Idiot

Proslulý psychologický román, v němž Dostojevský zobrazuje ideál dokonalého a krásného člověka. Hlavní hrdina kníže Myškin okouzluje svou nevinností a vyrovnaností prostředí ruských měšťáků a kupců, lidi mravně a citově narušené, nedokáže však v nich vzkřísit člověka...

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31104/idiot-31104.jpg 4.4659
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (85)

Přidat komentář
MonkeyMarty
08. září

Raději jsem neměl ten román,
raději jsem neměl ho číst.
Snad ani list!
Idiot byl v tom románě schován,
Mám k němu neutrální vztah, jmenuje se Myškin, Lev Nikolajevič Myškin.

Tak to bychom měli a teď ke knížce.
Tohle že četl Nietzsche? Tohle že četl Freud? Tohle že založilo psychologii? Tyto otázky mi přicházeli na mysl při čtení. Kdybych byl zlej, tak bych napsal, že to je o jednom mentálovi a vožralcích, zlatokopkách, sockách a Bůh ví (nebo neví, protože tu máme i ateisty) ještě čeho. Ale ne. Tohle je jenom trnité houští, kterým se musí čtenář prosekat snad každou knihou Dostojevského, aby se dostal k nádherným myšlenkám, které posunuli celou naši společnost a dostali nás blíž k pochopení naší psyché.

oslice
26. července

Četba této knihy by se dala přirovnat k maratónskému běhu. Dlouho se na ni chystáte. Začnete ji číst. Zpočátku je cestička pozvolná, sem tam i svítí slunce, uběhnete ještě dál a začíná přituhovat. Množství postav je neuvěřitelné, do toho ještě spousta krkolomných jmen. Láká vás to vzdát. Mně osobně se to stalo 2x a do třetice pokud překonáte tuto pasáž běžíte...nic už vás nezastaví. Užíváte si vše plnými doušky a máte pocit, že i vy jste aktérem celého příběhu, protože charaktery hlavních
postav jsou vylíčeny neskutečně barvitě.
A tam v cíli ucítíte kromě radosti i smutek. Smutek z toho, že jste byli u
velikého příběhu a ten už je pryč. No nezbývá nic jiného než běžet zas a znovu a nikdy se nevzdávat, protože v té veliké hloubce se dá stále objevovat a nacházet.

Petrush
25. července

Od Fjodora Michajloviče Dostojevského jsem přečetla více knih. A tuto jsem četla vícekrát. Přestože obecně jsou za autorova nejlepší považována spíše jiná díla (hlavně asi Zločin a trest a Bratři Karamazovi), pro mě je nejlepší toto. Každému může sednout jiné téma, jiná atmosféra, osloví ho jiné aspekty knihy. Mě oslovil, až okouzlil, právě Idiot.
Myslím si, že Dostojevského šílený zážitek, kdy byl odsouzen k smrti a těsně před vykonáním byla doručena změna rozsudku na vězení a nucené práce, člověka a jeho uvažování nutně ovlivní.
Dostojevského díla si velmi cením. Jeho knihy pro mě mají velkou hloubku a jsou to (alespoň ty, které jsem zatím četla) perly.

Marci70
06. března

Nějak jsem se ztrácela v množství postav, ale nakonec jsem se úspěšně "prokousala". Příběh k zamyšlení, nadčasový.

Stolda
18. února

Ta jsem se trochu přiživil na rodině, kdy se nedávno rodina sešla a došlo i na debatu o kultuře. Byl jsem asi jediný, kdo knihu nečetl, tak jsem se - vlastně ne zcela dobrovolně, ale proto, že jsem nevěděl o čem je řeč- dal do čtení této knihy. A byl jsem překvapen, vlastně se mi stalo, že jsem se v polovině knihy přistihl, že přemýšlím, proč jsem se ruské literatuře tak tvrdošíjně vyhýbal. Takže jestli mohu napsat nějaký komentář, tak jedině v tom smyslu, že se jedná o nesmírně poutavou literaturu a kdo se ji vyhýbá- jeho veliká, převeliká chyba. Ale nepočítejte s tím, že to bude čtení na jednu noc- pokud se s ruskou literaturou potkáváte prvně, tak jak já, nechte ji k sobě přijít pomaloučku, po krůčkách ji nechte k vám přibližovat, ať se nevyplašíte vy , a ona- má čas a prostor vám ukázat, co se v ní skrývá.

veronika431
17. února

Velmi čtenářsky příjemná záležitost, osobně knihu řadím mezi světovou klasiku, kterou by měl alespoň jednou přečíst každý.

