Pohádka
Charlie Reade vypadá jako obyčejný středoškolák, ale už toho má dost za sebou, život se s ním rozhodně nemazlil: máma mu umřela při autonehodě, z táty se stal alkoholik. Ve svých sedmnácti Charlie potkává Howarda Bowditche, samotáře z domu na vysokém kopci. Na zahradě za domem stojí zamčená kůlna, z níž se linou příšerné zvuky. Pan Bowditch umírá a Charlie zjišťuje, že mu dům odkázal – spolu s tajemstvím, které bude zatraceně těžkým břemenem. V kůlně je totiž portál do jiného světa. Ten jiný svět je v ohrožení a spolu s ním i ten náš. V paralelním vesmíru jsou honosné paláce s vysokými věžemi, zatuchlé podzemní kobky a magické hodiny, které umějí vrátit čas.... celý text
Originální název: Fairy Tale, 2022
více info...
Komentáře knihy Pohádka
Přidat komentář
SPOILER
Pominu-li loňské Pod kupolí, žil jsem bez Kinga nějakých pět let, s nástupem na vysokou, opustil mne americký hororový mistr. A říkal jsem si, že se pro to nemám nikterak hůře, můj život vcelku pohodlně jde dál a nic mu nechybí. Pak jsem na polici knihkupectví narazil na Kupoli a Pohádku, které mne zaujaly tak, že jsem neodolal. Pohádka však musela počkat další rok.
A ukázalo se, že mi King celkem chybí. Už pěknou řádku měsíců se mi nestalo, že bych tři dny nemohl knihu dát z ruky, jak mne chytla a nechtěla pustit. A jakkoliv jsem si stále dával pauzy na čtení Schröderova Recht als Wissenschaft - Geschichte der juristischen Methodenlehre in der Neuzeit, neustále jsem se k ní vracel a obával se dalšího, fyzicky však nevyhnutelného čtení. Proč obával?
Kniha není dokonalá a je otázka, zda 88% není trochu nadstřel. Kniha má v zásadě čtyři party, které jsou napsané v podstatě schematicky a bez jakýchkoliv odboček. Nejprve dojemný příběh o starci, kterému do života vnesl světlo jeho chlapec, který se zamiloval do psa (až pateticky), který je nadto uveden neuvěřitelně přihlouplou (a opět schematickou) povídačkou o zajeté mamince a tatínkovi alkoholikovi (v podstatě dobrý chlap, ale tak trochu kretén). Potom následuje pasáž cesty (a je to opravdu jenom ťapkání z bodu A do bodu B bez komplikací výrazného střihu). Potom part vězeňský a gladiátorský (zase úplná blbina, která tam být musí, protože náš dokonalý hrdina hrával hned několik sportů), konečně vzestup hrdiny, jediná pasáž nesporně pohádková.
Ta kniha je v podstatě hloupoučká a kritickým okem by jeden řekl až špatná. Hned od začátku váz emocionálně ždímá až nechutným způsobem. Umírající pes (notak, všichni milujeme psíky a když vidíme, že je něco bolí, je nám smutno, to je tak sofistikované hraní na emoce, že jen chybělo, aby se to odehrávalo v koncentrák), umírající děda (v podstatě dobrý chlap odvyklý společnosti z moc dobrých důvodů, kdo by ho nemiloval?), chlapec laskavého srdce a milý tatík, který si prošel peklem a vrátil se znovuzrozen. To je debilní, je to zlé protože je ro slzopudné apriori. Pak se dostaneme do říše pohádek, ve které jdeme a potkáváme samé hodné lidi, s jedním případem zlého liliputána. Na konci cesty (ne-li už v průběhu) nadto začíná být děj natažený a naprosto nezajímavý. Konec je velice ukvapený a vlastně postrádá plné zadostiučinění – tedy alespoň v Druhém světě, epilog na světě Prvním je velice pěkný.
