gladya

Příspěvky

Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékařeEgypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékařeMika Waltari

Přečteno poněkolikáté po mnoha letech. Pořád stejně skvělé. Trocha historie, hodně fikce, vložení pohádek a inspirace příběhy z mytologie, celek je dokonalý.

Troufám si tvrdit, že pokud se vůbec člověku 20. a 21. století podaří popsat život a myšlení lidí ve starověku, Waltari to zvládl.

Výhrady těch, komu se nelíbí jazyk, jsou bzučením mouchy v mých uších. Vždyť jazyk je další důvod, proč je tahle knížka tak skvělá. Je škoda, že část lidí, asi hlavně mladých, tohle už dnes neocení. Pro koho je to nezáživné, nechť obětujte Chrobákovi, a taky Amonovi a Atonovi, neboť jistota je jistota. A pak možná pochopí.

17.10.2018


ŽidokraciaŽidokraciaMarián Magát

Myslela jsem, že lidstvo se poučilo. Řešit dnes, jestli je někdo Žid? Popírat holokaust? No, pamětníků už moc nežije. Proto nesmíme zapomínat.
A popírat holokaust je nepřijatelné. Nebo chceme, aby se něco takového opakovalo? A co když budete mít pro někoho nevhodný původ třeba vy, autore?

28. lednaodpad!


Na východ od rájeNa východ od rájeJohn Steinbeck

Myslela jsem, že jsem s věkem otupěla a už žádná knížka se nevyrovná srdcovkám z mládí. Steinbeck to dokázal. Chválu bych mohla psát dlouho a nestačilo by to. Takhle má vypadat LITERATURA.

V knížce toho je hodně, tak něco, co v komentářích snad nezaznělo. Mě třeba vedla k zamyšlení nad biblickými příběhy. Jako opravdový hřích mi vychází až Kainův čin, ne zvědavost a neposlušnost Adama a Evy . Pravda, jsem bezvěrec.
A taky mě napadlo, že místo populárních motivačních příruček doporučuji přečíst si Na východ od ráje, nebo alespoň některé kapitoly , např. 24., 34.
Timšel, přátelé.

Nechápu, proč jsem ji nečetla dřív.

14.02.2019


SpasitelSpasitelAndy Weir

Skvělá sci-fi. Je tam dobrodružství a dramatická zápletka, vlastně těch zápletek ve smyslu nějakých katastrof je tam dost. Ale je tam i humor. A hlavně je to zase jednou dobrá hard sci-fi.
Kdo chce, může si porovnat technické a vědecké pasáže s tím, co si pamatuje ze školy . Mně, která přírodní vědy studovala naposledy na humanitním gymplu v minulém tisíciletí, stačilo, že to působilo věrohodně.
Snad o ději moc neprozradím, když napíšu, že přemýšlím, zda život a inteligence ve vesmíru je založen na podobných principech jako na Zemi, Přemýšlím o tom dlouho, nejen u této knížky, sci-fi čtu skoro padesát let. Všimněte si, že píšu mimozemský život je, ne byl by.

14. ledna


Tiché rokyTiché rokyAlena Mornštajnová

Jedním slovem nádhera.

Co mě nejvíc zaujalo? Všechny postavy jsou lidé z masa a kostí. Všichni udělali chyby. Nebo byla chyba, že něco neudělali. Všem hrdinům čtenář rozumí. I těm, s kterými nesouhlasí, kteří mu jsou protivní. U všech je jasné, proč jsou takoví.

Třeba s tak skvěle napsanou postavu "věřícího" komunisty (věřícího ne v boha, ale komunismus) jsem snad jinde nesetkala.

Až někdy ve dvou třetinách mi došel význam názvu. Tiché roky jsou vlastně tiché ve dvojím smyslu.

