Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363901/bmid_hana-nrY-363901.jpg
5
13475
3485
Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Nedá mi to spát… tuto knihu jsem kvůli zkouškám rozebírala dopodrobna a nemohla jsem si vybrat lépe. Zajímalo mě, co se bude dít, co zažili a proč jsou takoví, jací jsou, jakou mají minulost. Jestli chcete číst něco z válečných let, z čeho vás bude mrazit až do morku kostí, tak je to správná volba.
Autorčin styl psaní je velice osobitý a má dost rozvinutou slovní zásobu, takže si nemůžu stěžovat na opakovaná slova. Celé mi to sedlo, jen jedna taková malá výtka, některé pasáže byly uspěchané.
Hana na udalosti, ktoré prežila nikdy nezabudne. Nesmieme na tie kruté historické udalosti zabudnúť ani my.
Hana nechce rozprávať o tom, čo prežila ako aj väčšina Židov, ktorí mali to šťastie, že prežili.
Na rozdiel od Hany, je potrebné o týchto udalostiach rozprávať, je potrebné o nich písať, aby sa nikdy nezopakovali.
Hodně silný a dojemný příběh. Kniha je napsána perfektně, postupně odhaluje všechny souvislosti.
Téma, které by nikdy nemělo usnout a mělo by se připomínat stále. Strach a hrůzu, kterou museli lidé zažívat si jen málo kdo z nás umí představit.
Kniha je úžasně napsaná a i časové skoky mají logiku a krásně do sebe zapadají.
Hana si spoustu věcí vyčítá a obviňuje se, že může za smrt svých blízkých, ale může být mladá dívka připravená na taková rozhodnutí a může vůbec tušit, jakých zvěrstev jsou lidé schopni?
Prošla si peklem a nikdo by nic takového v životě neměl zažít.
Autorka dobu obdivuhodně vylíčila a mě nezbývá, než před jejím dílem hluboce smeknout.
Tahle kniha je zatím nejlepší, co jsem od paní Mornštajnové četla. Silný dojemný příběh, který vtáhne hned od začátku a do konce nepustí.
Paní Mornštajnová si mě získala Listopádem a na Hanu jsem se moc těšila, i když mě trochu mrzí, že jsem se k ní dostala až teď. Moc se mi líbil styl psaní a prolínání časem mi nevadilo, spíše naopak. Trošku mě ale zklamal konec, který se mi zdál rychle ukončený, ale celkově jsem si čtení moc užila, i když téma není zrovna veselé.
Styl psaní paní Mornštajnové mám ráda, ač někdy je přeskakování a prolínání historie a současnosti matoucí. Přesto i Hana byla perfektně propracovaným dílem, hlavní postava natolik dobře vykreslená, jako bych ji viděla před očima.
Konečně se mohu jít podívat na divadelní hru, kterou jsem si nechala až po přečtení knihy. Velmi se na ni těším.
Dá-li se použít takové slovní spojení, potom to pro mne byla nejkrásnější kniha o holocaustu, jakou jsem četla. Ke knize jsem na pár dní doslova přirostla a bytostně jsem si odžívala příběh Hany a celé její rodiny. Je to kniha, kterou asi opravdu přečtu jen jednou, ale nikdy na ni nezapomenu...
Přišel konečně ten čas, kde i já jsem se nechala pohltit touto knihou. Dlouho jsem se jí bránila, už kvůli náznaku o čem by to mělo být (válka), tak i kvůli tomu jak z ní byli všichni hotoví.
Teď už vím, že oprávněně.
Je to čtivé, napínavé a i přesto že některé stránky ve Vás vyvolají husí kůži, čtete dál a dál.
A o čem to je ? O rodině. O vztazích. O morálce. A v neposlední řadě o válce a tom, co všechno nám vzala. Doba na kterou by jsme všichni rádi zapomněli.
Je však za mě fajn si to občas připomenout, zvlášť když je to tak skvěle napsáno jako od paní Aleny.
Těším se na další její knihy, věřím že je budu hltat stejně jako Hanu.
Doporučuju!
Wow. Tam, kde iné knihy svojou silou končia, táto začína, drží sa jej a ku koncu príbehu graduje. Je to sila dojemnosti a predurčených osudov. Bez zbytočných intelektuálnych rečí sa predsúva síce jednoducho ale neuveriteľne dotýkajúci sa príbeh. Neviem si predstaviť, že by sa akokoľvek nedotýkal každého, kto si ho prečíta. I keď téma je ťažka, kniha sa číta sama. Nikdy sa mi nestalo, že by som sa stratil v deji alebo zostal zaskočený, že "čo tým chcel autor povedať." Klobúk dole pred PANI spisovateľkou. Napísala niečo, na čo už nikdy nezabudnem a myslím, že nie som sám.
