Heřmánkové údolí přehled

07.04.2025

Krásné čtení, které vám nedá, zkusit přečíst knihu na jeden dech. Kdysi to naše "prabáby" neměli tak jednoduché jako dnes.

06.04.2025

(SPOILER) Heřmánkové údolí pro mě bylo prvním setkáním s autorkou a její styl psaní mě oslovil během několika prvních řádků. Knihu jsem objevila díky Databázi knih a vypůjčila jsem si ji z knihovny.

následující část hodnocení obsahuje spoiler:
Příběh Anny mě chytil za srdce, scéna, kdy se jako maličké dítě probudí vedle mrtvé maminky mi srdce lámala. Pak se děj přesouvá do roku 1946 do oblasti Českého středohoří a od té doby sledujeme sedmnáctiletou Annu jak se pere se vším, co jí život postavil do cesty.
Přechody mezi minulostí a přítomností, kdy se sedmdesátiletá Anna Čechlovská vrací ve vzpomínkách, byly plynulé a přirozené. Je to příběh života jedné silné, velice psychicky odolné ženy, která dokázala i v hrozných podmínkách vždy najít alespoň trochu dobrého. Její život byl plný dřiny, horších i lepších období, ve kterých nikdy neztrácela naději. Anna byla silná a statečná žena, která dokázala vychovat celkem devět dětí. Byl zde dobře viditelný vývoj, jak postupně nabývala sebevědomí, dokázala se postavit sama za sebe a svoje děti. Později se stala nezávislou, pracující a vydělávající ženou, která dokázala zaopatřit rodinu a přitom žít s pěti dětmi a psychicky nemocným manželem, o kterého se starala, v nuzných podmínkách zahradního polorozpadlého domečku.
Jsem ráda, že jí osud do cesty přivedl Otu Čechlovského, že mohla prožít to, co s Pavlem Polanským ne. Pavel Polanský byl válečný veterán a volyňský Čech, který za zranění hlavy během války dostal zájezdní hospodu v Heřmánkovém údolí. Z počátku jsem doufala, že si Polanský k Anušce najde cestu a budou spolu přeci jen šťastní…oba byli mladí (ona 17 a on 27 let), on pohledný a pracovitý, vypadalo to, že má Annu rád. Všechno ale nakonec dopadlo úplně jinak. Vadilo mi, jak se k Anně choval, i když na úplném konci si už ani nic neuvědomoval a nepamatoval, stihl ho smutný konec.
Z dalších postav jsem si oblíbila Beátu z Týnce, babku kořenářku, která byla Anně velkou oporou. Další milou postavou byl strýc Ondřej, choval se k Anně moc hezky, jako k vlastní dceři a podporoval ji tajně i finančně. Alespoň, že na konci jeho života se o něj staral někdo, kdo ho měl rád (Anna). Konec spoileru.

Chtěla bych vidět Heřmánkové údolí i hospodu, autorce se díky popisům podařilo stvořit krásné místo, nedivím se, že se tam Anně líbilo a byla tam většinu času šťastná.
Knihu doporučuji k přečtení, mě se moc líbila a určitě si zaslouží pět hvězdiček.