Egypťan Sinuhet

1 předevčírem

Knihu už jsem měla jednou rozečtenou v mých dávných školních letech...ale nedočetla. A pravda je, že tentokrát jsem mezi touto knihou přečetla jiné, tuto jsem odkládala. Samotný příběh je poutavý, lidsky zajímavý, avšak některé dlouhé popisné pasáže nedokázaly udržet moji pozornost...

1 17. srpna

Kniha mi byla doporučena několika přáteli, kteří jsou opravdu zapálenými čtenáři, nicméně jsem si ji co do děje neoblíbila tolik, jako moji přátelé.
Příběh začíná nijak, potom se pěkně rozvíjí, občas je dosti přitažený za vlasy, jako čtenář doufáte ve všemožné konce (ty ale nenastanou), nýbrž kniha opět končí jaksi... nijak... Ke konci jsem měla problém ji dočíst.
Bavil mě zejména věrný otrok/sluha Kaptah, používané obraty a sloh, za to dávám 1*.

Velmi hezká a čtivá kniha. Určitě se k ní budu vracet.

5 13. srpna

Dokonalá kniha, resp. 15 kníh o (našťastie a občas žiaľ) dodnes nemenných pravdách písaná vznešeným jazykom a vyšším štýlom, s použitím kúzelných metafor a prirovnaní, z ktorých mnohé v našej domácnosti takpovediac zľudoveli. Waltari šikovne skĺbil fikciu so skutočnosťou v príbehu o jednom človeku (ktorého, čo je veľmi sympatické, neidealizuje), a predsa o nás všetkých, o človeku milión. Aby sme si aj my pripomenuli, aké dôležité sú rozhodnutia v našom živote, etika a morálka, náš vnútorný hlas. Aké mätúce sú často rozhodnutia rozumu či priamo pobláznenia, aké zbytočné kadejaké márnosti vôkol, aké sú jednoduché "pravidlá fungovania" spoločnosti vtedy i teraz, aké sú vlastnosti a následne osudy ľudí - bohatých (faraónov, kráľov a ich žien a detí), chudobných dobrákov (ako Kipa a Senmut), intrigánov (ako kněží Aj a královna Tij), naivných a dôverčivých (ako Minea), hlupákov, prefíkaných a jednoduchých (ako Kaptah), ušľachtilých (ako Sinuhet) i tých "co se narodili s hovnem mezi prsty u nohou" (ako Haremheb), mužov i žien, vzdelaných i nie, a to naprieč tisícročiami a veľa sa na tom nemení. Aké je krásne "obveselovat se na rohoži" a "rozbít džbán" s milovanou bytosťou, aké nepríjemné počúvať slová, ktoré sú "jak bzučení mouchy u našich uší"...
Egypťan Sinuhet je krásnou, múdrou knihou, ku ktorej sa vždy rada vrátim, keďže v nej možno nájsť nespočetné množstvo paralel so súčasnosťou, politickou i nepolitickou situáciou, ako i s naším vlastným životom, a jej prekrásny sloh oblaží oči i dušu. Musím zájsť do antikvariátu a zadovážiť si ju vlastnú... :)

4 10. srpna

Skvělé vyprávění o lékaři jménem Sinuhet-ten jenž jest osamělý-syn divokého osla s hodností Královského otvírače lebek.
Úžasný český jazyk a některé hlášky:
-není mužem hodným opovržení
-napijme se vína a potěšme svá játra
-narodil se s lejnem mezi prsty u nohou
-rozbijme spolu džbán, abychom spolu navždy žili
-obveselování v domech rozkoše
a nejúžasnější věta: "Mlčiž, ženo, neboť Tvá řeč ruší mé myšlenky a je jako bzučení mouchy v mých uších"

3 07. srpna

Moc krásná kniha s věrohodnými popisy historického Egypta, Sýrie, Kréty... Sinuhed toho prožil opravdu mnoho, bylo mi ho líto, protože vždy když měl štěstí na dosah, tak ho ztratil. A Nefernefernefer byla pěkná svině!

2 04. srpna

Ta kniha není špatná, ale proč ji mnoho lidí uvádí jako svoji nejoblíbenější knížku úplně nechápu...

7 12. července

Úžasně napsaná knížka, skutečně nádherným jazykem, o zajímavých událostech a době.
Těch 830 stran jsem přečetla jako nic.

Zajímavá je i mozaika lidí - totálně vyšinutý faraón, nelítostná mrcha NeferNeferNefer, vyčůraný, ale přesto dobrosrdečný otrok Kaptah, šťavnatá Merit i nonstop hudrující služka Muti.
A samozřejmě Sinuhet, který nějak neměl jasno v dávání a braní, ani v tom, jak si nastavit svoje hranice. S přibývajícím počtem stránek pomalu krystalizuje v přecitlivělého excentrického podivína, a v podstatě vlastně naivního slabocha, který je zmítán svými emocemi a který - jak sám o sobě píše - přinesl všem svým milovaným jen utrpení a smrt.

