Fjodor Michajlovič Dostojevskij

ruská, 1821 - 1881 statistiky · web

Nahrávám...

Nová kniha

Idiot

Idiot - Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Nový překlad románu, který se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury. Mladý kníže Myškin, zcela zchudlý a postižený epilepsií, prožije po návratu ze švýcarského sanat... detail knihy

TIP: Jakmile váš oblíbený autor vydá novou knihu, upozorníme vás!

Populární knihy

/ všech 108 knih

Komentáře (13)

Přidat komentář
intelektuálka
09.11.2018

Mistr psychiky člověka - i na pár stranách dokáže vykreslit hlubiny lidské duše.

"Utrpení a bolest jsou nutností pro každou širokou duši a pro každé hluboké srdce.
Opravdu veliké lidi , jak se mi zdá , v životě provází veliký smutek "

Delicius
07.11.2015

Josef Jedlička: "Já na tom Dostojevském nejvíce ocenuju tu jeho odvahu napsat na hřbet knihy: F.M.Dostojevskij, Idiot. "

in Zábrana Celý život, díl nevím.

RobertRoberts
22.03.2015

F. M. Dostojevskij zcela nepochybně položil základy moderním vědám o lidské duši. Jeho stěžejními tématy charakteristickými pro většinu jeho děl je neustálá zmítanost člověka na hranici dvou světů, dvou sfér bytí - dobra a zla. A byl to právě on kdo definitivně ukončil spory o podstatě lidské přirozenosti, když zcela přesvědčivě dokázal, že dobro a zlo je s lidskou přirozeností nerozlučně spojeno. Nejen totiž duše jeho hrdinů, ale i duše současného člověka je rozvrácená, vše má dvojí podobu, člověk je vystavován mnohým pokušením, zlo se mu ukazuje v podobě dobra a svádí ho. Dostojevskij se zaobírá člověkem v okamžiku hluboké duševní krize. Právě tehdy je totiž možné dozvědět se mnoho o lidské přirozenosti. V duši jeho hrdinů se odehrává složitý a nerovný dialog mezi dobrem a zlem, stejně tak i dialektika vzahů mezi soucitem k utrpení lidí a egocentrickou touhou být pánem nejenom svého osudu, ale i strůjcem všeobecného blaha.

Dostojevského však vidím především jako velkého existencialistu a humanistu, který otevřeně, výstižně i předvídavě reagoval na problémy své doby. Množství otázek, které nastolil zůstávají otevřeny dodnes. Vzhledem na význam a hloubku tvorby i jeho myšlenek, je potřebné poukazovat na stále aktuální ideový odkaz jeho děl..

Kee
08.03.2015

Jedna stránka a byla jsem zamilovaná.
Je čím dál tím méně knížek, které dočtu do konce. Snad je to tím, že jsem přehlcená, a potřebuji už určitou úroveň vyjadřování, nebo tím, že si jednoduše nedokážu nalézt cestu k většině novodobých autorů.
Ale Dostojevskij jako by místy popisoval mé vnímání světa. Neuvěřitelně strhující, přestože ne pro každého.

feex8
26.11.2014

Vyborny autor, jedne z mojich top. Mam ho radsej aj ako Tolstoja.
V jeho tvorbe sa takmer vzdy odraza jeho osobna moralka a postoj k nabozenstvu s cim sa nie vzdy stotoznujem, ale napriek tomu mam jeho knihy velmi rada hlavne kvoli sposobu, akym opisuje a vytvara charaktery postav a sposobu, akym opisuje dej.
Viem pochopit, ak niekoho jeho knihy nezaujmu, je to take tazkopadnejsie citanie, ale kto si ho raz zamiluje a komu jeho styl sadne, ten nanho neda dopustit.
Paci sa mi atmosfera stareho ruska, ktoru vie velmi dobre navodit vo svojich romanoch.

