Himmlerova kuchařka

Čekal jsem trochu víc - vyprávění je rozhodně velmi čtivé, nechybí mu vtip ani mimořádně působivé pasáže (arménská genocida, pobyt mezi nacistickými špičkami) a najde se tu i pár dobrých bonmotů, ale s přibývajícími stránkami je čím dál povrchnější a po 2. sv. válce je to už vyloženě letem světem - celá čínská Rózina životní etapa působí jako populárně převyprávěný dějepis pro střední školy. Nejvíc mne ale iritovalo, jak si autor Róziným prostřednictvím prvoplánově vyřizuje účty s některými historickými osobnostmi, které zrovna nezapadají do jeho názorového spektra - viz Sartre. Nevěrohodný rámec příběhu mi nevadil, ta nenávistná žlučovitost ano.

Na první pohled se může zdát, že to bude náročné válečné čtení. Ale název je v tomto případě mírně zavádějící. Knížka "Himmlerova kuchařka" je tak trochu dějepis, tak trochu kronika jednoho života a tak trochu sranda. Ale žádné salvy smíchu, spíš úsměvy nad životními tragikomediemi. A ty se děly odjakživa všude a všem, válečné období a pragmatické kuchařky nevyjímaje.

"I když nás dějiny učí opaku, musíme taky věřit v budoucnost navzdory minulosti a v Boha navzdory jeho absenci. Jinak by život nestál za prožití.

Bezpochyby originální kniha s porcí historie. Některé komentáře a narážky byly pro mě trochu zbytečné, ale zvykla jsem si. Styl a jazykové obraty jsou originální a jako celek to snadno strhne. Připomíná to Stoletého staříka, kterého jsem dosud nedočetla (tonu už několik let v polovině knihy), takže tohle má zřejmě něčím navrch. Možná tím, že je to kratší, protože ke konci už se to na můj vkus parodicky přehrávalo. Těžko říct, zda bych zvládla případné další stránky.

Róza je taková arménsko-francouzská varianta Pipi Dlouhé punčochy. Také ji nic nerozhází, životem prochází navzdory všem příkořím. A těch příkoří je tolik, že si každé musí vystačit jen s několika stranami, není čas na dlouhá zastavení a bližší pohled na jednotlivé postavy, které Róze vstoupily do života. Ani toho Himmlera nakonec v knize moc není. Celkově je ten dojem z knihy takový telegrafický...

Tohle ne, začátek slibný, postupně čím dál silnější pocit, že to byl poku s "stoletého staříka", ale nějak se tam nedostala špetka humoru. Celkový dojem je patlanina co autora zrovna napadlo. Škoda, potenciál jistě byl.

26.01.2025

Audiokniha.
Vyslechnuto jako tip do ČV 2025 kniha s receptem.
Nevím proč tak nízké hodnocení od některých čtenářů, já jsem se celkem dobře u poslechu bavil, možná to bylo právě přednesem paní Taťjany Medvecké, která dala příběhu lidský rozměr.

No...nepomohlo, že mi knihu doporučil kolega se slovy "Tahle kniha ti změní život". Nezměnila. Kromě dvou zabitých večerů, i když nemůžu říct, že bych vyloženě litovala ztraceného času, a pár zajímavých myšlenek, mi kniha mé vidění světa nijak nenarušila. Jak psali jiní, název knihy se vlastně moc nehodí, působí jen jako laciná návnada (i když možná funguje). Hlavní hrdinka extrémně nesympatická, nepochopitelná, nelogická, nevěřila jsem jí vůbec nic.
Začátek byl velmi slibný, první půlka ještě ucházející, ale druhá polovina a především část v Číně už byl jen ukvapený slepenec všeho možného. Přišlo mi, že autor vlastně neví, co chce psát, a závěr vyloženě uspěchal, jen aby to už bylo hotové. Dost načatých linek se buď nijak nedokončilo, nebo jen tak halabala, ale zato v úplně opačné logice, než jak začaly. Nevyužitý potenciál několika zajímavých momentů. Mlok byl docela zajímavý prvek, ale zase - co z toho? Přišlo mi, že s ním měl autor původně větší plány, které pak neuskutečnil, ale ponechal jen pár zmínek a dialogů, které vlastně vůbec nedávaly celkový smysl.

