vlkcz

Příspěvky

Buddhova kniha o spánkuBuddhova kniha o spánkuJoseph Emet

Vzhledem k tomu, že s usínáním a spánkem problémy nemám asi nejsem ten pravý, kdo by měl hodnotit. Ale nebylo tomu tak vždycky a zpětně si uvědomuji, že ke zlepšení došlo souběžně s celkovým přehodnocením způsobu života, který s autorovými radami celkem koresponduje. Takže to zřejmě funguje.

předevčírem


Celej Franz!Celej Franz!Marta Davouze

Neskutečně zajímavé a vlastně i dojímavé. Střípky ze života v podstatě obyčejné ženy, jejíž osud jako kdyby patřil do knih jejího strýce, kterého si sice téměř nepamatuje, ale s jehož existencí je vlastně celoživotně konfrontována. Příběh zalidněný spoustou postav, které člověk zná z učebnic. Vše podáno velice volným tempem krásným jazykem.
Subjektivně mi trochu vadila určitá útržkovitost, některé postavy se objeví a zmizí, aby se znovu objevily po téměř stovce stran, děj není úplně plynulý, zaměřuje se pouze na určité období, aby následoval velký časový skok a další kritickou dobu.
Přesto slušné 4*, možná 4,5.

22. ledna


Božská invazeBožská invazePhilip K. Dick

Je až děsivé, jakou vizi viděl PKD před 40 lety. On sice děj Božské invaze umístil 200 do budoucnosti, ale nemohu se zbavit dojmu, že s určitou dávkou umělecké licence mluví o naší současnosti či jenom nepříliš vzdálené budoucnosti.
Na začátku jsem měl trochu obavy, zda nepůjde o podobné psycho jako Tři stigmata ..., ale kniha je přímočará (pravda, na poměry PKD) i ve srovnání s Valisem.
Vzhledem k tomu, že já tyhle hříčky s náboženstvími miluji, nemohu jinak než 5*.

21. ledna


Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!)Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!)David Icke

I když člověk odfiltruje ty nejneuvěřitelnější myšlenky, které Icke předkládá, pořád to má svou logiku.
S knihou jsem měl víceméně jen dva problémy. První souvisí možná s tím, že informace z Británie (USA, EU) jsou Ickovi dostupnější. Jinak si neumím vysvětlit, že na mnoha místech to vypadá, že naší nadějí jsou Rusko a Čína. Jako by Icke nechápal, že zrovna tyhle země jsou v zavádění těch opatření, za která kritizuje Západ, mnohem dál a mají s nimi stoletou zkušenost.
Druhá se týká určité bezvýchodnosti, která na člověka mnohdy při četbě padá. I proto mi trvalo její přečtení tak dlouho. Závěr sice leccos napraví, ale během těch několika měsíců, kdy jsem knihu po kouskách četl a průběžně zpracovával, jsem se mnohokrát přistihl, že věnuji pozornost tomu, o čem Icke píše. Což je přesně to, před čím varuje.
Ale ty 4* si, myslím, právem zaslouží.

21. ledna


Prohrané války Jurije BěljajevaProhrané války Jurije BěljajevaPierre Sautreuil

Fajn, je to napsané fakt dobře, takže tu cenu si to asi zaslouží. Takže jsem chvíli uvažoval i o čtvrté hvězdě.
Ale jako sorry, abych se dojímal nad osudem psychopata, který sám sobě nalhává, že je obětí nespravedlnosti, která mu ale náramně vyhovovala, když byl na straně vyhrávajících? Kterému vznešená slova o vlasti, historických právech Ruska a podobné ušlechtile znějící bláboly, slouží k tomu, aby zamaskoval, že mu jde jenom o prachy, kvůli kterým bez mrknutí oka zabije nebo nechá zabít toho, o kom si myslí, že mu na ty prachy chce sáhnout? To fakt ne.
Autor zručně využil, že Jurij si do něj projektoval svého mrtvého syna a otevřeně se mu vyzpovídal. I když i v téhle otevřenosti občas probleskly motivy touhy po slávě a návratu na dřívější pozice.
Takže slušná kniha o neslušném člověku. 3,5*