Ano, před "bohem" (v tomto případě Atonem) jsme si všichni rovni - otrok jako pán. Ano, ani násilí není správné. Sinuhet upřednostňuje nenásilí před násilím, raději ustupuje než aby se bránil, raději se to všechno snaží vysvětlit násilnické lůze.. ale ta o to nestojí, takže je prolita jeho krev nebo krev jeho nejbližších.
Historie se stále opakuje - člověk sám nemůže změnit svět k lepšímu, když na to svět ještě není připraven.

9 09. července

Klasický historický román v nejlepším slova smyslu.
Líbil se mi rozsah a rozmanitost příběhu a schopnost přenést atmosféru faraonského Egypta k dnešnímu čtenáři - protože ten historický příběh na mě působil dojmem nadčasovosti. Promluvy jednotlivých postav byly často univerzální kritikou lidského sobectví, falše a touhy po moci - aniž by vypadaly naivně nebo povrchně.
Ještě víc se mi líbila košatost použitého jazyka, ta spousta originálních přirovnání a lichotek a kleteb - to byla úplná opulentní čtenářská hostina.
Sinuhetův pohled na svět je pochmurný (tím trochu připomíná starozákonní knihu Kazatel) a tak nám pro vyváženost Waltari nadělil úžasnou postavu otroka Kapteha, který je trochu jako Švejk, trochu jako Jára Cimrman a při vysvětlování svých obchodních transakcí mně zase dal vzpomenout na Milo Minderbindera z Hlavy 22. Prostě Kapteh se Waltarimu povedl.
A je tedy něco, co by se dalo tomuto románu vytknout? Pro mě bylo zklamáním zobrazení ženských postav, které jsou vlastně všechny malicherné, náladové a hašteřivé. Dokonce i tak milá a rozumná Merit si neodpustí žárlivé scény. Situace s NeferNeferNefer byla (z mého pohledu) ta nejméně věrohodná ze všech patnácti knih. A třeba epizodu s Beketamon v poslední knize nechápu a stejně tak postavu té starší šlechtičny, která Sinuheta pronásledovala… Jestli to měl být nějaký pokus o vložení komického prvku? No nevím... naštěstí těch scén nebylo moc a na celkovém dojmu se pro mě nic nezměnilo.

Egypťan Sinuhet je kniha o tom, jak je těžké (podle Sinuheta samotného je to zcela nemožné) ve světě prosadit zdánlivě jednoduché principy, jako je nenásilí, rovnost, milosrdenství - a jak osamělý a smutný život plný nepochopení povede ten, kdo bude tyto zásady chtít uplatnit v reálném životě. Proto je Sinuhet stále tak populární kniha a proto si bude (o tom jsem přesvědčen) nacházet své čtenáře i v dalších generacích.

03. července

Klasická kniha.

3 03. července

výborná knížka, čtená opakovaně. Troufám si říct, že snad Waltariho nejlepší dílo...jakoby jste se po přečtení prvních slov přenesli do starobylého Egypta..vykresleno plasticky, navzdory šíři a rozsahu díla se čte rychle...nejen pro milovníky Egypta a nejen pro lékaře :) doporučuji !

2 30. června

Dlouho jsem si chtěla tuto knihu přečíst. V knihovně rodičů byla, ale ve slovenštině a na to jsem si netroufla. Teď jsem se k ní vrátila díky čtenářské výzvě.
Kniha je neuvěřitelně propracovaná, dýchá z ní minulost a čtenář má pocit, jako by opravdu prožil celý život se Sinuhetem. Úplně rozumím, proč je kniha tak oblíbená.
Nicméně, já s ní trochu bojovala. Četla jsem jí poměrně dlouho a to mě trápilo, ale odmítla jsem se vzdát. Do vyprávění o dětství jsem se nemohla začíst, však samotný Sinuhet tvrdil, že vzpomínky na dětství baví jen toho kdo na ně vzpomíná. Ale s přibývajícím věkem Sinuheta bylo čtení zábavnější a jeho cestování mě bavilo nejvíce. Sinuhet mi nijak k srdci nepřirostl a ani žádná jiná postava, vlastně až na Kaptaha.
Každopádně jsem ráda, že jsem si tenhle životopis jednoho neobyčejného Egypťana mohla přečíst.

22. června

Pčečteno na čtenářskou výzvu - nejoblíbenější kniha rodičů,líbila se mi.

19. června

Naprosto perfektní kniha. Byla jsem od ní hodně odrazovaná, protože je prý nezáživná a smrtelně moc dlouhá. Nicméně, kousla jsem se a na truc jsem si jí vybrala k maturitě do povinné četby, abych se pomstila učitelce :D a musím říct, že jsem byla víc než mile překvapená. Kniha mě zaujala a přečetla jsem jí asi za 2 nebo 3 dny. Nebyla chvilka, kdy by mě nudila. Zajímavé zápletky, zajímavé postavy, zajímavé naprosto všechno. Měla jsem jí tehdy půjčenou, ale chci si jí koupit, aby mi zdobila knihovnu :) Doporučuji

to by měl přečíst každý....

