Kde zpívají raci

Samota v divočině jako přítěž, smutek a zoufalství nebo jako přínos, radost a vděčnost? Pro Kyu je bažina vším. Domovem, útočištěm, úkrytem, otevřenou knihou, objetím a bezpečím. Téměř jakoby byla sama na světě. Nepotřebná, nechtěná, nemilovaná. A i když touží být přijata, osud jí naděluje jiný scénář. Scénář, ve kterém ji všichni opouštějí. Scénář, ve kterém nemá místo v civilizaci. Zato scénář, v kterém souzní natolik s divočinou, že se stává její nedílnou součástí. Touha po lásce, nalomená důvěra, křehká opatrnost, neskutečná výdrž, odolnost, zvědavost a mnoho zatěžkávacích životních zkoušek z ní dělá silnou osobnost, i když v očích lidí z města je pouze hloupou divoškou. Krásný smutný příběh, v kterém každou přečtenou stranou doufáte v hodně lásky a spravedlnosti.

Krásná kniha. Líbila se mi víc než film. V něm toho spoustu chybělo. Kniha se hezky četla a měla zajímavý konec.

Kniha i film naprosto úžasné

Jelikož jsem ji četla před nějakou chvilkou, tak se k ději už vyjadřovat nebudu. I teď mám ale v sobě z knihy příjemný pocit a vzpomínám, že jsem na knihu po přečtení musela dost dlouho myslet...
Pro někoho tam mohou být zdlouhavé popisy, ale já jsem si je opravdu užívala.
Je to kniha, kterou si ráda opět přečtu, a řadím ji do své top 10.

Nádherně „jiná“ kniha. Už dlouho jsem nedala 5* s takovou jistotou.

Katherine Daniele Clarková - KYA - Holka z bažiny, prožila svůj život spjata s prostředím, ve kterém vyrůstala se svými rodiči a sourozenci, kteří ji všichni ale opustili. Navzdory tomu, že zůstala sama, hledala blízkost přírody, kterou milovala a poznávala. Nepřijata společností neabsolvovala školu, avšak kamarád z dětství ji naučil číst i počítat. Toužila po přátelství a lásce, ale to ji stálo hodně zklamání. Dokázala však překonat i tyto těžkosti díky přírodě, kde žila a kterou milovala. Krásná kniha, která může vést k lepšímu vztahu k přírodě. Doporučuji!
Jana"12- 11. 5. 2021

Kniha, která má duši. A zároveň kniha, která se podepíše na té vaší. Pro mě nesmírně silné a hluboké čtení. Upřímně doporučuji a už teď se velmi těším na filmové zpracování.

Zajímavá, hodně čtivá kniha.. dala jsem ji za dva dny a dočítala až k ránu, protože jsem prostě musela

Krása...miluju knihy, které mají jedinečnou atmosféru, která zůstává ještě dlouho po přečtení. Doporučuji

(SPOILER) Kyu jsem si zamilovala od první chvíle, ale než jsme měli dostatek střípků, bylo pro mě velmi těžké se do knihy začíst. Od poloviny knihy jsem už ale hltala stranu za stranou. Vzbudila ve mně strašně moc emocí od hněvu na celé Barkley Cove až po nenávist k Chasu Andrewsovi, od lítosti k malé Kye až po respekt a hrdost na dospělou Kyu, od zoufalství ze začátku soudu přes obrovskou úlevu až po překvapení, které vlastně vůbec nebylo překvapením. Tolik emocí na tak málo stránkách. Tahle kniha je i přes krušné začátky učiněný skvost.

Toto bude jednoznačně jedna z mých srdcovek. Hlavní postavu Kyu jsem si zamilovala. A naprosto jsem chápala její svět, její myšlení a snahu žít si prostě jen svůj život a po ničem víc vlastně ani moc netoužit. Celé rozuzlení příběhu mě bavilo a když jsem viděla i filmové zpracování od Netflixu, musím uznat, že se povedlo. :)

Krásný příběh. Jedna z nejkrásnějších knih jaké jsem kdy četla.

Krásná kniha, která opěvuje přírodu Severní Karolíny. Děj vypráví příběh vlčího dítěte, které postupem času vyspěje v silnou a sebejistou ženu. Rozvíjí se tu romantická linka, do které pak vstoupí i detektivní zápletka. V této knize je skvělý mix žánrů, a proto si ji užije mnoho čtenářů. Mně osobně ze začátku vadily rozsáhlé popisy prostředí, ale ke konci čtení jsem je milovala. Na knize jde vidět, že její autorkou je přírodovědkyně, která ví, o čem píše.

Někdy se stane, že ticho mluví hlasitěji než orchestr a svět kolem se promění v šepot plný soli, bláta a nevyřčených tajemství, které se lepí na duši jako ranní rosa na pavučinu. Jako kdyby příroda sama vyprávěla své nekonečné romance a zároveň nám ukazovala, jak si srdce umí hrát na schovávanou mezi rákosím a hvězdami. Vůně slaného vzduchu a šumění vánku v korunách stromů dokáže být lepší než ranní káva s trochou lehké melancholie navíc. Každý krok v tomhle světě připomíná tanec mezi kapkami deště, kde smutek i naděje drží spolu tak přirozeně, jako kdyby byly dvojčata rozmazlená osudem. Srdce se tu rozplývá jako máslo na teplé topince, ale nezapomíná na špetku soli, aby nevypadalo příliš sladce. Pro ty, kdo rádi tápou mezi krásou a bolestí, jde o opravdový balzám s šmrncem divoké přírody a ženské jemnosti, co umí kouzlit i bez hůlky. Když tohle máte v ruce, nepotřebujete víc než dech plný soli a chuť na život, co se vlní jako tajemné moře.