13.06.2019


HanaHanaAlena Mornštajnová

Skvělá, knížka působivý emotivní příběh. Hana a její blízcí prožili nepředstavitelné hrůzy. U Hany jde navíc i o pocit viny,

"Jsme přece ve dvacátém století, pogromy nebudou." Říká Hanina matka cca kolem roku 1935. No, klasické pogromy asi opravdu nebyly. To by pro nás mělo být poučení, zlo ze světa nezmizelo.

17.01.2018


Prolomení hradebProlomení hradebPetr Hampl

Jsem kavárenský povaleč, sluníčkář a ani nejsem dost mužná (narážka na opakovanou zmínku o mužnosti). To je nutné přiznání na začátek. Pan Hampl napsal dílko, které se celkem dobře čte a poukazuje na některé reálné problémy současného světa. Za to hvězda. Celkově ale zklamání. Uvedu pár výtek. Nekritizuji ani tak autorovy názory, ale zpracování.

1. Jak už se to dneska nosí, v knížce je zmiňován islám. Ještě v mém mládí nikoho nenapadlo, že by islám mohl být hrozbou. Od sociologa bych čekala zmínku, proč, kde a kdy se radikalismus objevil či probudil. Kde se berou ti vousatí inženýři nebo jak jim autor říká?

2. I u populární knížky by měla být alespoň hlavní zmiňovaná fakta a data podložena odkazy na zdroje, to by byla stránka navíc, kterou by jistě čtenář rád zaplatil. A ani ta stránka by potřeba nebyla. Stačilo by, kdyby se opakující se klíčové teze opakované pro zdůraznení zvýraznily jinak. To, co autor doporučuje na konci kapitol nejsou zdroje.

3. Ani v populární knížce by se popis změn sociální struktury neměl zúžit na popis moderní aristokracie (já jsem asi její slouha).

4. Příklady z historie jsou účelově vybrané a jednostranné, když budu chtít, nějakým příkladem z historie podpořím téměř jakoukoli tezi.

5. Řeči o svobodě slova a médiích jsou úsměvné, vždyť dneska je maistream Parlamentní listy a TV Barandov.

No, je toho víc. Zkrátka vezmi musulmana, byroktata, Sorose neziskovky (chybí jen Kalousek) , okořeň nesmysly o lidských a občanských právech a publikuj.

Je to škoda, protože téma je zajímavé a v najdou se tam i myšlenky, které stojí přinejmenším za debatu. Například, proč byla západní civilizace v historii tak úspěšná?

A trochu odlehčím Konec konců, každá civilizace zanikne, to není tragédie, jde spíš o to, jak zánik proběhne a kam svět půjde dál. Ozbrojování a násilí cesta není.

07.10.2018


Norské dřevoNorské dřevoHaruki Murakami

Pěkný čtenářský zážitek. Příběh se odehrává (zejména) na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v Japonsku, to má význam. Japonské tradice a kultura na straně jedné, generace mladých lidí vyrůstajících po válce a jsou ovlivněni moderními trendy a změnami ve společnosti. Japonská mentalita je asi zásadní. Stranou není ani studentské hnutí.
Snad všechny postavy jsou vlastně osamělí lidé v přelidněné zemi. A hodně postav je přinejmenším psychicky labilních.
Z příběhu na mě dýchá smutek a melancholie.

28.10.2018


Smrt je mým řemeslemSmrt je mým řemeslemRobert Merle

Dvě věty, které vysvětlují hodně.
„ Nemáte co myslet, máte poslouchat.“
„Německo neprohrálo, je pořád ve válce, nic na tom nezměnil Verailleský diktát.“

Není to samozřejmě autobiografie ani přesná biografie, ale ich forma sedí. Osobnost Rudolfa a hlavně dobu popisuje knížka dokonale. Rudolf může být reprezentantem válečných zločinců. Je možné, že mnozí z nich opravdu věřili, že jen „poslouchali rozkazy“. A že rozkaz byl „konečné řešení židovské otázky"? Co znamená vyřešit za měsíc n tisíc jednotek? Že ty jednotky jsou lidé? To neřešili.
Zajímavé je i prostředí, z kterého Rudolf pocházel. Napadlo mě, jestli v daném prostředí a dané době byla taková výchova neobvyklá.
Silně na mě zapůsobil třeba rozhovor s manželkou, když zjistila, co vlastně její muž dělá.
Možná se dá trochu pochopit, kde se takoví lidé berou, ale těžko. Jejich činy se však nedají ničím omluvit. Dokážeme se poučit, aby se už nikdy nic takového neopakovalo?

