adela.hol adela.hol komentáře u knih

☰ menu

Bez duše Bez duše Lusy Adams (p)

Mackenzie je mladá čarodějka. Ač pochází z vlivné rodiny a o své postavení by se nemusela bát, opak je pravdou. Svou moc nedokáže dobře používat, a tak si vysloužila titul věčné smolařky. Zaujímá nudnou práci v Metle, což je organizace, která má za úkol chránit magický svět před lidmi bez nadpřirozených schopností. Po poslední chybě je převelena do Evropy, kde by snad neměla nic pokazit. Jenže před problémy se utéct nikdy nedá.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Mackenzie. Mac mi svou povahou připomínala hlavní hrdinku ze seriálu Sabrina, mladá čarodějnice, na nějž byla v knize i samotná narážka. Jenže zatímco Sabrina mi byla vždy sympatická, s Mac jsem většinu knihy bojovala. Nějak jsem se na ni nedokázala napojit, abych s ní soucítila, rozuměla jí nebo jí fandila.

Nechyběla romantická linka, ale i u ní mi něco chybělo. Mužských protějšků se tu objevilo více, a tak jsem si ze začátku nebyla jistá, kdo má být pro Mac ten pravý. Všichni něco skrývali, ať už vědomě nebo o nějakém zlu neměli potuchy, a podle toho také první díl skončil. Mac měla právo se zlobit, ale to vlastně tak nějak všichni, protože mezi postavami chyběla komunikace. Snad ve druhém díle přijdou k rozumu a vše si vysvětlí.

Bylo tu také pár dramatických scén, které příběh vygradovaly, ačkoliv i u nich jsem čekala trochu větší zápletku. Odhalení, kdo za tím stál, se dalo čekat a i jejich vyřešení za mě proběhlo příliš snadno.

Ve druhém díle jsem nejvíc zvědavá na postavu Dereka. Ten má pro mě největší potenciál a myslím, že skrývá ještě mnohem víc, než bylo doposud ukázané.

3,5*

24.04.2024 3 z 5


Argylle Argylle Elly Conway

Fedorov, ruský magnát a kandidát na prezidenta USA, chce dosáhnout svého dávného snu za každou cenu. Jenže ten sen by mohl svět přivést až na okraj chaosu. Jeho úmyslům se snaží zabránit Frances Coffeyová, špionka CIA. Do jejího vytvořeného týmu se posléze dostane ještě jeden člen. Aubrey Argylle, agent s komplikovanou minulostí, který sám na sebe přitáhne pozornost v thajské džungli, kde doposud žil. Zapadne do týmu a podaří se všem společně zabránit Fedorovu plánu?

Kniha je vyprávěna v er formě a je rozdělena na tři části. Začátek knihy vypadal nadějně, bavila mě část v džungli i následný výcvik u CIA. Poté ale nastala dlouhá prostřední část, kdy jsem často nevnímala, co vlastně čtu, až jsem se dostala k poslední části, kde krátce před odhalením zápletky konečně došlo na nějakou akci. Nebo abych byla přesnější, akcí bylo v průběhu knihy více, jenže ani jedna mě nijak neoslovila. Závěrečnou zápletku jsem také v průběhu čtení odhadla, takže ani nepřišel šokující zvrat.

Ač je hlavní postavou Argylle, neměla jsem pocit, že by v knize nějak výrazně dominoval. On, ale i ostatní postavy, včetně té hlavní záporné, byly příliš ploché a nedokázala jsem si k nim vytvořit žádný vztah. Objevily se sice určité náznaky, čím si postavy prošly v minulosti, aby je čtenář mohl litovat nebo nenávidět, ale nebylo to dostatečně propracované natolik, abych s nimi soucítila nebo aby mi bylo líto, že z děje odešly.

Potenciál kniha určitě měla, ale ani dějové skákání z jednoho místa na druhé, od jedné postavy ke druhé, mi k orientaci nepomáhalo. Knihu vám tentokrát doporučit nemohu, za to stejnojmenný film, ze kterého kniha je, naopak ano. U filmu zažijete akci, zasmějete se a nechybí ani romantická linka. V knize mi chybělo tak nějak všechno.

2,5*

16.04.2024 2 z 5


Turbulence Turbulence Whitney G. (p)

Devětadvacetiletá Gillian dostane od života pořádnou facku poté, co se dozví, jaký je ve skutečnosti její dlouholetý partner. Aby se z rozchodu dokázala vzpamatovat a zapomenout, na popud kamarádky Meredith souhlasí, že se pokusí o nezávazný vztah s jiným mužem. Ač to doopravdy neplánuje, jedna bouřlivá noc s o devět let starším Jakem, všechno změní. Až později zjišťují, že pracují pro stejné aerolinky. Ona jako začínající letuška, on jako zkušený pilot. A vztahy mezi zaměstnanci jsou striktně zakázány. Jenže jejich vzájemné přitažlivosti dokážou těžko bránit.

Kniha je vyprávěna v ich formě, střídavě z pohledu obou postav. Letištní prostředí bylo příjemným osvěžením, originálně byly pojaty názvy kapitol i názvy tří částí, na které je kniha rozdělena. Mezi Gillianem a Jakem se vytvořila typická dohoda, kdy mezi nimi půjde jen o jedno, ale jak už to bývá, Gillian chtěla víc (i kdyby si jen povídat o počasí), proti čemuž byl Jake zásadně proti. Oba měli svá tajemsví a k tomu velmi komplikované rodinné vztahy.

