Egypťan Sinuhet

19 05. března

Nádherná kniha. Měla jí v knihovně moje babička ve starém vydání: 2 knihy v pouzdře. Jak na mne tato kniha zapůsobila svou moudrostí a lidskostí i svým konečným fatalismem nedovedu ani popsat. Bylo mi asi 15 let. Můj zájem o starověký Egypt vzlétl do nebes, ale bohužel musím konstatovat, že žádný následující román s podobnou tematikou mne už nikdy tak silně nezaujal. Mika Waltari byl prostě KING.

24 27. února

Možná, že jsem se dopustil chyby v čtenářské výzvě, protože tuto knihu jsem před mnoha ( a dodal bych vzhledem ke svému věku ještě jednou "mnoha") věky přečetl. Nicméně jsem si alespoň tuto poutavou knihu zopakoval, takže to až tak velká chyba nebyla a docela jsem si to užil.

8 19. února

Moc zajímavá kniha, plná historických událostí. Krásně sepsána i když těch dějových linek tam bylo strašně moc. Taky jsem se jí prokousávala poměrně dlouhou dobu, ale rozhodně nelituji.
Na druhou stranu, zase chvíli člověk nemusel do knihovny:)

3 18. února

Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla.

9 14. února

Když se řekne žánr historických románů, pak je tato kniha u mě jeho zosobněním. A právě ona mě přivedla v mých Kristových letech ke větší čtenářské aktivitě.
Od autora jsem četl následně i Pád Cařihradu, Tajemného Etruska a Jeho království. Všem jsem dal 5 hvězd ale kdybych mohl, Sinuhet dostane 6.
V té knize je snad úplně všechno, co lze od historického románu čekat - význačné a zajímavé historické pozadí, pohnutá minulost hlavního hrdiny, napětí a dobrodružství na mnohých výpravách, milostné rozčarování ale i přemítání nad vlastním osudem, filozofický přesah.
Četl jsem staré vydání a ty větné konstrukce a obraty (vliv má určitě i překladatelské umění) mě naprosto uchvátily a ty přechodníky, no krása. Waltari je za mě jazykový mazel!
Tady není co vytknout...

5 12. února

Opravdu vynikající kniha.
Velice chytlavě přibližuje život lidí v Egyptě a přilehlých státech v období před více než dvěma tisíci lety, které je pro mně snad nejzajímavější části historie lidstva. Nejvíce mně fascinuje, jak některé skutečnosti, které si pan Waltari musel domýšlet, se časem potvrdili jako pravdivé či nejpravděpodobnější.
Člověk by řekl, když se autor zaměří na co nejvěrnější popis způsobu života lidí té doby, tak se bude méně soustředit na příběh. Opak je pravdou. Příběh je napínavý, chytlavý a mnoho dalšího. Sinuhet mi velice připomínal mně, což v konečném důsledku je poněkud znepokojivé, když vezmeme v úvahu jak skončili jeho bližní. Nezbývá než si z knihy vzít ponaučení.

9 10. února

Waltari si z existence více než 3000 let trvající Egyptské říše vybral dobu panování faraona Achnatona (1351-1333 před n.l.). Jeho lékař Sinuhet se sice "narodil" v Helsinkách v roce 1945, ale autor skrze jeho příběh popisuje dobu v rámci dostupných reálií nejenom v Egyptě, ale i v zemích, kterými Sinuhet procházel a předkládá onen nekončící lidský příběh dobyvačných a náboženských válek, násilí, intrik, bezmoci a utrpení. A hlavně příběh jednotlivého člověka, který si dobu, ve které bude žít, nevybírá a musí ji ustát, byť může zůstat stejně osamělý jako Sinuhet.
V Egyptě jsem nikdy nebyla, ale byla jsem v egyptském muzeu v Turíně. Je nádherné, rozsáhlé, plné velkolepých soch, sarkofágů, mumií, různých artefaktů, nepřestáváte se podivovat vysokému stupni dovednosti, kterou bez pomoci elektřiny pouze s využitím lidské síly dosáhli. S Nilem za zády postavili pyramidy, sfingu, chrámy, ale hlavně nechávali díky znalosti písma vzkazy : malby, papyrusy, hliněné deštičky, slavnou a významnou Rosettskou desku, díky které jsme jazykům starověkého světa porozuměli. Návštěva muzea byla také impulzem, že jsem se k této knize znovu vrátila.

Egypťan mi dělal společnost v autě, poslouchala jsem audio, ale nesedlo mi, protože jsem se nemohla vracet zpět, spousta hezky vyjádřených myšlenek rychle utekla, doporučuji dát přednost "klasice".