gladya

Přečtené 1257



Sladká pomsta
leden 2021 (11.-17.)
Sladká pomsta 2020, Jonas Jonasson


Normální lidi
leden 2021 (09.-15.)
Normální lidi 2020, Sally Rooney

Mně se to líbilo. A to jsem skoro o dvě generace starší než hlavní hrdinové na začátku příběhu. Podle mě je to částečně o hledání, kterým v nějaké podobě v mládí asi projde skoro každý. Jenže ne všechno, co prožívají hlavní hrdinové je opravdiu normální. Zaujalo mě, jak tam autorka řeší potřebu zapadnout, jak důležité je pro mladé lidi, a často nejen mladé, jak je vnímá okolí. A několikrát jsem si pomyslela, jo, kdybyste dokázali komunikovat. V hodnocení trochu přilepšuji. na čistých 5* to není. Posloucháno jako audiokniha.


ROBOT100: Povídky
prosinec 2020 - leden 2021
ROBOT100: Povídky 2020, Jaroslav Olša Jr.

Všechny povídky nejsou na 5*, ale celek je skvělý. Je docela zajímavé, jak odlišně autoři povídky pojali. Některé ppovídky na Čapka navazují hodně, některé jen okrajově. Ve všech jde o myslící bytosti a vztahy mezi nimi. Kdo přečte pochopí, že nejde jen o lidi a roboty. Některé povídky si opravdu užije jen ten, kdi zná R,U.R. , což se u čtenáři sci-fi zřejmě dá předpokládat. Chtěla jsem některé autory zvlášť pochválit, ale nakonec to neudělám. Dobří jsou všichni.


Líška
leden 2021 (04.-11.)
Líška 2019, Frederick Forsyth


Dívka, která upíjela měsíc
prosinec 2020 - leden 2021
Dívka, která upíjela měsíc 2018, Kelly Barnhill


Tak zatím, Natálie
prosinec 2020 (19.-24.)
Tak zatím, Natálie 2020, Michel Faber


Narodili se, aby přežili
listopad - prosinec 2020
Narodili se, aby přežili 2016, Wendy Holden


Polygon
listopad - prosinec 2020
Polygon 2019, Ladislav Kubizňák

Bylo to zajímavé. Pravda je, že literární úroveň není oslnivá. U některých věcí jsem přemýšlela, proč je tam autor dává. Přeskakování v čase se mi zdálo trochu zmatené. Zaujalo mě, jak to chodilo a někdy pořád chodí mezi zpravodajci a popis některých příběhů a případů. Při hodnocení je asi čtenář ovlivněn svými politickými názory. Zamyslela jsem se nad postojem člověka, který patří k poraženým ve studené válce. A hodně věcí asi nepochopil. Opravdu sloužil vlasti? Vždyť naši zpravodajci byli podřízeni KGB. V historii hodně lidí "jen sloužilo vlasti a poslouchalo rozkazy." Jenže jde i o to, jaký je ve vlasti režim a jaké jsou rozkazy. A změma režimu znamená i některé personální změny. V tak citlivé oblasi jako zpravodajské služby je to pochopitelné a asi i nutné. Úsměvné je, jak autor "závidí jednomu kolegovi z KGB", který začínal v podobné době a působil v NDR. No, Vladimír Vladimírovič to dotáhl mnohem dál než pan Kubizňák.


Věci, na které nastal čas
listopad - prosinec 2020
Věci, na které nastal čas 2020, Petra Soukupová

