Dědina

Lehce humorný příběh jedné současné vesnice. Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky… a sám život. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Nemoderní výchovné metody a rozšlápnuté kuře. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život, tady ještě stále spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, tragikomický příběh vyprávěný očima jejích obyvatel. Sedlák Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je tolik co napravovat na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni a přitom řeší, jak uživit rodinu. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Na pozadí lehce humorného vyprávění se před čtenářem odkrývá venkovské hemžení v nepřikrášlené nahotě. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění formanovského střihu, které však není cynické; nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/366042/dedina-ls6-366042.jpg 4.2170
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (61)

Přidat komentář
stanza
11. srpna

Nebylo to jednoduché čtení, nešlo to zvolna. Ryzí, tak tvrdé a hluboké a tolik pravdivé. Tak to opravdu chodí i když by to asi málokdo přiznal. Postavy takové jako bych je dávno znala. Nářečí a dialogy v něm mě doslova nadchlo, stejně jako graficky styl obálky s mapou. Líbilo se mě střídání vypravěčů.
Na závěr nemohu opomenout jako již někdo níže zmínil, připomenutí stylu mého oblíbeného Jiřího Hájička.❤

Capkomi
10. srpna

Z téhle knížky jsem celkem v rozpacích. Chtěla jsem dát šanci další české novodobé spisovatelce, ale tohle mě opravdu zklamalo, musela jsem se do čtení nutit a dokonce jsem uvažovala o jejím odložení.
Nicméně knihu jsem dočetla a nemohu jí dát víc než dvě hvězdy.
Dílo krásně popisuje život na vsi, dalo by se to aplikovat i na tu mou, kde jsem vyrůstala, chválím detailní popis a práci se slovy.
Vadil mi jazyk, přišlo mi to už moc strojené. Nerovnoměrnost kapitol pro mě byla demotivující, jedna kapitola měla asi 20 stran, další byla přes půl knihy.
Ve mně kniha vyvolala málo emocí ať už těch pozitivních, či negativních.
Zhodnotila bych to jako suché čtení o životě obyčejných lidí na vsi, který zná asi každý, kdo na vesnici vyrůstal, nijak obohacující. Bohužel.

alzbeta4340
10. srpna

Ze začátku jsem byla Dědinou opravdu nadšená (příběh řezníka), ke konci se mi ale zdály postavy přeci jen schematické. Chápu, že o fungujících srdečných rodinných vztazích se těžko píše, ale přeci jen občas nějaké existují :-).
Každému ale doporučuji k přečtení, stojí to za to. A nářečí bylo moc fajn.

m_pastorka
09. srpna

Obdivuju psaní narecim, bavilo mě to, protoze je mi to přeci jen blízké.
Zamýšlela jsem se nad tím, jestli by bylo skutečně lepší udělat to jako román a propojit čtyři rodiny do jednoho provázaneho pribehu. I přes to, že na začátku jsem si myslela, že by to bylo lepší, obávám se, že by nebylo možné udržet hloubku příběhu u tolika odlišných lidi a hlavně udržet pozornost v tom, kdo je kdo a či myšlenky jsou prave na scéně.
Co se týče řešených problémů, tak mi to přijde velmi dobře popsané a vybarvene, protože to takhle skutečně do dnes na vesnicích funguje a nemela jsem důvod se posmivat "malosti" postav příběhu.
Za mě tedy skvělá kniha a jsem z ní velmi nadšená a tedy doporučuji!

dagmar7365
07. srpna

Petra Dvořáková má ohromný dar - schopnost vcítit se do postav. Ať už jedná o její dětské hrdiny z knih, které jsem doposud četla, nebo obyvatele "dědiny", dokáže se dostat svým postavám přímo do hlavy a promlouvat jejich hlasem, popisovat jejich niterné pocity, pohnutky a tajné motivy jednání. A je jedno, jestli se jedná o muže, ženy, starce, děti. Obyvatelé "dědiny" se před čtenářem zcela odhalují a nic mu nezatají. Po této stránce je kniha vynikající. Co mi trochu chybělo je schopnost provázat děj. Pořád jsem čekala, že dojde k nějakému propojení a čtyři příběhy se spojí v jeden celek, jak už to u těchto knih bývá. Nestalo se, mé očekávání nebylo naplněno, což ovšem vyčítat autorce nemohu. Jí nejspíš šlo jen o zachycení "dědiny" na papír a to se jí povedlo dokonale.

