Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?

"Psa nemůžeš změnit, vždycky bude žrát vlastní výkaly..." To je čínske príslovie, ktoré v tejto silnej knihe novinára Tomáše Etzlera asi najlepšie vystihuje rigiditu a hlavne obludnosť čínskeho komunizmu, kde bežný človek nemá právo na nič okrem poslušnosti strane a smrti. Smog, špina, prach, osraté brehy riek na preľudnenom vidieku, teror a ubližovanie obyčajným ľuďom, špehovanie, všadeprítomná čínska vládnuca strana, klamstvá, krádeže patentov, depresia nad depresiu, neskutočná chudoba vidieka v ostrom kontraste s gigantickým ekonomickým rastom veľkých miest a vyvolených súdruhov :-( Žiadne pozlátko a nekonečná manipulácia tak v jeho spomienkach nedokáže zakryť, že Čína bola a stále je imperiálnou krajinou, kde vrstva privilegovaných komančov zneužíva chudobnú a bezmocnú väčšinu a to všetko pod nálepkou červeného teroru

Tomáš Etzler ve své knize Novinářem v Číně. Co jsem to proboha udělal? přináší autentické svědectví o letech, která strávil jako zpravodaj České televize v totalitní Číně. Otevřeně popisuje každodenní život obyčejných lidí, všudypřítomnou cenzuru, sledování i tlak na novináře, kteří se snaží ukázat skutečnost, již se režim snaží skrývat. Příběh je syrový, osobní a místy drsný – stejně jako prostředí, které líčí. Etzler píše s profesionalitou, ale i s emocí člověka, jenž si sáhl na hranici svých sil.
Silná, pravdivá a odvážná kniha, která se čte jedním dechem.

Tak tohle by si měl opravdu přečíst každý! Zajímavé, až děsivé. Četla jsem souběžně Divoké labutě a je až neskutečné čím si čínský lid procházel a stále prochází. Je to neskutečně vzdálený svět (většina Číny, ne jen ostrůvky pro cizince) tomu co známe v Evropě.

Knihu napsal člověk, který závidí život svému slavnému bratrovi tolik, že mu přeje smrt. Veřejně za covidu psal, že je škoda, že jeho bratr ještě neumřel.
V knize samotné je popsáno to nejhorší, co se dá v Číně najít a ještě je to hodně přibarvené. Když si přečtete knihu od lidí co tam celý život žijí, tak zjistíte, že to tam zdaleka tak hrozné zase není.

(SPOILER) Kniha, o které jsem mluvila kudy jsem chodila. Koupila jsem ji rodině k narozeninám a svátkům a vynášela do nebes. Konečně fakta, skutečné příběhy, z kterých až mrazí - fakt se tohle někde děje? Jako, že na vesnici mají společnou kadibudku a tak radši chodí kadit k řece, kde pak o kus dál “perou” prádlo? A další a další horší a horší příběhy, protkané komoušama, který měl Tomáš neustále v patách. Borec. Masakr. A všichni máme doma něco, nebo všechno, z té pohnojené země.
Audiokniha super.

Bylo to docela dobré, ale strašně mě štvalo, jak autor neustále zmiňoval, jaký alkohol kde koupil a co kde vypil. Mě jako čtenáře nezajímá, kolik plechovek piva do sebe autor kdy obrátil.

Rozhodně stojí za přečtení nebo poslech. Čína nepatří k zemím do kterých bych chtěla cestovat, proto jsem ji na pultech přehlížela, což byla chyba. Knihu mi doporučila známá a jednotlivé příběhy mi doslova vyrážely dech. Jediné co mi nesedělo, když zpočátku autor přirovnával Čínu k bývalému Československu, já v osmdesátkách vyrůstala, zdravotnictví bylo zadarmo, spoustu zájmové činnosti, celá třída jsme mohli na lyžák, každé léto skvělé tábory v Beskydech nebo okolních státech, zimní i letní dovolené s rodiči po celé ČR, ale i v NDR... o tomhle si obyčejní Číňané nemohou nechat ani zdát.
Je mi líto obyčejných lidí, kteří v Číně musí žít a po přečtení myslím, že změna je v nedohlednu.
Jinak je kniha úžasná a klobouk dolů před panem Etzlerem, opravdu skvělý reportér.