Příběh jde opravdu na dřeň. Vedlo mě to k zamyšlení nad vztahy. Popsáno vše od začátku vztahu, až do doby, kdy jsou děti na počátku puberty a vztah je ve velké krizi. Jsem ve vztahu dvakrát tak dlouho, než Alice a Richard. A troufám si tvrdit, že něco z toho, čím prošli oni, se prožije v každém vztahu. Líbilo se mi, že je to nejen o partnerských problémech, ale i o vztahu k dětem a nechybí dětský pohled. Ať jde o nedostatek pochopení pro druhého, špatná komunikace, někdy je výsledkem i nevěra. Vše, co je popsáno, se děje. Jenže v dobře fungujícím vztahu se stane občas něco, ne všechno a pořád. Být spolu a být každý sám sebou, jak jednoduše se to řekne, jak těžké to někdy pro někoho je. A jakmile je člověk často (nejen jednou za čas) radši sám než s partnerem, je něco hodně špatně. O něco víc pochopení mám pro Alici, Richard mi přijde trochu jako sobec. Ale za problémy můžou oba. Poslouchala jsem audioverzi, téhle knížce vysloveně sedla.


Silo
listopad 2020 (23.-28.)
Silo 2014, Hugh Howey


Můj příběh
listopad 2020 (14.-24.)
Můj příběh 2019, Michelle Obama

Tahle knížka je bez debaty zajímavá. Každému je jasné, že memoáry jsou vždycky subjektivní pohled. A pokud jde o člověka „namočeného do politiky“ tím spíš. Zvlášť když paní Obamová zmiňuje úřadujícího prezidenta i jeho protikandidáta, dnes snad už zvoleného prezidenta. A možná v politice sama ještě promluví. Ostatně, být. první prezidentka a k tomu černé pleti, to je výzva hodna tak silné osobnosti. Tu subjektivnosti s dobře uvědomuji i s tím, že co se politických postojů týče, jsem jednoznačně naladěna podobně jako Obamovi. Jeden komentující říká, že je to americké, A je to dokonale vystihující charakteristika. Tak knížka o USA hodně říká, to dobré i to špatné, ve všech oblastech. Tak jen k politice. I když má člověk představu o americkém volebním systému, docvaklo mi, jak zásadní je, že tam musí každý senátor nebo kongresman projít primárkami. Tam nestačí být loajální k vedení nějaké strany nebo ještě hůř nějakému vůdci. A na druhou stranu je to někdy skoro jako nějaká superstar, kdy forma může zastínit obsah. Tak mě napadlo, kolik našich zákonodárců by v takových primárkách obstálo? A pak je na jednu stranu skoro neuvěřitelné (pro mě), ale přitom zcela pochopitelné (když se zamyslím nad situací v USA a nejen tam), proč Trump porazil H. Clintonovou. Mimochodem to, jak se z rivalů bojujících v primárkách o demokratickou nominaci, stali blízcí spolupracovníci, mi přišlo až neuvěřitelné, ale Hilary tou ministryní byla. Podobně zajímavé bylo přátelské přebírání Bílého domu od Bushových. A že autorka stále zdůrazňuje, že je černoška a žena a z jakého prostředí pochází? Ono to má pro její osobnost zásadní význam. Pro děti a zvlášť dívky z jejího prostředí je studium na univerzitě Břečťanové ligy těžko dostupné. A M. Obamová se s rasismem setkala. Nedělám si o politice a politicích iluze, ale chci věřit, že Obama opravdu chtěl změnu. Co a proč se povedlo či nepovedlo, to je na dlouho debatu. Ale black lives matter ukazuje, že prezident tmavé pleti nestačí. Rasismus je pořád a je to zlo. Vím, i rasismus obrácený, černochů vůči bělochům, existuje. Dokud se bude barva pleti řešit, je to špatně. Tak malý a asi naivní povzdech na závěr. Všichni lidé bratry jsou.


Prašina
listopad 2020 (17.-19.)
Prašina 2018, Vojtěch Matocha


Drak spí
listopad 2020 (09.-15.)
Drak spí 2020, Michaela Klevisová


Pramen života
listopad 2020 (08.-13.)
Pramen života 2020, Thomas Thiemeyer

Hodnotím v rámci žánru. Ano, je to pohádka. Ano, vše řeší skupina teenagerů a dospělí jsou skoro mimo. Vztah člověka a ostatní živé přírody, časový skok, to vše je zajímavé. Za to všechny nedokonalosti a poplatnost žánru ospouštím.