Levandulle
14. února

"Idiot", člověk tak upřímný, chápavý a bezelstný, neustále připravený pomoci komukoli, i nepříteli, že si mnozí "normální" nedovedou vysvětlit jeho jednání jinak než slabomyslností.

radusak9806
09. února

Knihu jsem začala číst už 3 krát a nedočetla ani jednou.
Tak se mi ta snaha pochopit ruskou klasiku nějak bortí, Annu Kareninu jsem dočetla se skřípějícími zuby a tuhle jsem už několikrát odložila.
Ani se nějak nedokážu ani zorientovat v postavách, kdy po pár stranách nevím, jestli tato postava je ta co jí před chvíli říkali jménem a teď je oslovována přezdívkou, nebo jestli jsou to postavy dvě.
Třeba to na 4 pokus už dám!

Darleen
22. ledna

Díky Čtenářské výzvě jsem konečně splnila své dlouhodobé předsevzetí začít s ruskou klasikou. Nicméně dočíst Idiota pro mě bylo jedním slovem peklo. Neustále se mi pletla jména postav a po první třetině se děj začal zoufale vléct. Román sice poskytuje některé zajímavé postřehy o myšlení a názorech tehdejší ruské společnosti, ale po většinu času jsem se jen ztrácela v množství dialogů, jejichž smysl, stejně jako pohnutky postav, mi v mnoha případech zůstal zcela utajen.

Domuly
06.11.2017

Nemohu říct, že by to pro mě bylo lehké čtení, a že jsem dílo slupla jako malinu. Trávily jsme spolu dva měsíce, během kterých jsem knihu nevzala do ruky i víc jak týden. Důvodem byly rozvleklé, dlouhé a nezajímavé pasáže, neskutečné množství postav a jejich různá oslovení. Ty jsem za půlkou přestala řešit a spokojila jsem se s několika hlavními, které se v příběhu objevovaly často. Musíte být opravdu odhodlaní tuto dlouhou knihu dočíst. Na druhou stranu se mi moc líbilo Myškinovo vyprávění jeho minulosti a právě kontrast mezi nezištným dobrákem a společností, pro kterou byl prostě a jenom idiot. V podstatě se Dostojevskemu u mě povedlo to, co zamýšlel a Myškina jsem měla opravdu ráda a netrpělivě jsem očekávala, jak to všechno dopadne. V závěrečných kapitolách jsem si avšak i já řekla ,,To je ale idiot.". Bohužel mám ale stejné pocity jako u knihy Zločin a trest. Něco mi na stylu tohoto ruského velikána nesedí a nejsem z toho tak paf jako u Tolstého. Dostojevský podle mě nedokáže tak komplexně vypracovat osobnost a jeho styl je pro mě místy až nudný.

Qadin
27.09.2017

Říkala jsem si, že čtyři, pro jakousi rozbředlost některých pasáží, ale podobně jako bramborový salát po uležení, mi s odstupem dne, kdy se to nějak poskládalo, vyšlo jasných pět. PS: stále žasnu nad živostí některých situací a dialogů.

Palivo
17.07.2017

Kdo mě zná ten ví, že mám dlouhý věci v kalhotách a nikoliv v knihovně. Dlouhý knížky jsou totiž zlo. I přesto jsem se ale odhodlal a po předchozí kladné zkušenosti se Zločinem, přečetl jsem si i Idiota.

