Labyrint pohybu
kniha od: Pavel Kolář , Renata Červenková
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373710/bmid_labyrint-pohybu-6qQ-373710.jpg
4.5
640
Knižní rozhovor s renomovaným fyzioterapeutem prof. Kolářem. „Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?... celý text
Literatura naučná , Zdraví , Zdravotnictví
Vydáno: 2018 , Vyšehrad
Originální název:
Labyrint pohybu , 2018
více info...
Komentáře (178)
Komentáře 178 Recenze 4
Musela jsem některé části přeskakovat, protože kvůli oslavným částem a názoru na výchovu bych jinak knihu odložila. Což by byla škoda, protože příběhy pacientů byly zajímavé. Líbil se mi popis provázanosti zdraví, psychiky a života vůbec. To je podle mě zásadní sdělení, které by se mělo dostat k co nejvíce lidem.
Tento víkend jsem si užila wellness pobyt a k tomu nesmí chybět zajímavá kniha. Protože řeším ted zdravotní problémy pohybového aparátu tato kniha byla dobrý výběr. Hodně zajímavé otázky ohledně lidského života, velice příjemné čtení, povídání o věcech, které nás trápí...
Pavel Kolář se s námi podělí o své zkušenosti a znalosti a už záleží na nás, jakou cestu si vybereme. Určitě jsem ráda za informace, které nás můžou obohatit...
Měla jsem ji rozečtenou asi půl roku a postupně dávkovala a vstřebávala, hlavně proto, že jsem musela na operaci plotenky.
Škoda že není víc takových komplexních pracovišť s tak šikovným panem profesorem.
V knize, hlavně ze začátku, je spousty odborných termínů, možná by bylo lepší trochu převést do,, srozumitelných,, slov.
I tak dávám 5* a budu se k ni vracet.
Autorka měla ukočírovat ego i slovník zpovídaného. A krátit a přepisovat do češtiny. Pak by to bylo mnohem lepší čtení. Bohužel to nezvládla. Je to takový oslavný text ve smyslu poslyšte a to mi řekněte, jak to děláte, že jste tak skvělý...
Tuto knihu by si měl bez rozpaků přečíst určitě každý z nás ...
Moc se mi líbí jak pan profesot zdůrazňuje naprostou propojenost všeho v organismu a na základě toho, že by měla být také maximální provázanost a spolupráce jednotlivých lékařských odborností.
Sama si moc dobře pamatuju jak při našich praxích se nás mnozí lékaři ptali jestli nechceme studovat něco pořádného ....
Kniha není vůbec jen o sportovcích, ale o dětech, jak je nepřetěžovat, ale vypěstovat v nich lásku k pohybu. Jak se naučit poznat a přijmout své limity. O poúrazových stavech, že tímto život nekončí, především však je potřeba těmto lidem dopomoci k co nejlepší kvalitě života. A také o stáří, že není vůbec žádnou výhrou přežít svůj život.
Nesmírně zajímavá kniha, pro mě zejména kapitoly o stresu, aktivním pohybu, stárnutí a umírání. Přiznám se, že jsem pár otázek ohledně péče o sportovce a jejich léčby přeskočila.
"Hluboký pád přivodí často největší štěstí." Shakespeare
"My totiž žijeme v nereálných představách, kdy smrt přijde, proto myšlenky na ni stále odsunujeme dozadu. Až příliš lpíme na tom, abychom byli silní, spokojení a pořád mladí. Člověk by si ale měl nastavit svůj život s vědomím toho, že tahle otázka jednou doopravdy přijde a že by ho neměla vyděsit ani zaskočit. Pokud to dokáže, nejspíš udělá určitou revizi svých aktivit. Najednou si totiž uvědomí jiný smysl a úplně jiné hodnoty."
Skvělá kniha podaná jako rozhovor s uznávaným českým fyzioterapeutem. Kniha je v první polovině náročnější na čtení pro uvádění odborných pojmů. Čtenář laik se v textu ztratí. V druhé polovině jsou však skvělé podměty k zamyšlení - např. jak zapojit tělesně postižené zpět do práce/společnosti; bolest nemusí mít zdroj v místě, kdy bolí; nebo zamyšlení nad smrtí (medicína prodlužuje léta dožití vs. mohla by spíš zkvalitnit léta pacientovi a ne je prodlužovat)
Kniha je neobyčejně zajímavá, pan profesor Kolář odborník na slovo vzatý. Nejzajímavější mi přišlo jeho vyprávění a skutečné příběhy z praxe. Kniha má i značný duševní přesah, který jsem tak úplně nesdílel. Ale třeba se tam ještě dostanu.
Teď se jdu učit žonglovat, to je jedna z načerpaných inspirací .. ;-)
Kvalitni rozhovor s velkou osobnosti nasi zeme. Tolik veci k zamysleni, dohledani, ...