Skvěle napsaný mrazivý příběh lidské " skořápky ", která si prošla peklem. Neuvěřitelné, kolik síly ještě člověk posbírá, když je smrt všudezdejší. Tato kniha by měla být povinnou četbou.
Doporučuji !!
Silný příběh života, utrpení, ale i naděje. Hrůzy války, které odsoudí celou rodinu k zániku, Hanu k věčné osamělosti, ale Mira a Otík... to je ta naděje, vzešlá z utrpení.
Po přečtení jsem si musel nechat týden odstup než jsem mohl napsat tyto řádky. Krásné čtení o lidských osudech na pozadí hrůzných časů holokaustu, o neštěstí. Kniha vás postupně připravuje na stěžejní část. Nejdříve doba 'po', poté doba 'před' a pak vlastní osudy Hany, mladé slečny, která svým ojedinělým (jindy bezvýznamným) činem zapříčiní následné domino všem nám známých hrůz.
Je to dívka čistá, dobře vychovaná, nepošpiněná neduhy dospělých, na prahu dospělosti, zamilovaná a tím i naivní.
Autorka pak ale Haně naložila do následných let na záda tak těžký kříž a dostala do tak zoufalých situací, že jiný by už dávno klesl. Hanu nechala toto vše prožít a přežít (i proti její vůli), aby na konci knihy toto vše dávalo nějaký smysl. Doufejme jen, že bude neteři v jejím dospívání oporou (z velké rodiny zbyly jen ony) a Smrtihlav, který ji celou dobu seděl na rameni, s poslední stránkou už odlétl.
Každý čtenář si z knihy odnese to své. Že nejsme pány svého osudu? Že máme v dospívání posluchat rodiče, protože oni už ví? Že zamilovanost není nejlepším rádcem do následných kroků směr realita? Že toto už je dávno za námi a už se to nemůže stát? ("Žijeme ve 20. století...I kdyby byla válka, ženám a dětem nikdo neublíží").
Nebo že toto je stále nutno si připomínat, protože lidé... jsou jen lidé? To jsem si odnesl já.
Hezké čtení přeji a nebojte se tématu ani doby. Autorka příběh píše velmi citlivě, zaměřuje se na hloubku postav a temná doba na pozadí jen vše dokresluje.
Dobré knihy pro dobré dny. SB
Knih s tématem druhé světové války už jsem četla několik, ale tahle rozhodně vyčnívá. Válka a koncentrační tábory zde nejsou tím hlavním, ale tvoří celou atmosféru příběhu. Autorka nastiňuje, co tyto události udělaly s lidmi a jak se chovali k sobě navzájem. Vyprávění je zúženo především na jednu rodinu v různých časových rovinách, a to neuvěřitelně poutavě. Velkým tématem je zde také vina a co vše může člověk způsobit pouhou maličkostí a nechtěně. Na to jak je to tragická a smutná kniha, musím říct, že byla nádherná. Nemohla jsem přestat číst. Klidně bych si to někdy přečetla znovu. Opravdu jsem byla nadšená.
První knížka, kterou jsem četla od A. Mornštajnové. Zase jsem se k ní musela vrátit
Pokud jsou knihy Aleny Mornštajnové literární mainstream, pak za něj buďme sakra vděční. Současná masivní - a snad už i zvrácená - obliba uhlazených románů s tematikou holocaustu by neměla na Hanu vrhat negativní stín, protože příběh i způsob vyprávění Aleny Mornštajnové jsou z jiného těsta. V centru její pozornosti je především vnitřní svět hrdinek a hrdinů, tragičnost dějinných událostí nebo brutalitu prostředí koncentráku nezjemňuje nemístnou romantikou ale ani se v nich nevyžívá. Ostatně, událost nebo spíš shoda okolností, která rozehrává celé vyprávění, je naopak skoro banální, i když má fatální důsledky. Knih na toto téma bylo - a ještě bude - napsáno na stohy, ale pokud by se z nich dělal nějaký reprezentativní vzorek, Hanu bych určitě nominoval.
Kniha mě vtáhla a nutila mě číst dál a dál. Táma války se mě vždy velmi dotkne a nutí mě přemýšlet o tom, jak je někdo schopen takové krutosti. Navíc když to není jednotlivec, ale masa lidí.
Román je zajímavě psaný - každá část je psaná z jiného úhlu pohledu a v jiné době. Určitě doporučuji přečíst.
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
Kniha Hana je v
| Právě čtených | 217x |
| Přečtených | 19 294x |
| Čtenářské výzvě | 5 640x |
| Doporučených | 2 255x |
| Knihotéce | 2 595x |
| Chystám se číst | 2 756x |
| Chci si koupit | 944x |
| dalších seznamech | 90x |
Další přečtená kniha od autorky a opět šílené emoce. Zhnusení chováním esebáků a lítost se všemi, kteří si tímto museli projít. Čím více knih od autorky čtu, tím šťastnější jsem za svůj život.