Citlivý člověk

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hrdinové Topolova románu, kočovný herec Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky, křižují Evropou, aby se pokusili nalézt staronový domov na březích Sázavy. Cestu jim kříží postavy spřízněné i protivné, mezi mnoha dalšími ryšavá kurvička Světlana a její milý Kája z vymahačského klanu Baštů, který se v zuřivých bitkách utkává s Bizonovou motorkářskou tlupou. Topolův dobrodružný román ze současnosti se dotýká v zemité grotesce témat, která znepokojují lidstvo odjakživa, jako jsou víra, stárnutí, smysl života, sebevražda, láska, rodičovství, i těch, která patří k právě žhavým – „stěhování národů“, politická korektnost, krymský konflikt, meze politiky… A žádné z nich není natolik nedotknutelné, aby nemohlo být pomocí rafinovaně a osvěživě používaného jazyka, plného odkazů, podprahových vláken a asociací, zironizováno a obráceno z líce na rub a zase nazpátek. Román Citlivý člověk je komický a brutální, chytře chlípný, karnevalový a zároveň přísně organizovaný. Je to reportáž z odvrácené strany života, groteska o nacházení Boha a lidské jiskry v nejpustších brlozích, kniha o existenciální pouti, kde je i v těch nejšílenějších pasážích oživující ingrediencí láska anebo touha po ní....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339496/big_citlivy-clovek-Z9M-339496.jpg 3.5175
Nahrávám...

Komentáře (55)

Kniha Citlivý člověk

ber-tram
02. září

S chudou slovní zásobou si natlučete. Nepochodíte ani s potřebou tažného vyúsťujícího příběhu. Že se plahočení mnoha individuí jakžtakž proplétá, ještě nevytváří zápletku. Vláda autora nad bujnou češtinou vede k bezvládí nad událostmi, které působí drsně, ale dost je obestírá jen plané blábolení. Semtam pronikne hlubší myšlenka. Odpudivě sympaticky je přiblíženo křupanské Posázaví. 13/21

martineden
27. dubna

Jsem holt barbar, toto mě fakt nebere, pardon!


MagicKleeo
10. ledna

Přemáhala jsem se, ale knihu nakonec dočetla. Příliš mě neoslovila. Měla jsem pocit, že jsem úplně ztracená a nerozumím sdělení, které mi chce autor předat.

embi
05. ledna

Po básních první próza. Nádherný jazyk. Ano, přehršel postav, občasné ošívání se nad tím kdo, co a jak dělá, ale dráp zaseknut a byla to jízda.

matej7838
11.11.2020

Pokaždé, když už jsem si začal myslet, že vím, co se kniha snaží říct, mě tato vyvedla z omylu. Je to opravdu slátanina. Ale čím dál jsem četl a přemýšlel, jestli mě to znechucuje, zjišťoval jsem, že mě to naopak vtahuje, že se nořím do atmosféry, která melancholičtí, stále zoufaleji se táže po smyslu bytí a zároveň si sama vlastní iracionalitou a morbidním humorem odpovídá. Autor se žene bezhlavě vpřed, nehledě na jazyk, na přehlednost na vlastně na cokoli, jeho vlastní kniha za ním vlaje jako výstražný praporek na nákladu trčícím z auta. V tomto smyslu děj pádí až někam za hranice poslední stránky...
Ale podprahově má v sobě hlubokou otázku, která se vztahuje i ke čtenáři a v konečném důsledku nutí se zamyslet. Což je nečekané a pro mě to dělá tuto knihu dobrou knihou.

bigben
07.09.2020

Nakonec jsem byla mile překvapena. Děj se přeléval a nešlo vynechat jediné slovo, jinak se člověk v ději ztratil. Pilo se ostošest, všechno se vyřešilo...

KapitánSmrt
03.05.2020

Tuhle jsem četl, že Václav Klausů se proti této knize ohrazoval, že si prý dělá srandu z obyčejných a tvrdě pracujících Čechů. Myslím, že to Václav špatně pochopil. Naopak, Jáchym nachází poetiku i v na první pohled odsouzeníhodné lidské malosti. Jde tedy spíše o poctu, oslavou Čechů, kteří se i pod tlakem okolností, historických hrůz, současného marasmu a obchodu s chudobou vždy nějak protlučou. Dají si po čuni, stáhnout ocas a utečou, ale veškeré příkoří přečkají a jednou opět povstanou... Myslím, že Jáchym naopak Čechům rozumí a vidí jim až hluboko do nitra, kde občas zahlédne i jejich duši (pokud tam teda nějaká je).

engelmar
02.03.2020

Asi jsem tu knihu nepochopil, protože je tolik pozitivně hodnocená, mě přišlo zajímavých prvních sto stran a pak už jen prndání, kde se kdy s kým potkal, měl jsem dost problémy, abych se v tom úplně neztratil.

1