Vypravěč

kniha od:

Vypravěč https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497514/bmid_vypravec-vLf-497514.jpg 3.7 152
Koupit Koupit eknihu Bazar

V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se ocitáme na Běstvinách, na místě jako stvořeném pro prastarou legendu, ve které se na konci zámecké zahrady hýbe obrovský kompost. Hluboko pod zemí prý žije červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým. Až dědeček odejde, jeden z vnuků bude muset nastoupit na jeho místo a o Běstviny se postarat. Aby se legenda nepřetrhla, bude muset zabít... Co když se však postavy vzepřou vlastnímu vypravěči a odmítnou být součástí jeho hry? A jak vůbec vyzrát na jeho vševědoucnost, která se prohání mezi stromy v podobě větru a ješitně mrská ocasem? Děti běstvinského příběhu jsou dnes dospělé a vracejí se do zahrad odvyprávět poslední kapitoly po svém.... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Odeon
více info...

Komentáře (58)

Komentáře 58 Recenze 3

Lenka.Vílka
Lenka.Vílka
26.08.2023 5 z 5

No, tak tohle bylo něco!

Autorku mám ráda a baví mě její styl psaní. To je podle mě ta nejdůležitější věc, se kterou musí každý čtenář vzít Vypravěče do ruky. Protože pokud to tak necítíte, nedáte šanci příběhu, který je psaný tak, aby ve vás rostl. A budete si říkat: "Tak to je fajn, jak aurorka chodí furt kolem horký kaše, zvláštně, sic krásně, u toho blekotá, ale dostane se někdy k pointě? Jako co to je jako?!". A to by byla škoda. Protože to, jak autorka celou dobu jemně naznačuje. Jak vás nutí vymýšlet si v hlavě své scénáře, o co přesně jde, protože se bráníte představě, že prostě jenom vykrádá "knihu knih" (o kterou jde, vás napadne hned po přečtení anotace). Což působí jako skvělý zastírací manévr. A je mi jasný, že kdo od Anny Bolavé ještě nic nečetl a vadí mu styl psaní, knihu kvůli tomuhle možná odloží. A to je pro něj dobře. Nebude vědět, že to byla největší chyba jeho života. Ale my ostatní, my to budeme vědět. My budeme vědět svoje. A to je pro nás dobré...

Moc doporučuju  :)

Mateo67
Mateo67
19.08.2023 4 z 5

Alegorie? Jedna velká metafora? Celou dobu jsem se ptala, jaký je autorčin záměr? Většinu stran jsem proklopýtala. Odkládala jsem ji a zase se k ní vracela. Krásná čeština a smyslové prožitky mě nakonec vždy popostrčily dál. Zdaleka jsem ale nebyla schopná pojmout vše, co na nás autorka naložila. Zkouší, co hrdinové, potažmo čtenáři vydrží? Dějové díry se objevují stejně často jako díry na zahradě. Vypravěč si s nimi hlavu neláme, autorka je s nimi v pohodě a i já se nakonec přistoupila na to, že to tak má prostě být a že je to tak správně.
Přes 3* jsem se propadla ke 2*, několikrát knihu vzdala, avšak Běstviny si mě zase přitáhly a společně jsme dospěly do pětihvězdičkového finále. Závěrečné win na obou stranách.
Pokud už knihu rozečtete, pokud přijmete to, že si s vámi autorka dělá absolutně, co chce, nevzdávejte se, stojí za to vybojovat ji až do konce a ukázat vypravěčce, že dokážete, stejně jako její hrdinové, vyjít ze své komfortní zóny a postavit se zlu kolem i v sobě.


aktijnov
aktijnov
24.07.2023 3 z 5

Zvláštní kniha. Děti, které by potřebovaly pomoc odborníka, zlo kolem.... Občas jsem se ztrácela a nemohla pochopit, co chce autorka říct. Kam míří....

ReK1
ReK1
24.07.2023

Nevím, zda jen náhodou nikdo ze čtenářů této knihy nečetl i " K moři" Petry Soukupové nebo to časem zapadne v paměti, ale jelikož čtu tyto knihy krátce po sobě, nejde si nevšimnout podobností; kapitoly nazvané jmény postav, vynechávání přísudku ve větách - "Konečně všichni v posteli." (str. 39), postava řidiče pekárenské dodávky účastnící se dopravní nehody (str.41), atd. Působí to na mne dojmem, že si paní Adamová přečetla (za mne) velmi povedenou knihu o rok mladší Petry Soukupové, která tu svou vydala o 15 let dříve, což jí inspirovalo- ať už vědomě či nevědomě - k napsání knihy své, kterou si kvůli spoustě podobností netroufnu hodnotit, jelikož v mých očích ztrácí punc originálu.
Celkem v knize figurují 4 typy písma, 2 z nich připomínají Pratchettova Morta (a Smrtě), je zde několik různě se střídajících dob, ve kterých se děj odehrává, kdy chronologie moc nedostává slovo, závěr trochu evokuje Wildovo Strašidlo cantervillské. V některých knihách se vracím zpět pro upřesnění, tady mi to přišlo zbytečné a možná i nemožné. Nelogičnosti na sebe samy upozorňují, cokoli je možné, když se to zrovna hodí. Na druhou stranu snad každý autor píše z nějaké insprace, kterou může být vlastní zkušenost nebo představa a ta zase může být ovlivněna další spoustou věcí včetně knih jiných autorů. Mám z toho dojem poměrně čtivého galimatyáše, ke kterému bych se podruhé nerad vracel. Proto tento komentář; jako obrana proti vlastní skleróze za účelem ušetření času, kdybych se ke knize po čase dostal opět a opět bych i váhal, zda dočíst či ne.

