Mika Waltari

Klidně bych uvěřila v inkarnaci z Homéra přes W. Shakespeare do M.W. a to s citlivě vylepšujícím se stylem v detailech dramatičnosti i romantičnosti.
Podklady k jeho historickým knihám byly jistě obdivuhodně pečlivě sestavovány, tehdy bez pc, a to se mi to zdá, jako úžasná nekonečná studijní cesta po galeriích.
Dnes si je můžu porovnat např. z obrazů ( Pád Cařihradu ), je to tam, a vše s neskutečnými detaily.
M.Waltari je pojem pro stálici na spisovatelském nebi.

Geniální spisovatel s neuvěřitelnou fantazíí, nadáním zaujmout čtenáře až do poslední stránky...

díky knížce Egypťan Sinuhet jsem našla zalíbení ve čtení, jak je skvěle napsaná, fakt super :-)

Egypťan Sinuhet je naprosto skvostně napsaná knížka. Málem jsem kvůli této knize neodmaturoval, protože jsem do ní byl tak „zažranej“, že jsem jí prostě musel dočíst. Číst tuto knihu pro mě byl opravdu zážitek, na který jen tak nezapomenu. Už se těším až jí zas otevřu.

Až nepochopitelné, jak dokázal geniálně napsat knihu Egypťan Sinuhet způsobem, který čtenáře "donutí" prožívat s hlavní postavou jeho život !

pridávam sa k oslave tohto pána autora. humor, hĺbka duše, historické fakty...

Nevím jak to slovy vyjádřit, ale tolik moudrosti ve formě přístupné mě i jiným čtenářům snad žádný autor nikdy do svých knih nevypsal.

Waltari je pravědpodobně můj nejoblíbenejší autor, u žádného spisovatele jsem nenarazil na tak úžasný, vytříbený styl psaní, je v tom něco nepopsatelně vznešeného. Nehledě na to že má v malíčku všechna historická fakta, a dokáže stvořit velmi zajímavý, poutavý, komplexní a rozsáhlý příběh, často i s překvapivým závěrem (psal dokonce i detektivky, i když nejznámější jsou jeho historické romány).

Jeho vyprávění je vážně skvělé! V jeho knížkách se přenesete do děje a jste po boku hlavní postavy. Waltari píše tak poutavě, že se od knihy nebudete chtít odtrhnout!

Než jsem narazila na Waltariho, nikdy bych neřekla, že budu mít oblíbeného autora. Ale po přečtení Sinuheta jsem začla postupně zkupovat další jeho romány. Jeho historické romány patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla, samotný Sinuhet je až doteď takovou mojí biblí. Ale Waltari nemá talent jen na historické romány. Může napsat poutavý příběh o milostném trojúhelníku, nebo i detektivku, má tak jedinečný styl, že je to VŽDY povedené, napínavé a čtivé. Doporučit se od něj dá prakticky vše. Je to prostě Pan autor.

Je jen mojí věcí, co čtu a čím se zabývám.


A podobně i vaší. A nic z těch rad mě nezaujalo, jen to ukazuje na potřebu druhým nařizovat co mají a nemají číst či dělat.

A rovněž je to vizitka vaší malomyslnosti. Nic víc se z toho nedozvídám. Jen tak dál, když vás to baví.

WEIL : Vážený pane, za zvrácené nepovažuji čtení "odvozenin" (jak vy nazýváte beletrii s historickou tématikou), ale tento váš názor. Tento Váš pohled na literaturu je v podstatě možno aplikovat na veškerou beletrii ( prózu i poezii), které jsou výplody fantazie autorů. Napadá mne tedy zákonitě otázka - proč tedy proboha čtete ty "naivní" slátaniny?! Je to přece zcela v rozporu s logikou, kterou tak (dle svého tvrzení) máte v oblibě. Nebo těmito produkty fantazie jen tak prolistujete (jak jste se zmínil u Svěrákova Kolji), abyste se ujistil, že neobsahují nic, co by mohlo obohatit vašeho ducha samorostlého filozofa a mohl jste tu nicotnost patřičně okomentovat? Říkáte, že máte rád seriozní filozofii. Je tedy pro vás takový problém pochopit ten rozdíl mezi čtením beletrie a studiem odborné literatury? Jde přece o dvě do jisté míry diametrálně odlišné činnosti (i když se jejich výsledky mohou občas prolínat). A když váš postoj k beletrii vezmu ad verbum , vnucuje se mi mimoděk závěrečná otázka - proč se vůbec knihami tohoto druhu zabýváte a proč se vůbec angažujete na tomto webu? Jeví je mi to být poněkud ad absurdum.

Škoda, že se nevyhýbáte komentování knih, které se nezabývají seriózní filozofií a logikou.