Barbarita
06. srpna

Knizka se cetla vyborne, jednoznacne tomu napomahal zvoleny jazyk. Postavy byly autenticke, vse jsem jim verila, to same plati o prostredi. Za sebe bych uvitala pozitivnejsi nadech, vic optimismu, ale chapu, ze jde o surovou realitu bez prikras :)

jarom
04. srpna

Také su z dědiny. Prostředí venkova bylo popsáno dokonale. Výborná kniha.

Verrrunka
02. srpna

Výborná kniha! Poklona autorce a všem korektorům atd. za zvládnutí tohoto jazyka. Díky němu byla kniha neuvěřitelně čtivá a pestrá, člověk měl radost jen z těch slov, které vidí na papíře. Příběh jako takový mě také bavil, jen mě mrzelo, že některé dějové linky nebyly úplně dotažené, potřebovala bych ještě tak dalších 300 stránek, abych se toho dostatečně nabažila.

Nelmal
01. srpna

Tak to bylo přesné. Jasné, že jsou charaktery a postavy koncentrované, ale vidláctví z toho přímo čpí. Ta hloupost, závist, nenávist, předsudky, strach co si řeknou lidi, pomluvy, stereotypy....Opravdu slušně vykresleno.

simona5r
31. července

Ač bydlím na vesnici celý svůj život, tak buď mě taková dědina minula nebo se tak žije jinde či se tak žilo dříve. S některými typy postav se člověk samozřejmě setkává, nebo o nich slyšel, ale aby tak byla seskládaná celá dědina, no nevím. Bohužel mi prostě kniha úplně k vesnickému srdci nepřirostla.

marca_m
30. července

Opravdu skvělé a i přes lehký tón knihy občas až mrazivě věrné dotknutí se současného venkova. Venkova, který je daleko od většího města, takže není satelitním městečkem, ale pořád se v něm hlásí o slovo sedlácká poctivost ale i tvrdost a neústupnost, která bojuje s pozůstatky komunismu, ale i s životním stylem mladých. Díky tomu, že jsem ze stejné oblasti jako autorka, mi byla kniha velmi blízká, ať už díky jazykovým prostředkům, reáliím, ale především díky tomu, jsem v mnoha situacích poznávala zažité situace nebo chování konkrétních lidí, které sama znám. Vlastně se jedná o chování a postoje, které jsem považovala za patologické či naprosto mimózní, ale díky Dědině jsem si uvědomila, že je vlastně v lidech z našeho kraje strukturálně zakořeněné a podmíněné. A sama jsem zvědavá, zda odejde s poválečnou generací.
Velký palec nahoru za odvahu napsat celou knihu v místním nářečí.

MV111
28. července

Cesta do hlubin duše obyvatel dědiny. Díky autorce za některé myšlenkové procesy a pohled na život z jiné stránky, než jej vidí člověk ve městě. Už trochu chápu, proč někteří volí tak, jak volí :-)

Silwinka87
27. července

Ano..A takový je život na vesnici..
Knížka psaná nářečím se mi líbila..Mohlo tam být více humorných scén..

hzd
25. července

Knížka mě zaujala hned na první pohled. Hned po otevření jsem se začetla, nářečí kterým je kniha napsána, mě opravdu bavilo. Vyprávění je ze života, o normálních obyčejných lidech ze vsi a to se mi líbilo. Všem vřele doporučuji k přečtení.

banánovépyré
22. července

Prostě skvělé! Drobnokresba vesnických charakterů, Všichni dobří rodáci moderní doby. Kniha, ke které se budu ráda vracet. A krásná do ruky!

4xbabča
18. července

Kniha s příběhy života lidí ze současné vesnice se mi moc líbila a určitě stojí za přečtení. Navíc použití nářečí bylo velice příjemné zpestření četby.