Rihatama
Rihatama
19.07.2023 5 z 5

Anna Bolavá se toulá temnými, bolestnými zákoutími lidské duše, povahy, života. Odkrývá, co by mělo zůstat utajeno, podsouvá, co nemělo být nikdy řečeno, uděláno či prožito. Ta, jejíž druhé jméno je Bolavá, nezklamala a do světa pustila další hrůzné, tísnivé, bolavé dílko. Hlavní roli tentokrát hrají běstviny (moc pěkné pojmenování). To ta živoucí hromada hnoje určuje, jak a kam se ubírá život generací Křížů. I zde se Bolavá noří do magického realismu a čtenář úspěšně tápe či váhá, zdali čte řádky geniální autorky nebo zdali je mu servírovaný napříč generacemi rozkročený, tajemstvími opředený, ale docela hutně matoucí text, který nechce nechat nahlédnout do své podstaty. Zejména první polovina knihy nepřipraveného čtenáře úspěšně rozkládá mezi hororové scény a dramatické rodinné vztahy, kde každá jednotlivá postava má nejen svou povahu, ale i pěkně opepřenou anamnézu. Jistěže tu nenajdete jedinou normální, vyrovnanou a úspěšnou postavu. Tyto do světa Bolavé nepatří. A tak se čtenář zmítá mezi zbabělostí, hypochondrií, komplexy méněcennosti, obětovanou láskou, závistí... to vše promítnuto přes filtr jednoho tlustého, ohavného červa, který hlodá, nahlodává, rozežírá, žere. Uznávám, že nápad je to téměř velkolepý. Jen ten děj místy takříkajíc trochu drhne. Hodnocení zaslouží ale vysoké.

Septimus
Septimus
04.07.2023 2 z 5

(SPOILER) *Spoiler alert*
V té knize se na mě až příliš zvrací. Netřeba dostávat emoce z lidí jen blitím. Líbila se mi ta dětská dějová linka, přišla mi propracovanější a pak ten zbytek byl jako z rychlíku. Také mi přišlo, že boj s vypravěčem přišel pozdě. Vůči vypravěči jsem byl čím dál víc netečný, až mi nakonec vlastně bylo jedno, co se s ním stane. Dvě hvězdy za léta páně 1984 na Běstvinách a v Petrovicích.

maha75
maha75
28.06.2023 5 z 5

Mně se kniha líbila moc! Jako všechny od Anny Bolavé. Autorka má zvláštní styl vyprávění, který možná nesedne každému. Pro mne je to ale vždy moc příjemné čtení, i když se přiznám, že ne úplně všemu rozumím. Ale to vůbec nevadí. Je to prostě takové tajemné, fantaskní, mysteriózní, snové...

exlibris470
exlibris470
25.06.2023 2 z 5

Moje první kniha od Bolavé. Nedočtena. Na 180 str. jsem to zabalil, nemá smysl se do něčeho nutit. Nevadí mě jakási komplikovanost, střídání dějů či vypravěčů. Jednoduše mě to nebaví, nebyl jsem se schopen začíst. Často čtu většinou nesmyslná srovnávání našich současných spisovatelek. Mám-li na tuto hru přistoupit, pak Bolavou vnímám jako lepší spisovatelku, nežli je třeba Mornštajnová či Lednická. Co je to ale platné, když jejich knihy alespoň dočtu, Bolavou nikoli. Lepší spisovatelkou je Alice Horáčková a v ženském pelotonu podle mne jednoznačně vede Teorie podivnosti Pavly Horákové.
To zmiňuji jen tak na okraj, na vysvětlenou, podle jakých měřítek a kam jsem si sám Bolavou zařadil. Prozatím tedy, zkusím ještě Do tmy.

