Naslouchač

Tuto knihu jsem dostal jako dárek od dcery. Ze začátku jsem se trápil, mnoho nových, někdy složitých názvů a pojmů, popisy nového světa a jeho uspořádání... Po přečtení cca 60 stran jsem knihu odložil, nezaujala mě.
Po několika měsících tuto knihu začala číst moje dcera a po jejím přečtení mi sdělila : "Tati, ta knížka je super, musím rychle někde sehnat druhý díl.." Sdělil jsem jí, že mám jiný názor a na to se mně zeptala : "Do které stránky jsi ji četl ? " Asi do 60.-té , odvětil jsem. "Tati, dočti do 85. stránky a pak uvidíš, jaké tempo děj nabere..."
Nyní, cca po dvou letech, jsem si knihu vzal do lázní a začal číst znova, od začátku. A moje dcera měla pravdu, pak děj rozeběhl takovým způsobem, že jsem se nemohl od knihy odtrhnout až někdy hrozilo, že zmeškám léčebné procedury :-) Za krátko jsem měl dočteno a těším se na další díl.
Svělé, skvělé, skvělé, paní Stehlíková.

07.04.2026

Vcelku zajímavá záležitost s naprosto inovativní myšlenkou a ztvárněním. Nový svět, uspořádání společnosti po pandemii a spoustu nezodpovězeného na což se, logicky, může čtenář těšit v dalších dílech. To, co neskutečně nakoplo tohle dílo, byl rozhodně přednes Jitky Ježkové, hodně velký mástrpýs. Hvězdičky jsem trošku šetřil. Příště asi přidám na hodnocení.

04.04.2026

Začátek Naslouchače byl pro můj mozek malý test pozornosti. Informací je tam opravdu hodně a chvílemi jsem měla pocit, že mi něco uniká.
Po zhruba dvou hodinách mi svět začal dávat větší smysl a příběh mě vtáhl. Tajemství přibývají, otázky taky.
Po doposlouchání prvního dílu jsem měla pocit, že jsem ještě zmatenější než na začátku. A upřímně pořád nevím, jestli je to chyba nebo geniální plán autorky.

Po Naslouchači jsem sáhla kvůli autorce, která se mi hodila do čtenářské výzvy. To jsem netušila, jak skvělá kniha to je. Už se těším na druhý díl.

Příběh, který vás pohltí a to jsem si myslela, že fantazi není žánr co bych někdy četla a vyhledávala.A díky čtenářské výzvě jsem si tuto užasnou knihu přečetla a budu se těším na další knihy této série.

Ke knížce jsem se dostala v rámci čtenářské výzvy a rozhodně toho nelituji. Ani chvíli jsem se při čtení nenudila, dobře vykreslené postavy i svět. Rozhodně si přečtu všechny díly.

Úžasné. Příběh mě naprosto pohltil. Něco mezi fantasy a sci-fi. Perfektně napsáno a vyobrazeno. Příběh dívky, jenž se musí chovat jako chlapec, aby nemusela do nor. Příběh je čtivý a napínavý. O to víc skvělý, že ho napsala česká autorka.

Jedna z nejlepších knih co jsem četla. A to jsem od toho nic neočekávala. Vlastně ani nechápu, jak je možné ze mě to tak vtáhlo, na další díl se úplně třepu.

Narazila jsem na ni už před pár lety, teď jsem ji oprášila do výzvy kvůli ptačímu příjmení autorky. Tak moc mě to chytlo, že jsem už v polovině četby hledala další díly a s Ilan jsem tak strávila pěkný měsíc (ostatní díly jsem na výzvu taky napasovala :-)) Občas se chovala jako puberťačka, ale ono jí bylo těch 15 no. Neuvědomuji si nějaké zásadní rozpory nebo nelogické zvraty. Ode mě má autorka velký obdiv. Těším se na poslední díl a léčím se z depky, že mě další kniha, po které jsem teď sáhla, tolik nebaví.