Gillian a Jake mezi sebou měli chemii, ale po dočtení a zamyšlení se, mě úplně nechytli jako jiné páry. Některé situace mi přišly hodně rychle vyřešené, což bylo výrazně vidět u Jakea, kdy jsem najednou nepostřehla, jak se ta změna vlastně udála.
Tajemství Jakeovy rodiny bylo výborným nápadem, ale i u jeho vyřešení mně nějak něco chybělo. Chápala jsem Jakeovo odmítavé chování, zároveň jsem ale čekala nějaké uzavření pro všechny strany.

I přes drobnosti jsem si knihu užila, a pokud budu mít příležitost si přečíst další autorčinu knihu, určitě nebudu váhat.

12.04.2024 4 z 5


Vrčící naděje Vrčící naděje Lenka Hnátová

Svět se po válce změnil. Ženy ztratily své typické tvary a vzhledem se přibližují mužům. Vlci dokáží měnit svou podobu. Jsou jako lidé z dob před válkou, jen s ocasem a ušima navíc. Samael Hrubý je vysloužilý voják, vycvičený k tomu být strojem na zabíjení. Neumí pracovat s emocemi, komunikovat s druhými a proto je paradoxem, že má být tím, kdo může zachránit lidstvo. Stačí, aby si vypěstoval důvěru k hlavní hrdince, která je poněkud jiná. Zvládne splnit rozkaz? A co když při tom objeví něco nového a nepoznaného? Jak moc to ovlivní jeho úsudek?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Samaela. Mužské vyprávění v knihách je pro mě vždy vítané, navíc v tomto případě to ani jinak nešlo. Celá kniha stojí na Samaelovi a jeho jednostranné komunikaci s hlavní hrdinkou. Ta totiž jen vrčí, kouše, štěká, vrtí ocasem nebo stříhá ušima. Může tohle fungovat celou knihu tak, abyste se nenudili? Zatraceně ano! Příběh mě chytil na první stránce a pustil až na té poslední. A zároveň jsem se pouštět ani nechtěla.

Samael v první polovině možná působil jako hlupák, když tak dlouho nechápal, co hrdince vadí, proč se na něj zlobí. Praly se v něm dvě osobnosti. Voják, co chce splnit svou záchrannou misi a muž, co se poprvé setkal s takovým vzhledem ženy, o kterém jen slýchával z vyprávění. Jenže ten hlavní problém je, že to tak úplně žena není. Nebo právě naopak? Co když je to víc žena, než všechny, které doposud poznal?

Autorka na malém prostoru stvořila nový svět plný originální komunikace mezi hlavními postavami, akce, humoru a romantiky, která mi neskutečným způsobem sedla a já se při čtení culila, jak blbá. A vzhledem ke konci bych se vůbec nezlobila za případné pokračování.

Moc doporučuji!

09.04.2024 5 z 5


Bezpečný přístav Bezpečný přístav Nicholas Sparks

Katie se přestěhuje do malého městečka Southport, kde chce začít nový život a pokusit se zapomenout na svou minulost a temné tajemství, které ji tíží. Zprvu se snaží být nenápadná, nepoutat na sebe příliš pozornosti, ale svou krásou a plachostí vyvolává pravý opak. Zaujme především Alexe, majitele místního koloniálu, který po smrti své ženy Carly vychovává sám šestiletého Joshe a pětiletou Kristen. Právě díky dětem se ti dva postupně sbližují a Alex si je jistý, že právě Katie je tou pravou, které chce dát své osamělé srdce a kterou budou jeho děti milovat jako matku. V jejich vztahu je podporuje i Katiina sousedka Jo. Jenže Katiina minulost se jednoho dne znovu probudí.

Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu Katie, Alexe a ještě jedné postavy, kterou kvůli spoileru nebudu zmiňovat. Od autora to byla moje první kniha a po přečtení jsem si jistá, že zkusím i nějaké další. Pro mě to byl ideální typ romantiky, kde jsem si užila rodící se přátelství, zamilované momenty a v závěru i jedno pořádné drama, které mi přineslo řádnou dávku napětí.

Ačkoliv jsem téměř ihned uhodla, co Katie skrývá, nebránilo mi to v tom si knihu vychutnat. Od prvního momentu jsem chápala, co na ní Alexe zaujalo, a že měl v sobě tu pomoc ostatním. Katie zase nemohla ignorovat to, jak skvělý je otec, i když on sám o sobě pochyboval. Pořád měl pocit, že pro své děti nedělá dost. Scény s dětmi byly vůbec nejlepší a bylo dobře, že ani jedna ze stran nevyvíjela tlak na ty další, a proto sbližování přišlo postupně a přirozeně.

Druhou zápletku, která byla odhalena až v samém závěru, jsem naopak neuhodla, a tak mi na konci spadla brada. Ovšem s příjemným pocitem, že mohou v životě existovat věci, které vidíme tak, jak v dané chvíli právě potřebujeme a cítíme.

