Dívka, která si hrála s ohněm

3 27. července

Druhý díl této detektivky/thrilleru byl neméně zábavný. Obecně u knih mám mám trochu problém s tím, když se kniha tváří jako reálná (tj. že by se příběh klidně mohl stát), ale ve skutečnosti je tam spousta věcí, které příliš reálné nejsou - charaktery postav jako je Lisbeth, "obr", Zala, Bjurman a další se mi jeví jako přinejmenším velmi nestandardní s tím, že těchto podivných lidí je tam opravdu moc. Ale chápu, že u tohoto žánru to tak asi být musí, proto thrillery prostě moc nečtu :-)

8 24. července

Výborné pokračování. Poslední kapitoly se četly jedním dechem. Na této sérii se mi vždy líbilo, že postavy neztrácí hlavu a pořád se chovají profesionálně. Pobavilo boxerské utkání, Hans vs ženy a Lisbeth na venkově.

Výborné pokračování knihy Muži, kteří nenávidí ženy. Jsem zvědavá na filmové zpracování a na třetí díl.

14 07. června

Víc knih jako je tato! Napínavé, nepředvídatelné a přitažené za vlasy přesně tak akorát, aby tomu člověk v zápalu čtení uvěřil. Lisbeth jsem si oblíbila. Sice bych nepotřebovala vědět o každém nápoji, který vypije a jídle, které (ona nebo Mikael) zkonzumuje, ale alespoň mám do letošní výzvy knihu s hrdinou, který pije kávu. Konec mě dostal. Myslím, že do dalšího dílu se pustím brzy.

5 23. května

Po dlouhé době pořádná četba! Bála jsem se, že druhý díl bude slabší než-li první, ale pak je pravdou. Za mě perfektní!

18 12. května

Výborný severský thriller, i když Lisbeth pořád ještě docela divná. Člověk si na ni musí chvíli zvykat.

6 04. května

Stieg Larsson, to je prostě jiná liga (včetně výborného a dnes asi nejslavnějšího autora severských detektivek Joa Nesbøho), když se vám po rozečtené knížce začne stýskat sotva pět minut, co jste ji odložili, pak víte, že čtete něco nadprůměrného. A to je přesně případ druhého dílu trilogie Milénium. Možná že už není tak strhující jako první část (to je prostě široko daleko nejlepší krimi román ever, aspoň pro mě), ale i tak si vás hned první stránky obtočí okolo prstu a pustí vás až u posledního slova. Nebudu tu popisovat děj, ten je, i díky filmovému zpracování, dnes už jasně profláklý, každopádně způsob, kterým Stieg pohlížel na dnešní společnost (především pak na tu západní), je naprosto trefný. A jestli se v prvním dílu děj věnoval především Mikaelu Blomkvistovi, dvojka už je (konečně) víceméně jen o Lisbeth- a to je nejlepší (ne)hrdinka, jakou si jen dokážu představit. Je to zkrátka žena, která nenávidí muže, kteří nenávidí ženy. Za oknem bouřka, v uších soundtrack od Trenta Reznora a na klíně Dívku, která si hrála s ohněm- literární nirvána (ano, pokud jste to z mého komentáře ještě nezachytili, z druhé části jsem vysloveně nadšen, těším se na závěrečný díl a těším se (a mám obavy) na díl čtvrtý).