PabloFuentes
PabloFuentes
22.06.2023 4 z 5

(SPOILER) Co když čtete knihu a vypravěč má potřebu komentovat, co postavy dělají? A co když postavy pochopí, že jsou součástí nějakého příběhu a někdo s nimi manipuluje? Něco, co je převyšuje. Podivná síla, zlá bytost, žijící na Běstvinách, sledující je ze své oblíbené hrušně. Budou postavy schopny vzbouřit se osudu a svůj příběh si odvyprávět samy? Co musím extrémně vyzdvihnout je vhled do dětské psychiky hlavních hrdinů. To, jak tady všichni uvažovali, co se jim honilo v hlavě, jak řešili blbosti, které ale z jejich úhlu pohledu byly extrémně důležité. Dokonalé! Příběh mě bavil velmi, manipulace vypravěče a jeho zlé průpovídky také. Proč tedy ne plných pět hvězd? Je to za mě hlavně až příliš překombinovaným závěrem, který není špatný, ale určitě by to šlo lépe. Obzvláště bych ubral z posledního souboje. Zbytek jsou ale velké zprůměrované hrášky nahoru :)

InaPražáková
InaPražáková
20.06.2023 4 z 5

Stručně řečeno: nejnormálnější kniha Anny Bolavé. V jádru vztahový román s postavami, které se nijak moc nevymykají, a s fantastickou zápletkou, vedle které se dál točí obyčejné životy. Není to ta autorka z jiné dimenze jako v Do tmy, ale po minulé knize tuhle formu přístupnějšího pojetí beru a potěšilo mě. Je to svižné, zábavné, napínavé, standardně úžasně sugestivní, jakmile se vynoří i jen kousek přírody (a že tam těch kousků i kusů je), hlasy jednotlivých postav možná nemluví vždycky překvapivě, zato ale realisticky.
Nadto ale Bolavá vytvořila metapostavu Vypravěče. Obludku polosymbolickou, polotělesnou (to má společné s Poeovým Havranem, jen místo aby vlastní hmotu časem ztrácela, tak ji nabaluje). Jak se cítí vypravěč, když tvoří postavu a posílá ji sem a tam jako na nitkách? A jak se cítí ta postava, když by chtěla na jednu stranu, jenže ji vlečou na druhou? Mám ráda literární hříčky a tohle je zajímavé (a trochu podvratné) nakouknutí do hlavy autora, který postavám s rozkoší kazí život. Psychologie mi přišla podařenější než závěrečné akční zúčtování, ale proč ne. Navíc je to graficky moc hezky provedené (i když i Odeon už plýtvá volnými stranami a zvětšuje font).

mnohoknih
mnohoknih
16.06.2023 5 z 5

Mám ráda příběhy Anny Bolavé a je jedno, jestli se při čtení brodím bylinkami, bažinou nebo hnojem. Vždycky je něco dalšího schováno pod tím. Tady to jsou ještě svědomí a výčitky. Určitě jsem na 100% nepochopila, co je v příběhu skutečnost a co alegorie, ale vůbec mi to nevadí. Vyprávění ve dvou časových rovinách nám ukáže vývoj postav a vizuální stránka nám pomáhá rozlišovat, kdo zrovna mluví (myslí). Vypravěč :"Výčitky svědomí. Jsou jako vši...nezbavíš se jich snadno."

Marekh
Marekh
15.06.2023 5 z 5

Od autorky jsem už četl knihy DO TMY a KE DNU, které se mi líbily. Kniha VYPRAVĚČ se mi také líbila. Je to příběh bratrů VÍTKA a JÁCHYMA, kteří se ocitají na Běstvinách. Toto místo je opředené legendou.

V románu se vyskytují různé časové roviny a také různí vypravěči. Líbilo se mi, že vypravěči jsou odlišeni různou barvou (klasické písmo, tučné písmo, modré písmo). Kniha kombinuje prvky mysteriózna a hororu. Kniha je náročnější na četbu, z druhé strany mi přinesla čtenářský zážitek a celkově mě bavila. Dlouhou dobu jsem nic podobného nečetl a vtáhlo mě to do děje.

LuckaH2
LuckaH2
30.05.2023 4 z 5

Hodně silná kniha, sugestivni, az mi bylo místy fyzicky špatně. Je červ metaforou pro naše strachy a "to se prece musi udelat, jinak..."? Je tam těch metafor víc? Jako autorka ma muj obdiv, jak na tohle sebere inspiraci. Hlas výpravece jsem možná nepochopila. Ale rozhodne se mi líbilo vraceni do detstvi (akorat tam tech casu bylo az moc, 1984, 2011, 2011 ve kterém se vzpomina na 1984, ze začatku jsem mela trochu problem).

Hanina61
Hanina61
27.05.2023

Kniha "Do tmy" je moje srdcovka, od jejího vydání ji čtu každý rok v době kvetení lípy zas a znovu, líbily se mi i "Ke dnu" a "Před povodní" s jejími mystickými prvky... Annu Bolavou jsem poznala osobně a na její novou knihu jsem se moc těšila... Ale ač jsem čtenář vnímavý a trpělivý a ač mám ráda fantasy i magický realismus, musím se v tomto případě připojit k těm čtenářům, kteří se do knihy pustili s nadšením, ale jak příběh pokračoval, museli se do četby nutit... A to jsem si knihu tak moc chtěla přečíst... Rychločetba nezabrala, tady je totiž třeba věnovat pozornost každému slovu... je mi to líto, ale čas je příliš vzácný, než abych četla něco, do čeho se musím nutit, takže knihu odkládám do nedočtených, byť jí dávám malou šancí, že ji třeba někdy dočtu. Jako nedočtenou nemůžu hodnotit... Nicméně po stránce jazykové a vypravěčské by to bylo u Anny Bolavé jako vždy na pět hvězd, ovšem příběh samotný?