04.04.2024 5 z 5


Poslední velký den Poslední velký den Tammy Robinson

Ava se v den svých osmadvacátých narozenin dozvídá nemilosrdný ortel. Vrátila se jí rakovina, tentokrát ale v nevyléčitelné podobě. Poté, co se vzpamatuje ze šoku, že jí zbývá posledních několik měsíců života, se rozhodne nestrávit je v bolestech v nemocnici. Chce se jí užít, dokud to půjde. A chce prožít to, o čem odmala snila - o svatbě. Chce se tak prostřednictvím jednoho šťastného dne rozloučit se svými blízkými a přáteli. Co na tom, že jí chybí ženich? Ava to bere jako oslavu života. Nebo se přece jen i ten ženich objeví a loučení se životem bude o to těžší?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Avy. Kapitoly jsou krátké a čtivé. I přes těžké téma najdete v knize spoustu humoru, který skličující a bezmocnou atmosféru zjemňuje. Ava je velmi silná hrdinka, která svým přístupem dodává energii nejen sama sobě, ale i svým blízkým, kteří se snaží smířit s představou a utrpením, že je Ava opustí. Jsou tu ale i těžké momenty, kdy nemoc zaútočí, a kdy to Ava chce už všechno vzdát.

Romantická linka je tu logicky zrychlená, protože nebylo možné ztrácet čas. S Jamesem se mi spolu líbili, ale k tomu, aby mi jako nezapomenutelný pár utkvěli v hlavě, mi něco chybělo. Zavěrečné drama mi přišlo zbytečné, jen takové na efekt. Myslela jsem si, že to bude víc zaměřené na city a celkově, že mě jejich příběh semele a rozdrtí na kousíčky. To se bohužel nestalo. Ač jsem citlivka největší, během čtení mi neukápla ani jedna slza.

I když nedávám nejvyšší hodnocení, knihu určitě doporučuji už jen pro zastavení a zamyšlení se nad tím, že bychom měli přestat řešit malichernosti a raději si užívat čas s lidmi, které máme rádi. A také, ač je to klišé (ale zatraceně pravdivé), je nutné si znovu uvědomit, že zdraví je to nejdůležitější.

31.03.2024 4 z 5


To nejlepší v nás To nejlepší v nás Colleen Hoover

(SPOILER) Quinn se s Grahamem setkala v nejhorší možný den pro ně oba. Přede dveřmi bytu, kde ji její snoubenec právě podváděl s jeho přítelkyní. Ale to nejhorší se rázem může změnit v to nejlepší. Ani ne o rok později jsou do sebe šťastně zamilovaní a nevěra, která je spojila, je jen úsměvnou vzpomínkou. O dalších několik let později jsou už manželé, ale jejich osudová láska se pomalu začíná vytrácet. Nebo lépe řečeno, stále tam je, ale vlivem okolností na ni začali zapomínat. Udržovat ji, chránit si ji. Jediné, co by mohlo ještě pomoct je jistá dřevěná krabička. Až ji otevřou, podaří se jim jejich manželství zachránit nebo už bude na všechno pozdě?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Quinn a střídají se kapitoly z minulosti a současnosti. V minulosti sledujeme jejich první setkání, postupné sbližování a narůstající lásku. V současnosti se dostáváme do jejich krize vzniklé tím, že se jim stále nedaří stát se rodiči. Jejich intimní vztah se tak proměnil z chtíče a touhy na povinnost a pravidelné zklamání.
Autorka má dar vystavět charaktery postav tak, že máte chuť je obejmout, abyste jim na chvíli ulevili od jejich utrpení.

Příběh prezentuje dvě důležitá témata. Prvním z nich je, že by nikdo cizí neměl zasahovat do soukromí druhých, a otázky ohledně těhotenství by vůbec měla být tabu. Nikdy nevíte, čím si manželé procházejí, jak moc se snaží, kolik toho už zkusili a že každá (pro vás možná nevinná) otázka "Tak kdy už budete mít dítě?" může být tím posledním hřebíčkem do pomyslné rakve jejich manželství.
Druhé téma poukazuje na to, jak moc je ve vztahu důležitá komunikace. Pokud spolu přestanete mluvit, všechno se postupně začne bortit. Nedomýšlejte si věci, nespekulujte, že ten druhý to nějak má a že takto to pro vás oba bude lepší. Pokud si to neřeknete nahlas, nikdy nevíte, jak to ten druhý opravdu cítí.

Na závěr si jako matikářka neodpustím tu důležitou rovnici:

G + Q = nekonečno

28.03.2024 5 z 5


Svůdné zúčtování Svůdné zúčtování Wendy Higgins

Je tu rozhodující bitva mezi dobrem a zlem. Anna je nefilem čistého srdce, který může ze Země vyhnat knížata démonů. Ti se nehodlají vzdát dobrovolně a udělají vše, aby se jí zbavili jako první. Anna ale má své spojence v potomcích knížat, mezi kterými je i její láska. Podaří se jim zvítězit a bude Anna s Kaidanem jednoho dne opravdu šťastná?

Stejně jako předchozí díly i tento je vyprávěn z pohledu Anny, ke které jsem stále nenašla cestu, ale v tomto díle jsem měla problém hlavně s celkovým příběhem, který si často rozporoval.

Lásce mezi Annou a Kaidanem už nemůžu říct, že bych nevěřila, ale spíš se mnou nic nedělala. A přitom tu nastal zvrat, ze kterého bych jinde byla nadšená. Ale tady jsem si říkala proč? Belialův návrh jakoby najednou spadl z nebe. Proč o tomto řešení Anně neřekl už v prvním díle? Proč za jejími zády spřádal plány (na které měla přijít sama, což nevyšlo), když věděl o jejích citech? Teď mu už její výběr nevadil? A v celkovém důsledku, jeho návrh v závěrečné bitvě pomohl čemu?

