Mermaid komentáře u knih

Kniha, kterou jsem si chtěla přečíst od základní školy. Nekoupitelná, v knihovně rozpůjčovaná, přesto jsem nechápala úplně její popularitu. Ač pro mě tenkrát bylo téma starověkého Egypta v popředí zájmu, v krátkém náhledu jsem zjistila, že je jazyk Egypťana květnatě archaický. A to mě trochu odrazovalo.
Dnes si říkám, že to tak mělo být. I z některých komentářů zde chápu, že čtenář potřebuje trochu dozrát, aby pochopil mnohé věci a narážky v knize. Aby si ji plně užil.
Nečetla jsem Sinuheta naposledy. A jako vždy, když mě něco zaujme, mám chuť ověřovat, nakolik může příběh odpovídat skutečnosti.

10 20.10.2021

Na knihu jsem narazila díky (kvůli) čtenářské výzvě, když jsem hledala kus, který by měl na obálce srdce. Že tam "srdce" bylo napsané a ne vyobrazené jsem se rozhodla omluvit si faktem, že mě kniha snad bude aspoň trochu bavit. Je totiž z prostředí mně důvěrně známého.
Jenže během čtení jsem měla několikrát hlavu v dlaních a skutečně mě napadlo, jestli by se nemělo nastupovat na vysokou později. Jakože ano, taky jsme pořádali legendární večírky, ale papíru bych jejich průběh nikdy nesvěřila, tady je sakra vidět, jak moc pak zastřízliva šustí.
Knížku bych s klidem zařadila do teen adult knihovničky nějaké holčiny.
Starším naopak nedoporučuju, od zvedání obočí se můžou začít (předčasně) dělat vrásky na čele.

03.10.2021

Mix Dětí z Bulerbynu, Pipi a trochu i Alenky.
Prostořeká An-na se svojí fantazií ovládne městečko Avonlea. Je hyperaktivní, extrovertní a mimo prvních pár kapitol jsem se o její osud rozhodně nebála (což je možná trochu škoda).
Cílovou skupinu bych viděla především jako Young adult (girl), ale kniha potěší v každém věku.
A trocha zamyšlení na závěr...samozřejmě, že v románu bylo vše až moc růžové, ale mám pocit, že více pravidel bylo nám, lidem, ku prospěchu.

4 22.09.2021

Od rozhovorů úplně nepožaduji, aby mi respondentovy odpovědi konvenovaly, takže si z knihy odnáším, že PK možná není úplně moje krevní skupina, ale to ještě neznamená, že není hoden respektu. A momentálně mám pocit, že takový dobrý neurolog je pán tvorstva a mám chuť ho začít navštěvovat stejně často jako zubaře. Preventivně, protože všechno souvisí se vším, že ano.
Knihu jsem měla elektronicky půjčenou z knihovny a bůhvíproč byla slovensky, takže prvních pár stránek bylo o vystoupení z komfortní zóny, ale pak jsem si ujasnila, že bedra jsou česky kyčle a už to šlo.
Jinak nemám úplně pocit, že by autorka lezla PK svými otázkami do oblasti kyčlí, čekala jsem to dle komentářů níže horší.
Spíš mi občas přišlo zvláštní, jaké drby je Kolář schopen vypustit, ale zas co by to byli za interview bez pár pořádných "pikošek". No ne?

5 02.09.2021

Na úvod bych si sem odložila jednu soukromou vzpomínku.
Knihu jsem četla v 5. třídě ZŠ a protože mě zaujala, vybrala jsem si ji k prezentaci v hodině ČJ. Když jsem prezentaci skončila, nastalo úplné ticho. Jelikož jeho příčinou evidentně nebyla žádná přicházející ředitelka, dost mě to znervóznilo a myslela jsem, že jsem asi něco zvorala a bude průšvih. Po dlouhých vteřinách mě konečně vysvobodila češtinářka. Řekla něco ve smyslu, že někteří z nás už čtou evidentně náročnější literaturu, ale že nikoho nenutí a Pepíkovo představení Boříkových lapálií bylo taky fajn.
Takže mi spadl balvan ze srdce a šla jsem si sednout.
A teď doufám, že jsem vás neodradila od čtení, kniha je to zajímavá a určitě nejen pro páťačky.
Jednou si ji ještě přečtu.

1 02.09.2021

Typicky skandinávský styl psaní, typicky skandinávské zápletky. To mi vlastně vůbec nevadí, ale celá knížka je tak strašně předvídatelná, že jsem si Oveho vlastně ani nezamilovala, protože mi bylo jasné, jak bude jednat a jak to dopadne. A to není zrovna něco, co bych si přála.
Sečteno, podtrženo, je to milá kniha, ale četla jsem z tohoto ranku i lepší.