Koka
20.04.2014

V autobiografické vzpomínkové knize Zápisky kriminalistovy (česky 1962) líčí Lev Šejnin své setkání se slavným ruským kriminálním vyšetřovatelem , který se jmenoval Anatolij Fjodorovič Koni:

Po přestávce se Koni rozhovořil o Dostojevském. Vyprávěl o tom, jak se Dostojevského díla Zápisky z mrtvého domu, Zločin a trest a Bratři Karamazovi, nehledě na literárně uměleckou hodnotu, stala objevem pro kriminalisty celého světa. Tak například známý francouzský soudní pracovník Atalain nikdy neopomenul zakončit své přednášky mladým kriminalistům slovy: “Především, pánové, čtěte a znovu čtěte Dostojevského.“ Předseda pařížského apelačního soudu Bernard de Glayot citoval ve své knize zasvěcené problémům soudní praxe různá místa ze Zločinu a trestu jako příklad pronikavého psychologického rozboru tak speciálních otázek, jako je vznik zločinného úmyslu a příprava k jeho uskutečnění.
„Všichni tito utrápení, mravně skleslí, nervózní a chmurní lidé,“ řekl Koni, „které Dostojevskij dovedl tak geniálně vylíčit, nezaniknou mezi typy vytvořenými ruskou literaturou, dokud v ní bude žít přání nacházet v té nejnevlídnější, nejzatrpklejší duši schopnost láskyplného smíru … Proto, drazí přátelé, typy stvořené Dostojevským budou pro každého kriminalistu živé, budou příkladem onoho vzácného, ušlechtilého umění, které nalézá živoucí duši pod nejhrubší, nejtemnější a nejodpudivější formou, a když ji nalezne, dovede v ní s účastí a rozechvěním objevit onu jiskru hned tiše doutnající, hned planoucí smířlivým svitem …“

Pink Martini
12.04.2014

FMD. Fantasta. Magor. Démon.

Slušelo by se přidat nálepku Bůh ruské literatury, ale FMD by vás přesvědčil, že Bůh není. Takový fenomén, že všechny snahy jej popsat či snad zachytit, jaké dojmy ve mně zůstávají po čtení jeho knih, jsou marné. Mám střídavé chutě proskočit oknem s ikonou v ruce, děsivě se smát, kouřit cigára bez filtru a pak se třesoucí chovat pod stůl. Spor, jestli je lepší Tolstoj nebo FMD pro mě vyznívá jasně. Kde LNT řeší válku v obleženém Sevastopolu, FMD pomalu rozpitvává šílenství a olupuje první vrstvy cibule bláznovy duše, aby pronikl na samotné dno, nejčernější místo lidské duše a bez nejmenšího zachvění vám ho přehodil k nedělnímu obědu. Jeho postavy nemají přímý, nalinkovaný osud, ale horečnatě bloudí uličkami těch nejhorších petrohradských čtvrtí. Mohou si vybrat, co udělají. Zabijí? Nezabijí? Právě možnost výběru a následné přijetí odpovědnosti za vlastní volbu člověka znepokojují. Mučí se a válčí s osobními démony. FMD do detailů vylíčí příšerné zvíře, které čekalo na jednu z figurek Idiota v jeho pokoji, zná každou šupinu na apokalyptickém těle, abychom nakonec zjistili, že žádné takové zvíře není, je to jen představa. Žádný jiný autor nemá nade mnou takovou moc. Bojím se číst dál, ale nemůžu se odtrhnout. Můžu sice ve vzteku hodit proti stěně Bratry Karamazovými, protože nechápu, ale o pár minut později budu klečet na koberci a prosit za odpuštění.

FMD můžete milovat. Nebo nenávidět. Jenom se nebudete moci rozhodnout.

herdekfilek
10.08.2013

Odpověď na poznámku - jsi jako hrdina z románu F. M. Dostojevského -

To ti pěkně děkuji - souchotěmi stižený duševní mrzák, který svou latentní potřebu plakat řeší vraždou, neopětovanou láskou ke krásné ženě nebo bohapustým a nekonečně dlouhým monologem na zadané téma.

1