veronika4001 komentáře u knih

Tohle byla moje rozečtená kniha, mimo další...
Fielding si sama sobě rozrazila cestu; co kniha, to trhák.
Může psát o čemkoliv, co se bude týkat poměrů, vztahů a pole jejich obhajitelnosti, a bude to vždy zajímavé, poutavé až uchvacující.
Má to švih, má to razanci.
Je jedna z mála spisovatelek/spisovatelů, jejichž tvorba je tak zažehnutá, že pro mě nemá smysl psát o jednotlivých knížkách, ale spíše se zaměřuji na jejich tvorbu.
U Fielding, tak jako u některých autorů, mám pocit, že se žádný úpadek nekoná, a i když je už dáma v letech, pořád bude mít, o čem psát, v kvalitě, v jaké jsme zvyklí, že píše.
Pořád je na vzletu.
Knihu doporučuji.

2 20.01.2025

Je to vcelku příjemné počtení, autor píše poutavě.
Beletristických knih o posedlosti ďáblem, myslím, není tolik, abych knihu bez dalšího odložila. Ona je totiž neodložitelná, ani na začátku se k četbě, kdy to zpočátku vypadalo na YA, nemusíte nutit.
Nikde v knihách jsem nečetla o počátečních projevech usazení ďábla v těle lidského nositele a o pocitech lidského nositele v okamžicích ďáblova usazení. V knihách jsem četla a ve filmech jsem viděla pouze vnější projevy, ale ty vnitřní nejsou vidět a v knihách jsem o nich nečetla. V těchto skutečnostech je pro mě, z hlediska beletrie, kniha nová.
To vnitřní psychické, co je zároveň základním a současně vedlejším znakem (záblesky - může to být únava, vyčerpání, nebo třeba projev nízkého tlaku), zná jen osoba stižená ďáblem. Projevy chování ale stále drží na uzdě.
Pak se trochu začíná měnit povahově a svými vnějšími projevy. Změn si teprve teď začíná prostředí všímat.
Jak už jsem výše uvedla, v žádných beletristických knihách jsem nečetla o vnitřních pochodech osoby posedlé ďáblem (ve filmech se to vždy přehouplo do fyzických/fyziologických projevů). Nebylo by od věci, kdyby tyto pochody byly v knize obšírněji a hlouběji rozpitvány, nicméně autor si jich povšiml. Mentalita, duševní pochody se musí přece nějakým způsobem a od určitého okamžiku změnit, a to prvotní uvědomění si nese osoba stižená, ale co se jí změní, jak se jí změní, než to vyjde na povrch, ví jen ona sama - a to je přesně to důležité, co se obvykle ovšem vynechává. My už vidíme/čteme jen ty fyziologické projevy, ale to utváření (klíčení) ďábla uvnitř těla ne.
1) Obviňování ostatních, kdo jí to udělal? Začíná se poznenáhlu povahově měnit.
2) Ona ví věci, které nemá jak si zjistit (např. intimního charakteru u druhých lidí).
3) Začíná bledost, tmavé kruhy pod očima, šrámy a jizvy po těle, třes, zvracení husté hmoty.
4) Neočekávatelné/zvratové jednání.
5) Nepřátelská a bojácná zvířata, mrtvá
zvířata v bezprostřední blízkosti osoby nebo v jejím okolí.
6) Fyzická degradace osoby, zápach, absolutní změna osobnosti. Pouze uměle pohybující se tělo.
7) Téměř okamžitě přichází velký zvrat, osoba se navenek jeví úplně v pořádku (ustoupila fyzická degradace, zápach apod.), ale... není to ona. Přesto navenek nelze posedlou osobu odlišit.
8) Vyřizování účtů s ďáblem - osoba se stává mrtvou, výměna míst. On je tady, ona tam, v temnotě.
9) Dochází ke klonu; ona je ona i on. Kdy se osoba stává ďáblem, kdy je posedlá a kdy ne? "Musíš je zastavit, teda myslím mě."
10) Osoba posedlá ďáblem se stává ďáblem sama; někdy posedá více lidí, páchá trestné činy, přestupky, obviňuje nevinné, a to vše v těle lidských nositelů.
11) Uvádí společnost ve zmatek, posedlí lidé mění své návyky a přijímají návyky jiné/jiných lidí. Důvěrně je napodobují. Zrazují sami sebe a své okolí. Už to nejsou oni. Někdy páchají sebevraždy.
12) Konečně Vymítač.