Město přeživších
listopad 2020 (03.-08.)
Město přeživších 2018, Thomas Thiemeyer


Falknovská huť
říjen - listopad 2020
Falknovská huť 2019, Vlastimil Vondruška


Polámal se mraveneček
? - říjen 2020
Polámal se mraveneček 1964, Josef Kožíšek


Havran
? - říjen 2020
Havran 1963, Edgar Allan Poe


Dopisy, které nikdo nečetl
říjen 2020 (20.-31.)
Dopisy, které nikdo nečetl 2017, Iona Grey


Kulový blesk
říjen 2020 (20.-31.)
Kulový blesk 2019, Liou Cch'-sin

Jsou dva základní druhy sci-fi. V tom jednom čtenář (nebo divák či posluchač) akceptuje, že kdysi dávno v předaleké galaxii nefungují přírodní zákony stejně jako na matičce Zemi a blízkých několika miliardách světelných let. Nabrousí světelný meč (nebo co se s ním dělá) a bojuje za světlou nebo temnou stranu síly, podle gusta. Tuhle sci-fi mám moc ráda ráda. A pak je tu ten druhý typ sci-fi, který mám snad ještě radši. Tam čtenář přemýšlí nad svými znalostmi z fyziky a jiných vědních disciplín a dumá, co je ještě jasné science a kde už je to více či méně podložená nebo úplná fiction. Kulový blesk je jednoznačně druhý případ. Vědecky podložená fantazie. Téměř dokonalé. Jelikož jsem pacifista, hvězda dolů, kdo četl, pochopí. A co mě napadlo? Postavy se mi zdály v podstatě všechny studení čumáci, mně chyběly emoce. Možná je to i díky jinak skvělé interpretaci audioknihy a při čtení bych takový dojem neměla. Možná je vidět jiná kultura. Je zvláštní, že u jiných sci-fi tohoto typu jsem takový pocit neměla. Neodpustím si také připomínku Vzpomínky na Zemi. Ano, trilogie je komplexnější a asi i propracovanější. Ale autor své mistrovství nezapřel ani v Kulovém blesku. A k druhům sci-fi, dodatek. Pak jsou tu ještě nadčasová veledíla, kde věda a technika nejsou podstatná. Ta prověřil čas. Trilogie Vzpomínka na Zemi by se tam možná jednou zařadit mohla, Kulový blesk spíš ne.


Já, Poutník
říjen 2020 (05.-20.)
Já, Poutník 2014, Terry Hayes


Katarze
říjen 2020 (12.-19.)
Katarze 2019, Yrsa Sigurðardóttir


Ďábel v zrcadle
? - říjen 2020
Ďábel v zrcadle 2016, Juraj Červenák


Prolhaný život dospělých
říjen 2020 (06.-13.)
Prolhaný život dospělých 2020, Elena Ferrante


Tisíce planoucích sluncí
září - říjen 2020
Tisíce planoucích sluncí 2008, Khaled Hosseini

Co všechno tahle knížka je? Poutavá, smutná dojemná, přitom je tam i zrnko naděje. V centru pozornosti je postavení žen v islámské zemi, ale pro mě to má obecnější platnost, Napadlo mě, že ve světě, kde je někdo zotročen a nesvobodný není vlastně tak docela svobodný nikdo, ani ti kdo někoho zotročují a utlačují. Tedy nejsou tak svobodní, jak si opravdovou svobodu představuji já. Dokonale je popsáno, že v některých konfliktech se z pohledu běžného člověka starajícího se hlavně o obživu své rodiny někdy ztráci rozdíl mezi "těmi hodnými a těmi zlými", chaos v Afghánistánu po odchodu sovětských okupantů, potyčky mezi skupinkami bývalých spolubojovníků, kde civilní oběti nikoho moc netrápí. Taková krutost na konci 20. a počátku 21. století. Padla z toho na mě beznaděj. Co umí Talibán je celkem známé, ale nejde jen o něj.


