Jediné pravé lásky

Je to len emócionálny fastfood, vravela som si opakovane. V knižnici, keď som sa knihu tohto žánru a s takým obsahom rozhodla vziať domov. Pri čítaní. Pri preskakovani niektorých odsekov, ktoré ma nudili. A viete čo, možno aj bol. No a čo. Aj tak som na konci plakala ako dieťa. Alebo skôr ako dospelý, ktorý chápe. Už. (Aj keď zároveň stále verím na koncept toho pravého, ktorý je skrátka naj, mimo všetkých hierarchií. Čo mi nebráni veriť, že niekto to môže mať s pravými láskami inak).

Je pravda, že Emma by titul žena, dcéra, sestra ani kamarátka roka nezískala. Popravde, je dosť sebecká, nudná, obyčajná. Fakt nechápem, prečo ju Sam aj Jesse tak milovali (teda áno, chápem, aby vznikla táto nervydrásajúca zápletka, ktorá vás emočne vyžmýka, ale asi viete, kam tým mierim; Emma za to skrátka nestála, aj keď teda láska môže byť slepá, hluchá atď.).

Jesse aj Sam sú príliš dokonalí. Obaja. Každý svojím spôsobom, ale minimálne je zvláštne, ako sa v živote jednej ženy (zvlášť takej ako Emma) zišli dvaja nadpriemerne pekní, vtipní, úspešní, svoje pocity skvelo komunikujúci jedinci, obaja skvelí v posteli, neskutočne verní a zalaskovaní, chrliaci vyznania lásky na počkanie, obaja bez nejakej väčšej chyby. Všetky romantičky, hybajte do Actonu, tam sa asi rodia len super muži.

O tých nepravdepodobných dialógoch a samých "ľúbim ťa" sem, "ľúbim ťa" tam, radšej ani nehovoriac.

Ale hoci by som chcela byť sarkastická... Hoci by som chcela poukázať na plytkosť a predvídateľnosť zápletky... Ja som plakala. A súhlasila s mnohými myšlienkami v texte. A veľmi dobre chápala, čo nám chce Emma/Taylor povedať. Preto vysoké hodnotenie. Preto dobrý pocit pri srdiečku (hoci najprv mi ho autorka zlomila, ach). Preto odporúčam. A preto sa v najbližšej dobe chystám aj na ďalšie jej diela.

Emma, Sam, Jesse, Taylor: ďakujem a tak skoro nezabudnem.

Aj keď som podľa hodnotení očakávala, že to nebude taká pecka ako Evelyn, aj tak som bola sklamaná. Nápad super. Číta sa to dobre, dej beží krásne. Ale sakra, tie dialógy, a vlastne všetko čo sa deje po návrate Jessieho, je tak nereálne! Emma ma tak strašne štvala. Koniec som podľa jej myšlienkových pochodov uhádla už v strede knihy. A to nechceš! Chceš byť na konci takéhoto príbehu rozpoltený a zdrvený tiež. Celý čas mi šlo v hlave, že škoda toho potenciálu, a samozrejme, že by som to napísala lepšie. :)

Tahle kniha mi bohužel opět nesedla. Mám raději autorčiny novější díla, která jsou propracovanější.

(SPOILER) Mám ráda tuto autorku, včetně jejích starších knih. Chápu i kritické komentáře k této knize. Nicméně téma mi přišlo zajímavé, sama jsem byla velmi zvědavá, jak to celé dopadne... Četlo se to pěkně. Uznávám, že bylo trochu divné, když jeden den měla sex se Samem a druhý den s Jessem a oběma až příliš často říkala, jak moc je miluje...
Já od začátku fandila Samovi, nevím proč, prostě jsem měla takový pocit, že k sobě ti dva víc ladí...
Je to oddechovka, pro dlouhé zimní večery, pokud máte rádi vztahy a romantiku.

Od autorky mám přečteny všechny její novější knihy, které jsou skvělé a tak jsem byla zvědavá i na její dřívější dílko. A nezklamala mě.
Jediné pravé lásky mě uměly vtáhnout a postavit před situaci, kterou bych asi nikdy nechtěla řešit. Vybrat si mezi minulostí a budoucností. Vybrat si mezi mužem, kterého jsem milovala a ztratila a mužem, kterého miluji teď. Emma to nemá jednoduché, ale díky rodině a vlastní síle se rozhodne správně.
Ano, bylo tam pár patetických myšlenek, trochu moc “miluji tě”, ale jako celek to dávalo smysl a četlo se dobře.