Kniha je hodně čtivá, moc mě zaujala. Je tam obsaženo něco víc a autor si s tím moc dobře pohrál, i když mohl detailizovat. U mě kniha dosáhla vysokého hodnocení a myslím, že by například i Lee Mountford mohl závidět. Ostatně jeho knihu Posedlost už netrpělivě vyhlížím.
U knihy Exorcismus mé nejlepší kamarádky mi nezbývá nic, než jí dát plný počet a doporučit ji k četbě.

19.01.2025

Líbilo se mi rozdělení žánrů hororů a předpokládám, že stejné či podobné dělení je i u knižních hororů.
Gotický horor
Upírský horor
Vlkodlačí horor
Nadpřirozený horor
Monster horor
Satanský horor
Folk horor
Pomsta přírody
Body horor
Found footage
Psychologický horor
Zombie horor
Splattery a Torture filmy
Sci-fi horor
Slashery
Home invasion
Exploatační film
Hororová komedie
Líbí se mi, že je to ucelené, a že kapitoly žánrů na sebe navazují.
Skvělé, že u adaptovaných hororů je srovnání s knihou.
Také se autoři nebojí kritizovat následující díly (většinou remake) s předchozími.
A upozornit na majstrštyky.
Co je pro mě hlavní, je, že kniha píše nejen o hororech známých, ale i méně známých a ne zcela známých či neznámých z uvedeného žánru/podžánru, což znamená, že čtenář si najde vše, nebo téměř vše, podle svého gusta.
To vše napříč světem.
Někdy na herce, které znáte např. z akčních nehororových filmů, máte jiný pohled, když hrají v hororu.
Kolikrát film nemá pointu, na druhou stranu divák se může chtít jen pobavit. I když se nemusí jednat o do žánru začleněný psychologický horor, horory o psychologii jsou.
Hlavně jsem si četla, kdo ve filmu hraje a herce si připomenula. Šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky, devadesátky, přelom a začátek tisíciletí a následující období - divák a čtenář vidí vývoj herců; jejich um před kamerou a jejich, jinak léty měnlivý, fyzický vzhled.
Knihu rozhodně doporučuji, protože filmy, herce, ale i něco jiného mi připomněla (člověk si chvíli v paměti zaznamenával vzpomínky) a dále mě ponoukla k těm filmům, které jsem ještě neviděla a vůbec o nich neměla tušení.

17.01.2025

Hra.
Nejdůležitější je správné načasování.
Autorka je talentovaná, ví, kde příběh vygradovat, čím a jakým způsobem. Umí to podat a profil vraha ze zákrytu natahovat a stavět na různých indiciích.
Líbí se mi, jak si vyhraje se ženskou psychikou, dobře zachycuje abnormality.
Vrah sleduje rozmanité pozice zranitelnosti.
Každý v pubertálním věku je zranitelný, i ti největší vyvrhelové.
Ale, kdo je teda vrah?
Postupnou gradací autorka zužuje okruh možných pachatelů tím, že přibližuje vztahy; zmiňuje vlastnosti lidí směrem k pachatelovi, ale tak, aby nic nebylo prozrazeno. Postupně, nitka po nitce.
Také popisuje nalomené, pokřivené vztahy, jimiž si jako dítě musel pachatel projít, ačkoliv je otázka, zda by je všichni posuzovali za nalomené.
Nakonec jsem si říkala, kdo vrahem není, a že to nemusí být osoba z okruhu "nabízených". Na každého lze vztáhnout prst.
Autorka čtenáře velice, ale velice napíná.
Závěr?
NEUVĚŘITELNÉ!