Stoletý stařík byl aspoň vtipný, takže ty absurdity se daly dobře omluvit. Tahle kniha se ale bere moc vážně a snaží se na sílu působit na city, což se jí u mě rozhodně nepodařilo a zanechává ve mě docela pachuť.

Jestli se kniha snaží shrnout zvěrstva 20. století, dalo se to udělat i jinak, než příběhem pomstychtivé sobecké vražedkyně. Ano, neměla to v životě lehké, ale jsou snad její "nenávisti" ušlechtilejší, než nenávisti jejích nepřátel? Můžeme pochopit a odpustit (nebo dokonce až oslavovat) její činy, ale zároveň odsuzovat ty ostatní? Má snad toto být geniálně skryté poslání knihy, že zlo plodí zlo a tak dále? Na to to nebylo napsáno dostatečně dobře, nevěřím tomu.

Některé myšlenky nebo citáty byly však velmi zajímavé a několik popsaných událostí, postav či knih si ještě dohledám, což je jediné plus této knihy.

Róza majitelka restaurace, výstřední, moderní 105 letá stařenka nosící v kabelce Glock 37 , pochovala za svůj život 3 muže, Žida Gabrieala zabili nacisti , zahynul v Dachau, Američan Frank umřel při roznášení hamburgrů v její restauraci na infart, Číňana LiA ubili rudé gardy v Číně, nacisté zabili i její děti. Róza sama spáchala 6 vražd, pomsta za bezpráví na sobě, nebo svojich bližních. Drsné, hořké čtení plné ironie, výstředností, místy až groteskní. Skvělý postřeh autora a výstižný krátký popis historicky doložených postav, například albánský diktátor Enver Hodža , Stalin v kapesním vydání, Himmler a Goebbels , odpovídali popisu Židů v nacistických příručkách, všichni vysocí nacisté posedlý árijskými blonďáky neměli na kebuli kromě Göringa světlý chlup. Konec knihy už autor trochu na posledních 50 stranách odfláknul, ale jinak celkově zajimavě vymyšlený osud jedné ženy začínající arménskou genocidou v Turecku, končící oslavou 105 narozenin ve Francii ve své restauraci.

Co to jako bylo???
Fraška, parodie???
Jedinou 1* dávám za načtení audioknihy T.Medvecký, i když toho ke konci bylo už moc!
Celý začátek byl nadějný, později jedna velká slátanina.

Předně bych chtěla upozornit ty, co poslouchali audioknihu, že není načtená celá kniha, ale jsou vynechány kapitoly ze "současnosti". Ze začátku to vypadlo nadějně, ale ke konci už to začalo být spíš otravné a vykreslení hlavní hrdinky mi připadalo takové povrchní...

Autor napsal životní příběh ženy, kterou začátkem 20. století postihlo mnoho tragických událostí, kvůli jejímu arménskému původu, prožila válečné útrapy i osobní útrapy. Dosti silné čtení, aby mohla přežít a žít dál, tak se vzdát svých dětí. Lehčí příběh než Sofiina volba i tak stál za přečtení.

Nevěděla jsem do čeho jdu, ale jsem ráda, že se mi tahle knížka dostala do rukou. Ale zaujal mě název a nalákala mě i anotace. Je to životní příběh ženy, na jehož pozadí se odehrávají dějiny 20. století. To já mám moc ráda!
Bavilo mě to a dověděla jsem se spoustu nových věcí. Oceňuju, že hlavní postava nemá úplně líbivý charakter a musím přiznat, že jsem byla dost šokovaná s jakou lehkostí Giesbert popisuje hrůzy, brutality a nepřízeň osudu, kterou Róza ve svém životě zažívá.
Že autorem je Francouz knížka nezapře a není to jen kvůli tomu, že většina děje se odehrává ve Francii a v textu je nespočet odkazů na francouzskou kuchyni .
I podle zdejšího hodnocení to není knížka pro každého, ale já jsem spokojená a určitě se chystám i na další Giesbertovy kousky.