JointlieKat94
JointlieKat94
17.05.2023 5 z 5

Dokonalé.

Ale více zapíšu, až se na to vyspím a všechno si řádně promyslím. :) trvalo mi to pár dní, ale je to tu!

Anna Bolavá je naše nejvíc nejlepší autorka, alespoň já to tak cítím. Na každou její knihu se vždy moc těším, protože mi dává v knihách vše, co od nich vyžaduji- brilantní příběh, který ve mně zůstává i po dočtení, napjatou atmosféru, nějaké tajemství, přírodu. Já vůbec neřeším, o jaký žánr se jedná, já se tím prostě nechávám unášet.

Běstviny. Místo, které se vám vryje pod kůži stejně jako červ, nebo Vypravěč, který toto místo, stejně jako postavy "ovládá". Já jsem si Běstviny zamilovala stejně jako Vítek, i když jsem se spíše podobala Jáchymovi, jeho staršímu bratrovi, který Běstviny nenáviděl.

Příběhem nás provází Vypravěč, a legendou je tu červ. Oba jsou tajemní, ale postupně se nám odhalí.

Co když se postavy vzepřou Vypravěči?


Těším se, až se na Běstviny vrátím. Fakt moc.

petrarka72
petrarka72
17.05.2023 4 z 5

Jako by Kingovo To, převlečené za Lovecraftova Červa, vyprávělo svůj příběh, převedený do české kotliny. A jako by na temný děj, v němž se Lada proměnila v Běstviny, kanalizace v kompost, hlavních postav je o něco méně, ale také se pohybují v dětství a dospělosti příznačně po sedmadvaceti letech, byla naroubována zpráva o tom, kdo je vypravěčem, autorem nejen životů bratrů Křížových, Rikyho a Barunky z knihovny, ale také těch našich... Pro mne Anna Bolavá opět ušla kus cesty, tohle je jazykově a stylově stejně podmanivé, přitom napínavější a o něco přístupnější než Trilogie.

HanaN1
HanaN1
15.05.2023 4 z 5

Je to jedna z knih, co mě zaujaly při nominací h na Magnesii literu hned ve 2 kategoriích - a to za prózu a fantastiku. A protože fantastiku teda vážně můžu, volba na přečtení byla jasná. Předně knížka má fantastické provedení grafiky a designu obálky. V knížce se střídá styl písma podle děje a zda tajemný vypravěč, který je nepolapiténým tvorem -netvorem, vstupuje na povrch děje. Obývá zahradu na dávném šlechtickém sídle Běstviny, kde v zemi a zvláště v kompostu vzadu na zahradě sídlí obrovský červ, který se pídí po své potravě..stravuje se pocity ale ne jen jimi a žádá si své oběti..Děj začíná v okamžiku, kdy si již dva dospělí bratři Vítek a Jáchym Křížovi s Bárou a Ríšou, se kterými jsoupřátelé již od dětství (a Bára je i manželkou Jáchyma) jedou vyzvednout své dědictví-statek Běstviny s jejich živoucí legendou. V ději se však postupně vracíme do jejich dětství a dospívání, které je spojeno s tajemnou zahradou, skleníky a statkem Běstviny a jeho záhadami.

Střídání časových rovin je propracované a výborně projdeme osudy a vývojem všech postav. Do osudu všech postav zasahuje tajemný vypravěč, který nám předkládá tento příběh. Napětí graduje až do finále knihy, ve kterém se Vítek - nový správce Běstvin vzepře svému vypravěči.

No to finále knihy je trochu matoucí a v mnohých komentářích je popsáno - co jsem to vlastně přečetl? Kniha je supr čtivá, akorát jsem furt musela přemýšlet jestli čtu fantastiku nebo je to jen důkladně zdokumentován progres latentní duševní nemoci hlavního hrdiny. Ale to jako fakt, kdy ve finále knihy už propukne naplno. Protože jsem fakt netušila ani po dočtení, tak jsem se koukla na rozhovor s autorkou, která mluvila o tom, že chtěla napsat horor. Tož tak teď fakt nevím, co se v tom kompostu na Běstvinách schovávalo. Nicméně i přesto je kniha vážně dobrá a stojí za pozornost.

No a včera nám na naší zahradě komplet shořel celý kompost samovznícením - tak to byl vážně asi horor a Magnesia litera by si asi měla rozšířit své kategorie.