3 16.01.2025

Pedofil.
Carl Iverson se zkrátka chce nechat zavřít.
Z Gibbse se mi dělalo špatně.
Detektiv Rupert měl nepřípustnou reakci, ta mě udeřila do mé mysli.
Bohužel, o řádný proces se zasloužil až mladík, který je teprve v 1. ročníku VŠ.
Od prostředka ke konci děj gradoval a já si knihu začala více užívat. Na začátku to bylo pomalejší, ale vyplatí se počkat si na rozjezd a setrvat až do konce.
Knihu doporučuji.

1 12.01.2025

Moje rozečtená kniha... je další kniha od Roberta R. McCammona.
Je skvělým vypravěčem, se způsobem úchopu děje se rychle přenesete do prostředí, atmosféry, doby, vzhledem k podání a práci s historickými reáliemi.
Autor umí zaznamenávat události, děje a stavy v minulosti, přitom tomu vtiskává něco navíc - charisma té doby, dějinných událostí, nálady, uvažování, prostor daný té době.
Nadto kniha, z pohledu čtenáře, získává na významu čtivostí, ponořením se.
Je to symfonie slov.

08.01.2025

Někteří autoři jakoby s perem srostli, aby si čtenáři libovali, jak je přirozené číst.
Jak poznávám, Diane Chamberlainová je jednou z těchto přirozeně píšících autorů.
Román obsahuje dvě časové linky, obě se v závěru propojují.
Střípky minulosti.
Přátelství všech pěti.
Láska tří.
Nevěra jednoho.
Matka, náhradní matka.
Nejlepší kamarádka?
Možná... Ale neznáte ji.
Řada nedorozumění a neprozrazených tajemství.
Jak příběh postupoval do finále, byly kapitoly kratší a intenzivnější.
Jemný, citlivý a přitom silný, možná až odolný příběh.
Kniha se četla velice dobře, zvláště jsem si vychutnávala intenzitu příběhu a jeho druhý zvrat ke konci.
Doporučuji.

7 07.01.2025

Vztahy pod povrchem.
V nich se odehrává úplně něco jiného.
Namyšlená ženská?
Opravdu?
Sympatický chlap?
Opravdu?
Proč nikdo nenahlíží pod povrch?
Joy Fielding nezklamala a já knihu doporučuji k četbě.

6 04.01.2025

Mayský kodex, zvaný Pérez neboli Pařížský kodex.
Příbuznost mayských znaků s čínštinou.
Biskup Diego de Landa.
Zdi pokryté tesanými lebkami.
Obřadní centrum v Chichén Itza s proslulou obětní studní.
Mayské písmo lze datovat do období 3000 až 2500 př. n. l.
Archeologičtí objevitelé, badatelé v mayské oblasti a mezi nimi objevitel ruin starobylého posvátného místa Palenque.
Rozdělování mrtvých.
Mayské kresby.
Drážďanský kodex.
Pařížský kodex.
Madridský kodex.
Velkou knihu mayských piktogramů a znaků, rituálů, obřadů, procesů a zvyků, ruin měst a významných objevů a významných mayských výjevů, prvků a významů jako takových ve smyslu myšlení, pojetí, předurčení doporučuji jako doplnění vašich znalostí nebo představ o odlišných kulturách.

