Ke dnu

3 18. února

Podivné, ale opět skvělé. Všichni byli hodně zvláštní, nejnormálnější byla snad Milada. Ta Anička, nechtěla bych mít takové dítě..

8 11. února

Na můj seznam TOP knížek se tahle neumístila,ale čtení mě bavilo,jsem ráda za dobré české autory.

17 18. ledna

Trochu problematické pokračování prvního dílu.
Sice s několika známými hrdiny a poměrně srozumitelným příběhem, ale jako by to do rámce prvního dílu nezapadalo.
A hlavně... v té vesnici je naprosto každý cvok :).

2 16. ledna

Autorčino Do tmy mě uhranulo a nenechávalo v klidu. Její Před povodní mnou proplulo téměř bez povšimnutí. Teď se mi do ruky konečně dostal druhý díl volné trilogie a brzy odkládám úplně. Nedočteno. Další věci už si nedám.

6 09.12.2022

Tak jako jsem v Do tmy cítila nesnesitelné horko, v Ke dnu jsem se motala v cárech mlhy. Letošní listopadové počasí neskutečně podporovalo text autorky. Absolutně nechápu, jak se Bolavé daří přenést ten hnus z venku a marast prožitých dní na papír!?! Z té češtiny si sedám na zadek. Nevšední pojetí všedních životů obyčejných lidí. Na téměř 300 stranách se koncentruje bolest, tíseň, nejistota, osamělost, všudypřítomný chlad... ano, takový je život.
Dvě drobné výtky: postav bylo hodně (vůbec nevadilo, ze žádná není hlavní), tím spíš jsem nepochopila zálibu pojmenovat skoro všechny na M. A také jsem čekala nějaké propojení s první knihou.
...no, to syrové kuřecí maso budu cítit ještě  dlouho.
Jo a ten hřeben na obálce - boží!

3 25.11.2022

Čekala jsem něco úplně jiného a měla jsem tedy problém se do knihy začíst. Trochu mi vadilo, že zde není jedna hlavní postava, která by táhla děj, ale spíše se jedná o mozaiku příběhů různých osob s rozdílnými problémy. Také na styl vyprávění si člověk musí zvykat, protože je velice popisný, spousta věcí zůstává v textu skryta a člověk musí zapojit svoji hlavu, aby si některá fakta domyslel, což určitě není na škodu, dodává to knize tajemnost a surovost a od čtenáře to očekává zapojení se.

Moje první setkání s A. Bolavou a určitě ne poslední.
Skvělé, poutavé, uvěřitelné, lidské, reálné, smutné i humorné, jako život sám. To vše i díky povedené dramatizaci na ČRo.