Tohle všechno z knihy dělá brak, nadto brak v jisté míře až opovrženíhodný a malý exkurs do krajin pohádek tomu nepomohl. Ale! Ale já si to strašně užil, já strašně miloval Radar, já chtěl brečet když děda umřel a když jsem se bál (bál?) že umře i psík. Mě zajímal Druhý svět a mě bavily schematické postavy Druhého světa. Proč? Protože je King prostě geniální vypravěč se snad nejpoutavější (jakkoliv jednoduchou) stylistikou s jakou jsem se setkal. Čtení Pohádky mi bylo neuvěřitelně milým zážitkem, který si velice rád zopakuji, protože je to prostě skvěle napsané. Jakkoliv uznávám, že od druhé poloviny tu nudu neutáhnul tak úplně ani Kingův styl a v podstatě by mi stačilo prvních 200 stran a byl bych spokojený.
(SPOILER) Výborné skloubení pohádky a fantasy. Multiverse, zápletka, napětí, děj - prostě vše jak má být.
Je mi líto, ale nedočteno. Při rozjezdu mě příběh bavil, měl potenciál, ale postupně to vyšumělo kamsi do nikam a já v půlce knihy zjistil, že se do čtení musím nutit a v podstatě se na další čtení netěším a to je špatně. Děj v paralelním světě pro mě začal být čím dál víc plytký, nezajímavý a nezbývá, než konstatovat, že tady jsme si s mistrem opravdu nesedli. Přitom jsem velký fanda páně Kinga, ale to se týká především jeho hororové tvorby. Kdykoliv zabrousil do oblasti fantasy, jako například v titulech Dračí oči, Talisman, nebo sérii o Pistolníkovi, tak jsem to, jak se lidově říká, nedával. Musím konstatovat, že Pohádka u mě patří přesně do téhle kategorie a co se žánru fantasy týče, jehož jsem taky fanouškem, znám hodně lepších autorů, kteří mě dovedou zaujmout.
Waw, to bylo zas počteníčko! King prostě umí...a to cokoliv. Ať je to horor, scifi, fantasy, pohádka... Opět dokázal, že je to mistr jakéhokoliv žánru. Konec byl takový, jaký očekáváme od každé pohádky...krásný. I ta slzička se do oka vloudila, že už se s Charlim a Radar musím rozloučit. Poslechnuto jako audiokniha. Vřele doporučuji všem!
Ako by som to celé zhrnul? Nuž takto: fantasy Kingovi nejde, presvedčil ma o tom niekoľkokrát (s výnimkou Dračích očí), pritom spisovateľsky knihe niet čo vytknúť (až na to, že by sa dala zoštíhliť a čitateľ by o nič neprišiel) a námet prebratý z Jacka a fazule - nuž, nebolo to, to pravé orechové (fazuľové). Kniha pritom začína dobre a mňa čítanie bavilo až do momentu, kedy sa Charlie dostane do podzemia. Odvtedy som sa niežeby vyložene nudil, ale príbeh bol dosť o ničom, asi ako diela Lewisa Carolla (podobnosť čisto nenáhodná, ale to Stephen verejne priznáva), ktoré som nedokázal prečítať, nech som sa akokoľvek snažil. Trochu sa to zlepšilo v poslednej tretine, ale popravde, vyslovene som sa tešil na koniec. Ako býva u Kinga zvykom (česť pár výnimkám), zas bol pomerne odfláknutý, skrátka a nedobre, závery svojich príbehov Stephen nezvláda, Rozprávka nepatrí medzi výnimky, hoci prúser to nie je.
P.S. Kto písal anotáciu ku knihe by si zaslúžil nepekný ba priam hanlivý prívlastok, vytárať polovicu deja knihy, to sa nerobí.
Poslechnuto jako audiokniha a bylo to super - jak samotný přednes, tak samozřejmě samotná knížka. Je to trochu něco jiného, než “děsivé” příběhy od Kinga, ale bylo to parádní. Určitě doporučuji :-)
Poslechnuto jako audio kniha, přednes Matouše Rumla byl parádní, uklidňující poslech jsem si vychutnal i celý fantastický příběh Charliho. Jako milovník psů ( provázejí mě celý život), musím přiznat, že ve stejném věku 14 let mám fenku Amy, je přesně stará jako Charliho fenka Radar v příběhu, jisté problémy se zdravím, díky věku má i moje Amy. Asi bych taky absolvoval podobnou čtyřměsiční anabázi , abych díky slunečním hodinám Amy nechal omládnout. Stephen King je uznaváný spíše jako autor hororů, ale tenhle ,, pohádkový,, příběh se mi moc líbil.