02.01.2025

Ledovec Fear z posledního glaciálu.
Líbí se mi, jak autor vždycky dokáže prolnout hlavní postavu s vedlejším dějem, který se postupně přelévá do děje hlavního. Propojení obou linek je vždy povedené, korunované následně celým (neomezeným) příběhem.
Teorie evoluční turbulence, Kalistin efekt.
Něco z dávnověku se probouzí.
Efekty polární záře.
Tajemství minulosti.
Noční můra.
Kurršuq.
Doku-noir má být hybrid mezi dokumentem a filmem noir.
Velice zajímavé spojení a koncept.
Doku-noir bych označila za noirovou dokumentaci, třeba noir časopis, noirové dokumenty jako podklad pro sepis knihy, atd.
Knihu rozhodně doporučuji, příznivci Lincolna Childa vědí.

1 01.01.2025

Joy Fieldingová to opět rozjela. a není tajemstvím, že tahle dáma umí bezvadně psát.
Pár jejích knih jsem četla a vždy to mělo nádech temperamentu a svižnosti.
Její témata pokrývají běžný život; vztahy, jejich rozplétání i jejich pokřivení, marnost nápravy, vyhrožování, týrání a mučení, milosti, křivdy, msty.
Vše dotaženo za hranice únosnosti.
Pavučina vztahů.
Všichni se znají, ale zároveň neznají.
Co všechno se změnilo (?).

2 30.12.2024

Příjemně osvěžující.
Líbí se mi, že autorka poskytuje čtenářům náhled na to, jaké informace policie zveřejní a jaké nikoliv, jak policie s informacemi pracuje, jaké poskytuje rodině oběti, jaké jsou interní a jaké jsou interní pouze ke službě oddělení vražd.
Skvělý záběr, výborná akce, ani na chvíli se nenudíte.
Je to vítr!
Doporučuji všem!

3 28.12.2024

Typický Lincoln Child.
Lincoln Child je do jisté míry také záhadolog.
Sídlo Tmavé štíty, domov Luxu.
Západní křídlo.
"Alkanova hudba má na lidi divné účinky."
Přehrála jsem si "Grande sonate Les quatre ages", klavírní sonátu, o které se píše, a nepřipadá mi, že by "byla děsivá, okázalá a romantická, ale zároveň jako posedlá démony."
"Když jsem poprvé uslyšel tu hudbu - v Strachyho pracovně - také jsem něco ucítil. Bylo to hrozné, jako pálící maso."
Ani tohle ve mně nevyvolávala. ;-)
Bylo by ale zajímavé slyšet démonickou, strach nahánějící skladbu.
Jeremy Logan nepřestává udivovat. Dávám plný počet a i tuto jednu z klasik Lincolna Childa doporučuji k přečtení.

25.12.2024

Kniha není určena pro moji povahu. Krev by nevadila, ale vadí lidský kanibalismus; není zde pojat rituálně, ale jako standard patologicky vyšinutých jedinců.
Na horrorech mám ráda pocit strachu a děsu, tady jsem měla spíše pocit hnusu a sebezapření. Nebála jsem se.
Na druhou stranu je to svým způsobem nápadité a horror ve všech svých podobách by měl také mít v literatuře své místo.
Nechci moc prozrazovat. Horror nakonec doporučím, ale spíše jako novinku, protože beletristické horrory, jejichž ústředním tématem je brutalita, vraždy lidí a kanibalismus nejsou v centru mého zájmu. U kanibalství by mě spíše zajímala literatura faktu.

3 22.12.2024

Skvěle napsáno, plynule bez zádrhelu a hluchých míst, jakoby autor psal vlastní autobiografii.
Příběh mi v první polovině připomínal Vykoupení z věznice Shawshank.
Na začátku to byl nášup, hodně rychlé, velice čtivé. Postupně to padalo dolů, ke konci byl příběh laděn do YA literatury a následovala nuda.
Nicméně za výborný písařský styl, který se autorovi podařilo udržet, dávám čtyři hvězdy.

