SladkaK komentáře u knih

Pět hvězd uděluji hlavně za to, (pozor spoiler) že Zuzana toho dobytka nakonec velmi kreativně zneškodnila. Silná kniha, při jejímž čtení jsem měla permanentní úzkost.

21 23.08.2022

(SPOILER) Jako náročný čtenář jsem si byla předem naprosto jistá, že na Heřmánkovém údolí najdu spoustu mínusek. Ale neměla jsem prostor ty mínuska hledat, protože mě čtení knihy zcela pohltilo. Četla jsem, když mi vyzváněl důležitý pracovní hovor, četla jsem při míchání omáčky, četla jsem při vaření kávy, četla jsem při čekání až tiskárna vytiskne dokument, četla jsem při zapínání počítače i potají během meetingu, četla jsem vždy a všude až jsem dočetla na konec. Původně jsem chtěla ohodnotit třemi hvězdičkami, ale pozor SPOILER! Naštěstí jim ty hlavy sekerou chtěl opravdu rozmlátit, tep mi stoupl na 180, zapotila jsem celou stránku a kniha se vyšplhala na hvězd pět.

20 13.12.2021

(SPOILER) Jsem typ člověka, který snesl jediné dvě fantasy v životě. A to Harry Potter a Zaklínač. Takže když jsem se dostala k Naslouchači a musela se prodírat džunglí cizích slov v prvních kapitolách, málem jsem to vzdala. Ještě, že se tak nestalo. Svět, který jsem objevila mě vtáhl do sebe a kupodivu mě bavil.

Nemůžu se ale zbavit zvláštního dojmu z čtení pasáží kapitán vs. Ilan. Vkrádá se mi tam stále ten erotický podtón a nemůžu se ho zbavit!

13 14.03.2023

Tato kniha rozdvojila mou osobnost na “Nechci to nikdy přestat číst” a “Nechci to už ani otevřít”. Zároveň jsem chtěla snížit o jednu hvězdičku, jelikož mi chyběly fotografie, ale ve výsledku nechyběly. Protože syrové popisy je dokonale vynahradily.

13 06.02.2022

Deprese, úzkost a zmar rovnoměrně rozložené na 280 stranách. Naše generace si nese tyto úzkosti v sobě a snažíme se měnit dávné vzorce chování. Dřív se vzájemná láska i sebeláska potlačovala. Jsme podepsaní výchovou našich rodičů, ti jsou zase podepsaní výchovou svých rodičů. Žádný člověk nebyl zlý. Snažil se přežít ve zlé době. Děkuji vesmíru, že máme štěstí za dnešní svobodu.

12 03.06.2023

Když je toto cituji "na Murakamiho trošku slabší", tak jsem opravdu zvědavá na jeho další knihy.

Když narazím na knihu, která je fakt dobrá, pozná se to podle toho, že si ji šetřím. Tahle mi vydržela opravdu dlouho.

Kniha je napěchovaná dramaty, ale zároveň vyprávění je klidné. Občas mě ten klid mátl a vedl k otázce kam to vůbec směřuje? Když se někdo uprostřed zeptal "o čem to je?", tak jsem vlastně nevěděla, co odpovědět. Na konci mi to všechno dalo smysl. Každý z nás se možná někdy zasekl v oddané lásce, kterou jsme chtěli někoho zachránit.

12 15.03.2023

To bylo jako s čokoládou. Vrhnete se na ni, chvilku vám chutná a pak je prostě too much. Chcete odložit, ale nejde. Dojdete na konec a nemáte dobrý pocit. Zájem jsem ztratila u života na Špicberkách a nedokázala jsem se znovu začíst. Nehledě na to, že mě konec neuspokojil stejně, jako pohled na kalorickou tabulku po spořádání 120 g čokolády.

10 08.03.2023

Hrozné.

Jakože krásně vyprávění hrozné události. Je mi špatně na duši i na těle. Chci na to zapomenout a zároveň chci, aby tuhle historii znal každý člověk na světě. Jednu hvězdičku ubírám za nový trs šedivých vlasů, které mi kniha způsobila. Děkuji.

10 12.12.2022

Dědina je napsána tak poutavým vyprávěním uvěřitelných příběhů a surových myšlenek, že mi ani nevadilo, jak se příběhy jen letmo navzájem dotkly a vlastně z celku nevyšlo nic kloudného. Oddechovka ke kávě.

