gladya diskuze u autorů

to kopik Technická poznámka. V současnosti běžně vychází spíš mnohem míň než 10 000 výtisků , zvlášť když je to takhle specifický žánr. Kulhánek by se určitě vyplatil.
Když nejsou dotisky, Kulhánkovy e-knihy asi vyhledávají na různých neoficiálních serverech i ti, kdo jsou zvyklí běžně e-knižky kupovat a ne "krást".

To Vestička
Vondruškovi čtenáři nejsou ani horší ani lepší než čtenáři vámi zmiňovaného V. Havla. Jde o to, co člověku čtení dává, jestli si to dokáže sám přebrat případně ověřit.
Jsou i tací, kdo čtou oba. Třeba já přečtu s chutí Havla i Vondrušku. Z každého si ovšem odnesu něco jiného.

Je zajímavé, jak "konrtoverzní" pan Vondruška je. Neodolám, a píšu k němu několikátý komentář.
Je až neskutečně plodný autor, nebo chcete-li grafoman.

Jsou možná tři Vondruškové
Historické detektivky a tvorba pro děti je nenáročné oddechové čtení. Literární úroveň není oslnivá, historie dělá zajímavou kulisu, jen kulisu, s historií to moc společného nemá. A historickou věrnost ani nečekám. Pro nenáročného čtenáře, jako umím být já, je to občas celkem zábavné čtení. V rámci žánru celkem ok.

Přečtení Přemyslovská epopeje pro mě byla inspirace podívat se na některá fakta a osvěžit si dějepis. Není to odborný text, takže mi stačilo, že tam byla v pořádku základní fakta jako kdy kdo vládl a kdy byla jaká bitva, podrobnosti a detaily o některých událostech se dají ověřit jinde. A je jasné, že něco je a musí být autorská licence. PE jsem ohodnotila vysoko, něco jako jako Hru o trůny bez magie a v skromnějších poměrech střední Evropy místo Západozemí. HE mi nesedla a podlézavě děkuji Lectorovi, po přečtení jednoho jeho komentáře mi došlo proč vlastně.

Tyto "dva Vondrušky" jsem vždycky celkem hájila, pokud je čtenář bere jako beletrii a zábavu a ne jako odborný text a učebnici historie.

Třetí Vondruška se vyjadřuje k aktuálním společenským a politickým otázkám. Buď "esejemi", nebo beletrií. To už mi nesedne vůbec. Nejde o to, že mám na spoustu věcí jiné názory, ale o formu jak pracuje s fakty. Fabulace, se kterou u příběhu z doby Přemyslovců počítám, mi u novodobé "historie" vadí. Zvlášť, když to část čtenářů bere vážně, Napsal to přece ten vzdělaný a chytrý historik.

Po mnoha letech jsem se vrátila k Nadaci. A názor na autora jsem nezměnila, Asimov je zkrátka MISTR. Pravda, je trochu znát, že první díl Nadace je hodně starý. Dalo by se diskutovat o tom, jestli by se svět ( myšleno společenské a mezilidské vztahy, ale i zlozvyky lidí jako kouření) za minimálně 12 tisíc let neměl odlišovat víc od současnosti.

Popisy techniky jsou trochu poplatné době, vše je postaveno na atomové energii. Však taky čím míň popisu techniky autoři fantastiky věnují, tím méně jejich dílo zastarává. Asimov obstojí a jak se mu povedlo propojit knížky o robotech a Nadaci, zkrátka KLASIK.

Mám pocit, že jsou vlasně 3 Backmanové.

Autor Oveho, Babičky a Britt- Marie je jeden,

Každý den.. a Co by měl vědět můj syn je druhý

Knížky o Medvědímu třetí.

A nebo je jeden? Ten, jehož knížky jsou plné lidskosti a pochopení? Nevím, třeba je v reálném životě pan Backman kombinací toho nejhoršího z Oveho a Britt-Marie a členů "Skupiny", bez té světlé stránky ;-).
Ale jak jsem psala do jednoho z komentářů, z knížek čichám čichám člověčinu.

Pana Semeráda jsem objevila, když jsem potřebovala "nakrmit" svou první čtečku. Tehdy se trh s e-knihami teprve rozjížděl a člověk musel trochu hledat, takže server, kde byly e-knihy legálně zdarma, mě potěšil.

Pro pana Semeráda mám trochu slabost, i když vím, že nepíše velkou LITERATURU. Kdybych si chtěla zahrát na kritika, vytkla bych jistou schematičnost postav, možná i dialogy, někdy i styl vyprávění a jiné věci. Jenže mně se to jako celek docela líbilo.

Nejvíc oceňuji koncept paralerních světů, dokonce, dvě metody jak mezi nimi cestovat. Zajímavé bylo i propojení Čtvrté říše a Čtvrté Země s Andílkem a Jupiterským duchem.

Trochu přitažené se mi zdají až moc superschopnosti, to je v zmíněných paralerních světech, Démonovi i Rusalkách. Beru to snad v knížkách určených pro děti. Taky se mi zdá, že někdy jsou "dary" mimozemšťanů dalším lidem předávány až moc velkoryse, to opět lze akceptovat spíš u dětských příběhů. Hezky je to řešeno v Démonovi.

V některých knížkách mi chybí víc o světě mimozeměťanů, vlastně jen Ďábelské světy jsou podrobněji popsány, včetně zvláštního rodinného uspořádání. Tam mě současně napadají věci, které by se mohly rozvést, třeba důsledky dlouhověkosti.