Posloucháno jako skvěle namluvená audiokniha.

17.06.2020


V šedých tónechV šedých tónechRuta Sepetys

Nebudu opakovat chvalozpěvy. Dodám něco, co snad nezaznělo. V Šedých tónech je skvěle vyjádřeno, jak ošidné je někdy hodnotit lidské činy. Lina několikrát s radikální jistotou mládí někoho odsoudí, aby později pochopila, že vše je složitější, než se jevilo. A dokonce i pro jednoho z dozorců má nakonec člověk trochu pochopení. Ovšem režimu, který tohle dělal a strůjcům zvěrstev se odpustit nedá.

04.01.2017


Úzkosti a jejich lidéÚzkosti a jejich lidéFredrik Backman

Je to typický Backman, jako ve všech knížkách tohoto autora je spousta lidskosti, pochopení pro lidi i jejich slabostí. Lidé jsou figurky, možná trochu přehnaně vykreslené, ale nejsou to v žádném případě karikatury.
Dějově to vypadá trochu bláznivě, ale je to promyšlené. Zdánlivě nesmyslné přeskakování dává čím dál tím větší smysl a postupné odhalování funguje skvěle. Propojení a odhalení některých souvislostí možná někomu přijde poněkud vykonstruované, ale mě se to moc líbilo.
Posloucháno jako audiokniha. Uvažuji o tom, že si koupím papírovou nebo e-knihu, abych si lépe mohla poznamenat některé postřehy.

07.06.2020


19841984G. Orwell (pseudonym)

Kdysi jsem četla, teď poslouchala jako audioknihu, vlastně dramatizaci. Orwell popsal totalitní stát dokonale. Jeho dílo je stále velmi aktuální. Vychází zejména z toho, jak vypadal SSSR za Stalina a nacistické Německo. Doba se změnila a dnešní Oceánie, Eurasie a Eastasie by asi vypadaly jinak. Ale jen v něčem. Asi by nebylo potřeba udržovat obyvatelstvo v bídě, otevřené války nutné nejsou, stačí když se najde nějaký nepřítel (třeba imigranti). A taková KLDR a dynastie Kimů místo Velkého bratra, to se světu popsanému v této knížce asi docela podobá.
Nejvíc na mě asi zapůsobilo, jak hluboce režim dokázal člověka zlomit. Dokázal jít mnohem dál než k "prostým vynuceným přiznáním."

26.07.2018


Český rájČeský rájJaroslav Rudiš

Chlapi, nebuďte hovada. Pružte, lakujte, ale nepřelakujte. Pozor, některé velitelky považují tři plzně za příliš. Jsou i takové přįpady. To vzkazuje ta, která četla tuhle knížku. Knihu, která vlastně skoro nemá děj a přitom obsahuje několik příběhů.

06.09.2019


Gump – pes, který naučil lidi žítGump – pes, který naučil lidi žítFilip Rožek

Takzvaný "pán tvorstva" by měl mít víc pokory a empatie , soucitu s ostatními živými tvory. Jinak zničíme všechno a nakonec i sebe.
Je to dojemný příběh, ale autor evidentně ví, o čem píše.

Poslouchala jsem audioknihu jako kulisu při venčení psa a čekala jsem, kdy se mě někdo zeptá, co se mi stalo. Slzy se mi hrnuly z očí .

Edit. U takového knížky není důležitá literární úroveň. Jde o to, jak na člověka zapůsobí.