Co mi v příběhu vadilo nejvíc bylo opakované neplánování plánu. Neustále jsem četla, jak se připravují k závěrečné bitvě, ale nikdo vůbec nic nevěděl. Kdy? Kde? Jak? Postrádala jsem vymýšlení nějaké strategie, abych se o postavy bála a říkala si, jestli jim to nebo ono může vyjít. Místo toho jsem si říkala, k čemu byl vlastně druhý díl? Proč se dlouze hledali další spojenci, když se s nimi dál nepracovalo?

Tato série má velmi vysoké hodnocení, ale tentokrát jdu proti proudu. Potenciál tu určitě byl, ale za mě nebyl využit. Postavy (kladné i záporné) tu byly dost často naivní a hloupé a v příběhu nebylo nic, co by mě táhlo číst dál. Našlo se i pár světlých momentů, ale neměly tu jiskru.

2,5*

20.03.2024 2 z 5


Soused na zabití Soused na zabití Lusy Adams (p)

Šestadvacetiletá Maddie je spisovatelkou. Díky Meredith, své agentce a kamarádce v jednom, se stěhuje do domu, kde má mít jediného souseda. Tím je třicetiletý Alek, se kterým se poprvé doslova srazí v kavárně. A protože Alek má zrovna den blbec, spustí se mezi nimi lavina nenávisti. V reálu si sice nemohou přijít na jméno, ale zároveň si dopisují přes seznamovací aplikaci, kde to naopak mezi nimi jiskří. Jaká bude jejich reakce, až zjistí pravdu? A jak moc se to zkomplikuje, když se mezitím sblíží i v tom skutečném světě?

Kniha je psaná v ich formě z pohledu obou hlavních postav. Začtete se od první stránky a budete se bavit až do té poslední. Zápletka příběhu sice není nijak originální, ale co na tom, když tu funguje úplně všechno? Chemii mezi Maddie a Alekem cítíte v každé scéně a v obou světech. Všudypřítomný humor vás donutí se smát i nahlas.

Alek v počátku kvůli pár nedorozuměním působil jako typický sukničkář, ale samozřejmě to byl ten dokonalý pohádkový princ, který bude chránit svou vyvolenou za všech okolností. Maddie byla se svou introvertní povahou a vztahovými zkušenostmi mou stoprocentní kopií, a tak jsem plně dokázala pochopit každou její reakci, protože vím, že bych jednala stejně.
Příběh zpestřovaly i chatovací konverzace, ve kterých se ukázalo, jak jsme online mnohem odvážnější. Ať se to týká čehokoliv, v psané formě si dovolíme víc, než když hledíme druhému do očí.
Oblíbila jsem si i další postavy, především Meredith a Alekova nejlepšího kamaráda Masona, kteří svým humorem ještě zvyšovali laťku celého příběhu.

Obrovské doporučení pro všechny milovníky romantických komedií a hate to love linky. Tohle budete milovat. Nemůžu se dočkat tištěné verze, až si vyznačím všechny oblíbené pasáže, ke kterým se budu opakovaně vracet.

17.03.2024 5 z 5


Ten, co kráčí se Smrtí Ten, co kráčí se Smrtí Barb Rýdl

Samovi se blíží padesátka. Typický detektiv, co se věnuje jen své práci a ignoruje svou rodinu. Mezi tu nejbližší patří bratr Will a babička Anna. Té už nezbývá mnoho času a při posledním setkání předá Samovi dřevěnou truhličku, která se dědí z generace na generaci. Klade mu na srdce, že ji musí opatrovat, ale zároveň ji nikdy nesmí otevřít. A co se stane, když někomu řeknete, že nemá něco dělat? Samozřejmě to udělá. Babička ho varuje, ale Sam všechno nadpřirozeno považuje za kravinu. Nevěří bláznivým povídačkám. Jenže vše se pro něj brzy stane až příliš skutečným. Stane se tím, co kráčí se Smrtí.

Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu Sama. Kniha má větší formát a čtení vám možná chvíli zabere, ale to nevadí. Kniha má nejen originální příběh, co si užijete, ale její grafické zpracování je pastva pro oči. V knize nenajdete jedinou stránku, kde by byla jen klasická černá na bílé. Jsou zde desítky ilustrací nebo jen barevná ohraničení. Vše z rukou autorky. Neodtrhnete se od barev v knize, ani od myšlenek ukrytých v příběhu.

Smrt tu není jako postava v černém a s kosou. Je to zhruba třicetiletá žena, která neustále mění svůj vzhled a oblečení. Obojí vždy hýří křiklavými barvami. Ve spojení s uzavřeným a introvertním Samem, vytváří upovídáná, zvědavá a často vzteklá Smrt, dokonale vtipnou dvojici. Veškeré nadpřirozeno je zde vysvětleno srozumitelně, logicky a uvěřitelně. Celý svět si hned oblíbíte.

Vedle Smrti nechybí zmínka o postavách Života, Času a Osudu, i když ne všechny dostaly svůj prostor. Čekají nás ale ještě dva díly. Konec knihy mě dostal, protože i já napjatě čekala, co se stane. A stejně jako Sam s Lucianem, jsem byla převezena. O to víc se těším na pokračování.