10 01.09.2021

Byla jsem zmatená, že kniha začala o jedné postavě a pak se celou dobu řešil někdo jiný. Napjatě jsem očekávala, jak se tyto dějové linky prolnou. A pak už jsem jen tahala kapesníky. Doporučila bych ji přečíst každému.

9 12.03.2024

Všeho moc. Dějem jsem bloudila až do konce, postavy se pletly, ale nepropletly. Neuvěřitelné dialogy. Za mě oddychové utrpení.

Jsem člověk velmi otevřený všemu, proto jsem se nechala nalákat do zákulisí zajímavého povolání. Tak se sice stalo, nicméně kdybych zajela na blog autorky a sama si vyzobala některé články, místo celé knihy, byla bych spokojenější. Některé úvahy potěšily (jedna hvězda), některé věty byly vtipné (druhá hvězda). Tři hvězdy mínus za zjištění, že zřejmě nejsem otevřená tolik, jako jsem si myslela a přepis kázání a úryvků z bible byly navíc, stejně jako nášup omáčky s knedlíkem u babičky. Jakože sníte to, ale obešli byste se.

9 14.12.2022

Tato kniha mi přinesla uvědomění, že za komplikovanost vztahů opravdu nemůže dnešní doba, nepřeberné možnosti a sociální sítě, ale jen a pouze my sami. Vyprávění Nelly, která citovala vyprávění Katky, která citovala vyprávění zase někoho jiného... se místy táhlo jako bramborová kaše z prášku ve školní jídelně na vesnici. Nicméně příběh to byl silný. Upřímně však nechápu, proč mi teta říkala, že je to "moc krásná kniha". Já na ni nic krásného neviděla. Mně teda přijde dost drsná, ponurá a beznadějná.

9 14.02.2022

Bukowskeho povídka nemusí mít pointu a stejně vás vtáhne do děje už v první větě. Zbytečně netančí kolem horké kaše, ale napíše co chce, jednoduše, bez servítek, bez sraček okolo a ještě s vtipem. Kéž by se někteří moderní autoři inspiroval jeho stylem, pak by se novodobá literatura četla mnohem, mnohem lépe.

9 17.01.2021

Čas strávený u knihy P.S. jsem měla raději strávit u filmu s Aňou, nebo spánkem, nebo prohlížením si tapety na zdi...

9 31.10.2019

Nebudu předstírat, že jsem s tímto hodnocením dopředu už tak trochu nepočítala, ale i přes své vysoké nároky na knihy jsem čtenářem vcelku pružným, takže jsem byla připravena použít i větší množství hvězdiček, kdyby se přece jen zadařilo. No, nezadařilo se. Udělená hvězdička je za 4 vtipné věty ze všech 189 stran.

8 27.12.2021

Knihou Sapiens by měli na školách vymýtit nezáživné bichle dějepisu, vsadit do osnov povinné četby, vytisknout úryvky na zastávky, do autobusů a rozhodit na festivalech do davu. Vše co by měl každý soudný člověk vědět o tom, kdo jsme a jaké jsou dopady našeho chování.

8 17.03.2020

Davová hysterie na 368 stranách.
Bylo zajímavé sledovat, jak lidská mysl, z naprosto normálního a krásného prostředí vlivem povídaček a vlastních strachů, postupně tvoří hororový scénář dění kolem sebe.
Jeden příklad za všechny: Skříňka s fotografií zesnulého a Igorův komentář: Znervózňovala mě rozesmátá tvář nebožtíka na fotografii.
OK.

Kniha má velmi rychlý spád. Půl knihy jsem podezřívavě čekala co má George s Lenniem za lubem. Druhou půlku se začal zhmotňovat srdcervoucí konec. Po dlouhé době kniha, která ve mně vyvolala úzkost a náznak slzy.

7 06.04.2024

Tak takhle nesympatickou hlavní postavu jsem dlouho nezažila! A že jsem teď měla tu čest poznat mistra Heathcliffa z větrné hůrky. Ráda bych téhle PR Kate udělila prestižní cenu hysterická kráva roku. S přehledem porazila Anastázii Steel z padesáti odstínů, která se ceny držela zuby nehty do dnes. Gratuluji.

Jednu hvězdičku uděluji za Conrádův nálet na lahve vína. Kdyby jich do sebe zvládl naházet víc, než jen olíznout pár vzorků, možná bych pustila hvězdičky dvě. Bohužel, nestalo se.

7 09.01.2022