Na Větrné hůrce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Na bouřném severu Anglie leží Větrná hůrka. Panství vřesovišť a mokřadů, kde žijí lidé nezkrotní jako okolní příroda. Kraj, kde na hřbitovech ještě straší... kde vášeň stravuje zamilovaná srdce. Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/81_/81797/na-vetrne-hurce-81797.jpg 4.23339
Orig. název:

Wuthering Heights (1847)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (512)

Kniha Na Větrné hůrce

Přidat komentář
VinoTinto
dnes

Jedna z mála knih z tohoto období, která mě opravdu chytla, přestože skoro všechny postavy mi připadaly něčím šílené. Heathcliffa jsem místy opravdu nenáviděla.

Elixirzivota
předevčírem

Ako decko som ju bez problémov prečítala aj 2x. Aj keď ma iritovalo, že celý dej je iba o bezhraničnej nenávisti, dala sa prelúskať. Paradoxne teraz, po rokoch sa môj pokus zastavil prakticky na začiatku, kedy som už nevládala a nevydržala som ani do smrti Cathy. Čistá nuda. Prepáč Emily!

Kláraaa20
16. května

Historické romány mě nikdy nijak moc nebavily, přesto jsem se ale rozhodla pro tuto knihu hlavně pro to, že o ní moje kamarádka pořád mluvila a vůbec toho nelituju. Kniha byla krásná a hned jsem se do ní začetla.

kykiryki28
15. května

Po nekonečném týdnu konečně dočteno a já se stále nemohu rozhodnout, jestli se mi líbila či ne. Mám z této knihy hodně smíšené pocity. Pokud očekáváte román typu Jana Eyerová či Pýcha a Předsudek, musím vás vyvézt z omylu. Na Větrné hůrce bych spíše zařadila do dramaticko-psychologického žánru (románu). Nejvíce sympatická postava mi byla paní Deanová, která asi jediná z postav nabyla selského rozumu. Co se týče Heathcliffa, ze začátku mi ho bylo velmi líto, jak se k němu všichni chovali. Ke konci jsem ho spíš nenáviděla za jeho pomstychtivé činy, ačkoliv jsem je vlastně chápala. Obě Kateřiny mi přišly docela nafoukané a rozmazlené.

Ale jinak samozřejmě knihu doporučuji! Je to takový ten klenot klasické literatury, který by si měl každý přečíst.

Rossel
06. května

Tedy... na knihu jsem se těšila, ale přiznám se, že jsem se místy do čtení musela nutit. Jsem ráda, že jsem si Hůrku přečetla, ale jsem také ráda, že už to mám za sebou. Mé pocity jsou rozporuplné. Román je dobře napsaný, velmi sugestivní a má atmosféru. Jenomže je to taková zdlouhavá telenovela 18. stol. s celkem nesympatickými postavami. Nějak jsem v příběhu nedokázala najít zalíbení.

Moco
06. května

Nemůžu jednoznačně říct, že bych Na Větrné hůrce milovala, ale ani že tuto knihu vyloženě nenávidím.

Když jsem přemýšlela nad tím, co konkrétně mi vadilo, došla jsem ke třem hlavním problémům.

1) Vypravěč.
Dle mého názoru by bylo mnohem lepší, kdyby se příběh odvíjel od od okamžiku, kdy se na scéně objevil Heathcliff. Vypravování třetí osoby mi přijde přitažené za vlasy. Myslím si, že pan Lockwood i samotná Nelly jsou pak jen výplň, která má vše spojit dohromady, ale ve výsledku to vytváří necelistvý dojem.

2) Postavy.
Absence aspoň jedné sympatické postavy. Jediní, kteří mi jakž takž nelezli na nervy, byli Edgar Linton (spíš mi ho bylo líto) a Lockwood (protože ani nebyl prostor si k němu vypěstovat odpor). Ostatní mi byli protivní, nedokázala jsem je pochopit a jejich chování bylo místy hysterické a iracionální.
Taktéž nechápu, jak někteří lidé milují Heathcliffa. Byl to spratek už od útlého dětství. Nedokázal se vyrovnat se svou minulostí, jeho hnací silou byla touha po pomstě. Stejně jako Catherine, byl sobec. Našla jsem v něm pramálo lidskosti.
Catherine ani nemá smysl komentovat. Kolikrát jsem měla touhu jí při čtení profackovat.
Mladá Catherine byla rozmazlovaný jedináček. Při různých příležitostech se projevila její dvojí povaha. Celkově vzato však byla o něco snesitelnější než ostatní.

3) Konec
Přehnaně optimistický a se zbytkem příběhu tvoří kontrast, který působí nepatřičně. Neříkám, že postavy si zaslouží trpět až do bůh ví kdy, ale určitě se ten konec dal lépe promyslet.

Abych nepsala jen samé negativní věci, je pravda, že autorka skvěle vykreslila atmosféru prostředí. A jestli jejím cílem bylo vyvolat paletu různých emocí, bezpochyby se jí to podařilo.
Jsem si jistá, že knihu si v budoucnu opět přečtu. Je tam totiž mnoho názorů a skrytých cest, nad kterými lze přemýšlet, a které čekají na to, až je objevím.

Je nutné ocenit odvahu, kterou Emily projevila při vydání takové knihy v tehdejší době. Vůbec se nedivím, že působila značně kontroverzně.

Nakonec bych chtěla dodat, že knihu bych doporučila všech (i přes mé výtky). Je to totiž nezapomenutelná zkušenost.

Blanca_
22. dubna

Já tuhle knížku prostě a jednoduše miluju...Četla jsem ji 2x za poslední dva roky. Neskutečná klasa, pohádkové to sice není, avšak příběh a charaktery postav skvělé vybarveny. Knížka má trochu delší rozjezd, takže pokud na začátku stále necítíte to ONO, dejte tomu ještě šanci a pokračujte ve čtení!

tomik2132
18. dubna

Kniha je skvělá. Zápletka jednoduchá, děj smutný, přesto se mi román četl výborně. A popis Větrné hůrky, velice tajemného místa. Skvělý.