O knize Rok kohouta

Spisovatelka, která nemůže psát. Tíseň úplně strašlivá. Nikomu to neříkám. Stejně to nepomůže. Já mám tíseň a já s tím musím něco dělat. Nikomu to neříkám a přitom mám čím dál větší potřebu s někým se objímat (a být objímaná), někoho hladit (a být pohlazená), s někým se milovat (a být milovaná), k někomu se schoulit... Je devět. Patrik má mít první výslech na policii (z úterka přeloženo na středu, nevím proč). Když jsme mu nestáli ani za telefonát, z účasti jsem se omluvila. Nezajímá mě to. Jak to asi probíhá? Policie už Patrika dávno neznervózňuje ani nestresuje, po všech útěcích z výchovného ústavu, po šťárách v pražských nočních klubech, kde se převážně zdržuje, po tom, co ho několikrát sebrali a drželi na vyšetřovně, dokud si pro něj z ústavu nepřijeli... Je v pohodě. Tíseň.... celý text

Co říkají o knize uživatelé?

Kniha se zabývá komplikovanou tématikou adopce romských dětí. Autorka otevřeně popisuje své frustrace a beznaděj, které zažila při výchově svých synů. Její styl psaní je osobní a syrový, což vyvolává silné emoce. Někteří čtenáři oceňují její upřímnost, jiní kritizují pesimistický pohled na situaci. Celkově kniha vyvolává rozporuplné reakce a nutí k zamyšlení o náročnosti adopce a rodičovství. Více v komentářích.

Komu by se kniha Rok kohouta mohla líbit?

Čtenáři hledající autentické příběhy
Rodiče adoptivních dětí
Milovníci autobiografických románů
Ti, kdo se zajímají o sociální témata
Čtenáři, kteří ocení syrovou upřímnost

Kniha Rok kohouta v seznamech uživatelů

(aktualizováno 1x za hodinu)

v Právě čtených	10x
v Přečtených	1 290x
ve Čtenářské výzvě	117x
v Doporučených	83x
v Mé knihovně	261x
v Chystám se číst	325x
v Chci si koupit	45x
v dalších seznamech	8x