Zdejší hodně vysoké hodnocení je až zarážející. Nutno říct, že Taylor Jenkins Reid je možná jediná spisovatelka, kterou jsem schopná a ochotná v tomhle žánru konzumovat, jinak mi tyhle typy románů pro ženy nic neříkají. Je to takové to letní odpočinkové čtení, nehledě na zápletku. Místy, kde to mohlo mít nějakou hloubku (konečně), autorka klouže hodně po povrchu. Je to přeslazené, předvídatelné, cynikům se budou kroutit palce u nohou, kolikrát si hlavní postavy řeknou ,,že se milujou a proč". Všichni zúčastnění jsou velmi civilizovaní a chápaví, říkají si a dělají věci, které ta druhá strana chce slyšet/zažít. No, je to cukrová vata až hrůza. Do toho ne úplně dobře zvládnutý překlad, kterému je zatěžko uvěřit, že prošel jazykovou redakcí. Opět se mi potvrdilo, že tenhle žánr od amerických autorek má spíš smysl číst v originále, ona ta angličtina obecně unese víc sladkobolu než čeština, co si budeme povídat. Třešničkou na dortu jsou pak americké stereotypy v podobě stravování, které zavání infarktem už někdy ve třiceti, nechutnosti typu slanina do mikrovlnky (!!), ohřívání vody na čaj v mikrovlnce (!!!), plýtvání jídlem (ani nepočítám, kolikrát nějaké jídlo upadlo hlavní hrdince z ruky, aby ho pak mohla vyhodit, nebo kolikrát cíleně někdo něco vyhodil, protože byl tak přemožen emocemi atp.) a takhle bych mohla pokračovat donekonečna. No, čím víc tady o tom píšu, tím víc snižuji hodnocení, tak je nejvyšší čas přestat. Ale čtivé to je, to zase jo...

(SPOILER) Jediné pravé lásky je autorčina čtvrtá kniha z roku 2016 a třetí vydaná v češtině - a je to také poslední kniha, která vyšla před tím, než TJR začala šplhat na knižní žebříčky s dalšími populárními tituly. Vypráví příběh Emmy, která se v závěru střední školy dala dohromady s Jessem, do kterého byla tajně zamilovaná. Postupně si vybudovali život, procestovali spolu svět a nakonec se vzali. V den jejich prvního výročí svatby se však s Jessem zřítil vrtulník do oceánu a po neúspěšném pátrání je prohlášen za mrtvého. Emma truchlí a vrátí se do rodného města, kde začne pracovat v rodinném knihkupectví. Po čase narazí na dávného kamaráda Sama, který byl na střední škole naopak zamilovaný do ní. Emma po několika schůzkách zjistí, že se do něj začíná také postupně zamilovávat. Společně navážou vztah, začnou spolu žít a zasnoubí se. Jednoho dne se však Emmě ozve Jesse, který přežil a konečně se vrací domů. Emma si tedy nyní musí vybrat - vrátí se ke svému manželovi a první lásce, nebo zůstane se svým současným snoubencem?
Děj mi hodně připomínal autorčinu prvotinu Bez tebe napořád - také zde dostaneme emotivní příběh o lásce, ztrátě i naději, ale třeba i tím, že nám anotace i první kapitola prakticky vyspoileruje první polovinu knihy. Paradoxně mě vyprávění o budování vztahu s Jessem a poté se Samem bavilo více než část po Jesseho návratu. Emma pak totiž neustále váhá mezi oběma muži, točí se v kruhu a polemizuje o řešení. Byť je celý proces i finální rozhodnutí popsáno velmi citlivě a emotivně, chyběl mi větší náboj či nějaký zvrat. Emminy vztahy působily až moc dokonale a celkově ve mně příběh nezanechal nějaký hlubší dojem, ale kniha se svižně četla a místy mě i dojímala.
"Jsme dva lidé, kteří jsou bláznivě zamilovaní do našich starých já. A to není totéž jako být zamilovaný."
Doporučuji těm, kteří si rádi přečtou romantický příběh o netradičním milostném trojúhelníku, a kteří věří tomu, že pravá láska v životě nemusí být jen jedna!
Hodnocení: 3*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Moje druhá knížka od této autorky a opět nijak extra zajímavá. Ani vlastně nevím, co mi překáží, ale její knížky mě nedokážou vtáhnout. Zápletka mi přišla taková prvoplánová a nepravděpodobná, jen za účelem vyždímat ze čtenáře emoce a ani to se nepovedlo. Dočetla jsem spíše ze setrvačnosti než ze zájmu, jak milostný trojúhelník dopadne.

Kniha se mi líbila. Byla čtivá se zajímavým námětem.
Dojemný příběh plný emocí. Na jednu stranu byl krásný, na druhou bolestný.
Když to vypadalo, že se klání k Samovi, chtěla jsem aby si vybrala Jesseho a když k Jessemu chtěla jsem, aby si vybrala Sama.
Knize nemám co vytknout, určitě stojí za přečtení.

