Petronelka123 komentáře u knih
Dá-li se použít takové slovní spojení, potom to pro mne byla nejkrásnější kniha o holocaustu, jakou jsem četla. Ke knize jsem na pár dní doslova přirostla a bytostně jsem si odžívala příběh Hany a celé její rodiny. Je to kniha, kterou asi opravdu přečtu jen jednou, ale nikdy na ni nezapomenu...
Právě dočteno...a nějak se mi nedostává slov. Byla to moje první kniha od Aleny Morštajnové a hned po přečtení prvních stránek jsem si oblíbila její styl psaní a krásnou práci s jazykem. Příběhy Svatopluka a Bohdany mne naprosto vtáhly...
Čtivě napsaný příběh německého chlapce Wernera a francouzské dívky Marie-Laurre. Válka je zde přiblížena skrze životní osudy těchto dvou mladých lidí. V obou příbězích byl velice silný motiv síly vůle. Na jedné straně vůle německého chlapce, kterému se otevíraly možnosti být tím nejlepším v Hitlerjugend a na druhé straně síla vůle slepé dívky zorientovat se ve světě, který nevidí.
Zpočátku jsem knihu asi třikrát odložila. Vždycky jsem si šla znovu a znovu přečíst recenze a nakonec jsem překlenula prvních asi osmdesát stran a konečně jsem se začetla. Jsem moc ráda, že jsem to nevzdala, protože Lisbeth Salanderovou i Michaela Blomkvista jsem si oblíbila. Jejich postavy byly v knize tak skvěle vykresleny, že jsem je viděla přímo před sebou. A příběh neměl chybu.
Smích prý léčí...a po přečtení Poslední aristokratky jsem se zaručeně zbavila několika neduhů :). Parádní oddechovka.
Na knihu jsem čekala v knihovně asi dva měsíce a jsem ráda, že jsem to nevzdala. Zpočátku mi styl, jakým je kniha psaná, připadal zvláštní, ale po pár stránkách jsem se začetla a knihu jsem nedokázala skoro odložit. Na poslední stránky jsem přes slzy ani neviděla. Příběh Joany, Floriana a Emilie mě jak se říká dostal. Z pohledu dnešního zhýčkaného člověka mi přijde neskutečné, co všechno si lidé za druhé světové války museli prožít a jakému zoufalství byli v mnohých situacích vystaveni a když se to týkalo dětí, je to pro mne takřka nepředstavitelné. Tragedie lodi Wilhelm Gustloff mi byla neznámá a jsem moc ráda, že jsem si touto knihou mohla doplnit znalosti. Určitě doporučuji!!!
Jsou knihy, které se dotknou každé buňky ve vašem těle, celého vás prostoupí, úplně vás rozhodí a pak vás na konci celého příběhu znovu poskládají, ale už tak trochu jinak, něco z nich ve vás zůstane... něco z toho příběhu na papíře se vás nezapomenutelně dotkne a stane se to vaší součástí. A takováhle pro mne byla i tato kniha. Smála jsem se u ní nahlas, když jsem před sebou viděla Lou a její sarkastické poznámky a ulítlé ohozy a pak jsem bulela jak želva nad silou lásky, kterou Lou k Willovi cítila...Nádherně napsaná kniha.
Tak tohle byla fakt paráda. Nutilo mě to zamýšlet se nad svými limity a i když je příběh smyšlený, obdivovala jsem sílu vůle obou dvou hlavních hrdinů. Věru nevím, jestli bych to prostě nevzdala. Těším se na film, který jsem si šetřila ke shlédnutí až po přečtení knihy.
Na knihu jsem se chystala dlouho, čekala jsem až budu mít to správné rozpoložení na "temný thriller". Zpočátku mi vadily detailní popisy krajiny, prostředí, postav...ale pak jsem si najednou uvědomila, že jsem se díky tomu přenesla v čase i prostoru. Jsem na ostrově Lewis, naprosto živě jsem cítila ve tváři šlehání deště, bičování větrem z moře a pach vřesovišť i rašeliny. Kniha mě moc bavila a není tak děsivá a temná. Doporučuji číst v zimních či podzimních měsících, které svou ponurostí ještě umocní atmosféru knihy.
Další díl a zase paráda, opravdu si to i napodruhé užívám. Líbí se mi, jak je v každém dílu nějaký podnět k zamyšlení: "O tom, jací jsme doopravdy, mnohem víc než naše schopnosti vypovídá to, co si sami zvolíme"...
Tak čtvrtý díl už není taková pohádka jako předchozí tři, na scénu opět přichází lord Voldemort a začíná jít o život. Děj byl strhující a opět jsem si Harryho dobrodružství moc užila. "Co má přijít, to přijde....a my se tomu budeme muset postavit."
Po přečtení životního příběhu Vincenta van Gogha budu na jeho obrazy nahlížet úplně jinou optikou než dosud. Co mne ale hodně dojalo byla bratrská láska jeho bratra Thea. Nějak nemám slov...ten příběh byl vykreslen tak živě, že jsem chvílemi musela knihu odkládat, protože Vincentovi záchvaty vzrušení, neklidu a zuřivosti byly na mě moc. A přitom na začátku stačilo tak málo, aby jeho láska byla vyslyšena, a mohl prožít naprosto poklidný rodinný život...a nebo také ne. Určitě doporučuji!!!
Nenapadá mě jiný komentář ke knize, než ty, které tu již jsou. Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale potom se příběh rozeběhl a bylo to příjemné čtení o přírodě a údělu jedné rodiny žijící v bažině Severní Karolíny.
Mám novou závislost! :) A i když už dávno nejsem cílová skupina, neskutečně mě to baví.
Opět paráda. Tahle série se čte úplně sama, styl Lindy Castillo mi naprosto sedí. Trochu jsem se bála, jestli mě to po pár dílech nepřestane bavit, ale je to pořád skvělé a napínavé.
Čte se to úplně samo a tenhle díl se mi líbil o něco víc než ten předešlý. Bylo tam méně syrových popisů obětí, což jsem uvítala. Jen se nám amišská komunita povážlivě zmenšuje :). Určitě doporučuji.
Druhý díl mě bavil možná ještě o trochu víc než první díl. Opět se setkáváme s Lisbeth Salanderovou a Michaelem Blomkvistem. Tentokrát se dozvídáme více ze života a hlavně dětství Lisbeth...příběh krásně ubíhá a ke konci se kniha prostě nedá vůbec odložit. Jdu na další díl :).
Tak tohle byla jízda, napětí by se dalo krájet. Lord Voldemort se vrátil a začíná přituhovat. Jdu na další díl.