Zajímavá krásná kniha o dívce Kye, kterou opustila v ranném dětství nejdříve matka a posléze i zbytek rodiny, takže zůstala sama v chatrči v bažině. Musí se naučit postarat se o sebe, najít si obživu... Kniha o citovém strádání, o osamělosti, strachu, vypořádání se s odmítnutím vrstevníků, ale také o lásce a hledání útočiště v přírodě, se kterou se Kya naprosto sžila... Je až neuvěřitelné, že za takových podmínek vyrostla ve vzdělanou ženu, která posléze dokázala čelit i obvinění z násilného činu.

Musím sa priznať, že prvých približne 50 až 60 strán ma akosi nezaujalo, až som premýšľala, ako je možné, že kniha má také vysoké hodnotenie, a či mám vôbec pokračovať v jej čítaní. Začiatok príbehu je taký ťažkopádny, nezáživný.

Ale potom ma do seba pomaly začal vťahovať a nakoniec som rada, že som to s ním nevzdala. Páčilo sa mi Kyino splynutie s prírodou, tá poetickosť a svojráznosť knihy.

Na tuhle knihu jsem se dlouho chystala, ale paradoxně jsem to oddalovala možná právě proto, že kolem ní vznikla taková vlna nadšení. A za sebe musím říct, že moje dojmy jsou smíšené. Tam, kde zpívají raci je rozhodně kniha, která má duši, jen ji asi každý čtenář pravděpodobně ucítí jinak.

Delia Owens píše s mimořádným citem pro jazyk (Zároveň chválím i český překlad). Její popisy přírody jsou tak obrazné, že jako čtenář téměř slyším všechen ten šelest trávy, cítím vůni moře a vnímám ticho bažin, které obklopují hlavní hrdinku. V tomhle směru je kniha poetická, atmosférická a krásně melancholická. A příběh Kyi, která vyrůstá sama uprostřed močálů a musí se naučit přežít v izolaci i tváří v tvář předsudkům má v sobě sílu i dojemnost.

Zároveň ale musím přiznat, že příběh vyžaduje trpělivost. Děj se rozvíjí pomalu, místy až příliš, a dlouhé popisy mohou působit únavně. Zatímco pro někoho právě tato pomalost bude zdrojem klidu a hloubky, pro jiného může být překážkou, která brání ponoření do děje. Upřímně, já se teda několikrát přistihla, že mě kniha chvílemi spíš unavuje, než abych se těšila, co bude dál.Postava Kyi je sympatická, i když ne vždy úplně uvěřitelná. Myšlenka, že se dítě dokáže samo postarat v tak krutých podmínkách, je krásná, zároveň ale dost  těžko uvěřitelná. Ale vcelku jsem si ji nakonec oblíbila, stejně jako většinu vedlejších postav. Závěr mě překvapil, i když ne zlomil. Spíš ve mně zůstala taková tichá ozvěna, která doznívá ještě dlouho po dočtení. Autorka dokáže propojit poezii s příběhem o samotě, přírodě a naději, a právě v tom tkví síla knihy.

Tam, kde zpívají raci není čtení pro každého. Je to kniha pro ty, kteří dokážou ocenit pomalé tempo, poetický jazyk a atmosféru místa, kde příroda sama hraje hlavní roli. Pokud hledáte příběh plný napětí, akce a dramatických zvratů, pravděpodobně vás nenadchne. Ale pokud se necháte vést jejím rytmem a přijmete ji takovou, jaká je – jemnou, tichou a přemýšlivou. Věřím, že pak se vám může usadit hluboko v srdci na dlouhou dobu.

(SPOILER) Knížka je na pomezí žánrů, a tak nabízí od každého trochu - romantiku, detektivku, thriller, drama, dokonce i pasáže jako vystřižené z učebnice biologie. Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli právě tohle je předností knihy, nebo spíše negativum. V některých částech mi přišlo, že právě tohle skákání mezi žánry rozbijí celistvost příběhu. V knížce je navíc spousta nelogických věcí, nad kterými jsem zpočátku zavírala oči, ale nakonec jich tam bylo tolik, že už to moc nešlo (Malá dívka vyrůstá úplně sama, kromě jediného pokusu se o ní nezajímá nikdo ze sociálky. Rodinný dům nepotřebuje za celou dobu žádné opravy. Kya se všechno učí sama z knih, nějakým zázrakem dokonce vydá i několik vlastních. Na to, že se s nikým moc nestýká, je sociálně velmi zdatná a až na to, že žije sama v bažině, je vlastně jinak úplně normální).

Krásný příběh, napínavý, s nečekaným závěrem.