16. ledna


Dům radovánek. Díl I.Dům radovánek. Díl I.Edith Wharton

Jsem na vážkách mezi 3* a 4*. Napsané je to sakra dobře. Autorka volí volný spád vyprávění, v některých pasážích mi Lily připomínala Balzacova Luciena Chardona. Autorka Domu radovánek ale nezdržuje příběh odbočkami k vedlejším postavám a také popisy jsou sice podány poeticky a přesně, ale bez té balzakovské zdlouhavosti, takže se kniha čte opravdu lehce. Na druhou stranu samotná Lily mi byla vlastně celou dobu protivná a že bych jí nějak přál, to tedy ne. V podstatě jediná postava, která si získala nějaké moje sympatie byl Lawrence a to je asi chyba.
Takže takový lepší průměr, ale druhý díl stejně dám.

09. ledna


Stonehenge: Chrám pravěké BritánieStonehenge: Chrám pravěké BritánieRobin Heath

Zajímavá knížečka o jedné z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších památek starověku. Na malém prostoru spousta informací. Občas mi trochu vadila přílišná sebejistota autora, že vše je tak, jak předkládá on a místy nesouhlasící odkazy mezi textem a vyobrazeními.

05. ledna


Z pamětí císařova antikvářeZ pamětí císařova antikvářeHana Parkánová-Whitton

U Hany Whitton oceňuji dvě věci. Píše dobře, takže pokud člověk hledá oddychovku z historické doby, jsou její knihy dobrá volba. Za druhé, otevřeně přiznává, že historické kulisy jsou pro ní jenom kulisy a pokud potřebuje v zájmu příběhu změnit chronologii událostí klidně nějakou o pár let posune. Ale nikdy ne tak brutálně, jako jistý rádoby historik oblíbený pro své detektivky z počátků přemyslovského království, pro kterého sto let sem nebo tam roli nehraje. Hana Whitton navíc na závěr svých knih přikládá kapitolu, ve které případné manipulace s historií uvádí na pravou míru a přiznává vlastní fabulace. V tomto případě to, pravda, trochu pomotala i v této kapitole, když ztotožnila Voynichův rukopis s Enochiánským systémem (pro zájemce o podrobnější informace https://ivamaresova.cz/ophania/ ), ale to nic nemění na tom, že jsem s touto knihou strávil vcelku příjemné dva dny.

03. ledna


Tvář vodyTvář vodyGuillermo del Toro

Přiznávám, že film jsem neviděl a po přečtení knihy po tom ani nijak zvlášť netoužím.
Je vidět, že autoři mají ke světu filmu blízko. Na mnoha místech jsem si dovedl přesně představit, jak asi film vypadá. Jenže co člověk skousne vizuálně s podkresem vhodně zvolené hudby, tak napsané na papíře prostě nefunguje. V podstatě jde o více či méně logicky poskládaná klišé bez nějaké výrazné stopy originality.
Divím se, že ve štítkách je pouze americká literatura. Přitom to je jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Jenže na červenou knihovnu je tam moc brutality, špionážní linka je slabá, najde se náznak duchovna, ale tak školometsky podaného, že to člověka spíš otráví. Jako ekologická agitka to taky moc nefunguje, právě kvůli té příliš okaté angažovanosti.
Ale nejvíc bolí ta naprostá absence logiky. Pominu ten základní stavební kámen celého příběhu, proč by se vůbec armáda měla zajímat o nějakého mýtického tvora z Amazonského pralesa. Do zelených mozků člověk nevidí a nápady se rodí i tam. Ale nějak jsem nepochopil, proč musel mít vzorek slanou vodu, když ho odchytili uprostřed pralesa v řece. Jasně, sbratření přes slzy bude působit dojemně, tak proč ne? Po výpadku proudu je tma, všichni v ní do něčeho narážejí, ale přitom bez problémů vidí, že má ten druhý něco v kapse, další si okouzleně hledí do očí... Například.
Souhlasím s komentářem, který napsala Metla. Je to taková pohádka nové korektní doby o tom, jak němá uklízečka s pomocí homosexuálního malíře a náhodného přispění černošské přítelkyně hrdinky převezou ostrahu střeženého vojenského objektu. A nakonec všechno dobře dopadne, i když tak nějak andersenovsky smutně.
Fakt jsem se s touhle knížkou pral. Skoro týden, což je při těch 350 stránkách dvakrát déle, než v případě díla, které mě zaujme.
A tu druhou hvězdu má za to, že mi na poslední chvíli splnila letošní ČV.