Tak tohle bylo božííííí!
Nejdřív jsem čekala něco úplně jiného, ale nakonec to bylo ještě lepší, než jsem si myslela. Hrozně mě zajímá, jak se příběh bude vyvíjet dál:)
Ještě nedávno jsem si myslela, že čeští autoři nejsou tak dobří, jako ze zahraničí, ale pletla jsem se. Petro Stehlíková, klobouk dolů.
Tak u příštího dílu!

„Všechno ve tvém životě je důležité a všechno má svůj smysl. Život se skládá ze vzpomínek. Z dobrých i ze špatných. Ty dobré si pamatovat chceme, ty špatné se připomínají samy. Když se objeví nějaká špatná, můžeme ji zahnat dobrou. A když myslíme na hezkou, vybaví se ošklivá. A takový je život, Ilan. Vzpomínka střídá vzpomínku. Ty obyčejné postupně vyblednou a ty podstatné s námi zůstávají. Těch hezkých je bohužel vždycky míň. Ale bez vzpomínek, Ilan, bez vzpomínek by nebyl život.“

Pořád nepřestávám žasnout nad světem Naslouchače a jsem na sebe naštvaná, že jsem tuto sérii nezačala už dříve, když je na světě už tak dlouho. Před pěti lety jsem ji už mohla mít přečtenou. Ale zase je výhoda, že nemusím čekat na díly, až vyjdou.
I když je to popisováno jako fantasy, já bych to spíš viděla na dystopii. A mělo by se o Naslouchači mluvit víc, protože by mohl směle soupeřit se zahraniční tvorbou. Jsem vždycky ráda, když narazím na nějaký originální svět, který se liší od těch klasických.
Začátek je sice hodně popisný, ale to mi vůbec nevadí. Aspoň jsem ten svět lépe pochopila. Bez toho bych tápala.
Doufám, že celá série bude tak skvělá, jako byl první díl.

Kdysi jsem četla první a druhý díl, hned když vyšly. Ale než jsem se dočkala třetího, už jsem se k příběhu nevrátila. Pocit ovšem přetrval a věděla jsem, že čas přijde. Tentokrát jsem zvolila audioknihu a musím říct, že J. Ježková nemá výbornou pověst jako interpret audioknih nadarmo.. V jednom z předchozích komentářů jsem četla, že je příběh spíš sci-fi než fantasy, já bych to viděla někde na hranici mezi. Na sci-fi úplně nejsem, ale tady je oboje pěkně propojeno. Počáteční zmatenost z pojmů a pravidel "nového" světa P. Stehlíková vynahrazuje vypravěčským talentem. Postavy jasně vykreslené a uvěřitelné, příběh s nábojem, přesně ten typ, od kterého se nechci nechat odtrhnout. Protože i když se zrovna něděje "nic závratného", autorka mě stejně dokáže udržet ve střehu. Za mě je to přesně jedna z těch knih, které chci mít v knihovně.

Než se vrhnu na to vše povedené v této knize... Kdo tohle sakra označil za fantasy? Jako fikční prvky tam rozhodně to má blíže ke sci-fi... To ale samozřejmě nevadí. Jak už asi každý někde viděl, kniha má doopravdy pomalý začátek a prvních sto stran se člověk občas dokáže ztratit, jak v minulosti, tak v různých pojmech, založených na rumunštině (což mi přišlo jako zajímavý způsob, jak se vyhnout vymýšlení zbrusu nového jazyka). Když člověk tuto část ale přelouská, stane se už docela odborníkem na tento jazyk, slovníček je víceméně zbytečný a kniha začne mít spád. Naprostým zvratem v názoru na tuto knihu se pro mě ale stává Otorten, přes který autorka krásně propojila dystopický svět románu s naší občas mystickou historií. Od té doby se kniha četla už úplně sama, nabrala tempo a nemůžu se dočkat, až se vrhnu na další díl.

