Sudetenland

Zajímavá kniha na téma co bylo, kdyby. Pěkně vystavěný příběh, zajímavé postavy, i když chvílemi jsem se ve jménech a rodinných vztazích převážně německého obyvatelstva trochu ztrácel. Taková odpočinková kniha s lehkým historicko-morálním přesahem :).

Tohle mě opravdu nebavilo a nezaujalo.. odsun Němců a poválečná doba je velmi zajímavá , ale tady mi to absolutně nesedlo a tudíž nedotčeno . Nejsem autorova cílovka

14.11.2025

Místy možná trochu naivní příběh, ale jako detektivka z alternativní historie dobrá. Velmi oceňuji upravené dobové reálie, neboť si myslím, že něco podobného by se asi stalo, resp. takto by to doba vypadala. Ukazuje na to na výborný historický přehled autora.

Tak mne sa tato kniha moc,pacila...pribeh ma zaujal a prakticky za 3 dni som ju precital,raka oddychovka po praci Je to ine ako ostatne knihy od tohoto autora a ja ju mozem len a len odporucat

Kniha mě nedokázala vtáhnout do děje. Trochu jsem se ztrácela v postavách. Čekala jsem něco víc.

Natěšená z Kotletových knih jsem koupila Sudetenland i jako dárek k Vánocům dvěma milým knihomolkám. A po přečtení jsem měla pocit, že se snad musím i omluvit.. Pro mě tedy zklamání. Nápad skvělý, provedení pro mne nudné, táhnoucí se a chvílema matoucí, zápletka nevybroušená. Ani ta atmosféra mě nevtáhla. Je mi to sakra líto, ale očekávání se rozplynula jak ten cigaretový kouř.

Také mě kolikrát napadlo, jak by to asi vypadalo, kdyby k odsunu Němců nedošlo. Jakým směrem by se naše krásná a malička země ubírala. V pohraničí byl život vždycky tvrdší a jiný než ve vnitrozemí a zvláště pak v samotných Sudetech. Atmosféra příběhu byla velmi zajímavá a ponuře hutná. Skoro bych řekla, že až depresivní. Malinko jsem se přestala orientovat v postavách. Za fajn nápad považuji využití novinových článků. Do této knihy to sedlo akorát a nic to v příběhu nenarušovalo.

Kyšovu tvorbu mám ráda, ale Sudetenland je zatím nejslabší kniha, kterou jsem četla. Má příliš mnoho postav, děj je matoucí, kriminální zápletka nezaujme a důležitý bod příběhu (osud milenky hlavního hrdiny) odhalím dřív, než nastane. Ne, děkuji.

Za mě byl zajímavý hlavně ten historický podkres a vlastně mě dost často napadlo, zda by podobná alternativa byla reálnou možností. Jinak chápu že o oné době patřilo kouření doslova všude, ale těch cigaret tam bylo vážně moc :)
Ze začátku mi kniha moc neubíhala ale nakonec mě čtení i docela bavilo.

Od knihy jsem asi očekávala více. Možná něco jako je kniha Listopád.. Ze začátku mě moc nebavila, pak už se začalo něco dít... A kdyby se skoro na každé stránce nezapalovala cigareta, mohla být i kratší.

Mám velmi rád historii, a taky mám rád knihy, které mě nutí přemýšlet. Oboje tahle kniha splňuje. Možná k mě oslovila i proto, že sám pocházím ze Sudet. Každopádně za mě povedené dílo.

Pokaždý, když Kyša vydá nějakou knihu pod svým jménem, trochu zpozorním. Přečetl jsem hromadu Kotletovin a i když jsou to úžasný brakový jednohubky – tak nějak tuším, že Kyša má navíc. To už mi dokázal Syndykátem – myslím, že tam je na vrcholu a dokáže zkombinovat svoje bláznivý akční sekvence s realismem a trochu se držet aspoň v mezích toho co je možný.

Sudetenland je další mírnej odklon od Kyšovy komfortní zóny – alternativní historie a detektivka? Jako napsaný to není špatně, ale jako detektivka je to mizerná. Nejlepší detektivky čtenáře mírně vedou k rozuzlení – hlavní postava sbírá stopy jako v lineárním RPG a postupně se dopracovává k pravdě. Je to trochu ohranej princip, ale funguje. Nevím, jestli se tady Kyša snažil trochu okořenit tuhle formuli, ale tak nějak se mu to nepovedlo.

Už jenom ty hrátky se jmény – Uwe Bittmany – proč pojmenoval dvě postavy stejně? Tak nějak jsem tušil, co se děje, ale bylo to zbytečně zmatený. Taky finále mi přišlo úplně zbytečně krvavý, nevím, jestli si chtěl připravit zlomenýho a rozpolcenýho hrdinu do dalšího dílu, ale bylo to trochu zbytečný.