Pohádku jsem měla jako audoknihu a moc se mi to líbilo. Doslova jsem poslouchala jako pohádku na dobrou noc :D :) Ale přikláním se k názoru že první část byla celkově lepší než ta druhá a ani nevím proč, co se stalo, ale přestalo to mít v určitou chvíli ten takový drive.
Knihu jsem z různých důvodů četl na etapy a dlouho. Trochu jí škodí jistá roztahanost a ukrutná délka. A jak již bylo zmíněno v komentářích, konec působil trochu uspěchaně. Navíc jsem měl pocit, jako bych četl více příběhů na jednou - Charlieho osobní tragédie, jeho setkání s Bowditchem a pouto s Radar, popisované v "našem světě", tvořily silnou látku samy o sobě. na druhé straně tu pak svět na druhé straně portálu, který Charlie prozkoumává, se všemi jeho nástrahami.
I tak musím říct, že postava Charlieho ( a samozřejmě jeho pes) byla od počátku strašně sympatická a čtenář jí musí fandit. Jeho příchod do Empisu a vykreslení celého světa s jeho postavami (se jako vždy) Kingovi skvěle povedlo. Při jeho seznamování s dobráky v Empisu mě bavily scény pohostinnosti, přijde mi, že se všude jen jedlo:). A v Hlubokém Malleenu čtenář zase fandil všem těm ubohým vězňům a přál to nejhorší Kellinovi a jeho nemrtvým vojákům.Prostě typicky dobrá a propracovaná kingovka.
Stephen King se tentokrát pustil do něčeho trochu jiného – a přesto velmi „kingovsky“ svého. Pohádka není klasický horor, ale spíš temné fantasy s nádechem dobrodružství, melancholie a lidskosti. Hlavním hrdinou je sedmnáctiletý Charlie, který objeví bránu do jiného světa – a vydává se na cestu, která má prvky klasického pohádkového putování, ale ve stylu Kinga: temného, bolestivého a dojemného.
Kniha je obsáhlá, rozvíjí se pomalu, ale s pečlivostí sobě vlastní King dává čtenáři čas se sžít s postavami, hlavně s Charliem a jeho psem Radar. Postupný přechod z realistického prostředí do čisté fantasy působí přirozeně a svět na druhé straně brány je plný obrazů, které čtenář jen tak nezapomene. King zde skládá poctu klasickým příběhům a zároveň nezapomíná na své silné stránky: napětí, budování světa a psychologii postav.
Pohádka není pro každého – je to příběh, který staví na atmosféře, emocích a vnitřním vývoji, spíš než na akci. Ale kdo hledá dlouhé, magické vyprávění s temnými odstíny, ten si přijde na své. Pro fanoušky Kinga, kteří ho znají i z jeho „nehororové“ polohy, je tohle jedno z těch děl, které si zaslouží pozornost.
(SPOILER)
Upřímně řečeno nevím, co si o Pohádce mám myslet.
První čtvrtina je dobrá a čtivá. Interakce Charlieho s nerudným dědkem Kowalsk… pardon... Bowditchem byly skvělé, díky čemuž jsem autorovi dokázal odpustit, že Charlie prolezl portálem až po tak ukrutně dlouhé době.
Po vstupu do paralelního světa moje nadšení postupně zdechlo. Celé to bylo takové plytké a roztahané. Část v šatlavě měla své kouzlo a ke konci knihy (s výjimkou souboje v aréně) se !konečně! začalo něco pořádného dít, aby finále opět zdechlo nemilosrdným zvoláním “Gogmagog", které obří nelidskou stvůru z nespatřených dimenzí zažehnalo a zašlapalo zpátky do studny jako nemohoucí pytel sraček.