18.01.2020


Nejlepší pro všechnyNejlepší pro všechnyPetra Soukupová

Pro tyhle vlastně obyčejné příběhy začínám mít slabost. Pravda, Hanino povolání není úplně tuctové, ale jinak, samoživitelek je dost, ovdovělých žen Evina typu i problémových rozmazlených dětí taky. A v tom je síla knížky. Všichni chtějí to nejlepší pro všechny, ale každý za nejlepší považuje něco jiného a každý nakonec asi myslí hlavně na sebe. Ale není to svým způsobem normální? Rozhodně se nedá říct, že Hana a Eva jsou jen sobecké, u Viktora to nejspíš odpovídá věku. vykreslení dítěte těsně před pubertou, kdy začíná pořádně vnímat, že rodiče (zde matka) nejsou dokonalé bytosti, je povedené.
Je to o vztahu rodičů a dětí, sourozenců, a dotýká se mnoha jiných věcí. Je to trochu smutné, ale takový je život.
Posloucháno jako dobře namluvená audiokniha, proto mi samozřejmě nemohly vadit věci jako chybějící přímá řeč apod. Tenhle druh knížek je na audio verzi jako dělaný.

05.02.2021


Lovec drakůLovec drakůKhaled Hosseini

Musela jsem pár ní počkat s komentářem, tak se mně tahle knížka dostala pod kůži. Je to o Afghánistánu, ale zdaleka nejen o něm. Je to hlavně o člověku, oddanosti, vině, výčitkách a odpuštění,. A nemusí jít o tak dramatické okolnosti. Vždyť asi každý z nás udělal něco, čím se zrovna nechlubí. A nebo něco neudělal a udělat měl. Jenže jen zlí, špatní a bezcitní lidé neznají pocit viny a výčitky svědomí. A pro ty ostatní je nejtěžší odpustit sám sobě.
A taky mě napadla jedna věc. To, že Afghánce vlastně nikdo nedokázal porazit je sice obdivuhodné, ale tím horší je, jak Afghánci poráží sami sebe. Kolik utrpení místní lidé prožili a prožívají boji mezi sebou. A nevypadá to, že tam v dohledné době bude líp.

09.09.2021


Pod kůžíPod kůžíMichel Faber

Faber opět ukázal, že zkrátka umí. Nabízí méně obvyklý pohled na vztah mimozemské civilizace k pozemšťanům z pohledu mimozemšťanů. Ale o to vlastně nejde. Určitě to není hlavní důvod, proč si Pod kůží přečíst. Co vlastně je Pod kůží?. Možná je to alegorie, možná psychologický román. Nejspíš je to mnohem víc. A určitě to není tuctová sci-fi. A tak se čtenář ani neptá, proč Isserley a její šéfové plní svůj úkol tak komplikovaně. A co mě taky po přečtení napadlo? Na stopování jsem nikdy moc nebyla a už s tím nezačnu. A nějak mě přešla chuť na maso.

08.10.2016


Nabarvené ptáčeNabarvené ptáčeJerzy Kosiński

O takové knížce se dá asi těžko říct, že se čtenáři líbí. Dá se ale říct, že je silná a působivá. A je na ní krásně vidět, jak různě mohou čtenáři knížky vnímat.
Podle mě vůbec nejde jen o to, jaké hrůzy přinesla 2.WW (to víme všichni) a jak krutě se chovali pověrčiví venkované kdesi ve východní Evropě. Je to o zlu a „démonech“ v nás. Bez ohledu na prostor a čas. Vůbec nevadí, že to není autobiografie, takové hrůzy se děly a dějí. A jestli si někdo myslí, že my civilizovaní lidé 21. století přece takoví nejsme, až snad na zlomek různých deviantů, bohužel se asi mýlí. Stačí správné podmínky a démoni vyplavou. Naše krutost a zlo by bylo méně explicitní a sofistikovanější.
Krutí jsou dospělí, děti i zvířata. S jak málo lidskosti a soucitu se „ptáče“ setkalo? A velká část těch hrůz s válkou nesouvisela nebo souvisela jen nepřímo.
Existuje asi jen málo pervezí, které v knížce nejsou popsány. U těch sexuálních to je možná až přehnané. Ale kdyby tam násilí nebylo tak explicitní, knížka by nevyvolala tolik diskuzí a neprovokovala by k zamyšlení nad dobrem a zlem v nás.
A že autor obhajuje Sovětský svaz a Stalina? To je nesmysl. Autor popisuje, jak dvanáctileté dítě vnímá „politické školení“, od politruka, přičemž politruk je jeden z mála lidí, kteří se k němu chovali slušně.
A pro jednoho z diskutujících je to ještě horší než 2 miliony, počet obětí 2WW se udává 60 někdy 72 milionů. Na bojištích padlo 20 milionů. Jen Židů zahynulo 6 milionů.