Susan94
Susan94
10.05.2023 3 z 5

Knihy autorky mám moc ráda.. Líbí se mi její propojení mystiky s přírodou a reálným světem. Tato kniha na můj vkus, ale byla příliš mystická. Možná je to mou omezenou představivosti a smyslem pro detail, ale nějak jsem se v dějí utápěla. Byla jsem proto šťastná pro čtivější konec.

kaja9825
kaja9825
07.05.2023 3 z 5

Tohle bylo moje první setkání s autorkou (jako poslední dobou všechny knížky v rámci výzev.)
Díky #sccestiautori jsem se tedy dostala k této české autorce a teda jsem na vážkách, jak tuto knihu hodnotit.

Kniha má nádhernou obálku, která naprosto ladí i k obsahu a autorka si neskutečně hraje s různými styly písmen a přeskakuje mezi pohledy na děj.
Ze začátku mě postava vypravěče mátla, ale líbilo se mi, jak hází dalším postavám vidle do toho, jak co vidí a pomohl poodhalit bolestivou minulost a tajemství.
Taky na mě dost zapůsobila atmosféra, která z mého pohledu byla jak od Kinga a to je něco, co vyloženě hltám.

Bohužel konec pro mě byl strašně zmatený a nějak jsem celkově nepochopila, co tedy byla skutečnost a co fantazie party dětí, které tráví své volné chvíle na Běstvinách. Myslím, že si to každý může pobrat po svém a tady se určitě fantazii meze nekladou, ale obecně mám radši, když se všechny nitky rozmotají a já dostanu ucelený obraz toho, co se vlastně stalo.
Ale dost možná jsem se touto knížkou netrefila do své aktuální nálady. Každopádně bych autorku mohla klidně doporučit a doufám, že si přečtu i další knížky, protože tohle je prostě neotřelé, zvláštní a jedinečné. Ale určitě ne pro každého.

bol
bol
07.05.2023 5 z 5

perfektní, její knížky mám moc rád. tenhle nick má důvod you know

Kopta
Kopta
07.05.2023 3 z 5

Upřímně jsem se držel v knize díky oné originalitě, která tahá významnou část. I tak z toho šlo vyždímat za mě víc. Trochu mi to připomnělo tasemnici ze Špíny. I tak je super vidět, že se lidé nebojí experimentovat.

janka84
janka84
01.05.2023 5 z 5

Těšila jsem se na každou další kapitolu. Autorka opět nezklamala.

Semtamťuk
Semtamťuk
24.04.2023 4 z 5

Barvitý jazyk, úžasná symbolika a mystická rovina, základem příběhu je v podstatě jednoduchá dějová linka, která je rozpracovaná do složité kompozice, ve výsledném dojmu až překombinované. Vyprávěcí talent Bolavé to ale ustojí.

lucisa.n
lucisa.n
15.04.2023 3 z 5

Běstviny, místo uprostřed lesů, na samotě, s malým zámečkem a zahradou. To je místo, který by jako rodinné sídlo chtěl každý.. Možná až na rodinu Křížů. Místo totiž opřádá legenda o Běstvinách, která vypráví, že pod zemí žije obrovský červ, který se čas od času rozhodne vylézt na povrch a potřebuje se nakrmit. O legendu i červa se stará děda Kříž, a potřebuje svého nástupce, aby legenda neuhasla.. ideálně jednoho ze svých vnuků, Jáchyma nebo Vítka. Jeden Běstviny nesnáší, druhý je miluje. Tak který to asi bude?

Tahle kniha, to byla jedna velká divnojízda! Jeden den mě to bavilo maximálně, příběh jsem s hlavními hrdiny žila a druhý den jsem byla absolutně mimo a nechápala jsem nic. Kniha určitě vyžaduje čtenářovu maximální soustředěnost, otevřenost a barvitou představivost.
Kniha je pojatá velmi fantaskně až metaforicky, je na každém čtenáři, co si z knihy odnese. Může se ale stát, že si z knihy někdo odnese jen zmatek v hlavě. A to se trochu stalo mě. Po přečtení jsem moc nevěděla která bije a tady jsem úplně nejvíce ocenila to, že jsme knihu četly společně a holky mi závěr vysvětlily.
Tohle je určitě kniha velmi kontroverzní. Kdo ji pochopí, bude ji milovat a oceňovat autorku za její práci, kdo ji nepochopí, pravděpodobně bude zmatený a říkat si, co za paskvil to je.. Já ji sice nepochopila, ale i tak Annu Bolavou velmi oceňuji, protože jak tohle dokázala vymyslet klobouk dolů! Velmi se mi líbí nápad s různým druhem písma, které má znázorňovat různé vypravěčovi podoby, jaké, to ale pořádně zjistíte v průběhu knihy. Dokážu si představit, že tohle je jedna z knih, kterou budou studenti rozebírat v hodinách literatury a metafory příběhu interpretovat svými vlastními slovy.
Kniha rozhodně nesedne každému, ale doporučuji ji alespoň zkusit, kdo pochopí, může najít opravdový skvost uprostřed české literatury.

