory autora.
- Jsou knihy, kdy už nevím, proč jsem je zařadil do seznamu k přečtení. Tahle pravděpodobně, abych nebyl uzavřen ve své sociální bublině. No, nepovedlo se.

Vcelku zajímavé postřehy z našeho "měkkého světa." Nadhled je v naší chaotické postfaktické době velmi potřebný. Jak jsem někde četl, "kdo nepracuje na sobě, na tom pracuje někdo jiný." Občas je to hodně hořké, protože se na nás leckdo pořád usilovně a úspěšně snaží pracovat, ale takové to asi vždycky bylo a vždycky bude. (Velice mě pobavilo, jak šikovně lze uzavřít obchod za 1,2 miliardy korun a přitom mít jenom prázdné ruce. To se pak nedivím, že 90% výdajů u nás v době pandemie covidu nesouviselo s covidem. Jak každý populista dobře ví, vystrašte lidi, šikovně v nich jejich strach potlačte a zinkasujte zisky.) Čtěte sociology, většinou to stojí za to!

03.09.2025

Knížka je sice poměrně krátká, ale obsahově velmi hutná a nabitá podněty k zamyšlení. Autor dokáže na malém prostoru předat množství informací, které člověku zapadají do souvislostí a otevírají nové pohledy na to, jak funguje naše společnost i naše vlastní myšlení.

Pro mě osobně to bylo čtení, které mi dávalo velký smysl – mnohé věci jsem si dokázala spojit a najednou mi přišly naprosto jasné. Zároveň mě kniha vedla k uvědomění, že i já sama jsem často součástí „kolečka“, z něhož se těžko vystupuje. Člověk si snadno neuvědomí, kolik názorových „zamrzlostí“ v sobě nosí a kolik vlivů společnosti bere jako samozřejmost, aniž by je zpochybnil.

A právě proto je tak osvěžující přečíst si text, který člověka na chvíli vytrhne z běžného nastavení. Někdy stačí málo – krátké „aha“, že věci mohou být jinak, nebo že určité způsoby myšlení a fungování nemusíme slepě následovat.

Myslím si, že by kniha mohla oslovit především ty, kteří hledají nové úhly pohledu a chtějí se na chvíli zastavit a zamyslet nad tím, jak moc je naše jednání ovlivněno okolní civilizací. Paradoxem je, že ti, kdo by podobný vhled možná nejvíce potřebovali, po knize pravděpodobně nesáhnou. O to víc jsem ráda, že jsem si ji přečetla já – a vnímám to jako malý, ale důležitý krok k větší vnitřní svobodě.

Kniha plná zajímavých pohledů na českou společnost.

08.12.2024

Srozumitelné, informačně nabité, drobet depka, ale stojí to za to.

Ano, prosím! A více takových knih! Je to nabité informacemi a hlavně v kontextu, že v každé kapitole jsem pociťoval zmiňovaný aha-efekt. Klobouk dolů před autorovou schopností převést myšlenku do souvislého textu - a navíc v tak srozumitelné a čtivé formě. Ke škodě mojí, ne knihy, jsem to přečetl (hladově zhltl) za večer, takže předpokládám, že se mi dost informací z hlavy rychle vypaří.

Čtivá, místy velmi trefná a ozdrojovaná publikace. Kapitolky o privatismu, konfliktu města/venkov jsou velmi přesné a ačkoliv se autor určitě nedotkl všech aspektů daného tématu, vystihuje Česko velmi dobře až se člověk chytá za nos. Jak píší někteří hodnotící, je v knize několik odkazů na pandemii covid-19, kvůli kterým prý kniha neodolá zubu času. Jsem opačného názoru - dokud se nevyřeší problémy, které v pandemii teprve vyšly na světlo, kniha nezastará. A všichni víme, jak dlouho to bude trvat (a vůbec jestli).
V porovnáním s knihou Slepé skvrny od D. Prokopa jde o více autorskou knihu, mnohem čtivější, zábavnější a trochu lépe strukturovanou. Ovšem informací je v ní vlastně méně.
Bohužel jsem po dočtení měl pocit, že stále něco chybí. V knize nejsou nějaké návrhy řešení, možné scénáře nápravy a návody pro obyčejné lidi, jak z toho ven.

Zajímavá kniha, některé postřehy jsou opravdu skvělé a originální. Velmi dobrá je také snaha dodat některým současným jevům historický kontext.
Škoda, že se autor někdy nedrží zpátky ve svých subjektivních politických názorech. Někdo tady psal o tom, že autor je levicový. Upřesňuji, že z mého pohledu je to spíše typický levicový (nebo možná ještě lépe řečeno sociální) liberál, takže pokud je vůči politikům adresný, tak se jeho kritika obrací především vůči Babišovi a Zemanovi. Vyvrací sice různé pravicové mýty, ale rozhodně se neobrací proti kapitalismu jako takovému, spíše proti různým negativním jevům v české společnosti (např. přehnaný konzumerismus, individualismus a malá ochota se občansky angažovat). Výborně je vysvětlený pojem privatismus. Myslím ale, že ani autorovi se nepodařilo úplně uniknout ze své bubliny. Některé věci také zmiňuje jen okrajově. Kromě Slepých skvrn Daniela Prokopa, se kterou je tady v komentářích kniha srovnávána, proto ještě doporučuji jako určitý obecnější dodatek přečíst knihu Roberta Misika Falešní přátelé obyčejných lidí. Ta sice nepojednává o českém prostředí, ale podrobněji a vcelku zdařile vysvětluje něco z toho, co autor zmiňuje jen okrajově.

