Kde zpívají raci
Delia Owens
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář


Wau. Knížka mě, přiznám se, naprosto dostala. Bavilo mě to hned od první strany. Způsob psaní, výběr slov a přirovnání a příroda vetkaná snad do každého slova. Ale ne násilně, ne nudně. A příběh divoké dívky je tak smutný a krásný zároveň.


Půvabný popis přírody a života v souladu s přírodou. Knížka se mi zpočátku četla hůře, nemohla jsem se začíst a ke konci jsem se pro změnu vůbec nemohla odtrhnout:) Samotný konec mě šokoval. Celkově hezké čtení.


Když se mi kniha konečně dostala do rukou, zpomalila jsem a zhlédla nejprve filmové zpracování. Wow. Pak jsem ji přečetla, trochu menší wow, protože jsem znala děj. Ještě že jsem na neschopence, byla to otázka 3 dnů. Super!


Knížka mě moc bavila, a hodí se mi i letos do výzvy, jelikož jsem napřed viděla film :-).


Měla jsem to stejně jako většina čtenářů níže. Na začátku jsem si říkala, co na této knížce všichni mají, šle pak mě příběh pohltil :) krásný :)


Knihu jsem dostala jako dárek. Ze začátku se mi moc nezamlouvala a hlavně jsem nechápala, co na tom všichni mají. Ale postupem času jsem nebyla schopna se od ní odtrhnout. Vše bylo napsané tak, že čtenář neměl problém vcítit se do postav a být na místě s nimi.


Podle hodnocení jsem očekávala mnohem víc, prvních 100 stran jsem se i docela nudila a uvažovala, že knihu odložím nedočtenou. Pak se ale děj docela rozjel a pasáže se soudní síně mě bavily asi nejvíc. Konec byl překvapivý a za mě až moc překombinovaný, ale autorka asi chtěla na závěr čtenáře trošku šokovat. I tak to za mě není na víc jak 70%.


(SPOILER) Na začátku jsem se nemohla začíst a nechápala jsem, co na této knize všichni mají.. Pak jsem se ale nechala do chatrče v bažině vtáhnout a docela jsem si to užila. Závěr se mi ke Kye moc nehodí, byl to nějak moc složitý plán, ale když se nad tím nepřemýšlí, tak je to celkem povedené. A určitě se chci podívat na film, na ten jsem zvědavá.


Fascinující příběh o citlivé, a i přesto lidskou společností zavržené dívce jednající z čirého zoufalství. Opravdu promyšlená zápletka, ke konci jsem knihu nemohla odložit. Doporučuji!


Kya je velmi zajímavou postavou. Má v sobě divokost Mauglího, ale taky čistotu a nevinnost Johna Coffeyho ze "Zelené míle". Její život je krutý a náročný, přesto jí nechybí odhodlání a touha se ze své situace vymanit. Příběh je velmi čtivý a místy i napínavý - shodnu se s dalšími uživateli, že popisy přírody jsou na knize to nejkrásnější.
Na to, že to je autorčina prvotina, je to napsáno opravdu moc hezky!
Jedinou hvězdičku strhávám za "pornografii s utrpením", která mě od půlky knihy už začala trochu rozčilovat. Delia Owens udělala centrem příběhu postavu, která "je stvořená pro to, aby byla shozena": Kya nemá nic, všichni od ní utekli a všichni jí opovrhují - souzněl jsem s ní a fandil jí, pochopitelně mi jí bylo líto, nicméně jsem se trochu zlobil na autorku za to, že si v jejím neštěstí tolik libovala, aby čtenáře potrápila.


Nádherný příběh, přečetla jsem za 1 den. Příběh o samotě, přírodě, sounáležitosti, odvaze a lásce. O Kay budu ještě dlouho přemýšlet.
Vřele doporučuji.


Kniha mi byla doporučena s vysokým ohodnocením. Já jsem ji četla krátce po příběhu Dcery strážce majáku a ta mě zaujala trochu víc. Možná s delším odstupem času bych hodnotila jinak, protože i tohle je velmi zajímavý příběh samoty a souznění s přírodou, který stojí za přečtení.


Tak, jak jsem se ze začátku nemohla začíst, tak jsem knihu ke konci nemohla odložit.
Pro tentokrát je mi jedno, jak moc je příběh uvěřitelný, jak skoro červené a sladké linky v knize jsou...
Za mě spokojenost.


Příběh mě pohltil bez ohledu na to, že jsem viděla filmové zpracování. Prostě vzpomínku na film jsem zasunula a četla a četla.

Asi jsem jedna z mala, která knihu nedocetla. Dala jsem tomu šanci do strany 100, ale ne a ne se zacist. Kniha se mi táhne a nebaví mne. Námět zajímavý, začátek i vypadal slibne, ale tím to pro mne skončilo. Bohužel.


Na tuto knihu jsem vlastně ,,natrefila" zcela náhodou...sestra se mě ptala, zda neznám knihu ,,Sběrači borůvek" - prý o ní mluvili v rozhlase...neznala jsem, ale chystám si ji vypůjčit u nás v knihovně. Je od Amandy Petersové a díky Databázi knih si vždy hledám recenze, komentáře...a při hledání v komentářích jsem našla přirovnání s knihami Buď jako řeka, Kde zpívají raci. Všechny tyto tituly mají v knihovně, kde často chodím, ale žádný z těchto uvedených nebyl volný. Tak jsem si půjčila e - knihu Kde zpívají raci a začala číst, bohužel jen na mobilu, ale nešlo se ani od těch malých písmenek odtrhnout - takže přečteno za dnešní odpoledne a časem se vrátím i k papírové klasice a přečtu si ji ráda znovu! Opravdu skvěle napsaný příběh, musela jsem číst dál a dál, naprosto mě ten děj vtáhl tak, že jsem se cítila součástí toho, co Kya prožívala. Přestože zde v komentářích byly i zamítavé ohlasy, každopádně doporučuji si tento nezvyklý příběh přečíst!
Plný počet hvězdiček si zaslouží právem!


Tohle je kniha, kterou budu mít už asi vždy ve svých nej a určitě se k ni budu vracet. Nevím, jestli to je mojí duší bioložky, láskou k přírodě, moři a všemu co v něm a jeho okolí žije, neotřelou romantickou linkou, překvapivým závěrem, úžasným filmovým zpracováním, ústřední písní, nebo vším tím dohromady… tenhle příběh mě zkrátka úplně dostal.
Nejprve jsem viděla film, následně jsem se hned rozhodla začít číst knihu, což nebyla dobrá volba. Kniha a film jsou prakticky totožné. Knihu jsem tedy četla dost dlouho a příliš mě nebavila. Dočteno, abych měla splněno do čtenářské výzvy a abych si uvolnila místo ve své knihovně. Příběh mi přišel nevěrohodný, některé zásadní události nebyly podle mě v knize dostatečně vysvětleny, jak by se takto mohly stát. Líčení přírody hezké, škoda že smyšlené.