U Pavla Koláře vidím jiný pohled a možná proto je taková kapacita ve svém oboru. Naprosto souhlasím s tím, že se děti zbytečně vozí do školy, s tím, že jeden lékař neví, co dělá druhý lékař se stejným pacientem, že se ve zdravotnictví nedívá na člověka komplexně, nehledá a neřeší příčinu, řeší jen důsledky v podobě dalších léků. U většiny lékařů je bohužel jejich povolání jen rutinní záležitost.
U Pavla Koláře vidím jiný pohled a možná proto je taková kapacita ve svém oboru. Naprosto souhlasím s tím, že se zbytečně vozí děti do školy, s tím, že jeden lékař neví, co dělá druhý lékař se stejným pacientem, že se zdravotnictví nedívá na člověka komplexně, nehledá a neřeší příčinu, řeší jen důsledky v podobě dalších léků. Zdravotní je u většiny lékařů bohužel rutinní záležitost, jen kapacity mají jiný, správný pohled.
Začátek mi úplně nesedl, ale od druhé kapitoly to byla opravdu zajímavá kniha o tom, jak vše se vším souvisí. A to nejen fyzické problémy s psychickými, ale třeba i klouby s vnitřními orgány, nebo sporty provozované v dětství s naším postavením. Prostě, že na vše je třeba dívat se komplexně, a že některé věci lze ovlivnit a že něco musíme přijmout. Jak je důležitý nadhled a taky míra s jakou sporty děláme. Sice je to náročné čtení, ale knihu doporučuji, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací.
Nic zajimavejsiho jsem v poslední době nečetla, hluboce mě některé pasáže zasáhly a hodne mi to otevrelo obzory, oci a myšlení v souvislostech. Vše je spojené se vším a bolest v daném místě neznamená, že tam je i problém. Profesor Kolář má široké povědomí a citlivě dokáže vidět nedostatky společnosti. Mě se kniha líbila
Málem jsem knihu zahodila někde u:
"Narušujeme tak tradiční, ale především i přirozené stereotypy, takže chlapeček si hraje s panenkami a holčička opravuje autíčka, muž už není tatínek a žena ztrácí roli maminky, zvyšuje se povědomí o mužích v domácnosti. Největší nebezpečí všech těchto věcí spočívá po mém soudu v jejich plíživosti a postupném přesměrování jejich vnímání v našich myslích. To, co bylo "out" je po čase "in". Vadí mi, že tím prolamujeme někdejší jistoty a útočíme tím na základní křesťanské hodnoty a biologickou přirozenost."
Je mi srdečně jedno, jaké má který stárnoucí chlap povzdechy na novou dobu, kdy už to vůbec není jako za mlada, ale nemám ráda lehkovážné zaklínání se biologickou přirozeností. Naše obory se snad překrývají dost na to, abychom se případně shodli, že biologickou přirozeností člověka je mít palec v protilehlém postavení k ostatním prstům, takže když např. neodtéká umyvadlo, tak je úplně jedno, co kdo považuje za svou gendrovou roli (ať už to znamená cokoliv, to je zase zcela mimo mé vzdělání), vyčistit se to musí a základní biologické minimum pro to má každý, kdo je takovým palcem vybaven. Můžeme o rolích jistě polemizovat dle libovůle, ale s přirozeností opatrně. Abychom se nedostali k té biologické přirozenosti, kdy nejtěžší práce vykonávají (v rozporu se základními křesťanskými hodnotami) ti nejslabší, protože je nejlehčí je k tomu donutit.
Po překonání četby o profesorových názorech na základní otázku života, vesmíru a vůbec, kdy už jsem se začínala obávat, že to o té fyzioterapii a rehabilitaci snad ani nebude, už mě kniha zajímala velmi. Neobsahuje sice žádné praktické tipy (byť si myslím, že kdo chce, tak si z ní něco praktického odnést může), ale zato mi přiblížila řadu odborných termínů a historii rehabilitce u nás. Historie oboru je dost důležitá pro pochopení, proč ještě ve 20. letech 21. století není při všech preventivních kontrolách zavedenou praxí pravidelně kontrolovat také pohybový aparát. Nebo proč stále nemalá část zdravotníků v porodnictví nezná pořádně význam polohování pro dobrý průběh porodu a nerozumí biomechanice. Nejvíc mě zaujaly kapitoly "Život s posturou", "Zhroucené ideály" a "Nešikové a šikulové". Konečně někdo, kdo by zřejmě pochopil, co se obvykle marně snažím vysvětlit, když po mně nějaký fyzioterapeut chce ohodnotit bolest na škále od 0 do 10. Totiž to, že konkrétně v mém případě má moje subjektivní hodnocení jen málo společného s objektivním stavem a měl by více dát na svůj zrak, hmat a zkušenost. Postura, propriocepce, ideomotorické funkce, části o psychomotorickém vývoji, to mě všechno strašně bavilo. Také by mě bavilo nechat si to všechno otestovat, ale to je zřejmě docela drahá legrace. Ráda bych si přečetla i odbornější texty z této oblasti.
