• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Šikmý kostel 3 - Karin Lednická

Románová kronika ztraceného města, léta 1945–1961. Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí? Navždy, pokud jí člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit ... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Karin Lednická

Šikmý kostel 3

„Předchozí díly jsem si užila asi trochu více, i když vlastně nedokážu vysvětlit proč. Nicméně stále skvěle napsané, čtivé a jsem moc vděčná, že jsem měla možnost tímto způsobem nahlédnout do kraje i doby mně tak vzdálené.“... celý text
— malekeli

---

Šikmý kostel 3

„Závěrečný díl trilogie jsem přečetla v okamžité návaznosti na díl druhý, aby mi neutekly souvislosti a nálada. Musím obojí ocenit: dusivost třetího dílu se vyrovnala hrůzám dílu druhého i jakési rozmarné kresbě úplného začátku. Nečekala jsem, že se dozvím všechno o osudech všech, postavy se propadaly do nebytí jako poddolované domy a ulice, a všechno postupně pokrýval popílek a saze zapomnění. Skvěle vystižená atmosféra a výborné zapracování reálných osudů - závěr s životopisy a fotkami mne moc potěšil. Vůbec nelituju času, který jsem s hrdiny strávila, a možná se k trilogii časem vrátím.“... celý text
— Vojslava

---

Šikmý kostel 3

„Výborné zakončení celé série. V tomto dílu je věnováno méně prostoru česko-polským půtkám, které poznamenaly životy hlavních osob v minulých dílech. Tentokrát je hlavním středobodem knihy vzestup komunistů a propagování jejich ideologie, která jde doslova přes mrtvoly. Například ve zinscenovaném soudním procesu s vedoucími pracovníky na šachtě, kde došlo k výbuchu. Jenže problém nebyl v těch lidech, kteří byli odborníky na svém místě, problém byl v nucení k překonávání rekordů v "rubání", takže bezpečnost práce byla na posledním místě. Hůř se mi to všechno četlo, protože bydlím blízko kraje popisovaného v knize a částečně jsem zažila tu dobu, kdy platilo: Já jsem horník, kdo je víc? Nic proti jejich těžké práci, klobouk dolů před nimi. Jen ta ideologie tu profesi zprofanovala. A taky si ještě z dětství pamatuju, že v knize zmiňovaný severomoravský komunistický pohlavár Kolder patřil mezi největší zrůdy komunismu v tehdejším Československu. Osudy některých postav se úplně nedořešily, ale tak to bývá i v životě.“... celý text
— fénix56

---

---

Šikmý kostel 3

„Konečné rozhřešení. Z dob, kdy jsem sice ještě nebyl naživu, nicméně na Barboru jsem jezdil jako děcko na brigádu a na Duklu na praxi už jako učeň (což je dneska slovo spíš asi neznámé) si odrobit, už i po pádu starých pořádků, výuční list spojený s maturitou, kdy učiliště na Šumbarku se divoce měnilo z hornického na "technické". O půl páté ráno u Renety, v mrazivé tmě, v narvaném Ikarusu, kdy v tom kloubu lítaly vločky sněhu, plný kotel šašliku za 9 korun s černyma haviřama s namalovanýma očima. Nenáviděl jsem ten smrad olejem načichlých ocelových skříněk, šlamu a opracovávaného kovu, kdy jsme museli pilníkem sjet 8 mikrometrů za 6 hodin a toho mistra, co si tam celý den četl noviny a pak mi dal čtyřku. Tam jsem se přesvědčil, že na šachtě nesmím skončit! Děda i tata, původně z Jeseníků, skončili na šachtě za čorkybyznys, který byl tehdá zcela běžný a nikde nikdy nic oficiálně nechybělo, ale asi měli smůlu, a babka s tetou pak provozovaly hospodu v Petřvaldě. Bohu-žel-či-dík znám spoustu těch věcí jen z vyprávění, nicméně měla ta doba i tu šťastnou podobu, s myma rukama olšovýma a hlavu dobru, jsem si mohl jako synek z nuzné rozvracené chudé rodiny udělat vyšku. Nakonec je stejně polovina rodiny tak jako tak s šachtama spojená, šváru zavalilo, až je z něho jiný člověk, nevlastní tata rubal ještě na Šalamouně a Zárubku jako brigádník v 60cm vysokých slojích a pak dělal až do důchodu bezpečáka. To co jsem tak nenáviděl a z čeho se mi povedlo se s vypětím všech sil vysmeknout, se s odstupem času a v knihách Karin Lednické změnilo v jistou nostalgii a teď už i v hrdost. Okolí šachet, tu strašnou měsíční krajinu plnou trubek a hlušiny jsem poznal, vždy to ve mě vzbuzovalo odpor a smutek, ale nikdy by mě nenapadlo, že tam všude okolo kdysi leželo město, ani potom, co jsem pracovně objížděl šachty a teplárny. Pamatuju ještě pár cygánských rodin, co se tam motaly, ale už ani ty baráky tam nejsou. Šikmý kostel je výjimečně skvěle napsaný. Povedlo se pospojovat milované i nenáviděné v zázračný celek, a jistě i lidem, kteří za komunistů havířama a celým našim regionem opovrhovali, dává nahlédnout na vše s odstupem a kapku jiným pohledem, stačí si nechat srdce otevřené. Vláčeni jsme dějinama všichni, bez možnosti měnit ten mocný proud, který vzniká úplně jinde.“... celý text
— Kapis

---

Šikmý kostel

„Děj se mi moc líbil, těšila jsem se až zase večer ke knížce usednu. Je fajn vidět pohled na dřívější dobu, kdy opravdu malé děti už pomáhali doma, slečny v 16 letech se starali o veškeré nelehké domáci práce, atd. Ten kontrast s dnešní dobou je neskutečný, člověka to donutí se zamyslet jak jsou některé věci dnes mnohem snazší. Kniha je napsaná čtivě, autorka si dala hodně práce zjistit veškeré informace. Moje další cesta na Ostravsko bude mít určitě jiný pohled. Těším se na druhý díl :)“... celý text
— selmickae