gladya

Příspěvky

Normální lidiNormální lidiSally Rooney

Mně se to líbilo. A to jsem skoro o dvě generace starší než hlavní hrdinové na začátku příběhu. Podle mě je to částečně o hledání, kterým v nějaké podobě v mládí asi projde skoro každý. Jenže ne všechno, co prožívají hlavní hrdinové je opravdiu normální. Zaujalo mě, jak tam
autorka řeší potřebu zapadnout, jak důležité je pro mladé lidi, a často nejen mladé, jak je vnímá okolí. A několikrát jsem si pomyslela, jo, kdybyste dokázali komunikovat.

V hodnocení trochu přilepšuji. na čistých 5* to není.
Posloucháno jako audiokniha.

15. ledna


ROBOT100: PovídkyROBOT100: PovídkyJaroslav Olša Jr.

Všechny povídky nejsou na 5*, ale celek je skvělý. Je docela zajímavé, jak odlišně autoři povídky pojali.

Některé ppovídky na Čapka navazují hodně, některé jen okrajově. Ve všech jde o myslící bytosti a vztahy mezi nimi. Kdo přečte pochopí, že nejde jen o lidi a roboty. Některé povídky si opravdu užije jen ten, kdi zná R,U.R. , což se u čtenáři sci-fi zřejmě dá předpokládat.

Chtěla jsem některé autory zvlášť pochválit, ale nakonec to neudělám. Dobří jsou všichni.

14. ledna


PolygonPolygonLadislav Kubizňák

Bylo to zajímavé. Pravda je, že literární úroveň není oslnivá. U některých věcí jsem přemýšlela, proč je tam autor dává. Přeskakování v čase se mi zdálo trochu zmatené.

Zaujalo mě, jak to chodilo a někdy pořád chodí mezi zpravodajci a popis některých příběhů a případů.

Při hodnocení je asi čtenář ovlivněn svými politickými názory. Zamyslela jsem se nad postojem člověka, který patří k poraženým ve studené válce. A hodně věcí asi nepochopil. Opravdu sloužil vlasti? Vždyť naši zpravodajci byli podřízeni KGB. V historii hodně lidí "jen sloužilo vlasti a poslouchalo rozkazy." Jenže jde i o to, jaký je ve vlasti režim a jaké jsou rozkazy. A změma režimu znamená i některé personální změny. V tak citlivé oblasi jako zpravodajské služby je to pochopitelné a asi i nutné.


Úsměvné je, jak autor "závidí jednomu kolegovi z KGB", který začínal v podobné době a působil v NDR. No, Vladimír Vladimírovič to dotáhl mnohem dál než pan Kubizňák.

14.12.2020


Věci, na které nastal časVěci, na které nastal časPetra Soukupová

Příběh jde opravdu na dřeň. Vedlo mě to k zamyšlení nad vztahy. Popsáno vše od začátku vztahu, až do doby, kdy jsou děti na počátku puberty a vztah je ve velké krizi. Jsem ve vztahu dvakrát tak dlouho, než Alice a Richard. A troufám si tvrdit, že něco z toho, čím prošli oni, se prožije v každém vztahu. Líbilo se mi, že je to nejen o partnerských problémech, ale i o vztahu k dětem a nechybí dětský pohled. Ať jde o nedostatek pochopení pro druhého, špatná komunikace, někdy je výsledkem i nevěra. Vše, co je popsáno, se děje. Jenže v dobře fungujícím vztahu se stane občas něco, ne všechno a pořád. Být spolu a být každý sám sebou, jak jednoduše se to řekne, jak těžké to někdy pro někoho je. A jakmile je člověk často (nejen jednou za čas) radši sám než s partnerem, je něco hodně špatně.
O něco víc pochopení mám pro Alici, Richard mi přijde trochu jako sobec. Ale za problémy můžou oba.
Poslouchala jsem audioverzi, téhle knížce vysloveně sedla.