Rozhodně mi ale nevadily názorné příklady na sportovcích a jiných známých osobách (stejně jich většinu neznám), bylo to zajímavé dokreslení teorie praxí. Forma rozhovoru mi úplně blízká není a zde to občas působí docela strojeně. Běžně si v knihách nepodtrhávám, ale tentokrát lituji, že jsem to neudělala - je docela těžké dohledat znovu konkrétní informaci, aniž by člověk přečetl celou kapitolu. U *** zůstávám hlavně kvůli tomu, že by mi bylo bližší trochu jiné zpracování tématu.
Je to vlastně rozhovor s odborníkem na tělo , který je u nás naprostá jednička. Je dobré si ji přečíst. Doporučuji.
Renata Červenková
"Nad výsledky nedávného průzkumu Ústavu lékového průvodce a klinických farmaceutů Nemocnice Na Homolce, které tato nezisková organizace provedla u víc než 800 obyvatel domovů seniorů, zůstává rozum stát. Každý bral denně průměrně jedenáct léků! V jednom z domovů, který se nijak nevymykal, nebyli kliničtí farmaceuti spokojení u třetiny lidí: téměř u poloviny jim nebylo jasné, proč ten či který lék vůbec berou, a zhruba třetina užívala sice správný lék, ovšem v nevhodné dávce."
Skvělá kniha!!! Doporučuji každému přečíst. Po přečtení jsem rozhodla řešit zdravotní problémy.
Nevim, jak presne ohodnotit... Vylozene o ctivosti knihy se zde hovorit neda. Docela dlouho mi trvalo knihu precist a uprimne jsem se uz tesila, az to konecne prelouskam. Kniha totiz vyzaduje dost koncentrace ( neni to tak , ze by se cetla sama), kazdopadne je docela poucna, je fajn si vyslehnout nazory, postoje a vedomosti cloveka, ktery pusobi schopne a duveryhodne.
Čtivá kniha. Pan profesor Kolář je opravdu člověk na svém místě. Líbí se mi, že jako jeden z mála bere v potaz souvislosti, pohlíží na člověka komplexně a uznává, že "vše souvisí se vším", ne jako většina lékařů, kteří řeší jen ten svůj "oddělený úsek ". Člověk je ale celek. :-)
O psychosomatiku se zajímám už velmi dlouho, proto jsem byla z těchto postojů doslova nadšena, neb to u našich odborníků není k vidění. Sama bych takový přístup velmi ocenila. Informace, které jsou v této knize jsou opravdu velmi přínosné, týká se to nás všech , pan Kolář se nebojí poukázat ani na "trend" dnešní společnosti - málo pohybu, špatný pohyb, moc jídla, moc všeho.... A i tam je ta velká souvislost se vším....... Něco je zkrátka "špatně".... Je to na každém jednom z nás, jak se ke svému zdraví postaví, zda se chce po zbytek života léčit, nebo se jednou provždy uzdravit. :-)
Není moc knih při jejichž čtení si stoupnu na jednu nohu, zavřu oči a zkouším otáčet hlavou... :-D
Za mě skvělé čtení doplněné o skutečné příběhy, bez obalu o tom, jak málo se hýbeme, jak si pohybem ubližujeme a jak se snažíme naše obtíže rychle vyřešit v lékárně. V knize jsou odborné termíny, ale když se na čtení soustředíte, nijak vám to vyprávění nenarušuje.
Skvělá kniha! Lékař Pavel Kolář má skvělý přehled a náhled na věci, který mi vyloženě sedí. Líbilo se mi i, že se v knize probere komplexně celý život od dětí až po důchodce, takže si tam každý musí něco najít, co ho zaujme.
Nešlo to. Kniha neměla spád, lékařsky až příliš popisná, pan profesor má prostě názor na vše. Gymnastický supertalent co proměnil v úspěch vše, na co sáhnul. Nuda obsahově, formát rozhovoru se vůbec nepovedl. Očekávání veliká, bohužel nedočteno.
Velmi zajímavá kniha. Pan profesor se dotýká spousty témat, která by si zasloužila trochu více rozvést. Chápu, že problematika fyzioterapie nejde shrnout do jedné knihy. Osobně se mi příliš nelíbí forma knihy - rozhovor. Těším se na další knihu - Posilování stresem.
Nebavilo mě to.
