Hvězdy na cestě

(SPOILER) Příběh se mně líbil, moře, Kréta, vztahy... Ale to kruté zmrzačení klavíristy Matea a jeho zmizení. To z toho Adam vyvázl bez trestu?... :( Ubírám půl hvězdičky. Takový to mohl být hezký konec. Ne, že bych potřebovala přímo happy end, ale ukončit to drcením prstů....

Kniha se mi moc líbila, mám ráda vztahové rodinné příběhy od českých autorů.

Kniha se mi líbila,četla se sama.Pribeh se odehrává na ostrově Kréta,vztah hlavně otce a dcery.

Krásný, čtivý příběh. Příběh otce a dcery, kteří se po letech dávají dohromady a hledají k sobě cestu. Příběh o smíření a o umírání. Citlivé, romantické, vtipné a smutné. Užlila jsem si to.

Milá kniha, lehce a rychle se četla.

Velmi mě překvapilo, jak se mi knížka líbila. Zajímavý příběh, odehrávající se v příjemném přímořském prostředí. Dlouho ve mě dozníval.

(SPOILER) Celkem mě překvapilo jak je ta kniha dobra .. čím blíže konci, tím zajímavější čtení . Jsem ráda mimo jiné , že se psem to dobře dopadlo

Původně jsem si šla do knihovny pro Čarodějky, ale neměla jsem štěstí. Paní knihovnice mi doporučila Hvězdy na cestě a já ji za to moc děkuju. Příběh se velice dobře četl a vyhovovaly mi kratší kapitoly. Jen je škoda, že se autorka nerozepsala víc o Mateovi.

Zajímavý příběh jedné rodiny, která se už vlastně dávno rozpadla. Na Krétu přijíždí známý herec Igor. Žila zde poslední roky jeho matka Marta, která zemřela. Potkává se zde se svou dcerou Vandou, se kterou taky netrávil moc času. Herectví a sláva byly pro něj důležitější.

Zhruba do 3/4 knihy jsem byla nadšená. Sledujeme retrospektivní vzpomínky obou protagonistů, snahy obou něco pro obnovení vztahu udělat a zároveň nasměrovat své životy lepším směrem. Jen ten konec mi připadal přitažený za vlasy, ne moc pravděpodobný.

Knížka se skvěle čte, má spád i nápad a atmosféru. Je to kniha o vztazích mezi lidmi, kteří by si měli být blízcí, ale své vazby zpřetrhali nebo možná ani pořádně nenavázali, a na druhé straně o síle vztahu lidí nepříbuzných, kteří pro vás někdy ve vypjatých chvílích udělají víc než vaše rodina. Nic tam není napsáno zbytečně a i přes poněkud "pohádkové" rozuzlení působí uvěřitelně a sympaticky.

Prima oddechovka. Kniha se moc hezky a lehce četla.

Taková pohádka pro dospělé, ale pěkná, určitě nechci knihu hanit. Všechno dobře dopadlo, až na Mathea, toho mi bylo líto. Příjemné čtení, které mě ale úplně nenadchlo

To byla táák půvabná knížka.
Tak mile a lidsky napsaná.Topka.
Tam je prostě všechno.Klobouček....

Hvězdy na cestě byla druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. Čarodějky nastavily laťku vysoko, takže chvíli trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Nakonec si mě získal, i když už byly některé situace v něm předvídatelnější. Styl psaní a přednes Richarda byly stejně poutavé a přestože se nekonal žádný wau a aha moment, líbilo se mi, jak do sebe vše krásně zapadlo.

Od Karin jsem jako první četla Čarodějky, ta se mi dost líbila. V komentářích u Čarodějek někdo zmiňoval, že Hvězdy na cestě se mu líbily víc, tak jsem byla natěšená. Ale za mě to Čarodějky bohužel nepřekonalo.