6 28.08.2021

Mimo Děnisoviče a Krvavých jahod jsem neměla čtenářskou zkušenost s prostředím gulagů, nedokážu proto některé věci posoudit, nicméně i tak nemůžu souhlasit s některými názory zde, že by tohle prostředí bylo popisováno jako nějaká selanka.
Já, zhýčkaná městským životem, bych nepřežila zcela určitě.
Děj byl zajímavý, živý tak, že chvílemi připomínal spíš scénář, ale moc se mi nelíbily pasáže, kde docházelo k velkým zvratům. Tam byl popis tak překotný, že o sebe slova málem zakopávala.
Určité věci mi taky přišly nedomyšlené, vyvolávaly otázky "jak se to mohlo stát tímto způsobem, když přece..."
Ale je potřeba dílo brát "jen" jako román, celkově navíc drží pohromadě a dobře se čte.
Překvapivě se zdaleka nezabývá jen Zulejčinou emancipací (v divočině se není čemu divit, ani látky tam moc nebude) a tak mě nakonec víc než nemastná-neslaná Zulejka zaujaly vedlejsi dějové linie. Třeba popis doktorova trápení s vejce byl vyloženě hezký.

Není to na plný počet hvězd, ale za přečtení stojí.

3 08.06.2021

Paní K. píše s lehkostí. Jako byste si povídaly u kafe s kamarádkou. Teď trochu fantazíruju, ale příběh Laděny mi přišel jako volné pokračování Heřmánkového údolí, osudy dcery hlavní hrdinky. Vzpomínková scéna i další informace o ní tomu odpovídají.
Celkově mi přijde, že příběhy mají velice reálný základ a v Kamile jsem viděla přímo autorku. (Mimochodem Kamila - heřmánek? , to bude asi oblíbená rostlina).

5 07.05.2021

Tak trochu jiná A. M.
Ačkoliv mě téma ozdravovny bavilo, dlouho jsem knihu podceňovala. Teprve ke konci jsem si uvědomila, jak skvělé by bylo, kdyby si ji přečetli všichni, kteří věří, že by nám bez "listopadu" bylo líp.
Jak skvělé by bylo žít v téhle utopii?
Už slyším to zlehčování, urážky, vidím jak mávají rukou. Ano, demokracie a kapitalismus mají spoustu chyb, ale pojďme si říct, že všechno je lepší než diktatura.
Knihu doporučuji, na konci jsem neměla k slzám daleko.

14 23.04.2021

Nemám úplně chuť tomuto dílu dávat hvězdičky. Jako by každá z nich byla nějakým vyznamenáním pro pachatele, kteří knize dali vzniknout.
Oceňuji podrobné zpracování autorem. Někdy sice další relevantní zdroje uváděly (uvádí) trochu jiné informace o některých případech, toto však nechci hodnotit, neznám soudní spisy.
Jediné, co mohu objektivně říct, že Hrušovany opravdu nejsou POD Jevišovkou, jedině při povodních, ale žerty stranou...
Autor píše čtivě, prokládá zajímavé autentické české případy těmi zahraničními a literárními - pro fanoušky detektivek slušná inspirace, takže bod nahoru!
Co mně ale poměrně rušilo: autor má takový ten syndrom starších pánů, z textu jde často poznat, že má na ženy už trochu pifku, možná, že byl vždycky trochu Macho, ale občas z textu čpí, že jednání žen (v roli pachatelky i obětí příliš nepochopil). To bych i překousla, každý není psycholog, ale bagatelizace sexuálního zneužívání dítěte je pro mě moc. Ano, já jsem matka, ale v těchto případech asi neexistuje něco jako přecitlivělost.
Možná by k dokonalosti stačilo ponechat fakta a ubrat osobních závěrů.

Pod vlivem reklamy na Daisy Jones jsem se vrhla nejdřív na autorčiny (v tu chvíli dostupnější) starší díla. Volba padla na "lásky" a tím jsem asi skončila. Nějak to všeobecné nadšení nechápu. Ano, jsem už poměrně smířená s tím, že překladatel nerovná se spisovatel, ale tady ty formulace byly opravdu až moc otrocky přeložené, celé mi to stylově přišlo jak svého času celkem populární (nebo jen všudypřítomné?) fejetony Emmy Brannan v českých časopisech.
Hlavní hrdinka byla dokonalá a pokud by na to náhodou chvíli zapomněla, tak měla kolem sebe pořád minimálně ty dva muže, kteří ji to připomínali. Že se rozhodla nakonec jinak než bych se rozhodla já jí i proto nemůžu zazlívat, já určitě dokonalá nejsem a máme zřejmě odlišné hodnoty.
Jenže ani tak nemám, co bych pochválila. Tohle je čtení na lehátko k moři a snad že jsem u moře v létě nebyla, úplně se to u mě minulo účinkem. Jediné, co mě zaujalo, byla anotace.
{Vixiene palec nahoru za spoiler, takový závěr by měl aspoň sebereflexi}

4 02.01.2021

Pro mě velké překvapení, nejde o novinku a opravdu mě mrzí, že kniha není víc známá, protože je výborná. V "ženském údělu" připomínala Šikmý kostel, příběh byl jiný, ale z obou knih jsem si odnesla hlavně ponaučení, že problém vzniká většinou až tehdy, když ho jako problém začneme brát. A taky to okřídlené, že "ženská vydrží víc než člověk". Pokud jsem to správně pochopila, kniha byla psaná na základě skutečnosti. Autorku si teď budu už každopádně hlídat, snad má v okolí víc podobně zajímavých osudů.