Aya81
Aya81
14.04.2023 5 z 5

Originálně pojatá kniha o tíze osudu, poutech vlastního svědomí a touze po osvobození duše a po nalezení odvahy žít si po svém.
Jak knihu chápu já - Běstviny (sídlo kde se děj odehrává) jsou sice skutečné, ale ty pravé "Běstviny", toho pravého "červa", který hlodá a požírá nás zevnitř, který chce být krmen, aby nás nezahubil, toho si neseme každý v sobě. Stejně jako každý se můžeme vzepřít tomu, co od nás očekává okolí, společnost a naši nejbližší, a stát se vypravěčem vlastního osudu, jen musíme najít sílu a rozetnout pouta výčitek a zkostnatělých způsobů myšlení, která nás svazují.
Důležitý je příběh hlavních postav, jejich vývoj, uvědomění si svých kostlivců ve skříni a odpuštění. Jeden druhému, ale hlavně sami sobě.
Nenasytného červa, vypravěče, všechny ty "magické" a "fantastické" prvky, chápu jako metafory, v podstatě jde o psychologický román schovaný v naprosto fascinujícím kabátě a okořeněný neuvěřitelnou krásou a poetikou jazyka.

smazenaryba
smazenaryba
13.04.2023 2 z 5

Veľmi som chcel, aby sa mi kniha páčila. Zaujímavý námet a skvelý prológ naznačovali, že to inak ani nebude. Trpezlivosť mi pri čítaní nechýba, viem dať šancu každej knihe, no s pribúdajúcimi stranami narastalo iba rozčarovanie. Nazval by som to ako zaujímavý, no čitateľsky veľmi, veľmi nevďačný experiment. Mohla z toho byť výborná poviedka, alebo noveleta, ale na román je to prosto príliš prázdne, príliš statické a bez dostatočne silného nosného deja. Boľavý zážitok, len v inom zmysle ako úžasné Do tmy.

JakeTheDog
JakeTheDog
30.03.2023 4 z 5

Zámek Běstviny působí na první dojem jako obyčejný, trochu sešlý zámek, který se nijak výrazně neliší oproti ostatním. Jediná odlišnost je snad v trochu větší, opečovávané zahradě. Taková poklidná představa by byla ovšem velice mylná. Pod zámeckou zahradou totiž žije obrovský  červ, který se živí lidskou radostí a touhami, které mění ve výčitky svědomí. O zámek s červem se stará pan Kříž. Pan Kříž už je ovšem starý a proto přichází čas na jeho náhradu. Nahradí svého dědu impulzivni Vítek Kříž, nebo bude strážcem jeho chytrý bratr Jáchym? Do příběhu se také zamotají jejich kamarádi Richard a Bára.

Už od prvních stránek je jasné, že takhle kniha je vše možné, jen ne tradiční. Čtenář hned zjišťuje, že do děje vstupuje a zasahuje samotný její vypravěč (tučně psané pasáže), promlouvá přímo ke čtenáři a manipuluje s postavami podle vlastních představ. S každou další kapitolou jsou stále více nabourávány hranice románu. Do hry po čase vstupuje další vypravěč, který se liší modře psaný textem, ještě více zamotá strukturou celého vyprávění a zkouší samotné jeho hranice.

Neexperimentuje se zde pouze s formou, ale i s žánry. Kniha chvíli působí jako sociální román o vztazích, posléze připomíná pohádku a chvíli na to se stává téměř až horrorem. Na někoho to může  působit jako dort pejska a kočičky... opak je ale pravdou a "Vypravěč" funguje skvěle.

Celá knížka je silně symbolická a bez pochopení její symboliky čtenář přichází o velkou část zážitku. Dle mého "postava" vypravěče představuje lidské svědomí, minulost a osud. Těmi je člověk podvědomě ovlivňován, stejně jako vypravěč v knize ovlivňuje své postavy. Kniha je tak především o vyrovnání se s vlastní minulostí, svědomím a o schopnosti změnit svojí předurčenou "roli".

"Vypravěč" je náročnou knihou. Sám jsem narazil na své čtenářské schopnosti a nepochybuji, že mi mnoho uniklo. Čtenáři, kteří mají rádi klasické lineární vyprávění a nelíbí se jim experimenty by se měli této knize vyhnout. Experimentální forma je totiž její hlavní přednost a je jí podřízené celé vyprávění. Doporučuji především lidem, kteří rádi testují možnosti románu a vlastní čtenářské schopnosti.