06.12.2020


Můj příběhMůj příběhMichelle Obama

Tahle knížka je bez debaty zajímavá. Každému je jasné, že memoáry jsou vždycky subjektivní pohled. A pokud jde o člověka „namočeného do politiky“ tím spíš. Zvlášť když paní Obamová zmiňuje úřadujícího prezidenta i jeho protikandidáta, dnes snad už zvoleného prezidenta. A možná v politice sama ještě promluví. Ostatně, být. první prezidentka a k tomu černé pleti, to je výzva hodna tak silné osobnosti. Tu subjektivnosti s dobře uvědomuji i s tím, že co se politických postojů týče, jsem jednoznačně naladěna podobně jako Obamovi.

Jeden komentující říká, že je to americké, A je to dokonale vystihující charakteristika. Tak knížka o USA hodně říká, to dobré i to špatné, ve všech oblastech. Tak jen k politice. I když má člověk představu o americkém volebním systému, docvaklo mi, jak zásadní je, že tam musí každý senátor nebo kongresman projít primárkami. Tam nestačí být loajální k vedení nějaké strany nebo ještě hůř nějakému vůdci. A na druhou stranu je to někdy skoro jako nějaká superstar, kdy forma může zastínit obsah. Tak mě napadlo, kolik našich zákonodárců by v takových primárkách obstálo? A pak je na jednu stranu skoro neuvěřitelné (pro mě), ale přitom zcela pochopitelné (když se zamyslím nad situací v USA a nejen tam), proč Trump porazil H. Clintonovou. Mimochodem to, jak se z rivalů bojujících v primárkách o demokratickou nominaci, stali blízcí spolupracovníci, mi přišlo až neuvěřitelné, ale Hilary tou ministryní byla. Podobně zajímavé bylo přátelské přebírání Bílého domu od Bushových.

A že autorka stále zdůrazňuje, že je černoška a žena a z jakého prostředí pochází? Ono to má pro její osobnost zásadní význam. Pro děti a zvlášť dívky z jejího prostředí je studium na univerzitě Břečťanové ligy těžko dostupné. A M. Obamová se s rasismem setkala.

Nedělám si o politice a politicích iluze, ale chci věřit, že Obama opravdu chtěl změnu. Co a proč se povedlo či nepovedlo, to je na dlouho debatu. Ale black lives matter ukazuje, že prezident tmavé pleti nestačí. Rasismus je pořád a je to zlo. Vím, i rasismus obrácený, černochů vůči bělochům, existuje. Dokud se bude barva pleti řešit, je to špatně. Tak malý a asi naivní povzdech na závěr. Všichni lidé bratry jsou.

24.11.2020


Pramen životaPramen životaThomas Thiemeyer

Hodnotím v rámci žánru. Ano, je to pohádka. Ano, vše řeší skupina teenagerů a dospělí jsou skoro mimo. Vztah člověka a ostatní živé přírody, časový skok, to vše je zajímavé. Za to všechny nedokonalosti a poplatnost žánru ospouštím.

16.11.2020


Božská komedieBožská komedieDante Alighieri

Poslouchala jsem audioknihu, takže nebudu hodnotit. Když jsem zjistila, jak hodně je to zkrácené, rozhodla jsem se si tenhle klenot přečíst. To asi hovoří za vše.

31.10.2020


Kulový bleskKulový bleskLiou Cch'-sin

Jsou dva základní druhy sci-fi.
V tom jednom čtenář (nebo divák či posluchač) akceptuje, že kdysi dávno v předaleké galaxii nefungují přírodní zákony stejně jako na matičce Zemi a blízkých několika miliardách světelných let. Nabrousí světelný meč (nebo co se s ním dělá) a bojuje za světlou nebo temnou stranu síly, podle gusta. Tuhle sci-fi mám moc ráda ráda.
A pak je tu ten druhý typ sci-fi, který mám snad ještě radši. Tam čtenář přemýšlí nad svými znalostmi z fyziky a jiných vědních disciplín a dumá, co je ještě jasné science a kde už je to více či méně podložená nebo úplná fiction.
Kulový blesk je jednoznačně druhý případ. Vědecky podložená fantazie. Téměř dokonalé.

Jelikož jsem pacifista, hvězda dolů, kdo četl, pochopí.