Skvěle napsaná kniha, vhled do čínských poměrů je skutečně frustrující.

08.04.2025

Co dodat k reportáži ze země, která praktikuje něco jako kapitalistický komunismus?Nebo komunistický kapitalismus?Která za pozlátkem výkonnosti skrývá otroctví?
Etzler má můj veliký obdiv za to,že tam je a pracuje;a platí za to.Je špehován, pronásledován,ponižován,což si vybírá daň na jeho psychice.
Určitě si další jeho knihu poslechnu,ale musím si dát časový odstup.Některé fakta nelze jen tak rychle strávit,třeba příběh severokorejských uprchlíků,i když z knihy "Svědectví o životě v KLDR"paní Špitálníkové už jsem věděl,co mě při čtení čeká.

29.03.2025

Tomáš je střelec. To mi šlo hlavou mnohokrát v pozitivním i negativním smyslu slova.
Rozhodně jsem ocenila americkou novinářskou školu ...
Stejně jako nepřeberné množství informací, které sice povětšinou víme nebo hodně tušíme, ale ...
A samozřejmě zprostředkování atmosféry, které autor odnesl nejen vyhořením, ale i v osobním životě.
Ale rudé Číně toho drsnýho chlápka fakt upřímně přeju!

Rihatama osobní linka přebývá, danizna chybí ...
Mě osobní linka zásadně nepřekáží, zároveň vnímám, že pravdu má i boxas, co si všímá, že Tomáš není diplomat. A je to spíš asi dobře. Jen bych ráda poprosila o korektury ohledně střízlivosti ve vulgaritách, ale to by zase nebyl zrovna tento ADHD novinář, jak sám sebe často označuje.
Jsem ráda, že jsem si mohla poslechnout jeho osobitý projev v audioknize.
TOP komentář Ruya a luca9864.
Líp bych to nenapsala. Tuhle stručnost miluju a moc neumím.
Za provedení 8/za informace plný počet 10.
8/10

Vynikající. Jen mě štvou někteří místní zabedněnci, kteří knihu ani nepřečetly a jen z nějakých iracionálních důvodů mají potřebu ji posílat do literárních pekel.
Autor je přímý, nehraje si na pana Dokonalého a má obdivuhodnou kuráž. Zprostředkování autentických zážitků je to, čeho si cením.

21.03.2025

Poutavé a poučné ve všech směrech. Jednoznačně stojí za pozornost každého čtenáře a audiokniha i nečtenáře ;) Nahlédneme nejenom do soudobé Číny, ale i pod pokličku života novináře - tentokrát skvělého žurnalistu.

Velmi zajímavý vhled do práce zahraničního zpravodaje a především do toho, jaká Čína skutečně je. Nejméně důležitá mi přišla osobní linka (problémy s manželkou, atp.), ale je pravda, že to s tím celkovým dojmem z pobytu v Asii v tomto případě souviselo. Četl jsem to už před několika lety, přesto si velkou část popisovaných příběhů stále pamatuju.
Souhlasím s postřehy uživatele Rihatama, 19. 9. 2024.

Nemusí vás zajímat novinařina, ani Čína, ani politika, ani Tomáš Etzler, a stejně vás to vcucne. Obsáhlá kniha, ale napsaná čtivě, odsýpá to.

Nejvíce jsem ocenila vhled do práce zahraničního novináře. Líbilo se mi, jak se CNN stará o své zpravodaje. Je tomu tak i dnes? Doufám, že ano.

Šokovalo mne, jakým způsobem jsou porušována v Číně lidská práva. Nečekala jsem nic pěkného, ovšem toto!? A nedělám si iluze, že se to od roku 2008 nějak zlepšilo.

Chyběla mi jen osobní linka autora, byla vždy jen okrajově naznačena. Možná se ve druhém díle dočkám.

07.02.2025

Měli bychom si občas připomenout za jakou cenu a jak dosahuje Čína svého růstu a co znamená slovo svoboda.