S elegancí ježka
září 2020 (21.-29.)
S elegancí ježka 2008, Muriel Barbery

Mně se to líbilo. Takovou knížku asi opravdu neocení každý. Ne každý totiž má takovou intelektuální kapacitu ;-). Vážněji, nejde o inteligenci. Je to knížka pro nás, co rádi hloubáme o nesmrtelnosti chrousta. A nevyžadujeme děj a akci. Nepovažuji to za přehnaně levičácké, ukazuje na reálný problém, to nejsou ani tak sociální rozdíly, ale sociální mobilita. Renee se mi zdála málo uvěřitelná, hlavně s ohledem na dobu a zemi, kde se příběh odehrává. Paloma uvěřitelná je.


Než vystydne káva
září 2020 (21.-23.)
Než vystydne káva 2019, Tošikazu Kawaguči

Zvláštní knížka. Určitě stojí za přečtení, i když neosloví každého. Asi je znát japonská kultura. Jsou tam věci na zamyšlení i dojemné příběhy. V tom se mi zdálo, že autor trochu tlačí na pilu. Myšlenka, že člověk nemůže změnit to, co se stalo, ale může změnit sebe a své myšlení, má rozhodně něco do sebe.


Pochovaní zaživa
září 2020 (16.-21.)
Pochovaní zaživa 2019, Dominik Dán

Pro mě zatím snad nejlepší "dánovka". I když čtenář zná pachatele zločinu z domova pro seniory vlastně od začátku, popis vyšetřování zaujme. A hlášky "vraždárov" jako vždy pobaví. K příběhu dědy Vaculíka si neodpustím poznámku. Z pohledu zákonů a práva jsou pachatelé jasní, ale podle mě ani druhá dcera (Zuzana) není z lidského hlediska tak docela bez viny.


Velká samota
září 2020 (12.-20.)
Velká samota 2019, Kristin Hannah


Šarlatán
září 2020 (11.-14.)
Šarlatán 2020, Josef Klíma


Skleněný trůn
září 2020 (04.-11.)
Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas

Kdybych to četla tak před 40 nebo 45 lety, asi bych to hodnotila výš. Ale já si tenhle druh knížek občas s chutí přečtu i když jsem vlastně o dvě generace starší než hlavní hrdinka. Vím, že některé věci patří v podstatě neodmyslitelně k žánru, třeba velmi mladý hrdina či hrdinka s výjimečnými schopnostmi. Romantika tam je, i akce se najde. Magie se mi zdála zakomponovaná trochu násilně. V knížce se objevuje celkem častý nešvar žánru, ve fiktivním fantazy "středověkém" světě se objevují věci, které tam nepatří, třeba valčík. Vím, to zrovna je spíš úsměvné, ale stačilo by, kdyby se autorka pokusila vytvořit něco, co alespoň připomíná svébytný svět a knížku by to zvedlo. K postavám. Od nejlepšího zabijáka bych čelala sebeovládání a chladnokrevnost, to mi u hlavní hrdinky docela chybí. Princ a hlavně jeho vztah k otci patří k tomu povedenějšímu. Chaol moc věrohodně nepůsobí. Na jednu stranu jsem docela zvědavá, kam se příběh posune, ale na celou sérii chuť nemám, mám lepší knížky "v pořadí".


Kniha posledního soudu
srpen - září 2020
Kniha posledního soudu 2012, Connie Willis

Mám ráda sci-fi a historické romány i cestování časem. V tomto případě to ale knížce v mých očích spíš uškodilo, protože jsem četla mnohem vydařenější. Knížka není úplně špatná, nápad je skvělý, a třeba i popis "politikaření" něterých výzkumníků z Oxfordu v blízké budoucnosti taky, jenže taky je to nevyužitá příležitost. Některé motivy a příběhy by stály za rozvedení či dotažení, něco se zbytečně natahuje a opakuje. To, že jsem to četla v době "covidové" je náhoda.