18 02.01.2021

Od Paris neočekávám nikdy moc, snad proto téměř pokaždé překvapí a vyslouží si vyšší hodnocení.
Měla jsem více teorií a ta poslední z nich by byla správně...pokud by vlastně nebyla postavená na hlavu.
Čekala jsem, že se konečné vysvětlení sesype jak domeček z karet, ale nestalo se - v doslovu jsem četla i poděkování odborníkům. Oprávněné.
Upřímně si myslím, že i tohle by se mohlo stát. Ne takhle, ne se všemi těmi kudrlinkami, ale to největší dobrodružství je vždycky v naší hlavě.

3 02.01.2021

Dle některých komentářů tady jsem čekala zhýčkanou zelenou vdovu které se zhroutí svět, když nedostane co chce, takže jsem byla připravená, že ji asi nebudu mít ráda, ale k mému překvapení byla hlavní hrdinka normální a sympatická, takže bych jí klidný večer přála taky.
Pokud bych měla něco vytknout, tak zásadní zvraty v charakteristikách některých postav. Nedokážu si třeba úplně představit, že se mávnutím kouzelného proutku stane z nezodpovědného jedince dokonalý manžel.
Pak bych taky klidně smazala poslední kapitolu. Nicméně, může být dobrou terapií pro ty, kterým se stalo v životě něco podobného.
A poslední věcí, párkrát jsem narazila na zvláštně přeloženou část, jednou ta věta nedávala vůbec smysl.
Ale i tak nechávám tentokrát 4☆. Bylo to čtivé a trochu se mi do toho promítá událost z mého okolí.

1 02.01.2021

Vyprávění z mnoha různých pohledů mi přišlo jako zajímavý nápad. Příběh o věcech z dětství, které se už nevrátí, ale ačkoliv to má vypadat jako hlavní poselství, nenechte se zmást, celé je to spíš o atmosféře té doby a je celkem jedno, jestli se s ní ztotožníte, protože jste to měli podobně, nebo je pro Vás Žižkov exotika. Všichni jsme byli trapní.

2 02.01.2021

Já se nemohla začíst. Neseděl mi styl ani příběh. A to jsem se těšila...

02.01.2021

Autorka se trefila do prázdného místa na trhu. Proto, třebaže její styl není brilantní, pokud patříte k těm "bez záklopky", to nejmenší, co (pro sebe) můžete udělat je přečíst si, jak snadná je jízda dolů a že vydrápat se zpět bolí. Nad mnohými se navíc hladina zavře.
Michaela je nařízena střela a to jí pomohlo nakonec v oběma směrech. Snad ji ta vůle vydrží. Mám z ní pocit takové stabilní nespokojenosti, jen je důležité si říct, že dělat něco silou není řešení.

02.01.2021

Zajímavá kniha k zamyšlení.
Nechci sice nijak zlehčovat příkoří hlavního hrdiny, ale měla jsem pocit, že zážitky byly mixem osudů více lidí. Jak už to u vězněných často bývá, že se i životy jejich spoluvězňů na ně nabalí jak sněhová koule. Je to na poslech (počtení) zajímavější, takže proč ne?! Ale jsem na takové věci citlivá a nemohla jsem se proto do čtení úplně ponořit a knihu si užít.
Nedávno vyšla také kniha Mukl a dle popisu mi přijde, že zdroj (vypravěč) byl stejný.

4 02.01.2021

Jako obvykle, pustila jsem se do cteni komentaru predtim, nez knihu poridim. A vysledek? Je zajimave, kolik ctenarek si zde zalozilo ucet, aby mohly pochvalit dilo pani Babinské.
To musela byt velka motivace...

Zdálo by se, že dětských knih je na trhu spousta, takže je z čeho vybírat. Bohužel ale, hledání těch kvalitních je jako hledání jehly v kupce sena.
Tady jsou pěkné ilustrace a básničky mají hlavu a patu (veršovat prostě neumí kdekdo), navíc jsou vtipné a leckdy vám zůstanou v hlavě jako chytlavá písnička. Tahle dvojka je myslím ještě o trochu lepší než první díl.
V dětské knihovně by neměla chybět!

2 12.04.2020