Danago
17. července

Knížka je skvěle napsaná. Líbilo se mi jak nářečí,tak vykreslení lidí na dědině. Knížka je psaná pohledu více lidí většinou jsou z jedné rodiny. Pera Dvořáková mě dokázala ke knize připoutat. Připadala jsem si jako bych v té dědině byla s nimi. I když je mi smutno , že jsou takový lidé mezi námi. Ale bohužel je to velmi věrohodné .

jitka5151
16. července

Myslela jsem, že knihu nedočtu. Musela jsem se opravdu nutit do čtení. Pro mě kniha o ničem. Už nikdy více.

Siege03
16. července

Výborný styl,knihu doporučuji,čte se jedním dechem.Bravurně napsán styl nářečí,který je mi blízky.Doporučuji

Ivaiva
15. července

Čtivá knížka s výborně použitým nářečím. Autorka má dědinu pod kůží. Doporučuji každému, kdo na dědině někdy žil a má chuť se tam znovu podívat prostřednictvím knihy.

Foks
13. července

Skvělá kniha ze života. Humorný příběh to je, ale po přečtení z něj moc do smíchu není. Člověk se až děsí představy, co s lidským charakterem udělá touha po dvou stovkách...

martinka07
11. července

Neurazí, nenadchne... Běžný život na dědině, i se všemi problémy. Trochu mě mrzí, že kniha nebyla psaná jako jeden navazující příběh. Ale styl, kterým byla psána se mi líbil.

Ronny
11. července

Místy se mi kniha četla lehce, místy mne to nebavilo. Ale ten poslední příběh vyprávěný starou paní mne opravdu dostal, pobavil a dojal. Pravdivé a trefné!

Nefilim
10. července

Život na dědině není žádný med. Petra Dvořáková ho líčí napříč generacemi přes konzervativní i pokrokovější obyvatele. Opravdu šťastný v této vsi není snad nikdo. Autorka se postavám nevysmívá, i když si o to svým jednáním často říkají. Dědina je díky nářečí hodně autentická, všechny čtyři části dobře rozehrané, ale místo pointy přijde spíše jen vědomí věčného koloběhu, z něhož není lehké odbočit.

Pechule
09. července

Po dlouhé době kniha, která mě chytla a pobavila, použité nářečí bylo také správnou volbou. Mně se líbila.

adriane9
04. července

Mě to nebavilo. Nutno říci, že je to napsáno čtivě, ale mě tahle klackovitost strašně vadí - Jaruna, Petruna, a moje stará, a že má buben - toto se se mnou absolutně minulo. Knihu věnuji své babičce a jsem si téměř jistá, že to je ten správný čtenář této knihy :-).

andream
04. července

Tak pravdive az z toho cloveka ktery zije na dedine cely zivot mrazi....doporucuju

PaniJani
03. července

Pěkné, lehce humorné, čtivé. S lecčím jsem souhlasila, připadalo mi to jako z naší vesnice, něco mi naopak připadalo už příliš (grilovaný pes...). Zhodnotila bych to jako pěknou oddychovku s exkurzí do duše malé české dědiny.

cecetka
30. června

Pri cteni tretiho pribehu jsem knihu odlozila. Fakt me to nebavilo :-(
Nudny (bez jakehokoli vtipu) popis beznych lidskych osudu, nic nerikajiho prostredi, obyvatele vykresleni jako bezvyznamne nicky. A pritom i na vesnici se da krasne zit, nejen takto prezivat.
Nene, tohle neni muj salek kavy.

L.Helena
29. června

Nostalgie, drby, špetka humoru a snad všechny polohy mezilidských vztahů - to vše v té knížce bylo. Dobře se četla, přestože je napsaná svérázným vesnickým nářečím.

Akorát opět musím poukázat na nedbalou práci zodpovědných redaktorů: již v červnu nastávající matka věděla, že dítě se narodí koncem dubna. Tak nevím... Buď to byla slonice, anebo si teprve plánovala, že za měsíc otěhotní :-(