Hodnocení 4/5

Vesper001
Vesper001
28.03.2023 4 z 5

S posledními řádky vyvstane mnoho otázek. Jsou všechny postavy blázni?, Nedělá autorka ze čtenářů blázny? a Co jsem to proboha přečetl?! :) Odpovědi nečekejte a nehledejte. Mozek se dožaduje racionálního vysvětlení, ale jako u všech knih Anny Bolavé je nutné smířit se s tím, že takové vysvětlení není. Že autorka ve své tvůrčí svobodě neřeší logiku, trendy, ani čtenáře. A že je třeba nechat na sebe příběh působit a přijmout ho takový, jaký je. Číst pomalu a vnímat. Pak se možná dotkne něčeho v nás, něčeho, co mozek také neumí pojmenovat. Vypravěč rozhodně není pro každého. Je temný, zlověstný, ošklivý, nejasný. Nebudete ho mít rádi, ale to nevadí. On vás taky ne...

iveta3689
iveta3689
16.03.2023 2 z 5

Pro mě byla kniha příliš abstraktní. Děj se mísil s představami a myšlenkami. Chápu, že takový styl může být pro někoho úchvatný, mě to nebavilo. Dočetla jsem, ale nijak mě kniha neoslovila. 2,5/5*

haannyys
haannyys
15.03.2023 5 z 5

Páni, to byla jízda! Prvních pár desítek stran mi trvalo se začíst. Nechápala jsem. A pak to začalo dávat smysl. Žádný přeskakování stránek, každá byla tak plná! Fascinující, zajímavý svět. Na jakou strunu vašeho svědomí zabrnká všudypřítomný Vypravěč?

Alaglesia
Alaglesia
11.03.2023 4 z 5

Od autorky jsem nic nečetla, tohle byla první kniha. Zaujala mě její obálka a nádech tajemství, které kniha slibovala. Kniha byla čtivá, ale rozhodně to nebyla oddechová četba. Stejně tak to nebyla kniha, u které bych dokázala přečíst sto stran najednou. Musela jsem si to dávkovat.
Vypravěč vypráví o čtyřech kamarádech, dětech, které v knize postupně dospějí. O jejich dětství na Běstvinách. O tajemné legendě, která se k místu váže. A teď je otázka, kdo vlastně je vypravěč celého příběhu? Je to tajemný přízrak, čí červ?
Já bych řekla, že vypravěčem příběhu je naše podvědomí, naše výčitky, pocity viny, selhání, jakýsi vnitřní kritik. Který nám kreslí a představuje a vlastně určitým způsobem řídí i náš život. A celá dějová linka nás vede k tomu, zda vypravěči uvěříme a budeme loutky jeho příběhu nebo iluzi prokoukneme a vytvoříme si příběh vlastní.
Kniha není určitě vhodná pro lidi, které mají špatné období. Protože tak jak vypravěč rozložil do morku kosti každého z hrdinů, tak rozloží a určitě přivede k zamyšlení i vás.

adevis
adevis
08.03.2023 3 z 5

Krásně vypadající kniha od Anny Bolavé. Ano, obálka je fakt skvělá, i to, co je pod přebalem, ale

V samostatném románu od úspěšné české autorky se setkáváme s malým Vítkem Křížem a jeho bratrem Jáchymem. Bratři tráví dětství u dědečka v Běstvinách, což je místo jako stvořené pro prastarou legendu. V zámecké zahradě se totiž hýbe kompost. Hluboko pod zemí prý žije červ, kterého je potřeba krmit všemi různými emocemi a sem tam i něčím živým. Až dědeček zemře, jeden z vnuků bude muset nastoupit na jeho místo a o Běstviny se postarat. Bude muset zabít, aby legenda pokračovala.
Bratři jsou dnes dospělí a v příběhu se vrací do Běstvin, aby tajemnému stvoření odvyprávěli poslední kapitoly po svém

Dobře, tahle kniha měla skvělý potenciál. Skvělý rozjezd. Skvěle jsem se začetla. Opravdu mě to bavilo! Jenže pak se to zlomilo a já se musela do čtení nutit. Často jsem se v textu ztrácela, nerozuměla jsem ani jedné postavě. Nedokázala jsem se začíst, soustředit se a ani ta skvěle tajemná atmosféra tomu nepomohla. Bohužel. Raději jsem sahala po jiných knihách.

Autorčina série Do tmy byla mnohem lepší a já se těším, až si jednou napravím chuť přečtením posledního dílu: Před povodní.

Hodnotím 2,5*/5* a upřímně když ji vynecháte, o nic nepřijdete.

vystredni
vystredni
07.03.2023 5 z 5

Zajímavá kniha, která asi není pro každého, respektive není k nějakému oddechovému počteníčku. Člověk musí číst mezi řádky, do toho je atmosféra mnohdy velice úzkostlivá. Knihy Bolavé se vyvíjejí, tahle už z popisu měla být o dost jiná než její předchůdkyně a v tom nezklamala. Mnoho témat k zamyšlení, především výčitky a psaní vlastního příběhu. A opět jako symbol slimák? Už předtím v některé z přechozích knih měl malou roli, upřímně moc nerozumím proč a doufám, že v další už se neobjeví. Celkově struktura knihy byla dost originální, asi jsem něco takového ještě nečetla. Ale rozuzlení zápletky mi připadalo zbytečně natahované. Nikdy jsem neměla příliš v oblibě popisy přírody, ale Bolavá se pro mě stala velkou výjimkou, ona opravdu umí psát popisy počasí, ročního období, řeky, zahrady apod. tak jak je člověk cítí, nebo aspoň tak jak je já cítím. Těším se na to, co přinese její další tvorba. A ještě tak bokem chci pochválit krásný a výstižný design obálky knihy, tak jako u všech ostatních.