A co mě napadlo? Postavy se mi zdály v podstatě všechny studení čumáci, mně chyběly emoce. Možná je to i díky jinak skvělé interpretaci audioknihy a při čtení bych takový dojem neměla. Možná je vidět jiná kultura. Je zvláštní, že u jiných sci-fi tohoto typu jsem takový pocit neměla.
Neodpustím si také připomínku Vzpomínky na Zemi. Ano, trilogie je komplexnější a asi i propracovanější. Ale autor své mistrovství nezapřel ani v Kulovém blesku.

A k druhům sci-fi, dodatek. Pak jsou tu ještě nadčasová veledíla, kde věda a technika nejsou podstatná. Ta prověřil čas. Trilogie Vzpomínka na Zemi by se tam možná jednou zařadit mohla, Kulový blesk spíš ne.

31.10.2020


Tisíce planoucích sluncíTisíce planoucích sluncíKhaled Hosseini

Co všechno tahle knížka je? Poutavá, smutná dojemná, přitom je tam i zrnko naděje.
V centru pozornosti je postavení žen v islámské zemi, ale pro mě to má obecnější platnost, Napadlo mě, že ve světě, kde je někdo zotročen a nesvobodný není vlastně tak docela svobodný nikdo, ani ti kdo někoho zotročují a utlačují. Tedy nejsou tak svobodní, jak si opravdovou svobodu představuji já.
Dokonale je popsáno, že v některých konfliktech se z pohledu běžného člověka starajícího se hlavně o obživu své rodiny někdy ztráci rozdíl mezi "těmi hodnými a těmi zlými", chaos v Afghánistánu po odchodu sovětských okupantů, potyčky mezi skupinkami bývalých spolubojovníků, kde civilní oběti nikoho moc netrápí. Taková krutost na konci 20. a počátku 21. století. Padla z toho na mě beznaděj. Co umí Talibán je celkem známé, ale nejde jen o něj.

05.10.2020


S elegancí ježkaS elegancí ježkaMuriel Barbery

Mně se to líbilo. Takovou knížku asi opravdu neocení každý. Ne každý totiž má takovou intelektuální kapacitu ;-). Vážněji, nejde o inteligenci. Je to knížka pro nás, co rádi hloubáme o nesmrtelnosti chrousta. A nevyžadujeme děj a akci.
Nepovažuji to za přehnaně levičácké, ukazuje na reálný problém, to nejsou ani tak sociální rozdíly, ale sociální mobilita.
Renee se mi zdála málo uvěřitelná, hlavně s ohledem na dobu a zemi, kde se příběh odehrává. Paloma uvěřitelná je.

29.09.2020


Než vystydne kávaNež vystydne kávaTošikazu Kawaguči

Zvláštní knížka. Určitě stojí za přečtení, i když neosloví každého. Asi je znát japonská kultura.

Jsou tam věci na zamyšlení i dojemné příběhy. V tom se mi zdálo, že autor trochu tlačí na pilu.

Myšlenka, že člověk nemůže změnit to, co se stalo, ale může změnit sebe a své myšlení, má rozhodně něco do sebe.

23.09.2020


Pochovaní zaživaPochovaní zaživaDominik Dán

Pro mě zatím snad nejlepší "dánovka". I když čtenář zná pachatele zločinu z domova pro seniory vlastně od začátku, popis vyšetřování zaujme. A hlášky "vraždárov" jako vždy pobaví.
K příběhu dědy Vaculíka si neodpustím poznámku. Z pohledu zákonů a práva jsou pachatelé jasní, ale podle mě ani druhá dcera (Zuzana) není z lidského hlediska tak docela bez viny.

21.09.2020


Skleněný trůnSkleněný trůnSarah J. Maas

Kdybych to četla tak před 40 nebo 45 lety, asi bych to hodnotila výš. Ale já si tenhle druh knížek občas s chutí přečtu i když jsem vlastně o dvě generace starší než hlavní hrdinka.

Vím, že některé věci patří v podstatě neodmyslitelně k žánru, třeba velmi mladý hrdina či hrdinka s výjimečnými schopnostmi. Romantika tam je, i akce se najde. Magie se mi zdála zakomponovaná trochu násilně.
V knížce se objevuje celkem častý nešvar žánru, ve fiktivním fantazy "středověkém" světě se objevují věci, které tam nepatří, třeba valčík. Vím, to zrovna je spíš úsměvné, ale stačilo by, kdyby se autorka pokusila vytvořit něco, co alespoň připomíná svébytný svět a knížku by to zvedlo.