30.12.2021


VčelařVčelařMaxence Fermine

Nenadchne, neurazí.
Ale celkově to na mě působilo spíš jako náčrt. Postavy neprokreslené, občas utrousí nějaké moudro, příběh také jen mozaikovitě naznačen, konec očekávatelný.
Srovnání s Alchymistou mi přijde trochu mimo. Ne že by tam jistá podoba nebyla, ale Coelho je přeci jen minimálně o jednu ligu výš. A spíš o víc.
Škoda, ta kniha není špatná, ale přišla mi dost uspěchaná. Jako kdyby autor teprve týden před odevzdáním rukopisu zjistil, o čem chce psát, ale už neměl čas knihu pořádně vymazlit.

23.12.2021


První konecPrvní konecLauren James

Na prvotinu, kterou autorka začala psát v osmnácti, hodně dobré. Je pravda, že místy (zejména v té "současné" linii), je tahle pubertální nevyzrálost ještě znát (možná úmyslně), ale propojit takhle čtyři dějové linky, aby to drželo pohromadě a těch logických nesrovnalostí tam nebylo moc (jasně, že tam jsou), to by byl složitý úkol i pro mnohem vypsanější autory.
Trochu náročnější začátek, daný přepínáním mezi jednotlivými dobami, ale tak po 50 stranách si člověk zvykne. Konec naopak trochu uspěchaný. Ale jak už jsem napsal, mě to uspokojilo a pokračování určitě přijde brzy na řadu.
CooBoo zaslouží pochvalu za grafické zpracování, u korektorské práce už je to tradičně trochu slabší.

20.12.2021


Velcí Češi 1918Velcí Češi 1918Josef Landergott

Ale slabší 3*.
Velice potřebná kniha, která bourá některá zažitá klišé, která žijí v naší společnosti. Třeba to, jaká byla první republika skvělá nebo jak byl "tatíček" Masaryk čestný. A i když Edvarda Beneše do svých medailónků autor nezařadil, z toho, jak se podepsal na osudech mnoha dalších "hrdinů" této knihy, je vidět, že to byl zakomplexovaný neřád. Ale zasloužil se o stát :-(
Bohužel styl, kterým jsou jednotlivé osudy vyprávěny, je otřesný. Autor za sebe řadí nahodile střípky důležité i ty bulvární. Navíc si vůbec nedělá starosti s chronologií, takže člověk se mnohdy ztratí v tom, jestli je vyprávěná historka z právě popisovaného mládí, nebo se vrací do dětství, nebo se odehrála těsně před smrtí hrdiny. Prostě guláš na úrovni průměrného slohu žáka základní školy.
Obsah dobrý, ale forma hrozná.

17.12.2021


Morušový stromMorušový stromTomasz Białkowski

Průměr, dokonce možná slabší.
Tváří se, že jde o něco na způsob Da Vinciho kódu, ale celé je to nepřirozeně překombinované a nelogické. Hlavně ten závěr. Ano, člověk se dozví něco povrchního o gnózi, ale tak nějak po polsku, hlavně aby se moc nenaštvala církev, když už se i na ní vytahují některé kapitoly, které by nejradši ze své historie vymazala.

13.12.2021


Jaro na SomměJaro na SomměMarie Deschamps

Asi 3,5*.
Příběh dojemný, ale grafické zpracování mu nepomohlo. Časová posloupnost rozkreslená do jednoho obrázku, budiž. Ale u dialogů není zřejmé, kdo mluví, totéž při identifikaci vojáků v detailech. Francouz, Němec? V celkovém pohledu to vyřeší přilba, ale v detailu taková pomoc není. Pokud to bylo úmyslné jako znázornění toho, že všichni vojáci jsou zaměnitelní, řekněme, ale mě to nesedlo.