Zase na druhou stranu jsem ocenil filozofickou složku knihy – takovej vhled do psychologie pohraničních obyvatel se mu povedl. To můžu potvrdit jako suděták pocházející z vesnice, co byla rozdělená na německou a českou část – před odsunem samozřejmě.

Jako víc než tři hvězdy dát nemůžu, ale neberte mě špatně – tohle jsou tři hvězdy pro trochu filozofickou detektivku z alternativní historie českýho pohraničí. Tyhle tři hvězdy jsou o dost lepší než jakákoliv jeho Kotletovina. Jsem rád, že Kyša zkouší trochu obtížnější literární žánry a doufám, že mu to vydrží.

Spíše než tu alà detektivní zápletku jsem vnímala to prostředí, ty postavy a jejich pozadí. Na to, že ten příběh má být v alternativním světě, přišel mi zatraceně reálný. Ano autor se na konci zmiňuje, že to má pravdivé jádro a je to tak dobře. Ke konci už jsem knihu přečetla rychleji o to víc mě zarazil ten překotný vývoj událostí, začátek se vlekl
ale přesto jedna z nejlepších. Je hned poznat, že je to lokální autor.
Pohraničí nezapomíná

Detektivka vystavěná na pozadí událostí porevolučních časů alternativní historie Československa. Sudetští Němci nebyli po válce zcela odsunuti a změna režimu přináší do pohraničí naději i obavy. Staré křivdy ožívají a nenávist mezi lidmi nabírá nový dech.

Atmosféra Sudetenlandu je pohlcující a troufám si tvrdit, že je tím hlavním, co mě u knihy drželo. To, jak Kyša popisuje náturu místních obyvatel a jejich vzájemné konflikty, je skvělé. Samotná detektivní složka ovšem příliš poutavá není. Stane se sice vražda, ovšem tím to více méně končí. Hrdina románu, novinář Daniel Lichke, je svědkem různých událostí a různé věci se mu dějí, ovšem nepřišlo mi, že by byl příliš aktivní z pohledu nějakého pátrání a rozkrýváni zločinu. Samotné rozuzlení a finále knihy pak považuji za slabé. Ovšem zcela to koresponduje s tím, že detektivní příběh není tahounem knihy. Tím je ona zmíněná atmosféra a charaktery místních obyvatel.

Sudetenland je poutavá kniha. Jen zapomeňte na vraždu a nějaké pátrání, to tu hraje druhé housle. Ponurá historie, svérázné postavy a nenávist probublávající místní komunitou, to je hlavní trumf celého vyprávění.

Souhlasím s předchozím komentářem. Za mě slátanina. Protože jsem dobu po revoluci zažila jako studentka, vím, jaké to bylo .... Psát o tom, co kdyby....co to má za smysl? Historii přeci nelze měnit. Víc nebudu komentovat, škoda mého času...

Námět knihy mě zaujal a opravdu jsem se těšila, jak bude zpracovaný. O to víc mě mrzelo, že mě nakonec příběh tolik neoslovil. Děj mi přišel takový nemastný neslaný a místy se docela vlekl. Postavy mi k srdci moc nepřirostly a konec byl podle mě až moc rychle utnutý.
Bylo tam pár napínavějších momentů a zajímavá fakta, to rozhodně, ale chyběl mi tam ten autorčin typický humor, který mám jinak moc ráda.

(SPOILER) Ach ten konec… od nějakého momentu bylo zřejmé, že tohle nemůže dopadnout dobře, ale stejně mi to pak bylo líto. Tolik bolesti, jen proto, že lidi nejsou schopní odpustit hříchy, které spáchali dávno mrtví lidé.

Za mě splácáno všechno dohromady . Nebavilo mě to .

Po knize jsem sáhla, neboť je mi její téma určitým způsobem blízké. Její zpracování, mě však mírně zklamalo. Autorovi se poměrně dobře daří vykreslovat obrázek Sudet ( sám odtamtud pochází ) tu všudypřítomnou tíseň, tu zádumčivou krajinu, plnou stínu a temných lesů. I když jde o alternativní historii, věřím, že nějak podobně by to v kraji vypadalo i dnes. Staré křivdy se nezapomínají a dědí se z generace na generaci. Ostatně,vždy se najde někdo, kdo je bude připomínat. Ovšem samotné prostředí není vše. Občas jsem se ztrácela v postavách i v ději, který se místy táhl, jako celá sudetská historie. Mnoho rozhovorů a vykouřených cigaret, v jejichž dýmu se kroutí detektivní zápletka, s nijakým koncem. Jedna hvězdička za obálku knížky. Druhá za Sudety. Třetí za znalost kraje. Víc jich dát nemohu.