Příběh ne nějak extra zajímavý, některé věci jasně předvídatelné, zkraje mě iritovalo, jak tam Vanda pořád zmiňuje, jak musí postovat na Instagram. Kdyby tu byl smajlík protáčející oči, tak ho tu dám :-))

Ale abych nebyla jen negativní, rozhodně se kniha hezky četla. Styl psaní je příjemný, hezky plyne. Bylo tam i pár mouder, které je fajn si v životě připomínat. Je to taková oddechovka – řekla bych, že fajn na léto.

Krásná milá knížka, která se moc dobře čte a průběh v člověku dlouho rezonuje. Díky za knihu paní Babinská

Kniha Hvězdy na cestě je přesně ten typ příběhu, který ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení – nebo v mém případě, doposlouchání. Audioknihu namluvil Richard Krajčo, a i když to vzhledem k příjmení autorky působí trochu jako rodinná záležitost, musím říct, že jeho projev byl skvělý. Má charismatický hlas, herecký cit a celý příběh díky němu dostal další rozměr.

Hlavní postavou je Igor – slavný herec, proutník, a upřímně řečeno, pěkný sobec. Jeho povrchnost, arogance a neschopnost vidět, co je v životě opravdu důležité, mě místy opravdu štvaly. Všechno měl, všechno zahodil. Přesto – nebo právě proto – je jeho cesta zajímavá. A bolestná. Příběh ukazuje, jak často nám věci dojdou až ve chvíli, kdy už je pozdě.

Děj se nevypráví lineárně – kapitoly skáčou mezi současností, minulostí, dobou, kdy byla Igorova dcera Vanda ještě malá, ale i mezi vzpomínkami Igorovy matky. A co mě příjemně překvapilo – do příběhu vstupuje i toulavý pes, jehož pohled na svět přidává knize něžnou poetiku a symboliku.

Zajímavým motivem je i smrt a to, jak dokáže spojit ty, kteří zůstali. Po úmrtí Igorovy matky se začíná měnit dynamika rodinných vztahů. Sledujeme pokus o znovunavázání kontaktu s dcerou, kterou Igor kvůli své sebestřednosti dávno ztratil. Jeho chování po jejím narození mě úplně vytáčelo – v těch chvílích jsem plně souzněla s jeho manželkou.

Druhá polovina knihy, která se víc zaměřuje na Vandu – její manželství, kariéru a vlastní cestu životem – mě bavila o poznání víc. Tam příběh nabírá na síle a začíná opravdu fungovat i emocionálně.

Autorka navíc do příběhu zasazuje i motiv řecké Kréty – kdo tam byl, ocení nostalgický návrat přes letiště v Heraklionu nebo zmínku o Knóssosu.

Hvězdy na cestě jsou kniha o ztrátách, smíření, ale i o naději. O tom, jak těžké je být slavným – nejen před světem, ale i sám před sebou. A i když mě Igor většinu času vytáčel, nakonec jsem si ten příběh užila. Závěr mě dojal a rozhodně vím, že tohle nebyla moje poslední kniha od Karin Krajčo Babinské.

Opětovně jsem začala číst knihu od Karin Krajčo Babinské. Rozhodně jsem nemeškala. Ze tří bestsellerů, které mi přišly v úhledném balení jsem si vybrala modrou knížku, Hvězdy na cestě, strhující vyprávění o otci a dceři, jejich vztahu a o umírání. Výraznou předností autorky je hladký styl psaní, kdy Vás při čtení nic "neruší" a můžete se v klidu ponořit do děje, a to aniž by jeho vylíčení ztratilo na barvitosti. Velmi mě potěšil konec knihy. Knihu jsem si prostě užila a vřele ji doporučuji ke čtení dalším.

Mám styl paní Babinské ráda, knížka se četla dobře, členění do kratších kapitol mi sedí, přeskakování v čase bylo občas lehce matoucí, ale udržovalo mě to ve střehu. Nicméně se mi jiné autorčiny knížky líbily více, někdy při čtení trpím, když si lidé nerozumí, a přitom by stačilo spolu mluvit, a tady to přímo bolelo…