Když jsem na první stránce zjistil, že kniha není ani o mě, ani o Zemanovi, oddechl jsem si a pustil se s klidem do čtení. První část se mi dost líbila, akorát mi tedy udělala v hlavě solidní segedín, protože v ní vystupuje asi 459 postav, které si povídají o 230 postavách, které se do knihy už nevešly. Ještě že to Fjodor nepsal online na internety, to by se mu tam těch postav vešlo ještě víc. hešteg gabriel garcia dostojevskij

No, takže v hlavní roli je tedy idiot Myškin, který trpí klasickým dilema bílého muže - klátit hodnou, nebo hezkou? Vědom si, že najít hodnou a hezkou je asi stejně těžký, jako najít Peroutkův článek Hitler je gentleman, rozhodne se Myškin logicky nečekat a klátit tu hezkou. Za mě můžu říct, že to je chyba, kterou jsem taky sám udělal. Moje má sice pěknej zadeček, ale kuře ani buchty z něj nepadaj. Myškin na to samozřejmě doplatí a začne Rychle a zběsile po Rusku, kdy nahání svoji vyvolenou po Moskvě, zatímco Dostojevskej nám čím dál jasněji ukazuje, že horší semetriku si vybrat nemohl. Kdo neví co je to semetrika, tak je to staročeský výraz pro panovačnou a otravnou hysterku, který pochází ze slova matrika. Na matrice je totiž takových krav vždy plno (zdroj: MěÚ Znojmo)

Vše se samozřejmě zamotá jak nohy Lenky Kořínkové po láhvi rumu a končí to klasicky Dostojevsky, což sem napsat nemůžu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Hihi. Idiot se mi líbil o poznání méně než Zločin, především proto, že si Dostojevsky neodpustil otravné opisování všeho možnýho, což bylo sice fajn ze začátku, ale v půlce jako by vystřílel všechen prach a zůstal jen balast (nicméně příhoda generála či koho, který nadává umírající ženě, stojí za to a klidně by z toho byla silná povídka). Každopádně nemůžu popřít, že se mi velmi páčí celkový koncept díla a jeho poselství: tedy, že člověk může být sebevíc hodnej, ale nakonec ho život stejně semele a naprosto zničí.

Vidlička
02.06.2017

Kniha, kterou určitě stojí za to přečíst, už jen proto, aby dala dnešnímu čtenáři vhled do poměrně přelomových změn, zvratů a myšlenkových směrů, které hýbaly člověkem poloviny 19. století. Ovšem čtenářsky vděčná bude asi pouze pro člověka 19. století. Dnešního louskala asi stylisticky ani stylově již neosloví. Některé pasáže byly opravdu opravdu móóóc rozvláčné (což ovšem pranýřoval už i autor sám) a posunu děje moc nepomáhaly. Ovšem, podle mě, více než o děj šlo autorovi o myšlenky o sobě, ostatních, Bohu a Rusku, které chtěl čtenáři předat, což se povedlo. Za klad hodnotím opravdu krásně tragický a originální příběh lásky hrdiny k oběma hlavním hrdinkám, určitě v literatuře ojedinělý, a také Myškin mi byl opravdu sympatický, už jen proto, že byl prostě jen strašně hodný, a takových lidí mnoho není. Ačkoliv literaturu "století páry" mám moc ráda, tato klasika to bohužel nepotvrdila...

SeverusSnape
27.03.2017

Popravdě řečeno byla jsem dost zmatená a za pletená do tohoto příběhu.Ruské autory zrovna moc nemusím,jsou takoví rozvláční...Sto lidí,sto chutí,prostě mě osobně se to nelíbilo a příběh mne neupoutal.

Shajna
01.03.2017

Idiot byl první kniha světové klasiky, kterou jsem ve svých 15letech přečetla. Chvilku mi trvalo zvyknout si na dlouhá souvětí, ale když jsem tenhle problém překonala, nemohla jsem se odtrhnout. Výborný příběh s koncem, který mě naprosto zničil. Dle mne jedna z nejlepších knih vůbec!