Na tuhle knihu jsem se tak neskutečně těšila! A nemůžu se od ní odtrhnout. Viděla jsem i dokument od pana Etzlera NEBE,když pak vidíte,jak ty lidi a hlavně postižený lidé a děti v Cíně žijí a jak je s nimi zacházeno,člověk si hodně rychle uvědomí a je rád,že žije v česku. On každý umí nadávat na všechno,co se u nás děje,ale vězte,že my se máme velice dobře. A já už jsem dávno iluze o takové Cíně nebo Severní Koreji ztratila. Zvěrstva se dějí pořád. A všude. Pan Etzler se nebojí ozvat a dostal se do míst,kam by se jiní nedostali,díky němu nám je ukázáno to,co zůstává veřejnosti skryto a za to ohromné díky! Clovek prostě musí vědět a vážit si věci,které nejsou samozřejmostí.

Skvělá kniha skvělého novináře. Popis velkých událostí, u kterých Etzler v Číně byl, ale taky každodenního života v totalitní zemi. V zemi, která se na jednu stranu snaží tvářit jako ekonomický tygr, ale v pozadí se pořád jedná o brutální diktaturu. V zemi, kde na obyčejném občanovi nikomu nezálězí.

Velice zajímavý náhled do současné Číny okem a perem Tomáše Etzlera. Kdo se chce o Číně dozvědět něco víc, ten by si tuhle knížku měl určitě přečíst. Čína je obrovská, žije v ní stejně obrovské množství lidí. Je to země mnoha kontrastů. Proč jsem dal jen čtyři hvězdy? Měl jsem z Etzlera trošku pocit, že když tu knihu psal, nebo když v té Číně žil, že byl tak trochu ve stresu ne jen díky tomu prostředí. Ale i zd důvodů osobních. Tu jeho naštvanost jsem z té knížky tak nějak cítil.

Jaký člověk asi je Tomáš Etzler, autor této knihy?
Přímočarý, s dobrým tahem na branku, který se nezalekne potíží a problémů, které s sebou život ve zkorumpované, papalášské čínské společnosti, ovládané komunistickou stranou, jistě denně přinášel. Ale také "středověký rytíř" se silně vyvinutým smyslem pro čest a spravedlnost, soucitný s bídou a neštěstím obyčejných Číňanů, Tibeťanů a severních Korejců, snažící se svým, byť jen skromným dílem přispět k tomu, aby se jejich život zlepšil. Třeba už jen tím, že na jejich problémy upozorní svojí novinařinou.
A jaký člověk Tomáš Etzler není?
Tak rozhodně není a nikdy nebyl diplomat. Dovedu si představit, že svými veřejně prezentovanými názory za svého pobytu v Číně nasr... (promiňte mi ten výraz, ale je asi nejpřesnější) spoustu lidí tam i u nás tady. Ale toto ho asi ani za mák nezajímalo, když točil např. o přípravách na olympiádu v Pekingu nebo když mu hrozilo vyhoštění ze země.
Z knihy jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí, doplnila jsem si, nebo si poopravila svoje povrchní dojmy turisty, občas jsem se zasmála, např. při "výuce" jak fandit při olympiádě, občas mě autor dojal, třeba kratičkým příběhem o dědečkovi a babičce, kteří mu, zmrzlému a mokrému, donesli na pole v termosce čaj. Jen jednu část knihy jsem musela vynechat, prostě jsem to nedala. A sice tu, pane Etzlere, kde píšete o smutných rodičích desítek dětí, které umřely zcela zbytečně v troskách škol po zemětřesení. Zemřely jen kvůli tomu, že peníze na pořádné, pevné školy někdo rozkradl.
Ne, to jsem fakt nezvládla, musela jsem tu pasáž přeskočit. Hrozné!
Největší přínos knihy vidím v tom, že nám Tomáš Etzler ukazuje Čínu komplexně, že se nesnaží ani o líbivý bedekr, ale ani o sžíravě sarkastický dokument. Mám jen jedinou připomínku - ta pasáž o Pákistánu byla zbytečná a do knihy o Číně nepatří.
Knihu doporučuji nejen těm, kteří by se do Číny rádi podívali, ale i vám ostatním, pokud si chcete poněkud rozšířit svoje obzory.