Na západ od ráje
srpen 2020 (16.-25.)
Na západ od ráje 1995, Harry Harrison


Robert Šlachta - Třicet let pod přísahou
srpen 2020 (14.-25.)
Robert Šlachta - Třicet let pod přísahou 2020, Josef Klíma

Pět hvězd za to, jak mě knížka zaujala. Za přečtení stojí, ať si o panu plukovníovi mysllíme cokoli. Je to jeho subjektivní pohled a tak to musíme brát. Jenže dočteme se o faktech a kauzách, které se staly. A není to veselé čtení. Pan Šlachta tam někdy vypadá jako jediný spravedlivý, něco mezi Old Shatterhandem a Mirkem Dušínem. Tomu samozřejmě věřit nemusíme. Možná je to zarputilý a nezvladatelný partyzán. Jenže jak jinak bojovat s organizovaným zločinem? Některé kauzy jsou možná opravdu něco jako prohnilí proti prohnilým, to neposoudím. Jenže ti prohnilí tady byli a jsou. To je ten průšvih. A nejslavnější kauza Nagyová? Že kauza pomohla Babišovi? Zase, kdyby stát neřídila jistá domina, padla by Nečasova vláda? Je mi jasné, že se na politika dá ledacos vykonstruovat, ale v této kauze stačí to, co se jednoznačně prokázalo. I kdyby se neprokázalo nic trestného, v normálním státě by takový premiér dlouho nevydržel a nebylo by třeba zásahu ÚOOZ. Smutné je, že se nevyjádřil nikdo z těch, kdo Šlachtu nemusí. Vstup do politiky panu Šlachtovi nedoporučuji, policista ale byl skvělý. Jako policejní prezident by se mi líbil.


Mezi svými
srpen 2020 (12.-16.)
Mezi svými 2019, Amos Oz

Zaujalo mě to ze dvou důvodů. Jednak tam byly obyčejné a přitom poutavé lidské příběhy. A hlavně byl zajímavý popis kibucu. To vlasně byl skoro "čistý komunismus". Jenže z kibucu se dalo odejít a ne do koncenáku nebo na šibenici, případně při velkém štěstí emigrovat do zahraničí.


Klub divných dětí
srpen 2020 (10.-14.)
Klub divných dětí 2019, Petra Soukupová

Knížka je sice pro děti a mládež, ale rodiče by si to měli přečíst. Je to zajímavá sonda do dětské duše, Mně trochu chyběl pohled rodičů, zvlášť na konci, to je ale důsledek mého věku.


Máme na vybranou
srpen 2020 (02.-14.)
Máme na vybranou 2019, Edith Eva Eger

Zajímavé a působivé, hlavně osud autorky. Ne, není to jedna z mnoha knížek o Osvětimi a holokaustu, je to víc. Napadlo mě, že člověk, který prožil takové hrůzy opravdu může pomáhat lidem s posttraumatickou stresovou poruchou, jistě ne každý, je potřeba studium a empatie, což evidentně paní Eger má. Trochu hůř vnímám některé příběhy klientů či pacientů. To mi občas zavánělo motivačními příručkami, které moc nemusím.


Ohnivé znamenie
červenec - srpen 2020
Ohnivé znamenie 2015, Juraj Červenák


Je to i můj život
červenec - srpen 2020
Je to i můj život 2016, Jodi Picoult

Už mnoho let mě žádná knížka takhle nedostala. Že začátku jsem měla "jasno" kdo je "v právu", jenže vyprávění z pohledu různých postav to docela dost zamotalo. Zkrátka není to jednoduché . Hodně otázek a námětů k zamyšlení. Co všechno má člověk morální povinnost obětovat pro záchranu jiného člověka? Kdy má morální právo odmítnout? Je správné přestat se snahou prodlužovat život smrtelně nemocným za každou cenu? Tohle všechno mě napadlo, i když to takhle explicitně v knížce není.


Posel
červenec 2020 (23.-29.)
Posel 2012, Markus Zusak


1 ...