2 22.12.2024

"Na schodech stojí lidé a nehybně na ni nahoru zírají."
Hora Le Maudit.
Autor umí myšlenky a sny prokládat realitou. Jak sny dokáží prostupovat vědomím člověka, tak člověk formuje myšlenky.
Výborně popisuje, slova si okamžitě přetavíte ve sluchovou vizualizaci a cítíte je. Každou kapku, každý šelest, ozvěnu.
Co na to říct?
Ráda bych napsala, že mě to bavilo, ale nebavilo. Délka románu by nevadila, kdyby byl příběh smysluplný; autor hodně přeskakuje z děje do děje a nenavazuje.
Popis nestačí, když nemáte dobře zpracovanou dějovou konstrukci.

1 19.12.2024

Jak to napsat objektivně a přitom nepohanit rodící se autorku?
Hned na začátku udeřil do mých očí poměrně jednodušeji psaný text. Je vidět, že jde o autorčinu prvotinu.
Příběh mohl být pojat podrobněji; na druhou stranu je to stále prvotina a autorka má potenciál.
Jen je nesprávně užit.
Příběh má výbornou námětovou myšlenku, ale ta mohla být lépe zpracována.
Příběh ani nemá špatnou strukturu, ale opět jde o zpracování; je pojat nudně, někdy trochu nesouvisle bez nápadu (?).
Existuje nápad bez nápadu, bez života? Tak tady to je.
Co mi dále chybí, je větší procítěnost, empatické souznění s hrdiny, ztotožnění se s nimi. Autorka o nich píše s odstupem.
Knize dávám tři a půl hvězdy. Kdyby téma bylo hlubší, procítěněji a intenzivněji pojaté se zájmem (!), s jistou anachronicitou, dala bych autorce vyšší počet.

1 18.12.2024

Začíná to zajímavě.
Krásný popis vás přenese do prostředí, kde být nechcete.
Darcy Coates je výborná vypravěčka a s každou přidanou knihou svůj vypravěčský um vybrušuje.
Mám zkušenost, že řešení, které se nabízí, nemusí být správné. Nevěděla sem, kdo je vrah, i když jsem v duchu tipovala a zpočátku byly tendence to připisovat jedné osobě. Na Agathu Christie jsem úplně nerezignovala, přesto... člověk v myšlenkách vraha neustále odhaduje.
Nakonec každý má tmavé, studené až ledové oči bez emocí.
Ale kdo to je?
Od cca str. 270 do konce to bylo nejzajímavější.
Má to dynamiku, spád, zvraty.
Je krásné číst, jak se Coates autorsky vyvíjí; popis okolní krajiny zastává svědomitě.
Při četbě jsem zjistila, že se netěším na rozklíčení vraha, ale spíše na rozuzlení celého příběhu.
Autorka má výbornou fantazii, která držela moji pozornost od začátku do konce.
Knihu Mrazivá smrt, která je napůl horrorem a napůl thrillerem rozhodně doporučuji k přečtení.

2 16.12.2024

Nádherná přírodní věda s Jamesem Rollinsem.
Dlouho jsem hledala, než našla knihu, kterou jsem od Jamese Rollinse ještě nečetla.
Je to variace prehistorické síly a současnosti.
Jako doplňující článek k jeho předchozím a dalším dílům, knihu doporučuji k přečtení.

2 13.12.2024

Chtěla jsem nějakou oddechovku a zasmát se.
Autor knihu dobře napsal; používá volný styl, hovorovou češtinu typicky použitelnou pro popis běžných životních situací.
Příběh psaný volnou rukou je zasazen do běžného prostředí Prahy.
Každý má své problémy.
Psáno s nadhledem, lehkou nadsázkou, jemným humorem.
Lehce jsem se pobavila a tím kniha splnila moje očekávání a těm, kteří se chtějí dostat do myšlenek a poznat běžný život čtyř chlapů, knihu doporučuji.
Chtít si užít, energie, osudovost a na závěr naplnění.
Tolik výstižná charakteristika knihy. A tuto knihu doporučuji.

8 11.12.2024