K postavám. Od nejlepšího zabijáka bych čelala sebeovládání a chladnokrevnost, to mi u hlavní hrdinky docela chybí. Princ a hlavně jeho vztah k otci patří k tomu povedenějšímu. Chaol moc věrohodně nepůsobí.

Na jednu stranu jsem docela zvědavá, kam se příběh posune, ale na celou sérii chuť nemám, mám lepší knížky "v pořadí".

11.09.2020


Kniha posledního souduKniha posledního souduConnie Willis

Mám ráda sci-fi a historické romány i cestování časem. V tomto případě to ale knížce v mých očích spíš uškodilo, protože jsem četla mnohem vydařenější. Knížka není úplně špatná, nápad je skvělý, a třeba i popis "politikaření" něterých výzkumníků z Oxfordu v blízké budoucnosti taky, jenže taky je to nevyužitá příležitost. Některé motivy a příběhy by stály za rozvedení či dotažení, něco se zbytečně natahuje a opakuje. To, že jsem to četla v době "covidové" je náhoda.

04.09.2020


Robert Šlachta - Třicet let pod přísahouRobert Šlachta - Třicet let pod přísahouJosef Klíma

Pět hvězd za to, jak mě knížka zaujala. Za přečtení stojí, ať si o panu plukovníovi mysllíme cokoli. Je to jeho subjektivní pohled a tak to musíme brát. Jenže dočteme se o faktech a kauzách, které se staly. A není to veselé čtení.

Pan Šlachta tam někdy vypadá jako jediný spravedlivý, něco mezi Old Shatterhandem a Mirkem Dušínem. Tomu samozřejmě věřit nemusíme. Možná je to zarputilý a nezvladatelný partyzán. Jenže jak jinak bojovat s organizovaným zločinem?

Některé kauzy jsou možná opravdu něco jako prohnilí proti prohnilým, to neposoudím. Jenže ti prohnilí tady byli a jsou. To je ten průšvih.

A nejslavnější kauza Nagyová? Že kauza pomohla Babišovi? Zase, kdyby stát neřídila jistá domina, padla by Nečasova vláda? Je mi jasné, že se na politika dá ledacos vykonstruovat, ale v této kauze stačí to, co se jednoznačně prokázalo. I kdyby se neprokázalo nic trestného, v normálním státě by takový premiér dlouho nevydržel a nebylo by třeba zásahu ÚOOZ.
Smutné je, že se nevyjádřil nikdo z těch, kdo Šlachtu nemusí.

Vstup do politiky panu Šlachtovi nedoporučuji, policista ale byl skvělý. Jako policejní prezident by se mi líbil.

25.08.2020


Mezi svýmiMezi svýmiAmos Oz

Zaujalo mě to ze dvou důvodů. Jednak tam byly obyčejné a přitom poutavé lidské příběhy. A hlavně byl zajímavý popis kibucu. To vlasně byl skoro "čistý komunismus". Jenže z kibucu se dalo odejít a ne do koncenáku nebo na šibenici, případně při velkém štěstí emigrovat do zahraničí.

24.08.2020


Klub divných dětíKlub divných dětíPetra Soukupová

Knížka je sice pro děti a mládež, ale rodiče by si to měli přečíst. Je to zajímavá sonda do dětské duše,
Mně trochu chyběl pohled rodičů, zvlášť na konci, to je ale důsledek mého věku.

24.08.2020


Máme na vybranouMáme na vybranouEdith Eva Eger

Zajímavé a působivé, hlavně osud autorky. Ne, není to jedna z mnoha knížek o Osvětimi a holokaustu, je to víc. Napadlo mě, že člověk, který prožil takové hrůzy opravdu může pomáhat lidem s posttraumatickou stresovou poruchou, jistě ne každý, je potřeba studium a empatie, což evidentně paní Eger má.
Trochu hůř vnímám některé příběhy klientů či pacientů. To mi občas zavánělo motivačními příručkami, které moc nemusím.

