Nejlepší víkend
Na Silvestra si Andrea, Jirka, Dáša, Bert, Markéta a Pavel dají zásadní novoroční předsevzetí. Žádný z nich ale nikomu neřekne, jaké je to jeho. Doufají, že se jim to během nového roku podaří, mohlo by, protože času na to budou mít dost. Kromě ranních a večerních hodin pracovních dnů mají k dispozici padesát dva víkendů, deset státních svátků a čtyři týdny dovolené. To je dohromady šest tisíc sedm set šedesát hodin volna, během kterých se dá změnit téměř cokoli.... celý text
Komentáře knihy Nejlepší víkend
Přidat komentář
Vypadá to, že se můj vztah k tvorbě Patrika Hartla od Malého pražského erotikonu jaksi zhoršuje. A abych řekl / napsal pravdu, nejsem si vůbec jistý, jestli je vina na straně autora. Už u předchozího svazku jsem objektivně vyhodnotil, že zřejmě nepatřím do cílové skupiny, pro kterou pan Hartl píše, takže si na jeho styl nemám nárok stěžovat.
Četla jsem v šestinedělí protože je to typická oddychovka. Nicméně neurazí, ale ani nenadchne.
Prima čtení na léto jako oddychovka. Propletené děje obyčejných lidí a jejich problémů. Když nečekáte bůh ví jak skvělé dílo,ale chcete si oddychnout třeba od detektivek či thrillerů,tak asi prima volba.
Moje první kniha od Hartla a určitě ne poslední. Rozhodně byla skvěle propracovaná. Líbilo se mi, jak byly postavy propojené a jak každý něco řešil. Prostě běžný život. Akorát jsem očekávala spíš humornější četbu, chvilkami to bylo trochu depresivní. Ale jinak se to četlo dobře.
Moje první kniha od Hartla a asi se budu ještě po čase rozmýšlet, jestli sáhnu po další. Cteni bylo nenáročné, odpočinkové, ale víceméně o ničem, i když všechny hlavní postavy měly svůj prostor a jejich příběh se rozvíjel. Konec byl milý, ale popravdě jsem od spisovatele čekala trochu víc, potom jak ho znám z různých pořadu v televizi, kde je neuvěřitelně vtipny
Zbytečně dlouhé... Osudy lidí, kteří se navzájem podvádí a nemůžou si vybrat mě přestaly v půlce knihy bavit.
Velmi příjemná oddychovka na dovolenkové čtení. Děj, nebo mělo by se říci – děje – zde pádí opravdu velice rychle, musím přiznat, že jsem měl občas problém se ve všech těch postavách a jejich životních patáliích orientovat. Opravdu čtivé, díky vynikajícímu vyprávěčskému umu autora zde takřka neexistují hluché pasáže. Je to ze života, je to vtipné. Líbila se mi především dějová linka Dáši.
Nejsem ani v nejmenším puritán, ale občasné sexuálně podbarvené výrazivo mi přišlo nadbytečné a cpané na sílu. Dost možná je to však pouze vyprávěčský prostředek autora, což, vzhledem k tomu, že tohle je mé první setkání s jeho tvorbou, mi může unikat.
Super upřímný a reálný. V knize je spousta postav, ale díky tolika stránkám si všechny zapamatujete. Typicky čecháčkovský životní styl, který je většinu času vtipný, ale místy mi to přišlo skličující. Ale život to vystihlo parádně. Fajn čtení, akorát ne tolik na léto, jelikož je tam tak půlka knížky zima :D
Tahle kniha mi pomohla vidět můj posun, co se týče věku. Četla jsem ji v době, kdy vyšla. To se mi líbila, občas přišla vtipná, některé postavy mě rozčilovaly, jiné jsem skoro ani neregistrovala, další byly fajn. Nazvala bych ji pohodová oddechovka.