16.03.2024 5 z 5


Čtvrtá úroveň Čtvrtá úroveň Jitka Prokšová

Alex pracuje na psychiatrické klinice, kde ho zaujme pacientka Klára. Už přes rok s nikým nepromluvila. Celé dny tráví pouze skládáním puzzlí, které jí někdo pravidelně posílá. Když ale v určité skládance není poslední dílek, nastane v Kláře zlom. Promluví, a to právě s Alexem. Právě jemu začne vyprávět o konkrétní etapě svého života, která ji dovedla až na psychiatrii. Vzpomene si Klára během vyprávění i na ten poslední dílek, který by pomohl k jejímu definitivnímu duševnímu uzdravení?

Kniha střídá dva způsoby vyprávění. V ich formě vypráví Alex o svých sezeních s Klárou. V er formě se ve vyprávění střídají Klára, Boris, Daniel a Silvie, kterým nahlížíme do té jedné životní etapy. Dalšími důležitými postavami jsou ještě Adam a Tonda. Jejich vztahy se vzájemně proplétají a vy postupně odhalujete, co všechno se stalo a že každé rozhodnutí v minulosti ovlivňuje rozhodnutí v budoucnosti.

V knize jsou příběhy obyčejných lidí, které možná máte i mezi svými blízkými. Autorka poukazuje na změny ve vztazích, ke kterým dochází, když se promění okolnosti, které je doposud ovlivňovaly. Vždy toužíme po tom, co nemůžeme mít. Vždy nás přitahuje to, co je zakázané. Jakmile to získáme, zjišťujeme, že už to možná není to, co chceme. Začnou nás přepadat pochyby, jestli to předtím nebylo lepší. Jestli nebylo lepší se neposouvat dopředu, ale zůstat stát. Jenže jaké je správné rozhodnutí, když nedokážeme nahlédnout do budoucnosti?

Autorka staví příběh tak, že vám postupně dává při čtení různé indicie a vy můžete hádat, co je dalším krokem. To mám při čtení ráda a i druhou knihou jsem si potvrdila, že mi autorčin styl vyhovuje.

Konec byl dojemný a poslední věty tak pravdivé. U dvou postav mi pouze chyběl nějaký náhled, jak to s nimi bylo dál, i když náznakami se dal odtušit.

4,5*

11.03.2024 4 z 5


Tajemství sídla lovců Tajemství sídla lovců Marie Znamínková

Svět se proměnil v jeden kontinent, vypukla válka a chaos. Ti, co přežili, se obávají každé noci, kdy se objevují lovci, co přeživší unášejí. To se jedné noci stane i Jessice a její rodině. V čele lovců stojí Silvestr, který od prvního setkání cítí k Jessice zvláštní pouto. A právě oni dva jsou klíčem k odhalení tajemství, které v sobě skrývá sídlo lovců. Jessicu a Silvestra to spojí nebo naopak rozdělí?

Toto je první recenze na knihu od autorky, kterou osobně znám. Přesto to na mé hodnocení nebude mít vliv. Maruška jistě pochopí, že jsem férová jako jsem bývala při hodnocení písemek z matematiky (které u ní byly mimochodem vždy stoprocentní).

Kniha je psaná v er formě, pohledy postav se střídají v rámci kapitol s přiměřenou délku, ač s malým písmem se mohou zdát delší. S první polovinou knihy jsem upřímně trochu bojovala. Nemohla jsem se začíst, dostat se do toho světa. Až s postavou Erika se ve mně něco přepnulo a běželo to jak po másle. Sem tam jsem narazila na pravopisnou chybku, ale to jsem příliš neřešila. Více mě při čtení rušilo, jak se střídalo oslovení u jednotlivých postav v rámci jednoho odstavce - Jessica/dívka, Silvestr/chlapec/lovec. Než jsem si na to zvykla, měla jsem pocit, že je tam jiná postava.

Jessice jsem zpočátku nemohla přijít na chuť. Přišlo mi, že si na nový život rychle zvykla. Neměla tendenci nějak bojovat (chápu, že třeba věděla, že je to zbytečné), ale představovala bych si aspoň snahu. U Silvestra jsem zase nevěděla, co si myslet, proč měl tendenci Jessicu ochraňovat. Když ale vyšlo najevo to tajemství, vše začalo dávat smysl a upřímně jsem zvědavá, co se tady s tím trojlístkem dál stane. Protože mám pocit, že s Erikem je to jejich propojení větší, než se zdá.

Druhý díl už mám doma a nechám se překvapit, jakým vývojem si postavy prošly. Maruško, jsi skvělá a máš můj obdiv, že si tohle dokázala v tak mladém věku.

