Poslední aristokratka

Musím říct, že film mi asi tentokrát pomohl k dokreslení postav. Knížku nelze číst před spaním, budíte manžela. Občas je náročné téma některých knížek nutné proložit něčím veselým a Aristokratka je skvělá volba. Pan Boček je mi svým smyslem pro humor tak blízký, že pokud je takový ve skutečnosti, chtěla bych být jeho kámoš :))).

Do téhle série se pouštím podruhé, protože už je vydaných víc dílů a ty první si téměř nepamatuji. Ale pamatuji si, že jsem se u ní dost nasmála. A i teď se mi neomrzela. Nesmála jsem se tedy tolik jako posledně, ale stále mě přijde skvělá.
Forma deníkových zápisů nejmladší členky rodu, prokládána dopisy je celkem originální a čte se dobře.
Autor má skvělý humor a vzhledem k jeho povolání zřejmě moc dobře ví, čem píše, i když je příběh o fiktivním rodě na fiktivním zámku.
Viděla jsem tedy i oba filmy a nejsou vyloženě špatné, ale zkrátka, kniha je kniha.
Pokud někdo hledá něco, u čeho si chce pouze odpočinout a pobavit se, můžu s čistým svědomím doporučit.

Milá nenáročná oddechovka, vhodná jako čtení po dvanáctihodinových směnách nebo během oběhových pauz, ale musím přiznat, že koncept deníkových zápisů mi příliš nevyhovoval.
Filmové zpracování mě zaujalo o něco více.

Asi nejvíc jsem se bavil na začátku, ale jako oddechovka na pobavení je dobrá celá knížka. Dost možná i končí tak akorát.

Já to mám moc ráda. Oddychovka, pěkné žánrové postavy.

Skvělá humoreska pro nenáročné o střetu idealizovaných představ s českou realitou po roce 1989 z pohledu dívky Marie, dcery z americké rodiny českého původu. Já se nasmála a četlo se mi to dobře, knížka není na dlouho, zvládnete v rámci jednoho dne jako nic.

Tak tohle mě úplně míjí, hodně nenáročné až blbé. Humor jako když jsme psali v šesté třídě vtipné slohovky.

Nejdřív jsem viděla film, ten se mi nelíbil, a tak jsem se do četby nehrnula. Před definitivním vyřazením knihy a jejím vyhozením na mráz jsem se však do ní začetla - a pobavila se. Díky tomu, že jsem kdysi měla možnost nakouknout do života a práce hradních a zámeckých kastelánů, tak značnou část epizod vnímám jinak, než čtenáři, kteří popsané scénky považují za přitažené za vlasy, přepjaté a násilně vtipné. Dobře totiž vím, že není žádná natolik absurdní situace, která by se při snaze o propagování placených návštěv historických památek nemohla přihodit - kolektivní porady o tom, jak přilákat na památkové objekty více návštěvníků a čím je zaujmout, patří v komunitě správců památek k těm nejveselejším a s nejabsurdnějšími výstupy. Rovněž vím, že neexistuje žádná natolik hloupá otázka, jakou by účastníci prohlídek nedovedli průvodcům položit - soupis takových perel si čeští kasteláni vzájemně přeposílají.
Kniha je tedy nejen zábavná, ale - při vší nadsázce a spisovatelské licenci - i docela přesná v popisu procesu pokusů o vzkříšení restituovaných šlechtických objektů.
Myslím, že i knížepán Karel Sch. se u toho musel bavit.

Kdysi jsem se o ní bavila s dcerou asi ji zrovna někdo četl ale nevěnovala jsem tomu pozornost až teď jsem na ni narazila ve čtečce a moc jsem se u ní bavila tak budu pokračovat i dalšími, uvidím jestli budou taky tak vtipné. Je to oddechová četba která opravdu pobaví a naladí.

S humornými knížkami mám někdy stejný problém, jako s Poslední aristokratkou: chvilku se bavím, ale pak mi ten stejný humor začne připadat přitažený za vlasy a vyhlížím konec. Podobný způsob vtipálkovského uvažování Poslední aristokratky jsem v realitě zažila u mužů a v hlavě mladinké Marie mi ani trochu neseděl. Film byl fajn, další díly Aristokratky se číst nechystám.