23.09.2019


DrakulaDrakulaBram Stoker

Pokud se nepletu, tohle je první literární zpracování příběhu o slavném upírovi. A proto jsem si to chtěla přečíst. Upíři jsou dnes v řadě fantasy, v některých zejména YA dokonce hlavní postavy. Bylo natočeno mnoho filmů o upírech i Drákulovi. Když jsem odkládala knížku, prozpěvovala jsem si popěvek z muzikálu :„Buď navždy proklet, Drákulo.“ O Drákulovi a upírech píše a točí filmy kde kdo. Jenže Stoker byl první, kdo o Drakulovi psal, tedy spíš první kdo nezapadl a je všeobecně známý dodnes. Proto stojí za přečtení.

Čas. který uplynul od jeho napsání, je na příběhu trochu znát, ale požitek to nijak nezmenšuje.

11. března


Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčůSpolek přátel krásné literatury a bramborových koláčůMary Ann Shaffer

Zmínku o téhle knížce jsem objevila v jedné skupině na FB. jen se zvědavosti jsem si jí půjčila. A můžu napsat jen superlativy. Děj je vlastně poměrně jednoduchý a mohl by to klidně být děj banálního dílka z Červené knihovny. Jenže tahle knížka je mnohem víc.

Zajímavé je, jakým způsobem je použita forma dopisů, Řadu faktů a událostí autorky postupně rozkrývají a něco nechávají na čtenáři, aby si domyslel sám. Je tam milostný příběh ( vlastně minimálně dva), je tam humor i dojemné příběhy, V neposlední řadě jsou tam i postřehy ze života v GB těsně po válce a na ostrově Guernsey za války. Vůbec nevadí, že něco bylo předvídatelné.

03.08.2016


Kniha zvláštních nových věcíKniha zvláštních nových věcíMichel Faber

Pro mě jedna z knižních událostí roku. Nebudu psát další chvalozpěvy, jen upozornění těm, koho by odradila "škatulka" sci-fi. Sci-fi prvky tam nejsou to nejdůležitější a není jich tolik, aby "nescifistu" odradily. Já bych snesla víc sci-fi prvků, například víc o původních obyvatelích Oázy, jejich kultuře, vztazích i technologii. Jenže pak by to byl úplně jiný román a bylo by to určitě na škodu. Také o tom, co se děje na Zemi , bych chtěla vědět víc, než psala Bea Peterovi. Jenže to by zase znamenalo jiný román.

Charakteristiky postav jsou povedené. Nevadí, že Peterovi člověk pořádně porozumí, až když se dozví víc o jeho minulosti, právě naopak. Někteří "domorodci" by si zasloužili víc prostoru a vlastní příběh, ale to by už byl opět úplně jiný román. A nebyl by lepší, Faber tohle dávkování zvládá perfektně.

O skvělém překladu už tady zmínka byla, připomenu zajímavé použití zvláštních znaků pro výslovnost domorodců.