3 25. května

Přiznám se, že přečíst Egypťana Sinuheta mi dalo zabrat. Dočetl jsem ji až na podruhé a ještě s vypětím všech sil. Miluju knihy ze starověkého Egypta, ale do téhle knihy se ne a ne dostat. I když byl příběh zajímavý, tak mě to prostě nevzalo.

4 21. května

K Sinuhetovi mě znovu přivedla čtenářská výzva, jako oblíbená kniha mé maminky. Četla jsem ji jako náctiletá a dost mi utkvěla v paměti, ale i po téměř třiceti letech jsem v ní našla tolik nových úžasných a nadčasových myšlenek! A i když je to docela depresivní čtení, odnáším si z toho příjemný pocit z výborné knihy. A souhlasím s RemiBlack.....Vaše slova jsou jako bzučení mouchy v mých uších! :)

7 18. května

Proč vědci a fantasté stále spekulují nad cestováním časem? Zbytečné! Stačí vzít do ruky knihu Egypťana Sinuheta a přemístíte se tisíce let zpátky na břeh řeky Nilu, do vlády velkého Amenhotepa III. Ucítíte vůni pečených ryb a budete mít lejno mezi prsty nohou. A budete číst a číst, zapomenete na jídlo, rodinu a když dočtete, svět kolem vás bude najednou tak podivně cizí a vzdálený.

15 27. dubna

Ještě dobře že když vyplňujeme do tabulky "přečteno" není tam dotaz kolikrát. Protože to bych opravdu nevěděla. Sinuhet patří k románovým postavám,které mě provázejí už víc než 30 let a vždy,když se k té knize vrátím,mám pocit,že je to zase poprvé a zase krásné.

4 24. dubna

Chvilkama mi připadalo, že je děj pořád dokola stejný, ale nakonec se mi to moc líbilo. Určitě doporučuju všem, kteří mají trochu (trochu víc) času a chuť číst. U mě je to tak na čtyři a půl*, ale kvůli Muti (a Merit!) dávám pět. Mimochodem, taky se vám tak líbila věta 'Je to bzučení mouchy v mých uších'? :)

5 20. dubna

Kniha byla naprosto úžasná - hrozně skvěle zachycuje atmosféru a krásy i hrůzy starověkého Egypta. Celý děj až do konce sem se těšil na další dění (a že toho bylo :) ).

3 23. března

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli se mi kniha líbí nebo nelíbí, ale navzdory tomu jsem se od ní neuměla odtrhnout. Jazyk, kterým je napsaná, je fascinující... a nakonec nejen ten.

Moje oblíbená, krásně napsaná...prostě úžasná kniha, která si zaslouží své místo v knihovničce.

3 21. března

V téhle je knize je prostě všechno - kouzlo minulosti a starého Egypta, zajímavý děj, hluboké myšlenky, mystika, láska, boj, intriky, politika, filozofie, neopakovatelné metafory, realita i fantazie... Spoustu věcí si člověk může vztáhnout do dnešní doby, i když děj samotný je z x-tého století před naším letopočtem. Waltari se na knize vyřádil. Je vidět, jak si s ní hrál a jak ji s pečlivou propracovaností tvořil stránku za stránkou.
Mám ráda podobnou tématiku, takže mi ani nevadil pro někoho děsivý počet stránek. Byly sem tam pasáže, které nebyly tak čtivé, ale ty jsou snad v každé knize.
Doufám, že se k Sinuhetovi ještě vrátím...

7 08. března

Při včerejším úklidu knihovny jsem vzala do ruky tento malý poklad v krásné dárkové vazbě a sedíc na zemi jsem znovu vstřebávala tu moudrost, předávanou čtenáři krásným jazykem, nadčasové myšlenky v souvislosti s historickým dějem a přesto mají co říci i dnešnímu člověku.

5 06. března

Krásná knížka i když občas trochu zdlouhavá. Přiznám se, že jsem některá místa přeskakovala, ale zase jich tolik nebylo.

1 04. března

Tahle kniha se četla báječně a jazyk, kterým je napsaná se mi líbil. Dobrý byl i popis tehdejšího života.

Nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl. Sinuhet se mi prostě vždycky vynoří jako první. Strašně se mi líbí efekt, že když ji čtu delší dobu, začínám myslet tím nádherným jazykem, který tak skvěle přeložila Marta Hellmuthová. Na pár hodin pak pluji moderním světem, a vnímám ho jako Sinuhet, Ten jenž jest osamělý.

5 11. února

Egypt a faraóni mi nič nehovoria. Ale na základe hodnotení knihy som sa rozhodla prečítať ju. A neľutujem. Je krásna, plná múdrostí, ktoré (žiaľ) platia aj dnes. Číta sa pomaly, lebo núti premýšľať. Sinuheho život nebol ľahký ani veselý a často ho donútil robiť veci, ktoré nechcel. Ale tak to už v živote chodí...