24.08.2020


Je to i můj životJe to i můj životJodi Picoult

Už mnoho let mě žádná knížka takhle nedostala.
Že začátku jsem měla "jasno" kdo je "v právu", jenže vyprávění z pohledu různých postav to docela dost zamotalo. Zkrátka není to jednoduché .
Hodně otázek a námětů k zamyšlení.
Co všechno má člověk morální povinnost obětovat pro záchranu jiného člověka? Kdy má morální právo odmítnout? Je správné přestat se snahou prodlužovat život smrtelně nemocným za každou cenu? Tohle všechno mě napadlo, i když to takhle explicitně v knížce není.

05.08.2020


Růže bílá, černý lesRůže bílá, černý lesEoin Dempsey

S hodnocením jsem váhala. Příběh není uvěřitelný, je tam moc náhod. Postavy taky nejsou moc reálné. O Johnově misi ani nemluvím. Jen atmosféru v nacistickém Německu si představuji podobně
Ale četlo se to dobře. A takové konce knížek si člověk někdy vysloveně přeje.

Pokud chcete pohádku s potenciálem na béčkový hollywoodský film, doporučuji. Pokud chcete věrohodný příběh z války, raději si vyberete jinou knížku.

11.07.2020


Mosty přes propast časuMosty přes propast časuLudmila Vaňková

Četla jsem to už dávno a plánuju se k téhle knížce vrátit. Možná se projeví pár stovek přečtených knih a pár desítek let a hodnocení změním.

Jak jsem Mosty přes propast času vnímala v době, kdy jsem to četla? Líbily se mi nejen proto, že je to zajímavé spojení mých oblíbených žánrů, sci-fi a historie. To mi vysloveně sedlo. Napsáno je to skvěle. Trocha romantiky mi nevadila. Celkové vyznění mi sedlo. Zkrátka oslovilo mě to a zapůsobilo to na mě víc než "běżná" sci-fi nebo historický román.

11.07.2020


Smrt je mým řemeslemSmrt je mým řemeslemRobert Merle

Dvě věty, které vysvětlují hodně.
„ Nemáte co myslet, máte poslouchat.“
„Německo neprohrálo, je pořád ve válce, nic na tom nezměnil Verailleský diktát.“

Není to samozřejmě autobiografie ani přesná biografie, ale ich forma sedí. Osobnost Rudolfa a hlavně dobu popisuje knížka dokonale. Rudolf může být reprezentantem válečných zločinců. Je možné, že mnozí z nich opravdu věřili, že jen „poslouchali rozkazy“. A že rozkaz byl „konečné řešení židovské otázky"? Co znamená vyřešit za měsíc n tisíc jednotek? Že ty jednotky jsou lidé? To neřešili.
Zajímavé je i prostředí, z kterého Rudolf pocházel. Napadlo mě, jestli v daném prostředí a dané době byla taková výchova neobvyklá.
Silně na mě zapůsobil třeba rozhovor s manželkou, když zjistila, co vlastně její muž dělá.
Možná se dá trochu pochopit, kde se takoví lidé berou, ale těžko. Jejich činy se však nedají ničím omluvit. Dokážeme se poučit, aby se už nikdy nic takového neopakovalo?

Posloucháno jako skvěle namluvená audiokniha.

17.06.2020


Samostatná DanaSamostatná DanaVlasta Štáflová

Četla jsem to jako školačka. Několikrát, vždycky když jsem marodila a už jsem neměla co číst, přečíst pět dílů mi chvíli trvalo. Je to určitě lepší, než většina dívčích románůl z té doby,

07.06.2020


Úzkosti a jejich lidéÚzkosti a jejich lidéFredrik Backman

Je to typický Backman, jako ve všech knížkách tohoto autora je spousta lidskosti, pochopení pro lidi i jejich slabostí. Lidé jsou figurky, možná trochu přehnaně vykreslené, ale nejsou to v žádném případě karikatury.
Dějově to vypadá trochu bláznivě, ale je to promyšlené. Zdánlivě nesmyslné přeskakování dává čím dál tím větší smysl a postupné odhalování funguje skvěle. Propojení a odhalení některých souvislostí možná někomu přijde poněkud vykonstruované, ale mě se to moc líbilo.
Posloucháno jako audiokniha. Uvažuji o tom, že si koupím papírovou nebo e-knihu, abych si lépe mohla poznamenat některé postřehy.