Jakože cože? Tohle můžu brát snad jen jako autorovu osobní erotickou fantazii, ale jinak je tam všeho nějak moc. Poslouchala jsem audio, které drží nad vodou Táňa Medvecká. Začátek se mi opravdu líbil, ale bohužel už někde kolem kapitoly Návrat do Trapezuntu se dostavilo znechucení. Pro pomstu se Róza v klidu vyspí s předpokládanou obětí a navíc "to bylo to nejmenší", a ani další docela zbytečné eskapády po návratu do Paříže mě už nebraly. Přiznávám, že hodnotím, aniž jsem doposlechla.

Opravdu neuvěřitelný příběh. Žena milující a přesto vraždící, matka co se takřka bez boje vzdá dětí, a navíc znásilňovaná a i přes to toužící po styku. To prostě je úplně mimo jakýkoliv životní postoj. Prostě přehnaný a překombinovaný blábol.

Ze začátku se mi kniha líbila, ale pak už to šlo rychle dolů. Z příběhu malé a nešťastné holčičky, se velice rychle stal spíš příběh nymfomanky, která své stresy léčila skokem do postele, případně poklekem na koberec, kdykoli a s kýmkoli. Hrdinku jsem nelitovala a ani mne moc nezajímalo, jak skončí, protože jsem příběhu nedokázala uvěřit. Je dost znát, že knihu psal chlap, který má o ženách dost podivné představy anebo o nich neví vůbec nic.
Jako nejsympatičtější tvor mi tady vychází jen a pouze mlok/mločice Theo.

Odposlechnuto jako audiokniha v nepřekonatelném podání Taťjany Medvecké. Ta to celé táhla. Co napsat o hlavní hrdince? Čtenář si k ní jen těžko hledal jakýkoliv vztah. Róza - zamilovaná, věrná, nevěrná, promiskuitní, znásilněná, vražedná, opět osudově zamilovaná, úspěšná podnikatelka, pomstychtivá mrcha nebo zoufalá matka. Zdá se to jako docela dobrý materiál pro vytvoření chytavého příběhu, ale nějak to nefungovalo. Vpravdě mi to nepřišlo ani jako groteska, spíše jako přeplácaná a občas lehce fantasmagorická koláž života jedné neuvěřitelné ženy. V podstatě jsem to celé doposlouchala jen ze setrvačnosti. Název knihy je také poněkud zavádějící, protože Himmler je zde spíš jen takové intermezzo v životních eskapádách této divnodámy. A finální pocit? Rozpaky a naprostá absence jakékoliv katarze. Sázela jsem na konec, který by měl ještě šanci podlomit mi kolena, ale ono to šlo od desíti k pěti. Živočišná osudová láska v Číně, návrat do Francie a další velká láska, tentokrát se ženou. Bylo toho zkrátka moc. Přehršel možností a událostí.

Vlastne nevim, jak to mam popsat.
Zacalo to dobre, takova pekna zivotni cesta jedne stare kucharky. Je to ctive, ma to spad. Ona je takova drsnacka. Takze sve drsne zazitky vam prolina se soucasnym ostrovtipem a nadhledem stopetilete drsnacky posedle sexem tak, ze zmeni i orientaci. Aby toho nebylo malo, tak je to vyslouzila vrazedkyne, ktera vzdy unikne trestu.
Ale...neni to uz moc bizar? Nebo jen absurdni? Ja nevim, nebyl tam ten Himmler vlastne navic?
Kazdopadne to, ze jsem to cetla s mesicni pauzou, dokazuje, ze me to nejak nesebralo.
Asi si nekdy reknu: jo, to byla takova ta hovadina o te zvrhle babce, co se nachomejtla ke kazdemu vudci a kdo ji s..l, toho zabila ;)
Ale ocenuju recepty a seznam literatury. To je na cele knizce asi jedine kvalitni. Navic vas potesi, ze misto dalsich stranek uz je konec. Super zaver ;)
Ale cist se to fakt da ;), jsou tam skvele myslenky o zivote, ty si u mne vyslouzily tu treti hvezdu.

Za mě ne.

S knihou jsem moc spokojená. Poslouchala jsem jako audioknihu a Medvecká byla úžasná. Celkově byl příběh velmi zajímavý. Líbilo se mi prolínání příběhu s historickými událostmi. Dozvěděla jsem se dokonce nějaké novinky, díky Rozině dětství.