Ve své knize "O psaní: memoáry o řemesle" autor apeluje na adepty, aby škrtali a škrtali a... ještě jednou škrtali věci, které nejsou důležité pro děj. Pokud by se toho Štefan při psaní Pohádky držel, a vyškrtal zbytečné okecávání, kniha mohla být o nějakých 200 stran kratší. Ale chápu, že nakladatelství by si jeho knihu o stávající délce nedovolilo odmítnout, protože prostě King. Tahle Pohádka mi moc nesedla.
Verdikt: Fantasy už ne, Mistře
Tohle byla paráda, něco trošku jiného, než na co je člověk od Kinga zvyklý. Propracovaný pohádkový svět sužovaný zlými silami, kdy doslova tajíte dech, když jím hlavní hrdina prochází a čelí nejrůznějším nástrahám. Spousta odkazů na filmy, knihy, pohádky... A hlavně Radar!
Půl hvězdičky dávám dolů za ten konec, který nemusel být tak uspěchaný.
Jak píše KerliDepp, začátek byl opravdu slibný, že jsem hltal každou stránku a to budování napětí, co přijde dalšího s panem Bowditchem mě bavilo, to objevování bylo napínavý, říkal jsem si, kam nás kniha povede dál. Nicméně někdy kolem poloviny to začala být trochu nuda a autor zabředával do dlouhých popisů a rozhovorů, jak to má v oblibě, což mi na jeho knihách vadí asi nejvíc, proto spousta z nich je zbytečně dlouhá. Finále mi přišlo trochu urychlené a závěrečný epilog jakbysmet, což je opravdu škoda, protože jsem se na něj velice těšil. Nicméně je to hezké čtení.
tak tohle jsem nečekal :) na jednu stranu klasická kingovka s takovými popisy, že člověk vidí vše přímo před sebou, na druhou stranu jsem od autora zvyklejší na "hororovější" příběhy.
ale rozhodně neskutečně bavilo. pecka :)
Od dětství miluji pohádky. Tato byla "vyšitá s krajkou". Moc jsem se ponořila do děje, nevnímala čas nad knihou. Opravdu úžasné. Jenom mi trochu vadilo, že jsem neznala filmy, na které autor během děje odkazuje.
Do detailov prepracovaný svet Empisu, kde sa aj obyčajný chlapec z nešťastnej rodiny može stať rozprávkovou bytosťou a hrdinom. A ako každá rozprávka, ponúka nám naivné dobro, ale zároveň nám predostiera možné nebezpečenstvá a poukazuje na nie vždy vydarené charaktery ľudí. Charlie nie je len klaďas - vie sa rozčúliť, vie si zanadávať a nezakrýva časť svojho vnútorného ja, na ktoré možno nie je úplne pyšný. S tým si ma získal.
Kniha je plná napínavých kapitol s doplnením o veľmi vydarené ilustrácie. Svet Empisu a aj dom pana Bowditcha mi bude ležať v hlave, King ma donútil využiť moju fantáziu naplno a pred spaním som často myslel na postavy v knihe a vymyslený svet.
Skvelé!
Já tak nějak nevím. Kniha byla čtivá ALE..začátek velmi slibný, rozdělila bych to na části - jako realita, pohádka, vězení, cthulhu. Realita a seznámení postav v Empisu do poloviny vězení mě bavila. Pak mě asi unudila část čekání na "férovku" a od té doby mi tak nějak uniklo celé to "kouzlo" téhle knihy. Postavy mi nijak zvlášť k srdci nepřirostly a finále jsem očekávala originálnější než jenom vykradenou verzi Lovecrafta a jeho mystična. Každopádně příběh zvláštně prokombinovaný fantasy/horror/mystery. Závěr "zpátky v realitě" mi přišel krátký, škoda.
King je skvělý spisovatel, a i s tímhle pro něj netradičním žánrem si poradil výborně. Pohádka pro dospělé, ve které je všechno - tajemství, láska, kletba, monstra, mnoho dalšího a hlavně happy end.
Stephen King také napsal(a)
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Mě se to líbilo. Četlo se to dobře a dobro zvítězilo nad zlem. Jako v pohádce.