Ke dnu

02.06.2017

I mně se tato nevšední kniha moc líbila. Autorka používá tak výstižný, intenzívní a bohatý jazyk, že mě příběh ihned vtáhnul do děje a nesla jsem se divokým proudem až k jeho konci.
Každý z nás má své dno, někdo je na dně, druhý se ke dnu přibližuje, jiný vyplouvá na povrch.
Ke dnu je silný příběh o obyčejných lidech a o obyčejném životě.

29.05.2017

Anna Bolavá psát prostě umí. Už její předchozí román Do tmy mi přišel skvělý, ale Ke dnu ho naprosto překonalo. Jazyk, kterým píše, je naprosto vynikající a ač se vlastně v ději neděje nic extra závratného, nemůžete se od knihy odtrhnout. Autorka výtečně vykresluje jednotlivé postavy a z celé knihy na vás dýchá chvílemi těžká deprese. Za sebe tedy dávám všech pět hvězdiček, kéž by takto psalo víc a víc autorů.

27.05.2017

Naprosto bolavé, úžasné čtení. Má cenu sem ještě něco psát? Všechny předešlé komentáře jsou výstižné, ať už za čtyři nebo pět hvězd, potvrzují jediné - skvělou knihu, která by neměla nikomu uniknout.

26.05.2017

Skláním se nad mistrovskou schopností autorky pozorovat to hemžení lidského druhu nejen v jeho vnějších projevech, ale i vnitřních pochodech, pohnutkách a dalších záležitostech v celé škále lidské psychiky a následného geniálního přetvoření těchto poznatků do písmen a slov. Román Ke dnu nám nabízí velmi detailní nahlédnutí do života několika postav na malém městě a je to zážitek natolik reálný, hluboký a v podstatě známý, že si možná nevědomky říkáme o kterém z našich sousedů to Bolavá napsala. Je to bolestná a místy depresivní exkurze do běžných životů běžných lidí, o to bolestnějších, že jsou v mnoha věcech vlastně stejní jako my sami.
Zařazuji si autorku do mých TOP spisovatelů, protože oba dva její romány (Do tmy a Ke dnu) mi připravily úžasný čtenářský zýžitek.

26.05.2017

Depresivní, temné až bezútěšné, skvěle napsané, velmi silné a bolavé. Ano, takto na mě působí kniha Anny Bolavé o maloměstě, jeho obyvatelích, jejich strachu, úzkostech, někdy už i s náznaky psychických poruch. Autorce se podařilo do této knížky nahustit všechno špatné, s čím se lze nejen v maloměstě setkat (tam je to jen víc vidět) – hloupého novináře, který může jen uškodit, neochotné až zlé zdravotní sestry, šílenost při slevách v obchodním centru, neskutečnou práci u pásu při zpracování drůbeže, nešťastný život starých částečně dementních lidí, složitost života samoživitelky a k tomu temnou podzimní přírodu, mlhu, močál a řeku. Na rozdíl od románu Do tmy, který byl vlastně jen jednou linkou z jihočeského maloměsta, se zde objevuje hned několik významných postav, které nám svůj příběh vyprávějí. Každý z nich má nějaký ten svůj více či méně dobře schovaný strach, který ovlivňuje jeho život. Jen mi vadí, že některé linie, nejsou vysvětleny a dokončeny. Věřím tedy, že se to, co nebylo řečeno, dozvíme v příští knize. Vážně to není pohodové čtení.

19.05.2017

Je to vcelku běžný příběh o obyčejných lidech (nenechte se zmást nalezenou mrtvolou). Anna Bolavá ho ale napsala tak, že vás magickým způsobem polapí, vcucne jako bažina a pustí až úplně na konci. Naštěstí ne na dně. Úžasné!

17.05.2017

Mrtvola na začátku je jen záminka, spouštěč překotného dění, jehož účastníci jsou pitváni bez sentimentu, přitom ne chladně. Fascinující atmosféra. Stupňující se napětí. Zdánlivě nefungující vztahy - rozdílné plány a touhy na sebe nekompromisně narážejí. A zlo není ani banalizováno, ani démonizováno... Parádní zážitek.

16.05.2017

Atmošku to pořád má, ale už ne tak zasněnou a provoněnou bylinkami. Tohle už byla docela drsňárna. Osobně se mi víc líbilo Do tmy, ale Anna Bolavá by napsala naprosto úžasně i nákupní seznam :)

09.05.2017

Prózy Anny Bolavé jsou opravdu bolavé. Ovšem naprosto fascinujícím a pohlcujícím způsobem. S jejími postavami se chvílemi ocitnete na pokraji šílenství, zoufalého vzteku, neporozumění či neschopnosti vzájemného dorozumění.
Autorka jim (a potažmo i vám) rozpitvá duši na maličké součástky.
A přes to všechno, přes všechno to tísnivé a bolestivé, vlastně výsledný efekt není vůbec depresivní.
Nevím jak to dělá, ale dělá to sakra dobře.

09.05.2017

Anna Bolavá přitvrdila, Ze Tmy Ke dnu, ze světa rozkvetlých luk, lipových květů a vůně bylin do podzemní haly drůbežárny mezi kmitající se těla spařených kuřat. Svět je nemocný a Bolavý a autorka nám bez obalu a s neuvěřitelně zraňující upřímností servíruje úskalí lidských vztahů, sebevražednou bezútěšnost všednosti a neschopnosti něco změnit i sobeckost lidských typů, které každý najde ve svém okolí (případně v sobě). A jako naschvál tohle všechno je tak pěkně napsáno.