09.12.2021


ValisValisPhilip K. Dick

Famózní.
Je pravda, že jako seznámení s Dickem bych asi příliš nedoporučoval, ale na druhou stranu jsou zde klasická Dickova témata "tekuté reality" a (ne)normálnosti. Okořeněné špetkou svérázného humoru. Vzhledem k častým odkazům na gnostiky a Junga neuškodí, když člověk o těchto tématech něco ví, ale úplně nutné to není.
Když se navíc, náhodou, povede, že čtete souběžně s Ickovým Životem v přeludu, neubráníte se hlubšímu zamyšlení nad tím, jak to vlastně s tou naší realitou je.
Za mě možná ještě lepší než Temný obraz, který jsem zatím bral jako Top.

07.12.2021


Spodní patro válkySpodní patro válkyRoman Cílek

Nevím, témata určitě zajímavá, dá se to číst klidně jako detektivka, ale vůbec mi nesedl styl. Strohá fakta prokládaná rekonstrukcemi událostí z pohledu různých účastníků, přičemž se ta svědectví mnohdy dost podstatně liší, takže k jednoznačným závěrům dojít nelze. Navíc často s dost promíchanou chronologií vyprávění, což na přehlednosti nepřidá.
Určitě bych knihu úplně nezatratil, ale asi jsem čekal víc. Takže asi je chyba na mé straně.

30.11.2021


Nedostatečný pocit vlastní hodnotyNedostatečný pocit vlastní hodnotyHeinz-Peter Röhr

Zajímavé myšlenky, jenže bez nějaké podpory (terapeuta, terapeutické skupiny...) asi obtížně převeditelné do praxe. Oceňuji strukturovanost a přehlednost textu, ale i tak se nemohu zbavit dojmu, že vše šlo podat stručněji.

25.11.2021


The Beatles - Zpověď tajemníkaThe Beatles - Zpověď tajemníkaAlistair Taylor

Jako člověk, kterého Brouci zas až tak neberou, nemůžu posoudit věrohodnost předkládaných historek. Takže hodnotím jenom jako knihu.
Místo, které na mě zapůsobilo asi nejvíc, byl popis naprosto hektického života během těch několika málo let největší beatlemánie. Veřejný život bez špetky soukromí, to prostě nemohl nikdo dlouho vydržet.
Na druhou stranu mě rušila určitá neučesanost a zmatenost vyprávění. Přeskakování v čase, používání pouze křestních jmen, kdy není jasné, zda autor mluví o Georgi Harrisonovi nebo Georgi Martinovi, apod.
Jako svědectví o výjimečné době a lidech dobré, ale nic, bez čeho bych nemohl být.

24.11.2021


PlatformaPlatformaMichel Houellebecq

Místy nechutné, pasáže citované z jiných knih, novinových článků nebo vědeckých studií (občas navíc nepřeložené v angličtině) - to jsou momenty, kdy člověk přemýšlí, zda raději knihu neodložit. Ale je nějak magicky chycen, a najednou se dostává k pasážím, kdy jenom kroutí hlavou nad neotřelostí a provokativností některých myšlenek. I přes očekávatelný šokující závěr kniha dýchá u Houllebecqa nezvyklým klidem a smířením.
Dost dobré. Ale ne pro každého.

19.11.2021


Vikingské legendy a příběhyVikingské legendy a příběhyEdorta Gonzáles

Jak už bylo řečeno, s vikingy to má společného jenom to, že se jedná o příběhy převážně z Islandu a částečně Dánska a Norska, které Vikingové kolonizovali. Jinak se často objevují odkazy na křesťanství a jeho svaté. Možná kvůli tomu působí, ve srovnání se severskou mytologií z Edd, dost suchopárně a nudně. Navíc autor se ani nesnažil příběhy vyprávět, ale spíš jen napsal stručný děj.
Zaujalo mě, že řada motivů má své protějšky i v legendách irských, germánských i francouzských. Druhá * je za to, že knížečka je útlá, takže se dá prolétnout rychle.