24.10.2016


Mandolína kapitána CorellihoMandolína kapitána CorellihoLouis De Bernières

Milostný příběh (nebo možná spíš příběhy) v pohnuté válečné době, postavy z masa a krve, trocha historie, trocha humoru, trocha smutku, Ve vyprávění se střídají příběhy a pohled jednotlivých postav a někdy se mění i forma vyprávění, například se střídá ich a er forma. Z toho všeho vznikl dokonalý a nezapomenutelný čtenářský zážitek.

03.05.2017


Zimní mužiZimní mužiJesper Bugge Kold

Dalši z knížek kde je vidět, co s lidmi dělá válka.
Jak se postavit ke zlu, které je u moci? Člověk nejdřív jen mlčí a "nevidí", pak se musí dívat, potom musí dělat, co nechce. A nakonec vlastně i sám chce.

Kde je etická hranice, jak bychom se zachovali my?

02.09.2018


Dva proti ŘíšiDva proti ŘíšiJiří Šulc

Příště radši něco třeba od Forsytha, tam jsou borci pořádně na akci připravení, proti tomu tihle působí skoro amatérsky.
A teď vážně. Jak těžké to parašutisté měli, jak zdecimovaný už byl odboj, jak nedokonalé měli informace o situaci v protektorátě, jak moc museli riskovat, když bylo nutné zapojit další lidi, to vše jejich hrdinství dělá ještě větší. Vždyť úspěšně provedli atentát na 3. osobu Říše. Že tento cíl byl pravděpodobně dosažitelnější než jiní nacističtí pohlaváři, úspěch nesnižuje, vybrat reálný cíl je také umění.
Hrdinové v akci jsou v knížce živí lidé se slabinami, ne dokonalí superhrdinové. Tím víc smekám.
Jsou ukázána i dilemata, která museli řešit ti, kdo parašutisty do akce poslali. I to, proč byla taková akce nutná, i za cenu kruté pomsty ze strany okupantů.

Oceňuji, že tam jsou části psané z pohledu Němců.

Obdivujeme hrdiny, kteří riskovali život svůj i své rodiny. To každý nedokáže. Strach zapojit se do odboje a pasivita jsou pochopitelné. Bohužel bylo dost těch, kdo aktivně kolaborovali. I to je v knížce zmíněno.
Takové knížky jsou opravdu potřeba. Zvlášť, když jsou opravdu dobře napsané.

14.02.2019


Než vystydne kávaNež vystydne kávaTošikazu Kawaguči

Zvláštní knížka. Určitě stojí za přečtení, i když neosloví každého. Asi je znát japonská kultura.

Jsou tam věci na zamyšlení i dojemné příběhy. V tom se mi zdálo, že autor trochu tlačí na pilu.

Myšlenka, že člověk nemůže změnit to, co se stalo, ale může změnit sebe a své myšlení, má rozhodně něco do sebe.

23.09.2020


Šikmý kostel 2Šikmý kostel 2Karin Lednická

Jedno obodobí naší historie v jednom kraji ukázané na osudech obyčejných lidí. I tak se dá knížka chrakterizovat.
Co se postav týče, nikdo z nich není vzorný a bezchybný, ale dokonalí lidé přece neexistují. Pro všechny postavy čtenář najde trochu pochopení, i když s jejich jednáním nesouhlasí.
Jak už to tak bývá, hodně zajímavé jsou osudy lidí v době války a okupace. Je vidět, jak nesmysné a děsné je nucené vystěhování či odsun lidí jen kvůli jejich etnické příslušnosti. A nejde jen o vystěhování popsané v téhle knížce, jde i o ten odsun následný a všechny podobné, které se ještě ve světě dějí.
Jenže ono to šlo dál, koncentráky, nucené práce a krutosti války.
A co se mi líbilo snad nejvíc? Jak jsou i lidé, kteří se vlastně o politiku moc nezajímají a snaží se jen normálně žít a starat se o rodinu, v některých obdobích stavěni před zásadní rozhodnutí a etická dilemata. Nějak rozhodnou se tehdy v popisovaném regionu musel každý, třeba o tom, k jaké se hlásí národnosti. Taková rozhodnutí měla závažné důsledky, A nám se lehko soudí.
A další věc, i to, co člověk z dějepisu trochu zná je zde popsané na osudech lidí a dostává to další rozměr. Jde například o vztah Poláků a Čechů už po vzniku Československa i na konci třicátých let, A do toho Němci. To bylo taky zajímavě popsáno.

