• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 118 knih

Nové komentáře u knih Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Něžná (4 povídky)

„Velice příjemná sbírka, která na mě vyskočila v naší místní knihobudce, když jsem pátral, čím splním zadání letošní výzvy. Společné téma lásky je příjemný oddych od thrillerů, které většinově čtu a moc se mi tato změna líbila. Pro dnešního (obzvláště mladšího) čtenáře působí námluvy a dialogy již trochu dětinsky a naivně, ale bylo to přesně to, na co jsem měl náladu a je to hezký vhled do dřívějších způsobů. Škoda, že hned jako první je za mě nejlepší povídka Něžná a ostatní jsou již o něco slabší.“... celý text
— Jaroushek

---

Zločin a trest

„Ach, ten konec... já nesouhlasím, protestuji! Silné dílo, jemuž v nesmrtelnosti nebrání ani forma, která se jeví zdlouhavě, zejména v nekonečných žvanivých sekvencích, které byť vedou přesně tam, kam mají, mohly by si ledacos odpustit. Podobnou myšlenku jakou se zaobírá Raskolnikov, zpracovává též Hitchcockův snímek Provaz.“... celý text
— Bacileus

---

Běsi

„Tak to je síla, hlavně ten závěr. Knížka se zpočátku tváří jako více či méně zábavná sonda do života na ruském venkově, byť proložená řadou zajímavých úvah (něco jako Gogolovy Mrtvé duše), postupně však sklouzává do dramatu se závěrem, za který by se nemusel stydět ani král hororu Stephen King. To samozřejmě přeháním, ale jak se píše i na přebalu knihy, jde jednoznačně o Dostojevského nejtemnější a nejkrutější dílo. Ta krutost a temnota ovšem nemají za cíl čtenáře „pobavit“, Dostojevskij je mistrně využil k demonstraci mnoha paradoxů v myšlení a chování tehdejší ruské společnosti. Řada z nich bohužel zřejmě přetrvává doposud. Například kombinace přesvědčení o výjimečnosti ruského národa, o jeho předurčenosti konat velké věci a z toho plynoucím nároku téměř na cokoli (i za cenu obětí, především na té druhé straně), a zároveň zhrzení z toho, že to svět okolo není ochoten připustit. Samozřejmě, že nelze úplně generalizovat (a také to není idea typická jen pro Rusko), ale v Rusku se až příliš často najdou vlivní lidé, kteří tuhle ideu prosazují, a až příliš často úspěšně. Ruku v ruce s tím jde i potřeba silného vůdce ve stylu Petra Velikého – jak vizionářsky dovozuje jedna z vedlejších postav v jednom monologu, demokracie a rovnoprávnost (v ruském pojetí) vede zákonitě k despocii.“... celý text
— Taťka Hraboš

---

---

Něžná (1 povídka)

„Příběh sice krátký, ale to mu nic neubírá na kvalitě. Děj mi trochu připomíná "Zápisky z podzemí", ale v rámci této povídky jde autor rychleji "k věci". Vypravěč příběhu je nepříjemný a krutý - nevyhnutelný konec je jasný už v prvních kapitolách, a o to je pátrání po příčině napínavější. Samotný závěr mě hodně překvapil.“... celý text
— capricorn__

---

Zločin a trest

„Teda musím říct, že s touto knihou jsem se docela dost natrápila. Rozečítala jsem v tištěné podobě dvakrát, nedočetla jsem ani v jednom případě. A přesto jsem se nechtěla vzdávat, protože mi to přišlo jako jedna z těch klasik, co bych skutečně chtěla mít dočtenou až do konce. Přijde mi to jako jeden z těch velkých pilířů klasické literatury... A tak jsem nakonec sáhla po audioknize (byť teda ve slovenském překladu) a konečně se dostala na konec. A musím říct, že jsem ve výsledku moc ráda, protože tohle je neuvěřitelná sonda do nitra jedince, který se vyrovnává se zločinem největším - vraždou. Jak se duše člověka propadá do hlubin výčitek, vnitřního šílenství, strachu, paranoie a uvědomění si toho, co ten člověk udělal a zda ta cena, kterou si za to usmrcení vybírá, skutečně stojí za to. Ta psychologická stránka této knihy je výborná a Dostojevskij to tu podal neuvěřitelně zevrubně, syrově, uvěřitelně. V tomto ohledu je kniha výjimečná a nemám vlastně z tohoto hlediska nic, co bych mohla vytknout. S čím jsem bojovala, že mi kniha dala tak zabrat? Myslím, že to bude ta jazyková stránka knihy. Nevím, jestli to bylo dáno tím překladem, nebo jestli tak už vypadá i ten originál, ale po té stylistické stránce to bylo pro mne poněkud kostrbaté, těžkopádné a já měla problém se začíst. Až ta audioknižní podoba mi pomohla se knihou prokousat. A musím říct, že ta slovenština nebyla zas tak náročná na poslech a na pozornost, jak jsem se trochu bála. Slovenštinu jako jazyk mám ráda, ale víc mi vyhovuje ji vnímat v psané podobě, mluvená podobě mi občas dělá trochu problémy na porozumění, když se mluví hodně rychle. Ale tady to v pohodě. Nakonec hodnotím slabšími 4 hvězdami. Obsahová stránka skvělá, psychologie hlavního hrdiny skvěle zobrazená. Ale čtení se neobešlo bez potíží... což je ale čistě můj subjektivní problém.“... celý text
— sgjoli