16.11.2021


Zatím dobrý (komiks)Zatím dobrý (komiks)Jan Novák

Řekl bych, že románová podoba bude zdařilejší. Sice ji neznám, ale i na komiksovém zpracování je vidět, že samotný příběh je nosný. Bohužel, jak jsem byl Jaromírovým zpracováním nadšený u Nebela, tady mi to moc nesedlo. Hlavní problém jsem měl s postavami, které se mi hrozně pletly, to vizuální rozlišení se nepovedlo. Jinak atmosféra opět výtečně vystižená.
Takže celkově o něco lepší průměr 3,5*.

08.11.2021


Cizorodá vášeňCizorodá vášeňNikola Klanicová

Zvláštní. Uhrančivé. Příběhy jako z polosna. Trochu jako Volodinovi Menší andělé. Nebo Tolkienův Kovář z Wootton Major.
Skvostná práce s jazykem, mnohdy překvapivá spojení.
Když člověk vypne rozum a nechá pracovat imaginaci, je unešen.

06.11.2021


Dáma z dobré rodinyDáma z dobré rodinyTherese Anne Fowler

Inspirativní život obdivuhodné ženy. Autorka přiznává, že nejde o životopis, ale příběh životem inspirovaný. I proto, že ženám se historie moc nevěnuje a to, co víme, jsou spíš poznámky na okrajích životopisů mužů. Občas je hrdinka na ránu, ale jinak si ji člověk (i muž) celkem snadno oblíbí. Místy se vyskytuje matoucí množství jmen, ale to je u románů se širokým záběrem očekávatelné.
Zajímavá kniha.

03.11.2021


Skok do tmySkok do tmyLubomír Kirman

Vždycky když se chystám napsat nepochvalný komentář, cítím se nesvůj. Říkám si: Zvládnul bys to líp? Nezvládnul, tak nekritizuj! Jenže já se taky nechystám nic vydat.
Takže začnu klady. Je vidět, že autor má praktické zkušenosti s danou problematikou a velice dobře systemizované poznatky. Oceňuji i to, že do tématu osobního rozvoje organicky zapojil i lehkou ezoteriku (zákon rezonance, reinkarnace). Zajímavé jsou i odkazy na knihy k daným tématům, i když osobně bych spíš než na Moodyho Život po životě odkazoval na Weissovu knihu Mnoho životů, mnoho mistrů a Musela jsem zemřít Anity Moorjani. Ale to je věc vkusu.
Tím bohužel, z mého pohledu pozitiva končí. Na obranu autora je třeba říct, že většina mých výhrad nesměřuje ani tak k němu, jako spíš k práci vydavatelství Pointa. Styl jejich práce je neotřelý, ale výsledek je, alespoň v tomto případě, dost amatérský. Podobně jako u knih Jakuba Trpiše až překvapí, když je člověk konfrontován s faktem, že knihu viděl korektor nebo dokonce redaktor. A už se nedivím těm poděkováním, i věhlasných autorů, které vyjadřují příslušníkům těchto "neviditelných" profesí.
Samotná osa příběhu není špatná, ale příliš zřetelně slouží jen jako podklad pro sdělování pravd (čímž nijak nesnižuji jejich užitečnost). O samotných hrdinech se toho až tolik nedozvíme, a to málo, co neslouží příběhu, ale mohlo by nějak navázat kontakt s nimi, je podáno velice suše a stručně. Takže nějaká identifikace s hrdiny se nekoná. A ten konec? To si autor připravuje půdu pro pokračování?
Nelogičností, i když nijak podstatných, je taky poměrně dost. Tibor zjistí, že mu neteče voda, aby se vysprchoval, ale o několik odstavců dál si bez problémů vaří kávu. To si nabral vodu z toho sudu s dešťovkou, o kterém se zmiňuje? Například.
Jazyková korektura? Já vím, že Ostrava je kraj razovity, ale proč se "ostravismy" (zavazí místo překáží, apod.) vyskytují v příběhu situovaném do Chorvatska (proč vlastně zrovna tam)? Si místo jsi mimo hovorovou přímou řeč je taky, zdá se, v pořádku...
Překlepy, chybějící nebo naopak opakující se slova pak už vlastně ani moc nepřekvapí.
Škoda, ta knížka není špatná, možná bych i o 4* uvažoval, přestože pro člověka, který už o problematice něco ví, je vlastně zbytečná. Ale pro seznámení, a koneckonců i jako návod pro práci na sobě, je dobrá. I když mentora nenahradí.
Osobně bych, z knih podobného ražení, doporučil spíš Dokonalý život a Únik z průměrnosti od Pavla Vosoby.