Četla jsem ji dvakrát. Nedávno jsem ji objevila znovu, že si ji přečtu, protože jsem si ji jako tu oddechovku pamatovala. Jenže mi to nešlo. Přečetla jsem asi dvě stě stran a odložila. Nevím, jestli mi to přišlo smutné, že vlastně ty pozitivní věci mají být ty vtipné, na můj vkus moc intimních narážek, popisy kdovíčeho v této oblasti, to mě nebavilo. Navíc ty postavy, bylo jich tolik, že jsem se v nich v jeden moment strašně ztrácela. Objevovaly se a mizely, někdy ovlivnily děj, jindy byly úplně zbytečné.
Řeší se tam vztahy, ale to je právě to, proč jsem knihu pokaždé odložila spíš rozpačitá, než výborně pobavená. Oddechovka to sice pořád je, ale nic nepředá, neplyne z ní nic. Přečteš, fajn, bez zamýšlení můžeš jít dál. V mém případě.
A ten konec? Ten byl tak divně našroubovaný na příběh, ve snaze dokázat, že vlastně všechno je hezký, asi. Neseděl mi tam.
Nejlepší víkend je zábavná a dojemná mozaika příběhů několika přátel, kteří hledají štěstí, lásku i sami sebe. Hartl s typickým nadhledem a humorem propojuje jejich osudy do svěžího románu plného nečekaných situací, emocí a životních pravd. Kniha baví i dojímá, a především připomíná, že nejlepší chvíle často přicházejí tehdy, když je vůbec nečekáme.
Mně se tedy kniha moc líbila, těšila jsem se na ní a chtěla ji číst dál a dál. Příjemné, milé, proplétání osob a příběhů mě bavilo.
Co se dalo asi tak čekat... rozvod, rozpad rodiny, milenky, vztahy, nemanželské děti. Jak psala Chesterton: povrchní současnost. To asi vystihuje vše... Prostě taková prázdná oddechovka. Bohužel...
Pro mě osobně nejslabší kniha od pana Hartla. Četlo se to sice docela dobře, ale ani postavy, ani jejich příběhy mě nějak extra nenadchly. 2,5/5*
Hrozný, musel jsem se do čtení nutit. Děj mi přišel jednotvárný a o ničem. Asi výtvor grafomana, jinak si to nedovedu představit. A přiznám se, že množství sexuálních narážek mi přišlo velmi nevkusné a pubertální. Číst knihu ztráta času nebyla, avšak jednou mi to stačilo.
Kniha o vztazích - krátkých i dlouhých, o lásce, podvádění, toužení, nedostatečné komunikaci, rodině,...
Nemůžu říct, že by se to četlo špatně, je to pohodovka, ale asi kdyby byla o něco kratší, nic by se nestalo.
Zpočátku mne kniha bavila, ale zhruba v polovině už jsem se začala nudit a nakonec jsem měla problém ji vůbec dočíst. Děj poskládaný ze zbytečně mnoha příběhů a jak už sem někdo psal, místy dost rozplizlý a natažený. Mít o 200 stran míň, nic by se nestalo. Humor Patrika Hartla se mi vždycky líbil, tady - bohužel - dost zklamání.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
sex přátelství, kamarádství horolezectví Vánoce láska humor partnerské vztahy česká literatura rodina rozvod rodinné vztahy zaměstnání náhody mládež dovolená kolektivní vědomí kolektivní smlouvyPatrik Hartl také napsal(a)
| 2016 | Okamžiky štěstí |
| 2014 | Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |

85 %
76 %


Moje první kniha od Patrika Hartla a musím říct, že mám smíšené pocity. Příběh několika postav je pestrý a zajímavý, některé momenty byly vtipné a milé, ale celkově mi to úplně nesedlo. Možná to nebyl tak úplně můj šálek čaje. Přišlo mi to místy zbytečně dlouhé a neměla jsem potřebu se hned vrhat na další Hartlovu knihu. Neříkám, že je to špatné čtení, jen mě to osobně tolik nechytlo.