Návyková jízda plná rodinných zápletek a noblesního šarmu, která vás přinutí přehodnotit vlastní představy o aristokracii a jejích peripetiích, přičemž humor nikdy nepřekročí tenkou hranici mezi elegantním škádlením a plnou salvou smíchu. Všechno tu voní starými zámky, ale hlavně současným humorem, který si dovolí nejen švihnout do společenských konvencí, ale i sebekriticky si pohrát s vlastními klišé. Jako když na ples přijde někdo v teniskách a ukáže, že styl nemusí mít korunu na hlavě, ale může mít spoustu nadhledu a srandy. Nenechá vás dýchat, protože každý detail, každá věta jsou pečlivě promyšlené, aby vás znovu a znovu překvapily a zároveň pohladily po duši. Pro všechny, co mají rádi noblesu s kapkou lehké absurdity, je to jako vytasit nejlepší šampaňské v momentě, kdy to nejméně čekáte. Čtivé, chytré a tak akorát drzé, přesně jak se to sluší na moderní aristokratku. Po přečtení vás bude mrzet, že nejde přeskočit do dalšího dílu bez čekání.

Po hodně dlouhé době je tohle zase knížka, u které jsem se smál nahlas. Viděl jsem i film a slyšel Audio (moc dobře namluvené Kubařovou). Ale knížka je o level jinde. Naprostá sranda.

Jako první jsem viděla film, který se mi ve výsledku líbil. Po hoodně dlouhé době jsem si přečetla knížku, která je za mě tedy lepší, taková supr vtipná oddychovka. Možná mě to až mile překvapilo.

Kniha sa mi síce nedostala do ruky ale zato do uší sa mi dosatla rovno vo dvoch podobách.
Tú prvú načítla Vendula Fialová ale bohužial, len v skrátenej verzii cca. na polovicu.
Tú druhú načítla Veronika Kubařová.
No a práve Vendulka načítala aristokratku ako...
...ako česká aristokratka.
Z New Yorku.
No skrátka sedela mi tam oveľa lepšie. Škoda. Teda aspoň pre mňa.
Američania konfrontovaný s našimi európskymi zvykmi a charaktermi sa celkom vydarili a príbeh sa nesie na vlne príjemného humoru. Nedostával som síce záchvaty smiechu ako to tu vidím v niektorých komentároch ale inak je to kniha podarená a čisto oddychová

Takové to neurazí, nenadchne. Další díl asi číst nebudu, ale na oddech dobrý, četlo se to hezky. Občas jsem se pousmála, ale výbuchy smíchu jsem neměla. Možná špatné načasování a v jiném období by sedla víc.

Parádní vtipná kniha! Za mě lepší kniha než film, přičemž je pro mě složitější se smát u knihy než u filmu. Zase tak moc proto humorné knihy nečtu. Tato mě ovšem bavila od začátku do konce a příběh byl svižný, postavy dobře vykreslené,... super!

Na této knížce je vidět, jak má každý jiný smysl pro humor. Pamatuju si, jak mi jedna známá vyprávěla, že se u této knížky smála tak nahlas, že už ji pak mohla číst jen doma. S velkým očekáváním jsem si knihu koupila, téměř jsem se ji bála otevřít ve vlaku, abych nebudila pohoršení z mých výbuchů smíchu, ale nakonec přišlo jakési nepochopení, v které části knihy ty směšné pasáže jsou. No nakonec jsem je v knize nenašla :D
Tím nechci říct, že je kniha špatná, četla jsem skoro všechny díly a žádný mě vyloženě nenudil, taková fajn oddechovka. Ale že by mi přišla vyloženě vtipná, to říct nemůžu.

Knihu jsem četla po delší době, co jsem zhlédla film. Nedokázala jsem se oprostit od toho, abych neviděla v postavách jejich filmové představitele. Ničemu to ale nevadilo a velmi jsem se nasmála. Knížka, kterou jsem přečetla za krátkou chvíli, tak byla báječným překvapením.

Jako první jsem viděla film a musím říct, že mě moc neuchvátil. Po nějaké době jsem narazila na knihu a to je nebe a dudy. U knihy jsem se celou dobu bavila, obsahovala spoustu vtipných pasáží, skvělé postavy, knihu není problém přečíst za den, hned se vrhnu na další díly.