Rozhodně doporučuji, kniha je psána i možná více "lidově" než Slepé skvrny a je srozumitelná pro širokou veřejnost. Kniha byla opravdu čtivá. Líbí se mi, že ačkoliv by témata mohla vyvolat pesimismus, jsou podána místy vtipně a vlastně i optimisticky. Jsem ráda i za poslední kapitolu, která se věnuje významu a vysvětlení oboru sociologie (jehož úloha ve společnosti je často podceňována). Jinak velmi oceňuji první kapitolu, která krásně shrnula postoj Čechů k soukromému vlastnictví a také kapitulu věnující se problematice útěku (dotlačení k útěku) z měst.

Příjemně srozumitelně popsaný stav (nejen) české společnosti. Myslím, že bude dobře fungovat i jako "rukověť pro jednání se spoluobčany".

Velmi dobrá kniha otvírající spouty témat. Bavila mě.

srozumitelně psaná i argumentovaná sonda do stavu současné české společnosti, mnoho námětů k zamyšlení, oponování i diskusi:

* kultura privatismu (narcismu), postoj typický pro občany většiny postsocialistických zemí, maskovaná jako ekonomický liberalismus
*konflikt město vs. venkov není geografický, nýbrž hodnotový
*kult autenticity
*revoluce jako dokončení společenské změny, která již proběhla
*neefektivitu státu způsobuje požadavek na rovné zacházení s velkým počtem nerovných osob

velkou nevýhodou je ovšem rychlé zastarávání této a všech podobných publikací: kniha vyšla roku 2021, často se vrací k tématu covid-19, které od té doby překrylo spoustu naléhavějších problémů

Posloucháno jako radiokniha, z knihy Pavla Pospěcha Neznámá společnost ji pro Český rozhlas připravila Hana Svanovská. Trefné, srozumitelné, výborné postřehy a leckdy překvapivě vtipné.

Velmi dobrá a dobre srozumitelná knížka o fungování české pomocí sociologie. Rád se budu ke knížce vracet

Revoluce nebývají náhlým kolapsem, nýbrž tečkou za dlouhodobým chátráním. Většina kapitol této útlé knihy se věnuje varovným jevům v dnešní společnosti, které postupně rozleptávají stát a mohou vést až k jeho rozpadu (v podobě, jakou známe). Úvaha o tzv. privatismu je až úsměvná, je-li řeč o typicky postkomunistické obsesi soukromým vlastnictvím a touhou po vlastním bazénu, rubem je však nezájem o věci veřejné, neúcta k pravidlům a bezohledná snaha urvat si pro sebe maximum. Podobně je to s frontou, tím symbolem racionality a rovnosti. Předbíhání při čekání na lanovku sice popudí, nebezpečnější je ale v jiných, často jen pomyslných frontách. Pokud totiž pravidla platí jen pro neprivilegované a stát netrestá daňové úniky či večírek ministra zdravotnictví uprostřed lockdownu, je to nůž do zad samotné společenské smlouvy. Výborně je to vidět na covidové pandemii, která obnažila slabost našeho "pančovaného" státu (který ani není schopen odstranit nelegální billboardy od dálnic, takže plány na výstavbu vysokorychlostních železnic vypadají jako sci-fi). Nejde ani o objednávky nefunkčních a předražených respirátorů od pofidérních firem za horentní částky, ale o to, že se každý musel - v podstatě navzdory státu - na vlastní pěst zorientovat v chaosu vládních opatření a expertních názorů, aby ochránil sebe a své blízké a zároveň nezešílel. Více než polovina Čechů říká, že současnému světu nerozumí vůbec nebo velmi málo. Lidé nehledají pravdu, ale smysl. A pokud jim ho přestane dávat současný politický režim, najde se mnoho "autentických" politiků a dezinformátorů, kteří nabídnou alternativní realitu s jednoduchými příběhy. To považuji za nejsilnější sdělení této knihy. Jinak se v ní také dozvíte, že venkov není úplně takový, jako vypráví Miloš Zeman, nebo proč používání pojmů jako "nepřizpůsobivý" nebo "bezdomovec" jen posilují stigmatizaci ohrožených sociálních skupin. (9/10)

Čtivě napsané zamyšlení nad aktuálními tématy týkající se naší kotlinky. Jazyk je srozumitelný i čtenáři bez sociologického vzdělání a místy provokuje k přemýšlení. Asi tři pasáže z knihy jsem si vyloženě poznamenal. Líbilo se, doporučuji, a odkládám do knihovny.

Sociologické eseje zaměřené na české prostředí. Občas zajímavé postřehy jsou smíchány s autorovým levicovým pohledem. Existuje vůbec pravicový sociolog? Pro mě osobně byl nový termín „privatismus“, který by se mohl více uchytit.

Velmi zajímavý a hlavně k zamyšlení nutící sociologický pohled na naši společnost. Proč máme tolik bazénů a chat? Proč jsme (stát) nezvládl Covid-19? Proč potřebujeme příběhy vysvětlující současný "měkký" svět? Navíc je text napsán hodně čtivě i s prvky humoru.