07.06.2020


Stručné dějiny HnutíStručné dějiny HnutíPetra Hůlová

Hvězdu navíc za zajímavé téma. Totalitní mechanismus byl popsán pěkně, i princip : Ve jménu "osvobození" někoho zotročíme všechmy".

Trochu problém mám s tím, co vyvolalo vítězství hnutí. Asi je to tím, že něco pamatuju, S polonahými a nahými kráskami na reklamních poutačích jsem se setkala až v dospělém věku. To už jsem to měla v hlavě dávno srovnané. Takže něco jako jít kvůli chlapovi na plastiku je pro mě nepředstavitelné. Kult mládí a krásy asi opravdu existuje, ale nikdo mu nemusí podlehnout. To jde zkrátka úplně mimo mě. A tak nechápu, jak by Hnutí mohlo třeba vyhrát volby.

Styl a jazyk jsou opravdu zvláštní, podívám se asi na jiné autorčiny knížky. Zajímá mě, jestli tak píše vždycky nebo to má být ukázka myšlenkových pochodů hlavní hrdinky.

28.05.2020


HybateléHybateléDavid Mitchell

Příběhy se mi zdály nevyvážené, alespoň v tom, jak na mě působily. Ovšem je to velmi zajímavá knížka, pocitově i myšlenkově. Určitě si to budu muset přečíst ještě jednou, aby mi secvakla úplně všechna propojení a jejich náznaky.
Najde se tam přinejmenším několik zajímavých postav. Jisté zabroušení do fantastiky také stojí za to.

08.05.2020


BohemiaBohemiaJan Svěrák

Dávám 5*, možná abych trochu zvedla hodnocení. Jistě, není to "velká literatura". ale copak někdo čekal Dostojevského? Je to příjemná oddechovka. Ale dotýká se docela zajímavých věcí, vztahů, kulturních rozdílů, národní povahy. Ovšem čtenář musí počítat s tím, že je to nadsázka a že autor občas přehání. Je to zajímavý počin a vůbec to není hloupé. A nevadí, že s některými explicitně nebo podprahově vyjádřenými názory autora nesouhlasím,

30.04.2020


Dobrá znameníDobrá znameníTerry Pratchett

Zábavné a chytré. Humor asi nesedne každému, to je normální. Odkazů je tam hodně, asi málokdo pochytí všechny.
Doporučuji zvlášť těm, kdo mají rádi chytrý humor, v němž se dají najít i otázky k zamyšlení.
Nedoporučuji fanatickým věřícím v Boha ani fanatickým satanistům.

13.04.2020


PodvoleníPodvoleníMichel Houellebecq

Rozhodně zajímavé čtení. Nejde zdaleka jen o islám. Mě zaujal princip "podvolení" , ono je totiž pro většinu lidí podvolení režimu nakonec více či méně dobrovolné, někdo "prohlédl", někdo vidí výhody a možnost prospěchu a kariéry. někdo jen chce svůj klid a svůj soukromý život. Nepřipomíná to něco? Není třeba násilného převratu.

Další věc. Hodně z nás říká, že volí či volilo menší zlo. V Podvolených je vidět jak to vypadá, když volby jsou opravdu volbami mezi dvěma zly, které je větší? (vzpomínám na Sapkowského, zlo je zlo, není větší a menší zlo).

Nad kompatibilitou některých kultur a možností jejich koexistence a vzájemné tolerance se musíme zamyslet i my, sluníčkáři.

A poslední věc, uvědomila jsem si, že jsem mamyšlená, když se považuju za relativně sečtělého člověka, O francouzké literatuře vím " velké kulové".

13.04.2020


Dvojí životDvojí životDiane Chamberlain

Červená knihovna, k tomu asi nepravděpodobné náhody, překombinovanost a vykonstruované propletence patří. Nečetlo se to špatně.

15.02.2020


1 ...