3,5*

09.03.2024 3 z 5


Výpověď Výpověď Whitney G. (p)

Preston Parker je hotelový magnát, který je spíš robot, než člověk. Pracuje 24 hodin denně, nedělá si přestávky, nebere si dovolenou. To samé vyžaduje i od svých zaměstnanců, a proto se na místě jeho asistenta vystřídalo nejméně už dvacet lidí. Shodou okolností se na místo jeho asistentky dostane Tara Laurenová, která ač má vysoké vzdělání, o práci nemůže zavadit. U Prestona vydrží dva roky. Vše se ale nedá zvládat věčně, a tak Tara podá výpověď. Až v té chvíli zjistí, že odejít od Prestona vůbec nebude snadné. A to nejen kvůli smlouvě, kterou si ji Preston pojistil, ale i bouřlivému jiskření, které mezi nimi doutná od první chvíle. Nakonec ale o osudu jich obou rozhodne jeden jediný telefonát.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu obou hlavních postav. Kapitoly jsou krátké a s tím svěžím čtivým stylem, co autorka má, mi stránky doslova protékaly mezi prsty. Bylo to oddechové, vtipné, sexy a co jsem vůbec nečekala, že v jeden moment mě při čtení přepadly i slzy. To když Preston konečně pochopil, co to znamená, že v někom bydlí.

Vůbec bych se nezlobila, kdyby měla kniha více stran vzhledem k té zasádní zápletce, která nastala zhruba v polovině knihy. Myslím, že se z té situace dalo vykřesat mnohem víc. Snadno bych si představila spoustu humorných situací, jak musel Preston na začátku tápat, než se ponížil a zavolal Taře o pomoc. Takto ta jeho změna působila zbytečně urychleně.
V reálu si také moc neumím představit, že by ti dva kolem sebe našlapovali tak dlouho, když to jejich jiskření bylo vidět na míle. Zároveň se mi ale líbilo, jak se za tu dobu dokonale znali a dokázali předvídat každý krok toho druhého. Znovu z toho vznikalo spoustu vtipných momentů.

I přes drobné výtky knihu rozhodně doporučuju, pokud hledáte oddechovku, u které vypnete a užijete si trochu romantiky, trochu erotiky a hodně humoru.

4,5*

06.03.2024 4 z 5


Věřit znovu Věřit znovu Mona Kasten

Dawn se už rok snaží ignorovat Spencerovo nadbíhání a neodbytné flirtování. Jenže když se vídají prakticky neustále skrz jejich nejlepší přátele, tak se jeden druhému těžko vyhnou. Navíc Spencer je sexy, šarmantní a zábavný, přesný prototyp ideálního partnera. Tak proč ho vlastně Dawn odmítá? Protože by nepřežila mít znovu zlomené srdce. Jenže co když je Spencer jiný? Co když i on za těmi neustálými vtípky skrývá tajemství, které mu rve duši na kusy? Může Dawn po odhalení jeho tajemství znovu věřit v lásku? Přesvědčí ji Spencer, že nikdy nebude stejný jako její bývalý?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Dawn. Zatímco v předchozí recenzi mi chyběl pohled mužské postavy, tady nebyl potřebný. Autorka umí vystavět příběh a postavy tak, že i bez nahlédnutí do Spencerovy hlavy doslova pociťujete každou emoci jich obou. Stejně jako v prvním díle, který se věnoval Allie a Kadenovi, si obě hlavní postavy v sobě nesly něco bolestivého z minulosti, co jim bránilo jít dopředu. A takové příběhy já můžu. Když je tam něco navíc.

S Dawn jsem sympatizovala od začátku, protože jsem se v ní stoprocentně viděla. Chápala jsem její uzavřenost před láskou, aby jí znovu neublížila i následný blok, který jí nedovoloval se posunout. Stejně tak jsem rozuměla jejímu strachu, když před přáteli skrývala to, co ji dělalo opravdu šťastnou. Odhalit přede všemi svoje nitro, není jednoduché.
Spencer oproti ní působil jako někdo, koho nemůže nic rozházet, ale i on se uměl rozsypat jako domeček z karet, když se právě Dawn svěřil se svým tajemstvím. Ale i přes svou bolest, myslel za každé situace jen na ni a na to, aby ona byla v pořádku. Kdo by ho za to nemiloval?

A forma, kterou použila Dawn, aby jí Spencer odpustil po jejich zásadní hádce, nemohla být jiná. I já bych se pro ni rozhodla, protože jinak bych to nedokázala.

02.03.2024 5 z 5


Svůdné nebezpečí Svůdné nebezpečí Wendy Higgins

Od událostí prvního dílu uběhlo několik měsíců a z nevinné Anny se stala královna večírků, co svádí ostatní k závislosti na alkoholu a drogách. Dělá to, protože nemá na výběr. Nečekaným způsobem zjišťuje, že je součástí dávného proroctví a že právě ona může zlomit moc démonů nad světem lidí. Její otec ji spolu s Kopanem posílá po světě, aby přesvědčili další nefily ke spojenectví. Ale během cest není Anniným problémem jen řešení proroctví. Je tu křehký vztah s Kopanem a to, že nezapomněla na Kaidana. Mohou ti dva být vůbec někdy spolu?

Kniha je vyprávěna znovu z pohledu Anny a mně tu strašně chyběl ten Kaidanův. Hlavně co se týče jeho citů k Anně, které pro mě byly dost matoucí.
Sice jsme v průběhu děje o Kaidanovi něco věděli, a i když se nakonec ukázalo, že to bylo jinak, nemělo to na mě takový efekt. U jiného páru bych to milovala, u nich dvou mi pořád něco chybí.

Zápletka s Kopanem byla předvídatelná, ve spoustě situacích mu Anna svým jednáním ubližovala, i přes tvrzení, že se musí držet zpět a nemůže se k němu chovat jako k Jayovi. Váhala jsem, zda mi víc nesedí Anna nebo její otec, u kterého mé pochybnosti přetrvávají.