Začátek byl na mě dost ponurý až depresivní, hodně nových pojmů (škoda, že jsem si všimla slovníčku v e-knize až po dočtení knihy :/ ).
Nejlepší pasáž v horách , opravdu jsem se po dlouhé době reálně bála .
Těším se na druhý díl.
Otorten polykal lidské životy jako ryba vodu. Nebylo moudré budit zlo a vystavovat se nebezpečí. Ten, kdo sem vkročil, byl hlupák.

Na začátku hodně popisů, ale postupně mě vtáhla do děje a já se nemohla odtrhnout... Skvělý příběh, úžasný, vymyšlený svět...

Dlouho jsem nečetla, tak dobrou knihu od kreré jsem se nemohla odtrhnout. Mám nachystané ostatní díly a nemůžu se dočkat až budu vedět, jak to pokračuje.

No... no nic. škoda peněz, škoda papíru, škoda času. Od nejlepší fantasy bych očekával fantasy a nikoli romantickou slátaninu pro nedospělé holky z prvního stupně základní školy. Později, až si knihu s velkým sebezapřením přečtu podruhé, napíši víc a zaměřím se na nesmyslnost vybudovaného světa, na porušení svatého pravidla fantasy autora, což jest nedržení se logiky vlastních pilířů světa a příběhu. Za prvních sto stran zcela nezajímavých informací by si editor zasloužil cenu, no nějakou určitě, třeba za nekvalitní práci. První varování, že je potřeba knihu okamžitě zavřít a zasunout pod stůl, aby se neviklal, obdržel čtenář ihned na začátku, kdy dvě roztoužené fanynky tajně sledují skrze okno své vyvolené... tady měla být kniha vrácena k přepracování, k zásadnímu, leč nebyla, bohužel. No a pak už to bylo jen horší, fakt nechci říct slátanina nehorázných rozměrů, jenže jsem čestný muž a šlechtic, tak to říkám, tedy píši. Více někdy příště, třeba o boji v jeskyni, nebo o pětadvacítce, která projede kraj za x měsíců, ale musí ho chránit po celé délce během vlastně skoro ihned, pokud tedy nepřítel předem nenapíše, kdy a kde bude sraz, aby tam stihli docválat na bujných tchořích, ops, ořích. Celý první díl jsem čekal, kdy si hlavní hrdinka zajde na záchod a všem ukáže, jaký je chlapík... no asi za Uralem chodí čůrat jednou ročně. Brrr.... česká fantasy je pokažená.

Teď jsem si v rámci štafety dala rereading s tím, že přečtu i ostatní díly. Během čtení mě překvapilo, kolik informací a detailů jsem za tu dobu pozapomněla. Příběh mě vtáhl už od první stránky a já nemohla knihu odložit. Opět jsem se zamilovala do světa a postav, které autorka dokonale vymyslela. Jen mě stále po těch letech stejně mrzí, že ke knize není mapa pro lepší orientaci (i když tentokrát už asi rozložení jednotlivých měst chápu mnohem lépe). Knížku rozhodně doporučuji všem, kteří máte rádi dystopie nebo tvorbu českých autorů, protože tenhle příběh vás pohltí a až do konce nepustí.

Díky ČV jsem si v knihovně vybrala tuto autorku. Nadšená z toho, že je to fantazy, jsem nebyla. Scifi a fantazy není můj šálek čaje. Ale brala jsou to jako výzvu poznat něco jiného než jen detektivky, romantiku ... . Byla jsem velice mile překvapena.
Díky vánočnímu volnu jsem jsem se mohla pořádně začíst. A tak jsem hltala stránku za stránkou s napětím, co bude dál. Lepší než nějaká detektivka, kde lze občas předpokládat vraha. Ta krásná nevědomost co se bude dít dál. A že se pořád něco dělo. Tuto knížka řadím mezi ty, u kterých si po přečtení několika stránek musím zamluvit další díl.