Rozhovor je sice zajímavý, že okrývá pohled na svět zajímavého člověka, ale asi jsem od toho čekala něco trochu jiného. Je spíše o životě pana profesora než o radách jak na zdravý pohyb a nějakých zajímavých postupech.
Tím, že jsem trochu z oboru, to pro mě vlastně nebylo ani nic nového.
Velmi otevřená kniha, často jsem se musel zamyslet nad svým životem .a zastydět se nad malou pracovitostí ... Rozhovory jsou skvěle vedeny a díky tomu je výsledek opravdu jedinečný . Dovedlo mne to k potvrzení mého dlouhodobého pochybování o medicíně , založené na "důkazech".
Tohle jsem si užila! Nečekejte knihu, která se týká jen pohybového aparátu, rozhovor s panem doktorem Kolářem má větší přesah. Čte se velice hezky, i když nemáte lékařské vzdělání. Teorie se střídá s reálnými příklady z ordinace. Témata rozhovoru jsou povedeně seskládaná. Doporučuji!
Je to víc informativní než praktické. Čtenář se dočte o lidském těle a o tom jak k pacientovi přistupuje špičkový fyzioterapeut. Pár rad kniha obsahuje, ale není to primárně návod, jak zdravě žít.
Některé odpovědi jsou poměrně odborné, takže to vyžaduje pozornost. Přitom je to velmi srozumitelné. Jen se musí počítat s použitím odborných termínů. Zábavné to moc není. Ani když se zmiňují slavní sportovci či jiné celebrity.
Hodnotím to hlavně jako rozhovor. Naučná literatura to není. Je to příliš živelné a trochu osobní. Probírá se život profesora Koláře, někteří profesionální sportovci a v závěru vzpomínky na prezidenta Havla.
Co se týče odborné stránky, tak tomu nemohu vytknout nic. Leda zpracování, protože rozhovor působí příliš učesaně. Aspoň já si nedokážu představit, že by tahle někdo skutečně mluvil. :)
Výsledkem je výborná čtivost. Úplně mě to navnadilo přečíst si nějakou naučnou knihu na tohle téma. Taky uznávám, že jsem trochu zaujatý. Mám totiž skoro stejné názory jako profesor Kolář. Snad jen dvakrát mě něco zarazilo.
Na téma pohybu lidského těla, rehabilitace a odpovědnosti za vlastní zdraví rozhodně doporučuju. Za velmi důležitý považuji závěr o ukončení života a přístupu ke smrti. 90% 4,5*
Slyšela jsem na tuto knihu samé ódy, takže jsem měla možná až moc vysoká očekávání...místy mě velmi zaujala, místy až nudila, ale přínos měla. Prof. Kolář je člověk na svém místě a na medicínu i život pohlíží komplexně a lidsky. Určitě stojí za přečtení.
*čtenářská výzva 2021: Kniha z lékařského prostředí
Pavel Kolář je významná osobnost v oblasti fyzioterapie. Letos jsme náhodou byli na jeho přednášce o jeho poslední knize Posilování stresem, a proto jsem se rozhodla si od pana profesora něco přečíst.
Tato kniha je psaná jako rozhovor a je velmi populárně-naučná. Kolář vypráví o svém životě, o vývoji české fyzioterapie a jejím světovém úspěchu (určitě znáte Vojtovo metodu), dále pak vypráví o své práci, kterou miluje a které rozumí (a že toho dělá fakt hodně - práce s dětmi, pracuje s prezidenty, pracuje se sportovci, učí, byl/je proděkanem /nevím jistě/ 2.LF UK a mnoho dalšího). Z knihy se dozvíte něco o svých nemocech (protože dle něj se u každého něco najde) a vlastně i něco o tom, jak žít.
Je to velmi dobrá kniha, která má každému, co nabídnout.
Moc zajímavá a poučná kniha. Je psaná formou rozhovoru s prof. Kolářem.
Sice i já jako zdravotník jsem měla problém některé věci pochopit, a musela jsem některé stránky číst znovu, i přesto mi tato kniha, toho dala hodně na zamyšlení. Mělo by být více zdravotníků, s podobnými názory, a s podobnou chutí hledat odpovědi, kde je jiní nenašli.
Bohužel v hodně věcech má pravdu, lidé kladou na medicínu vyšší nároky než je schopna unést, a na sobě nepracují. Hodně lékařů má strach, protože se lidé hned soudí a proto jim v mnoha věcech ustupují...
Knihu určitě doporučuji
Štítky knihy
léčebná rehabilitace fyzioterapie pohybová soustava
Kniha Labyrint pohybu je v
| Právě čtených | 64x |
| Přečtených | 934x |
| Čtenářské výzvě | 213x |
| Doporučených | 68x |
| Knihotéce | 280x |
| Chystám se číst | 390x |
| Chci si koupit | 92x |
| dalších seznamech | 5x |