28.03.2025

(audiokniha) Slaďárna, která byla místy možná až moc rozvleklá. Druhá polovina knihy byla ale překvapivě o něco zajímavější, a dokonce i celkem napínavá.

Celkově příjemný poslech o romantických velkých láskách, laskavých příbuzenských vztazích, a nakonec i velkých ústupcích. Ovšem nebýt otevřené a upřímné komunikace, skončily by určitě některé vztahy plné zášti a zloby. Závěr mě upřímně dojal a jsem rád, že kniha nakonec skončila, tak jak skončila.

Líbili se mi první 2/3 knihy. Jakmile jsem se ale dostala v knize k tématu, kde se Emmě vrátí ztracený manžel, tak jsem postrádala hloubku. Toto téma mne zaujalo a chtěla jsem to zkusit prožít, ale nedokázala jsem se vcítit do hlavní hrdinky, jen jsem nad ní kroutila hlavou. Škoda, jinak se to hezky čte.

Predstavte si, že máte na výber – medzi tým, kým ste kedysi boli, a tým, kým ste dnes. Čo by ste si vybrali?

Emma sedí na večeri s rodičmi, keď jej zazvoní telefón. Volá jej manžel. Nič zvláštne, pokiaľ by vedľa nej práve nesedel jej snúbenec.

Kniha začína priamo a nekompromisne vás vtiahne do deja. Prvá časť odhaľuje, ako sa Emma zoznámila s oboma mužmi a ako sa medzi nimi postupne zrodila láska. Zápletka môže pripomínať klasický romantický príbeh – manžel, ktorý sa po rokoch vracia, a snúbenec, ktorý trpezlivo čaká na svoju šancu. No v jadre príbehu je niečo hlbšie: Emmina cesta k sebapoznaniu a hľadanie odpovede na to, kým sa postupne stala. Jessov návrat jej otvára cestu do vlastnej minulosti, konfrontuje ju s tým, kým bola, a núti ju zamyslieť sa, kým vlastne je dnes.

Príbeh je popretkávaný nádhernými myšlienkami o živote a o tom, ako nás čas a skúsenosti premieňajú. Bohužiaľ, spôsob, akým autorka vykresľuje Emminu cestu sebapoznania, mne nesadol. Ocenila by som hlbší psychologický pohľad a vnútorné monológy, ktoré by lepšie vystihli Emminu neistotu, pochybnosti a jej vnútorný boj. Osobne by som jej dala viac priestoru na samostatné zamyslenie. Rozhodnutie tak dôležité, ako to, ktoré rieši, by si zaslúžilo viac ako len pár dní v deji. A to neustále preskakovanie medzi dvoma mužmi pôsobilo na mňa detinsky a sebecky.

Mala som pocit, že vždy, keď sa rozpráva s jedným z nich, stáva sa práve on jej „pravou láskou“. A keďže tých rozhovorov je viacero, prakticky na každej desiatej strane miluje niekoho iného. Táto neustála zmena z nej pochopiteľne robí rozpoltenú postavu. Autorka to ale spracovala takým spôsobom, že to v mojich očiach z Emmy robí... no, jednoducho kravu. Moja frustrácia z Emmy miestami zastrela aj krásu, inak silných myšlienok príbehu.

Emmina rodina je úžasná a krásne dopĺňa dej tam, kde je to potrebné. Celkovo sa kniha ľahko a rýchlo číta, aj keď som sa pri Emminom správaní musela občas premáhať a často prevracať očami. Je mi ľúto, že mi nesadol spôsob, akým Emma našla samú seba, ale príbeh má rozhodne potenciál osloviť mnohých čitateľov a aj ja som si tam našla pasáže, ktoré odrážali aj môj vlastný život.

(SPOILER) Taylor mě jako spisovatelka hodně baví, její Daisy nebo Evelyn Hugo jsou koncert. Nemohu si pomoct, toto byla jen pračka na emoce. Ke všemu, aspoň pro mě, hodně plytká. Mít fyzický kontakt jeden večer s jedním mužem, za pár dní s druhým a být úplně v pohodě a in love s oběma. Nevím, možná to jde. Jen mi to přišlo už hodně.