Hynek63
28.12.2016

Skvělá. Patří mezi mé oblíbené.

ruzer
24.11.2016

Zločin a Karamazovcov som ako tak pobral ale z Idiota som mal obrovský hokej. Neviem, či som na neho ešte mladý alebo ho nepochopím nikdy :D dám mu dekádu času a ohodnotím ho potom.

Marekh
10.11.2016

V knize Idiot se vyskytovaly moc pěkné kapitoly, např. o jednom děvčeti, kterým všichni opovrhovali, anebo o jednom chlapci, který věděl s naprostou jistotou, že brzy zemře, a tak se rozhodl, že napíše pár listů, ve kterých sdělil, co si myslí o životě a který následně přečetl ostatním posluchačům.

V knize se vyskytovaly i náboženské otázky.

Očekával jsem od této knihy trochu více, nicméně kniha není špatná, je velmi rozsáhlá a je třeba si pro knihu najít delší čas, možná se vrátit i k některým pasážím.

Konec knihy byl mrazivý, hrozný...

gersie
27.06.2016

....Uznáte sám, že máme každý své nedostatky a své...zvláštní rysy, jiní lidé snad jich mají ještě víc než ti, na které si lidé zvykli ukazovat prstem.....(F.M.Dostojevskij)

hlavin
17.06.2016

Také jsem se občas ztrácel ve jménech postav, jak už tady někteří přede mnou zmínili. Jinak je to jistě výborná kniha, i když každý v tomto druhu literatury nemusí najít zalíbení. Idiot je román čtenářsky náročný, ale kdo má takovou literaturu rád, je pro něj zážitkem.

Ence
28.05.2016

Za jediný den v prvním díle knihy se dle mého názoru stalo více, než ve zbylých třech dílech. Popis Myškinova mládí ve Švýcarsku, jeho setkání s odsouzencem na smrt a dojem, kterým působí na své okolí, které mu ihned dává nálepku idiot, jsou nesmírně silnými momenty a Dostojevskij je popisuje jasně, srozumitelně a výstižně.
Bohužel mám pocit, že všechen střelný prach byl vystřílen na prvních 100-200 stranách a zbytek je v podstatě nástup rozličných postav na scénu a ze scény, sledování rozmarů zpovykaných šlechtičen a bláznivé nevěsty na útěku.

Při závěrečné volbě knížete, která nemůže mít šťastný konec, zvítězí jeho povinnost nad kalkulací nákladů a výnosů a definitivně se ukazuje, že jakkoliv ušlechtilá duše bude zničena pokud se boží mlýny rozhodnou ji zničit.

Sparkling
20.05.2016

Jak jsem si mohla myslet při čtení zmatených pasáží plných lidí, jejichž temperamentním výstupům plných prapodivných vět jsem nerozuměla, že se mi kniha po přečtení bude zdát o něco horší než ostatní klasické knihy ruských autorů, které jsem četla? Plánovat si, že jí dám možná tak čtyři hvězdičky, z čehož jedna bude za to, že je Dostojevskij tvůrce nesmrtelných idejí, což prokázal v jiných knihách, které jsem od něj přečetla, a tedy ho na tři hvězdy nikdy nemohu snížit...? Jak hloupá jsem byla. Dostojevskij nenechá čtenáře pochybovat o svém díle, a pokud ano, tak jen proto, aby mu na konci knihy o to víc vyrazil dech.

martinasudová
07.04.2016

Musím upřímně říci, že to nebylo špatné. Je pravdou , že některé pasáže mi přišli jako kdyby "řešili nesmrtelnost brouka Pytlíka". Závěr mi přišel pro změnu zase strohý a rychle useknutý. Ale jako celek dobrý .