Na závěr se musím vyjádřit k tomu proroctví. Smysl spojenectví všech nefilů je jasný a chápala bych ho pro začátek u těch, které Anna znala. Přesvědčovat ale ke spojenectví cizí lidi, kterým při prvním setkání prozradí úplně všechno a doufat nebo spíš rovnou věřit, že nebudou zrazeni? Že se to neobrátí jednou proti nim? To mi nepřišlo moc smysluplné.

První dvě třetiny knihy byly zdlouhavé, nic se nedělo, jen poslední třetina to vylepšila. Anna s Kaidanem konečně byli spolu a pár zajímavých momentů měli. Kdyby takové momenty byly už v prvním díle, nejspíš bych na příběh reagovala jinak.

29.02.2024 3 z 5


Říše neřesti Říše neřesti Meghan March

(SPOILER) Temperance poslední měsíc jen přežívá po tragédii, která se v jejím životě stala. Zoufalá, nešťastná a se zlomeným srdcem. Kiera, Harriet a Valentina ji postupně pomáhají s tím, aby začala zase žít. Temperance se opravdu snaží, ale zatím je to spíš neúspěšné předstírání. Ve chvíli, kdy chce se všemi bolestivými vzpomínkami jednou provždy skoncovat ale zasáhne ruka osudu. A ona zjistí skutečnou pravdu. Dá se tohle všechno odpustit?

I v posledním díle se ve vyprávění střídají Temperance s Kanem a jak má autorka ve zvyku, díly gradují. Zatímco zápletku, kterou končil druhý díl jsem snadno odhalila (ale vůbec mi to nevadilo, protože já tohle u párů můžu), tak zápletkou na konci tohoto dílu mě autorka pěkně svezla z cesty. Temperance dostala pěkně naloženo.

Chemie mezi ní a Kanem byla díl od dílu lepší, protože tady už to bylo hlavně o té lásce a o tom, že by už jeden bez druhého nedokázali žít a to mě vždy dokáže pohltit. Potěšil mě i epilog ohledně Kaneovy mámy. To by mi chybělo, kdyby tam nebylo.

Mám ráda, když mají autoři své knihy nějak propojené, takže jsem rozhodně byla potěšena, že se ve všech třech dílech objevili Keira s Lachlanem, i když už jen jako vedlejší postavy. Z nových postav byla rozhodně nejlepší Harriet, která to tam svým humorem vždy rozsvítila (nejvíc mě pobavila její reakce na dárek, který si myslela, že jí Temperance dává, ale ten dárek už měl jinou majitelku).

Doufám, že od autorky budou vycházet knihy častěji. Mám už doma jen poslední vydanou sérii, kterou si budu muset chvíli šetřit.

25.02.2024 5 z 5


Neústupná princezna Neústupná princezna Meghan March

(SPOILER) Z tajemného pana cizince se stává Kane Savage, nájemný vrah. V bytě Temperance se objeví, aby jí řekl, že byl najat, aby zabil jejího bratra. Zároveň ale pracuje pro Mounta a má Temperance chránit, protože i ona je v nebezpečí.
Jejich vztah se nyní mírně řečeno zkomplikoval a to nejen tím, co je Kane zač, ale i tím, že si oba velmi brzy uvědomují, že se zamilovali. Má ale takový vztah vůbec šanci?

Zatímco v předchozím díle se dostala ke slovu jen Temperance, v tomto díle se už s Kanem ve vyprávění střídají. Vidíte do hlavy jim oběma, jak si toho druhého zakazují a zároveň nechtějí nikoho jiného. Proč také? Kane podporuje Temperance v její sochařině, ona mu zase dává najevo, že z něj nemá strach, protože ví, že jí by nikdy neublížil. Protože by nikdy neudělal to, co by sama nechtěla.

Nechyběly ani mé oblíbené žárlivé scény. Temperance by si radši v Kaneově nepřítomnosti představila, že právě někoho zabíjí, než že by měl spát s jinou. Kane by zase nejradši zabil každého, kdo o Temperance jen zavadí pohledem.

Jejich chemie celým dílem graduje a vy jen čekáte, čím to zase autorka ukončí, že hned budete muset pokračovat dál. To, co se tam stalo, vypadá sice jednoznačně, ale myslím, že tuším, jaká bude pravda.

24.02.2024 5 z 5


Draculova žena Draculova žena Michaela Ella Hajduková

Psycholožka Karolína jezdí každý rok se svými přáteli na nějakou neobvyklou dovolenou. Když ale tentokrát přijde její nejlepší kamarádka Saša s tím, že by jeli do Rumunska, Karolína je zásadně proti. K této zemi cítí odpor, ačkoliv nikdy nepřišla na to, čím to je. Zatímco její přátelé se na místě dobře baví, její podivná úzkost se znásobuje. A když jednoho večera narazí v blízkosti hradu Poenari na smečku vlků, ukryje se před nimi právě v opuštěném hradu. Je ale skutečně opuštěný? Nebo v něm najde něco, co netušila, že vůbec kdy ztratila?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Karolíny a také Ilony Szilágyiové. Kdo byla Ilona? Druhá manželka Vlada III. A to byl kdo, nejspíš se teď ptáte. Znáte ho jako Draculu. Už jsem doma, asi si říkáte. Co se vám vybaví jako první, kdy se řekne Dracula? Pokud upír a Transylvánie, tak jste na tom podobně, jako jsem byla já před přečtením této knihy. Upřímně jsem do knihy nešla s žádným očekáváním. Vlastně jsem si myslela, že budu číst právě o upírech, všude bude samá krev a mord a já budu litovat, do čeho jsem se to dala. Realita? Místo děsu a hrůzy jsem dostala příběh velké a osudové lásky. A to je moje gusto.

Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a hlavní postavy se mi každou stránkou dostávaly pod kůži víc a víc. Bylo mi jedno, jestli zrovna čtu pasáž ze současnosti nebo tu z 15. století, příběhu jsem postupně propadala a byla zvědavá, co bude dál. Autorka zkombinovala skutečné historické postavy a skutečná místa ve vlastním příběhu s prvky fantasy, romantikou i erotikou a mně to maximálně sedlo. Ke knize se určitě jednou vrátím, abych od začátku vnímala všechny detaily, když už vím, jakým směrem je příběh veden.

Po dočtení se vraťte zpátky na začátek a znovu si přečtěte citát před prologem. Poté vás zasáhne ještě víc.

22.02.2024 5 z 5


Divoký princ Divoký princ Meghan March

Temperance žije svou prací provozní ředitelky a možná někde v koutku duše sní svůj sen o tom, co by opravdu chtěla dělat. Mezi přátele může počítat maximálně svou šéfku Keiru, jejího nebezpečného manžela Lachlana a také starší sousedku Harriet. Ta se nestydí jí dávat rady v oblasti milostného života, který je prachbídný. Jednoho večera, při nevinné cestě za zákazníkem, se ovšem Temperance dostane do erotického klubu. A právě ten večer se její život změní. V osobním i pracovním životě. Bojuje sama se se sebou, aby se nevracela. Aby zapomněla. Ale tajemný pan cizinec jí to nechce dovolit.

Kniha je psaná v ich formě z pohledu Temperance. Od autorky je to má druhá série, takže jsem věděla, že knihu slupnu jako malinu a hned se začtu do dalšího dílu. Pokud s autorkou ještě nemáte žádné zkušenosti, doporučuji vám mít její série vždy pokupě a nezačínat číst dřív, protože pak byste hodně litovali.

Stejně jako v předchozí sérii i tady najdete skvěle popsané erotické scény, ale navíc jsou zabalené do příběhu. Temperance má nějakou svoji minulost, za kterou se stydí a před kterou utekla, aby dokázala, že může žít i jinak. A vedle ní je tu pan cizinec, u kterého se za celou dobu nedozvíte jeho jméno, pouze v posledním odstavci zjistíte, co je zač. A to vás bude nutit číst dál. Že mezi nimi chemie funguje od prvního momentu asi není třeba dodávat. To autorka prostě umí.

Série lehce navazuje na Mount trilogy, takže doporučuji nejdřív začít právě jí. Tam si milovníci mafiánských romancí také přijdou na své.

21.02.2024 5 z 5


Chapadla Černé hvězdy Chapadla Černé hvězdy Tereza Kadečková

Na zemský povrch dopadla Černá hvězda a utopila svět. Lidstvo se rázem rozdělilo na čtyři skupiny. Na Lodích svobody žijí lidé, kteří se potopě vyhnuli. V kultu Černé hvězdy se lidé postupně mění v ryby a přizpůsobují se novému světu v oceánu. V organizaci jménem Nekonečno se snaží prokázat to, co kult způsobuje. A Robotstvo jsou jakýmsi tichým pozorovatelem. Možná.
A v tom všem zmatku stojí proti sobě Aphelion a Perihelion - sestry, dvojčata. Nikdy si spolu nerozuměly a v novém světě je to o to horší. Dokážou k sobě nalézt cestu nebo už je pozdě? Na jejich vztah i všechno kolem?

Kniha je psaná v er formě, střídavě z pohledu obou sester. Ze začátku mi chvíli trvalo se začíst a zorientovat se v celém tom světě a jeho hierarchii. Také jsem se někdy ztratila, když byl zrovna náhlý přechod na nějakou vzpomínku. To byly ale detaily, které se daly zvládnout. Čeká vás tu velká škála postav od obyčejných lidí, přes hybridy lidí a ryb v různých stádiích proměny až k nebinárním postavám tvořených umělou inteligencí.

I přes neobvyklé postavy se tu objevují problémy reálného světa. Afi a Peri v sobě odmala živily, že je všichni mají radši, než tu druhou. Že ať jedna udělá cokoliv, proti té druhé to bude vždy málo. Když Afi vstoupila do kultu, který nebyl ničím jiným než náboženskou sektou vymývající mozky, našla někoho, kdo ji přesvědčil, že za něco stojí a že ji má opravdu rád. Jenže dříve či později každý prozře. Stejně tak Peri pracující pro Nekonečno.

Kniha má někdy až hororové prvky (viz implantace/odstranění symbiontu), což upřímně nemusím, ale tady to dávalo smysl. Co se týče samotného závěru, tak jsem jen kulila oči a byla v šoku, že jsem na poslední stránce, jak to gradovalo. Ale i tak by mi nevadilo, kdyby kniha měla pár stránek navíc, protože svět byl opravdu originální a zároveň si myslím, že by toho postavy ještě měly hodně co říct.

19.02.2024 4 z 5