01.04.2021


Eleanor se má vážně skvěleEleanor se má vážně skvěleGail Honeyman

Jedna z knížek, kterým hvězdy dávám za to, jak na mě zapůsobily. Je dobře, že v anotaci vlastně není to nejdůležitější o hlavní hrdince. Čtenář se postupně dozvídá, co všechno Eleanor prožila. A pochopí, proč žije tak, jak žije. Jistě, jsou i "podivíni" , kde není příčina zvláštního chování tak jasná, ale o těch jsou jiné příběhy.

Jak ubíhají stránky, postupně se ukazuje, že to, co se zdá divné a neuvěřitelné, má v příběhu místo. Ani to, že některé věci byly předvídatelné, mi nevadilo. Je to knížka o velkém zlu, které člověka poznamená. Ale i o dobru a troše naděje. Víc nenapíšu, abych moc neprozradila. A zahlédla jsem někde srovnání s Ovem od Backmana. To srovnání je dost mimo. Eleanor je úplně jiná než Ove a z jiných důvodů. Jak o tom přemýšlím, jednu shodu bych přece jen našla, v obou knížkách vnímám lidskost.

12.04.2021


Peníze od HitleraPeníze od HitleraRadka Denemarková

Tahle knížka pro mě byla emoční nálož. Říkala jsem si, že to přece není možné. Tolik ran osudu, kolik zla, nenávisti, nebo „jen“ malosti a zbabělosti hlavní hrdinka zažila. Nejhorší na tom je, že asi ani dnes není samozřejmé, že etnikum, národnost, barva pleti a podobné věci nejsou důležité, důležitý je člověk a jeho činy. Jak říká autorka (není to přesný citát) „Nikdy to není dobou, to jsou konkrétní lidé.“
Oceňuji i způsob, jak se některé věci postupně odhalovaly, jak to bylo s Adinem mi došlo hned, na konci mě jedna věc i trochu šokovala.
Jazyk a styl se mi líbil. Je ovšem pravda, že asi nesedne každému.
Posloucháno jako audiokniha.
edit: Z toho, co hlavní hrdinka zažila, by se musel zbláznit každý normální člověk.

02.05.2021


Zelená míleZelená míleStephen King

Jak to, že jsem takovýto poklad četla až díky knižní výzvě? Jak je možné, že mám od Kinga tak málo přečtených knížek?

Co napsat, jen superlativy. Skvělý příběh, zajímavě vykreslené postavy , emoce a jako třešnička na dortě mystično.

A k dokreslení . po přečtení jsem neváhala a koukla jsem se i na film.

07.04.2016


Černobílý světČernobílý světKathryn Stockett

Tahle knížka mě dostala. Ne pro literární kvality, které nezpochybňuji, ale pro nebojím se použít slovo "poselství". Já jsem tomu zkrátka věřila. Samozřejmě nejde o to, jestli se stal přesně takový příběh a zda jsou popsány skutečné osudy reálných lidí. Autentická je atmosféra amerického Jihu zhruba v době, kdy jsem se narodila.

Napadlo mě, jak zajímavé by bylo vidět příběh i z pohledu jiných bílých dam než Skeeter. Vždyť ony to většinou "nemyslely zle", ony vyrůstaly a žily v nějakém prostředí a chovaly se odpovídajícím způsobem.

Navíc v knížce nejde jen o rasový problém, je tam vidět, že jižanská žena, která se trochu vymykala představám o řádné ženě, to neměla lehké a musela být docela silná.

12.12.2016


1 ...