Pochopit se dají některé autorovy úvahy o politice, i když s nimi čtenář nemusí vždy bezvýhradně souhlasit. Zajímavé je určitě naznačení ekonomických dopadů vyspělých technologií včetně toho, že ne každý je uvítá.

Celkově je pro mě dílo pana Semeráda příjemné oddychové čtení.

Michal Viewegh nepíše knížky výjimečných literárních kvalit nebo dokonce knížky, které čtenáře "duchovně povznesou". To je pravda. Píše ale knížky, které dost čtenářů pobaví. Je to snad málo? Že je to málo pro kritiky beru, ale pro čtenáře? Přemýšlela jsem, proč jsou některé knížky (např. detektivky, fantazy , YA ) hodnoceny lépe než Viewegh, i když rozhodně nejsou literárně hodnotnější. Že by Viewegha hodnotili náročnější čtenáři, kteří požadují kvalitu? Je to možné a docela pravděpodobné. Ale i nenáročná oddechová literatura má své místo. A v žánru "lehké oddechové čtení" Vieweghovy knížky nejsou špatné.

Musím se ale přiznat. Viewegh chodil na stejné gymnázium ve stejné době jako já a podle vidění jsem ho trošku znala. Takže možná nejsem objektivní.

Marxe těžko hodnotit a nevzít v úvahu marxismus a co z něj udělali komunisté. Pokusím se o to. Kromě pamfletů jako Komunistický manifest psal Marx vědecká díla , dnes už určitě v řadě aspektů překonaná a v něčem možná pomýlená už v době vzniku. Do konkrétního hodnocení se nepouštím, to by bylo hodně dlouhé a musela bych si řadu věcí oživit. Studovala jsem totiž v minulém režimu a dokonce jsem musela něco z Marxe přečíst. Malé shrnutí si však dovolím. Se spoustou Marxových názorů a závěrů se dá polemizovat, ale určitě nepsal ideologické žvásty, které z jeho děl udělali soudruzi. Když jsem četla některé komentáře ke Kapitálu, měla jsem dojem, že ho komentující nečetli, ostatně stejně jako řada "marxistů" v minulém režimu.

A nejde jen o Kapitál, v Marxových filozofických dílech se najdou myšlenky a úvahy, které mohou být základem pro velmi podnětnou debatu. Stejně jako třeba u Hegela.

A na závěr, na jedné britské univerzitě mají v zasedačce portréty významných myslitelů, Marx tam byl a ne zrovna v koutečku. Ani kritická analýza Marxova díla by neměla skončit u toho, co z něj udělali bolševici.

pro zany a elizabeth_ba a děkuji za vysvětlení
elizabeth_ba - příklad s Hitlerem beru, ale to je přece jen jiná úroveň chyby než u Vondrušky.

Lišíme se v tom, že mám asi na historickou beletrii menší nároky než vy. No já jsem vůbec docela vděčný čtenář, když mě knížka z nějakého důvodu baví nebo osloví, nevyžaduji "LITERATURU".

Musím ale uznat jednu věc. U knížek od vystudovaného historika můžeme mít na historickou věrnost vysoké nároky, a to i u beletrie.

Pro uživatela zany a elizzabeth_ba. Zajímavé komentáře. Uznávám, že i když se nějaký ten anachronismus v detektivkách snese, neměly by tam být úplné historické nesmysly a pokud autor potřebuje v zájmu příběhu něco poupravit, má to čtenáři říct v nějaké poznámce. Fakt ovšem je, že já opravdu nepředpokládám, že by všechny reálné historické postavy a jejich vztahy odpovídaly skutečnosti. To je docela zajímavá otázka, jak moc si autor může dovolit historii upravit?

Komorník Pešík mě pobavil, já si ho pamatuji jen z jedné knížky, ale nečetla jsem zdaleka všechny.

A co se Přemyslovské epopeje týče, to mě zajímá. Domníváte se, že tam jsou chybná fakta? Jejich interpretace? Je samozřejmé, že základní věci, které snad každý slyšel v dějepise tam sedí. Ale historie nejsou jen data, jde o vysvětlení příčin a důsledků událostí. Jako beletristické zpracování mi Epopej přijde docela zdařilá. Není to odborná publikace.

Pro mě snad nejlepší český spisovatel. Ať jsou to hry, romány povídky, pohádky, fejetony nebo třeba apokryfy všechno je minimálně dobré a nejlepší díla se rozhodně neztratí ani v kontextu světové literatury. Příběhy, myšlenky, vykreslené postavy, krásný jazyk i fantazie, to vše tam je.

Dovolím si trochu polemizovat s kritiky pana Vondrušky. Detektivka je oddechová četba a historická detektivka také, poučení o historii hledám jinde. Je to čtivé a zábavné a to stačí. Ani snad až příliš dokonalý vyšetřovatel mi nevadí.

Přemyslovská epopej se mi jeví historicky poměrně věrná. Pokud tedy jako laik, kterého historie zajímá, mohu posoudit. Jistě, je to "jen" beletrie. O tom, nakolik charaktery a motivace postav odpovídají realitě můžeme debatovat, ale to je tak všechno. Tak je to ale s historickými romány vždycky. Konec konců i některá fakta se dají interpretovat různě, o charakteru lidí to platí ještě víc.