gladya
diskuze
Já už hodně pamatuju. Když vyšly Letopisy Narnie, rodiče už žili, ale ještě se neznali. A když vyšel v 80. letech první díl Zeměplochy, už jsem byla dospělá. To píšu proto, že už si ani moc přesně nepamatuju, co všechno jsme měli jako povinnou četbu, z mých oblíbenců možná Čapka ale nejsem si jistá. No, já jsem s chutí četla i Vojnu a mír.
Je pravda, že fantastika byla tehdy asi až na výjimky neoprávněně považovaná za brak.
Dám sem dvě, od českých autorů. Obě vyšly letos. Možná nejsou nejlepší, ale jsou zajímavé a trochu mě překvapily, A hlavně, nejsou to knížky, o kterých se moc mluví. A zasloužily by si to.
• Nora Eckhardtová: Kniha, kterou posypal hvězdný prach , Pro mě asi největší příjemné překvapení. Oceňuji hlavně neotřelost a originalitu.
• Žantovský: S prominutím řečeno. Knížka, která nesedne každému, ale mě zaujala. Je to vtipné a čtenář se musí ptát, kde je hranice mezi fikcí a skutečnosti.
Čtu docela dost, jak rychle těžko říct.
Za rok přečtu kolem 80 knih. Třeba teď za 2 týdny "válecí" dovolené jsem přečetla 6 knížek, pravda většinou celkem tenkých. Když chodím do práce nebo trávím dovolenou aktivněji, je to samozřejmě o něco míň.
Počet přečtených knih záleží na tom, kolik má kniha stran a rychlost i na tom, jak náročné je to čtení.
Sci-fi čtu od dětství, začala jsem asi Troskou. Mám ráda klasiky žánru, Asimova, Clarka, Lema.
Fantasy se stalo populární v mé dospělosti. Pána prstenů jsem četla o pár let dřív, než byly natočeny filmy.
Zrovna jsem doposlouchala audioknihu Zaklínače, samozřejmě jsem to i četla.
Čtu skoro všechny žánry, ale fantastika patří k mým oblíbeným, spolu s historickými romány.
A proč mám ráda fantastiku? Asi se mi líbí že "něco je jinak", to sci-fi říká O. Neff. A přitom platí: " Dobré knihy říkají pravdu, i když jsou o věcech, které nikdy neexistovaly a nikdy existovat nebudou." To je citát Lema.
A ze současné sci-fi mě nadchla třeba sága Mycelium.
Ke konci století se sem od západu přivalila banda odrbaných kočovníků oděných v kůži a se zakrslými zvířaty dávajícími mléko; místní je nakonec pobili, ale ještě před tím místní stáda chytila nějakého hnusného parazita.
J. Tiptree jr, Povídka Muž, který šel domů z knihy Žena, kterou muži neviděli
Není to potřeba u všech knížek, ale potěší to. Pokud je v knížce hodně postav, je to velmi užitečné až nutné. Pěkné příklady uvádí jant02.
Kromě mateřštiny čtu ve slovenštině, tu ani nevnímám jako cizí jazyk.
Číst v angličtině jsem zkoušela, je to pro mě dřlna, asi dvě knížky jsem zvládla.
Jo Kapitánskou dcerku jsem na gymplu četla v originále, ale dnes bych asi ruštinu zvládala těžko.
Jakmile dočtu jednu knížku, začnu číst další. Navíc mám většinou rozečteno víc knížek najednou.
Série Mycelium. Ale do Vánoc nebudou všechny díly, vyšlo zatím šest z osmi . Časem vyjde celá série v pevné vazbě a bude vypadat dost dobře.
Počet stran není důležitý. Čtu hodně e-knihy, takže do kabelky se mi vejde mnoho tlustých knih.
Vlastně ani nevím. Knížka mě musí něčím zaujmout a oslovit. Nepožaduju vysokou literární úroveň, stačí , když se autor trefí do mého gusta nebo jen momentálního rozpoložení.
To je odpověď na otázku, debata je trochu jinde.
A co mě může zaujmout? Například:
Zajímavý příběh
Myšlenková hloubka
Jazyk
A je toho asi mnohem víc.
Nutnou podmínkou je, že autor ovládá základy řemesla, že umí psát.
Já ne, tedy jako dítě jsem si sešívala sešítek obyčejnou jehlou a nití. Víc bych nezvládla.
Ale můj manžel takhle dávno dělal třeba knihu z deníku a fotek z dovolené. Tchán byl knihař a základy manžela naučil.
Po tchánovi máme docela hezkou knihovničku luxusně vázaných knih.
Jak tak čtu debatu, napadlo mě, že někdy může být jistá nevyváženost prvků i zajímavá a kvalitu knížky zvednout. Jenže to si může dovolit jen opravdový mistr nebo spíš velmistr pera. Jinak to moc nefunguje.
Mě ale nikdy vyváženost nenapadlo moc řešit.
Série Sedmý smysl od Ilky Pacovské, je to tedy fantazy ale mohlo by se líbit.
a z jiného soudku
Napadla mě i "klasika" , Anna ze Zeleného domu
Nebo Pollyana
Pablo 70, písničku pamatuju. Na to, abych chodila do Semaforu jsem byla malá, ale rodiče tyhle poklady měli na gramodeskách.
Vybavuji si
Adam stvořitel (Čapkové)
Evin deník ( M. Twain) nevím, jestli to není jiné Twainowo dílo, ale vybavuje se mi krásná poslední věta něco ve smyslu : "Všude, kde jsi byla ty byl Ráj" Adam u Evina hrobu
Trávím pracovně hodně času na MS Teams a občas na Zoom, tak mám na jiná on-line setkání málokdy chuť. Ale tohle vypadá zajímavě. Stejně plánuju po čase vyzkoušet Skype, snad ho rozchodím. Asi to vyzkouším.
Když tady bude nějaký odkaz nebo kontakt.
Nejsem tedy vůbec dorůstající generace. A možná právě proto na otázku vlastně nedokážu odpovědět. Stará i nová, to nemusí být podstatné.
Fantazy jsem četla mnohem dřív, než byla in. Pravda sci-fi mám radši. LOTR jsem četla mnohem dřív, než byly natočené filmy. Smívání jsem zvládla jden díl a na další jsem ani neměla chuť, ale třeba HP jsem od třetího dílu četla celkem s nadšením. To k dokreslení mých čtenářských choutek.
Číst jsem schopná a ochotná všechno, i ty vztahové YA. Ale musí mě něčím zaujmout. Zkrátka jakýkoli žánr i subžánr se dá napsat ne úplně špatně. A nebo to může být alespoň oddechovka, která mě něčím pobaví.
A je pravda, co tady někdo píše, fantazy prostředí dává často v podstatě banálním love story atraktivnějí kulisy a prostor pro zápletky či "zápletky" než podobné příběhy ze střední školy.
Možná jsem to nečetla nejvíckrát, ale několikrát jsem četla a teď zrovna poslouchám Egypťana Sinuheta. A zase si to užívám.
V dětství jsem několikrát četla Káju Maříka, vždycky , když jsem byla nemoci, těch 7 dílů chvíli vydrželo.
Dřív jsem četla knížky víckrát běžně, ale teď nestíhám číst všechno, co bych chtěla.