(SPOILER) ČV 01/24. Prepáčte všetci, ktorí ste dali 5 hviezdičiek a filozofovanie nad pravosťou lásky a jej možnou opakovateľnosťou a rovinami vás vzalo za srdiečko, vlastne vám to všetkým prajem, že ste si čítanie užili, poplakali si a držali palce a všetko... lebo tak to malo byť, preto to vzniklo, ale... panebože, zachráňte ma!!! Ja som sa skrátka nemohla (podobne ako ďalšie menšinové recenzentky) preniesť cez hlavnú hrdinku a rozprávačku, ktorá svojou absolútnou sebeckosťou zabila príbeh i roviny lásky v ňom. Celú dobu som si kládla otázku, prečo všetci milujú a obskakujú osobu, ktorá neznášala svoju sestru (ale keď mala svetabolesť a achjaj, dilemu, koho milovať viacej, utekala k nej o šiestej ráno, namiesto toho, aby jej čo len raz za tie roky sebaľútosti postrážila sluchovo postihnuté dvojčatá, či sa - na rozdiel od zbytku rodiny - obťažovala učiť znakovú reč a trochu vypomohla vyčerpanej sestre, keď sa už nudila tak, že sa začala učiť na klavír... mám bratranca s kochleárnym implantátom, takže veľmi dobre od narodenia viem, aká je fuška naučiť také dieťa komunikovať, fungovať vo svete a zniesť plač vo výške ultrazvuku, pretože sa nepočuje a ani nekontroluje), veľkopansky trpela existenciu rodičov (ale presťahovanie k nim s otvorenou náručou a full servisom očakávala okamžite a kedykoľvek a oni sa jej ešte dovoľovali na konci, či zamestnať jej sestru, ktorá si na rozdiel od Emmy vybudovala svoj život sama? tak to bolo fakt zu viel trochu) a svokrovcov (keď tak strašne roky milovala Jesseho, jak to, že nevyvinula ani minimum snahy, aby mala bližšie k jeho rodičom?), od kamarátky Olive čakala, že dobehne a bude u nej spať na zemi, keď treba, ale keď sa jej už chcelo ukončiť telefonický hovor, mala proste Olive smolíka, ani vetu nedopovedala... A takto by sme mohli pokračovať ďalej a ďalej k nijakému citu voči zamestnancom a očakávania lojality, ohrievaniu vody na čaj v mikrovlnke (to fakt Američania robia??) a budovania astronomického nepochopenia hĺbok jej novej existencie v drobnom fakte, že má naraz intoleranciu na laktózu (veď to stačilo oznámiť jednoduchou vetou, keď šiel manžel na nákup, má azda kryštálovú guľu?) alebo nemožnosti zmeniť účes (to sú vlasy súčasť osobnosti? odkedy? furt som riešila, čo mám v hlave a nie na nej... ale to asi bola tá chyba, ktorá odradzovala zástupy milencov :D). Ufff, a pritom celý príbeh bol o voľbe medzi Samom a Jessem... aby som úplne neodradila čitateľa tohto mierne rozčúleného príspevku, položím len jednu otázku k zamysleniu, lebo som tu v reakciách o tom zmienku nenašla... Príde teda len mne úplne nenormálne skákať v priebehu cca 3-4 dní z postele do postele (resp. aby sme boli presní, z podlahy na podlahu a z kuchynskej linky na iný pultík či sprchu) medzi dvoma mužmi a rozplývať sa vášňou, s akou sa s nimi miluje? Toto mi prišlo (prepitujem za výraz) choré až zvrátené, veď akoby si vyberala auto a skúšala dojazd a zrýchlenie z nuly na sto... odchádza zo spoločného bytu so Samom, rozdá si to s ním (to sa inak nazvať nedá) a s Jessem sa dohodnú na rozchode, ale pre istotu ho ešte "vojede" na rozlúčku. A tejto pani mám veriť jej úvahy o pravej láske?

Kniha sa ľahko čítala, príbeh bol naozaj pútavý. Čo mne ale veľmi vadilo, bolo, že mnoho myšlienok a viet sa dokola opakovalo. Až som si na záver uvedomila, že príbeh tvoril tak 20% knihy a zvyšok bolo opakovanie tých istých myšlienok. Možno to nie je zlé a autorka to tak chcela, ale mňa to už na konci nudilo a rušilo.

Hezký příběh, pohodové čtení; četlo se hezky.

Jsou příběhy, které si přečtete a nic pro vás neznamenají. Jsou příběhy, které se vám líbí, ale za pět minut už na ně zapomenete. A pak jsou příběhy jako tenhle. Příběhy, které vás donutí cítit všechno. Cítit každou emoci, kterou cítí hlavní postavy. Nenávidíte, milujete, smějete se a pláčete, rvete si vlasy kvůli tomu, jak se hlavní hrdinka chová, ale o chvíli později pro ni pláčete. Příběhy, které s vámi budou ještě dlouho po přečtení.
A tohle je jeden z těhle příběhů.

PS: Audiokniha byla skvěle namluvená, takže mi ani nevadilo, že jsem knihu nedržela v ruce.

Knížka se mi moc líbila. Další super kniha od této autorky. Četla si mi rychle a příběh byl skvělý. Za mě doporučuji :-)

Komentář od AngeliS tuto knihu naprosto vystihl. Líp bych to nenapsala. Za sebe dávám jen jednu *. Dočetla jsem sice až do konce, ale stránky jsem musela přeskakovat.