genie
02.04.2016

Dostojevskij pro mě vždycky znamenal těžkou literaturu a tak to i zůstává, přestože jsem se do Idiota od prvních stran začetla a vesměs se od něj neodtrhla.
Toky myšlenek proudí většinou prostřednictvím dlouhých monologů, jejichž pointa mnohdy přichází až po několika stránkách … Ve srovnání s těmito monology byl samotný závěr odvyprávěn dosti střízlivě.
Sám Myškin je idealista s dobrým srdcem, silně empatický. Kdekdo ho „vysává“, energii nemá kde čerpat. Dostal mě hned na začátku příběhem o Marietě … Asi je zbytečné snažit se pochopit chování a postoje hrdinů. Prostě to tak je, byť se z pohledu dnešního čtenáře mohou zdát absurdní. Je třeba přijmout fakt, že Dostojevskij psal před "200" lety o ruské společnosti tehdejší doby pro Rusy tehdejší doby.
Je dobře, že jsem s četbou čekala tak dlouho a nesnažila se číst to kdysi ve škole … Tehdy bych na to neměla, dneska Idiota ocenit dokážu.

Adam01
08.02.2016

vynikajicí.

jaryn
23.01.2016odpad!

Hluboké sondy do charakterů? Prdlačky!!! O co jde? Ten miluje tu, jenže ta miluje jiného, a ten jiný se pochopitelně souží pro zase úplně jinou... Zpracovat to nějaký angličan, mohla to být dobrá konverzační komedie... Tady jsou všichni hysteričtí, a to doslova pro nic! Nikomu se vlastně nic - ale opravdu VŮBEC NIC - nestalo, nicméně každá postava je zralá pro Bohnice či Opavu (ruské cvokhauzy neznám); a na každé stránce to vypadá, že apokalypsa přijde nejpozději zítra! Navíc tak zbytečně užvaněný, jako Dostojevskij, není snad žádný jiný autor na světě. Takže: ne, ne a stokrát ne!

26e
20.01.2016

Jedna z mojich naj /nielen od Dostojevského/... Dostojevskij sa mi číta "sám", pretože je to moja "krvná" blízka mojej duši... Román ma neskutočne bavil od samého začiatku, prežívala som ho celý naplno, s celým spektrom emócii ... Pamätám si jednu konkrétnu... po tom, ako som román dočítala... Bola som nahnevaná "na celý svet" až sa mi z toho chcelo revať ...

Skip
01.10.2015

Poprvé jsem četl Idiota někdy ve dvaceti a moc jsem ho nepobral. Teď, o dvacet let později a čtenářsky vyspělejší, řekl bych, jsem z něj měl mnohem víc. Především se mi líbí, jak Dostojevskij psal. Mám rád ta dlouhá souvětí, ve kterých se ale vůbec neztrácím. Pravda, Idiot byl po této stránce náročnější než Zločin a trest. Musel jsem se několikrát v textu vracet, abych lépe pochopil. Co se obsahu týče, podal zde Dostojevskij obraz jisté části (nejen) ruské společnosti, kterou podle mého názoru vůbec nešetří. Intrikování, slovíčkaření, honba za majetkem, pomlouvání…prostě životní styl lidí, kteří pořádně nikdy nepracovali, a tak mají spoustu času probírat, rozebírat a šťourat se v tom, co kdo kde řekl, naznačil či udělal. A když se objeví někdo, kdo se poněkud vymyká, je to docela průšvih. No a z toho všeho se dá parádně nervově zhroutit, propadnout až psychotickým vášním a celkově se totálně odrovnat. Četba je to opravdu poněkud náročnější, ale bavilo mě to.

Rade
30.07.2015

Je minimum knih, které jsem nebyla schopná přečíst. Idiot mezi ně bohužel patří.
Knihu mám doma, vždy po nějakém čase si řeknu, musíš, takové významné světové dílo…. A po několika desítkách stránek vždy odpadnu…
Přitom Hráče jsem přečetla s velkým zaujetím.

Kolaloka
29.07.2015

Uf, konečně je to za mnou... Příliš mnoho nepochopitelných emocí, příliš mnoho hysterických žen, příliš mnoho nelogických činů. a hlavně příliš mnoho slov. Jsem čtenářkou dneška, zvyklou na rychlý spád, takže mě nudí dvoustránkové rozhodování postavy, má-li se dát na ulici doprava nebo doleva.. Ne, ne, už nikdy ne...