30.10.2021


Dcery čarodějného vrchuDcery čarodějného vrchuMary Sharratt

Jak už bylo zmíněno, člověku se musí vybavit Žítkovské bohyně. Zde zasazeno do Anglie na přelomu 16. a 17. století. Ve srovnání s bohyněmi mi to přišlo poetičtější, ale co vímám jako obrovské plus knihy, je důraz na, dalo by se říct, "etické" zázemí čarování a zažehnávání.
Výborná kniha.

26.10.2021


Kráva nebeskáKráva nebeskáDavid Duchovny

Tak on je Fox, tedy Hank, vlastně David vtipný a sarkastický i v civilu? Na tuhle knížku jsem se dlouho těšil a rozhodně mě nezklamala. Kromě těch charakteristik z úvodu je totiž i chytrá, postmoderní, a přestože je o zvířatech, také velice lidská.
Navíc výborný překlad.
4,5*, k absolutnu chybí jen málo.

25.10.2021


Jan LucemburskýJan LucemburskýWojciech Iwańczak

Velice potřebná kniha, která se snaží nabourat černobílý pohled (tedy spíš černý) na prvního Lucemburka na českém trůnu. Z toho plyne moje jediná výtka (ta ale je daná spíš tím, že jsem laik), a tou je obrovská spousta jmen a titulů. Občas se mi všichni ti Jindřichové a Karlové trochu pletli. Ale u takto široce angažované osobnosti to asi jinak nejde.
Pro zájemce o nejen českou historii povinná četba.

23.10.2021


Les mytágLes mytágRobert Holdstock

Zvláštní a úchvatné.
Možná, pokud čtenář přistoupí ke knize jako k příběhu, tak to nadšení není totální. Odbočky k mýtům a deníkovým zápiskům, i když funkční a nutné, děj trhají, takže chvílemi může nastupovat nuda.
Ale když k tomu člověk přistoupí jako k cestě do vlastního nitra či kolektivního nevědomí (člověk si prostě Junga nebo Campbella nemůže nevybavit), musí kouzlu Ryhopského lesa doslova propadnout.
Na mnoha místech se mi vybavil Příběh cesty na Sever od Jany Heffernanové.

16.10.2021


Preludia & nokturnaPreludia & nokturnaNeil Gaiman

Skvělé Gainmanovy nápady doplněné kresbou odpovídající atmosféře. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že formát psaných povídek by příběhům slušel víc. Takhle to, pro mě, bylo trochu zkratkovité a zejména u prvního příběhu mírně zmatené.

13.10.2021


Nebe v kleciNebe v kleciChristine Leunens

Asi tak 3,5*.
Začátek mě bavil moc. Dětská naivita a manipulovatelnost mi připomínaly Budžese a Persepolis. Bohužel postupně se vytrácí a nastupuje puberta. Quasimodo najde svojí Cikánku (pardon Židovku) a následuje úmorné přepínání mezi posedlostí a nenávistí (zdlouhavé asi jako Werther, ale Goethe je poutavější). Láska, jak je v anotaci, se tomu citu asi říkat nedá. Postupně přibývá nepravděpodobných situací, i když v tom zmatku konce války to možná bylo normální. Ale spíš bych řekl, že ne. A absurdní závěr tomu jen nasadil korunu.
Občas se objeví zajímavá myšlenka, ale celkově jsem čekal víc, takhle se nemůžu ubránit určitému zklamání. Ale třeba je to jen moje chyba.

10.10.2021


1 ...