DagmarMo
DagmarMo
01.03.2023 4 z 5

Celkem znepokojujici kniha, zadny relax s knizkou se nekonal, ale to jsem ani od Bolave necekala. Postavy si sahnou na kost sveho svedomi v Bestvinach a cely pribeh je prozrany cervem z kompostu, alias vyravecem, ktery na sebe bere ruzne podoby. Vitek, jedna z hlavnich postav, se snazi cerva uspokojit a prevzit vladu nad pribehem. Nebo tak nejak jsem to pochopila. Konec mi moc nesedl, tam jsem se celkem ztratila, nicmene celek se mi libil, pokud se to tak da rict.

veriszv
veriszv
01.03.2023 3 z 5

Vypravěč měl slibný začátek a Bolavá nastolila mrazivou atmosféru tak, jak to umí jen ona. Nicméně tohle rodinné drama na mě bylo moc dlouhé. Nebýt skvělého Igora Bareše v audiu, nevím, jestli bych to dala až na konec.
Autorka se do toho ponořila tak moc, že mi až přišlo, že zapomněla na čtenáře. Nejsem si jistá, že jsem pochopila vše, každopádně to na mě bylo experimentální asi až moc.
Takže ač to má spoustu skvělých prvků, nadšení se u mě bohužel nekoná…

Kaja1
Kaja1
23.02.2023 3 z 5

Byla to zvláštní kniha. Rozhodně ať ji nečte někdo, kdo je v depresi. Může se někdo pořád vracet na místo, které mu nedopřeje klidu? Kde se někde v zahradě skrývá červ, který postupně rozkládá mou rodinu? Je opravdu člověk schopný i zabít? Každý člověk má možná někde svoje Běstviny a záleží jen na něm jak se s nimi vypořádá.

hermína14
hermína14
16.02.2023 5 z 5

Tak to vypadá, když se zhmotní výčitka a svědomí je viditelné, jako když si oblečeme triko. Jakou oběť pro následky svého konání vybereme, abychom tu látku na chvilku na svém těle neviděli ani necítili? Svoje Běstviny nemůžeme prodat, musíme je uklidit...nebo vyklidit? Tady stojí za to myslet za stránky dál.
"...a tlukot srdce barví jeho krev zatím nejhorší vzpomínkou z dětství."
"Máme-li si příběh užít, musí nám v něm být dobře."

karol.cadex
karol.cadex
27.01.2023 5 z 5

Zasloužený plný počet. V knize se sice, jak je teď nejen u českých autorů velmi moderní, prolínají časové roviny socíku, dnešní doby a jakéhosi kdysi dávno, což nijak neruší. Naopak dramatično graduje prakticky ve všech těch třech dobách maximálně.
Co může ale působit trochu psychedelicky, je právě postava Vypravěče. Než jsem se smířila s tím, že mi tam mele do dialogů nějakej psychopat na stromě, tak to chvíli trvalo, a na konci, kdy už melou tři barvy najednou, jsem se vzdala a nechala se jen unášet. Kdybych tvrdila, že jsem zcela pochopila autorčin záměr, tak bych kecala. Jenže to se mi právě na knize doopravdy líbilo. Bolavá si na nic nehraje a dle mého se tu při psaní na čtenáře moc neohlížela.
Oba kluci Křížové si nesou svůj kříž, stejně jako jejich dědeček a svým způsobem i otec. Děti se autorce povedly maximálně. Vlastně i přístup tehdejší doby k těmto "problémovým" dětem popsala perfektně. A Běstviny jsem si osobně zamilovala skrz její popisy. Jako milovník samot a kytek bych si tam s dědkem nechala ukousnout ruku klidně až v lokti.

Becca_
Becca_
21.01.2023 2 z 5

Bolavá rozhodně psát umí. Ale závěr knihy byl úplně mimo. Nepochopila jsem to…a byla jsem ráda, když jsem knihu konečně zaklapla. Začátek byl ale slibný.

Sona79
Sona79
19.01.2023 5 z 5

Po přečtení komentářů jsem byla rozpacita, čekala jsem totiž, ze me nova kniha Anny Bolavé neosloví. Opak se stal pravdou, čtení me zcela pohltilo! Příběh je to neotrely, libi se mi forma vyprávění, styl uchopení jazyka- zatim jsem v polovině, takže možná svou recenzi ještě upravim, ale- čtenáři, neházejte flintu do zita a dejte knize šanci, je to jako s koprovkou-někdo ji nesnáší, jinej se po ni muže utlouct:):)